Večer české historie

Prima ZOOM vás vtáhne do děje dvou historických událostí týkajících se naší země. Podíváme se o několik století zpět a zažijete na vlastní kůži bitvu na Bílé hoře. Pak se přeneseme do 20. století, abychom konečně vyřešili hraniční spor s naším severním sousedem – Polskem. Hrozí další válka o území? Prima ZOOM zná odpovědi na různé otázky, i ty historické. Poznejte naše dějiny prostřednictvím Prima ZOOM: 20. 6. 20.00 – Bílá hora: Kronika povstání 20. 6. 21.50 – Spor československo-polský Bílá hora: Kronika povstání (repríza pátek 23. 6. v 9.00) Hraný dokumentární celovečerní film detailně zobrazující příběh a postavy českého stavovského povstání v letech 1618–1622, a to včetně dodnes kontroverzní bitvy na Bílé hoře a následné smutné dohry pod názvem staroměstská exekuce. Český snímek vznikl pod režijní taktovkou mladého autora Josefa Kotalíka. Prima ZOOM vás vtáhne do děje. České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstání českých stavů proti panování Habsburků. Spojily se v něm náboženské spory s mocenskými rozpory mezi stavy a králem. Povstání nakonec vyvrcholilo po několika bitvách střetnutím na Bílé hoře, ve kterém byly stavy poraženy. Ačkoli se pak pozice Habsburků v českém státě upevňovala, spustila rebelie českých stavů mnohem vážnější konflikt – třicetiletou válku. Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla jednou z bitev třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po hodině až dvou zdolaly méně početnou stavovskou armádu. Bitva zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českých zemí. Staroměstská exekuce ze dne 21. června 1621, známá také jako „poprava 27 českých pánů“, byla hromadná poprava dvaceti sedmi vůdců stavovského povstání (tří pánů, sedmi rytířů a sedmnácti měšťanů) na Staroměstském náměstí v Praze. Představovala nebývale krutou tečku za událostmi, které začaly třetí pražskou defenestrací 23. května 1618 a skončily 8. listopadu 1620 porážkou stavovských armád v bitvě na Bílé hoře u Prahy. Exekuce byla šokujícím a hrozivým představením, které mělo dokázat tehdejší Evropě, že Habsburkové se nenechají zastrašit stavovským povstáním a žádná protestantská vzpoura nemůže ohrozit jejich autoritu. Tento akt ve svém důsledku upevnil vládu Habsburků na českém trůně a odradil potenciální opozici od jakékoli formy odboje. Spor československo-polský (repríza pátek 23. 6. v 10.45) Vztahy mezi Československem a Polskem nebyly dříve tak vřelé, jak je známe dnes. V roce 1919 započala mezi oběma státy válka o území Těšínska. O necelých 20 let později, v roce 1938, Polsko vojensky obsadilo část československého území. Po světových válkách se zdálo, že je spor o pohraničí definitivně vyřešen. Situace se ale změnila v 70. letech 20. století a trvá do dnešních dnů. Hranice se tak má i po roce 2022 změnit. Je jedna hodina odpoledne, 23. ledna roku 1919. Československá vojska právě zahajují útok na sousední Polsko. Cílem operace je dobýt a získat zpět území zvané Těšínsko. Nesmiřitelný spor o území mezi dvěma nově zrozenými národními státy byl jedním z důsledků první světové války, po jejímž konci se rozpadly tři velké multietnické říše. Sporné území mělo rozlohu 2 282 km² a žilo na něm více než 400 tisíc obyvatel. Ale hlavně se na něm nacházely důležité uhelné doly a vedla tudy klíčová železniční trať mezi Českem a Slovenskem. Těšínsko bylo tak strategicky významné, že se o něj před více než sto lety svedla sedmidenní válka. Protože regulérní československá armáda teprve vznikala, velkou roli v ní sehráli legionáři, kteří se vrátili z Francie. I když byl nakonec spor urovnán dohodou, negativně poznamenal česko-polské vztahy na celé meziválečné období. A téměř o 20 let později se Československu krutě vymstil. Poláci nakonec nepodpořili svého jižního souseda proti Hitlerově rozpínavosti a jeho nacistickému Německu. V bouřlivém roce 1938 obyvatelé Těšínska dokonce zažívají další vojenské tažení. Pár dní po podepsání mnichovské dohody překračuje státní hranici polská armáda a anektuje většinu československého Těšínska. Obě země se dohodly na výsledné podobě hranice až v červnu 1958. Zdálo se, že československo-polský spor je konečně vyřešen. Jenže situace se znovu zkomplikovala. A tak některé příhraniční obce už roky zažívají velkou nejistotu – hrozí jim totiž, že budou muset vrátit sousední zemi velkou část svých pozemků. Neklidnou minulost, ale i nejistou současnost obou dnes spřátelených zemí přibližuje dokumentární film Spor československo-polský.

„MOC TO NEPROŽÍVEJ!“ ZNÁMÝ BUBENÍK A ČLEN SKUPINY OLYMPICVYDÁVÁ SÓLOVÉ ALBUM     

Vychází sólové album bubeníka Olympiku Martina Vajgla s názvem Moc to neprožívej! Skvělé poprockové album je dostupné ve formě LP na 180gramovém vinylu a také na CD a digitálně. Martin Vajgl je známý jako muzikant, který za bicí soupravou prospěl mnoha kapelám, jako jsou Vltava, Čechomor, Wanastovi Vjecy a nyní již deset let Olympic. Jeho hudební talent však zasahuje i hru na další nástroje a potřebu skládání hudby i textů, které si sám i interpretuje. Jak s oblibou říká: „Nepovažuji se za zpěváka, ale spíš za vypravěče vlastních písní, což jim snad ale dodává důvěryhodnost a autenticitu. Po tichém debutu před pěti lety se Martin Vajgl rozhodl oslavit blížící se padesátiny vydáním nového autorského alba Moc to neprožívej! Na desetipísňovém titulu se mísí rázné kytarové riffy, rockové prvky, rytmické experimenty i poprockové kusy, jako je například klipová skladba „Jedu autem“. Texty písní jsou upřímné a přirozené, přibližují Martinův osobní pohled na různé životní výzvy. „Předchozí album byl v podstatě ‚šuplík‘ starých písniček, u kterých jsem byl přesvědčen, že stojí za to je po letech dodělat a dát světu. To je na tom albu určitě patrné. Nová deska je proti tomu odrazem aktuálního stavu myšlenek, pocitů i názoru na to, jak se chci hudebně vyjadřovat. Textově jde občas o hodně niterné věci reflektující citové záležitosti i o reakci na společenské změny a trendy, které generačně vnímám. Myslím ale, že ty dvě desky spolu souvisejí, a dá se říct, že do jisté míry jde o logické pokračování Zakopaných romancí,“ prozrazuje k novému albu Martin Vajgl. Většinu alba si Martin nahrál sám ve svém domácím studiu, avšak na albu také spolupracoval s vynikajícími hudebníky, jako jsou kytaristé Norbi Kovács a Ondřej Pátek. Hostujícími zpěvačkami jsou Tereza Chovítová a Hana Kostelecká a do sborových vokálů přispěl i Martinův kolega z Olympiku Pavel Březina. Mastering pro LP i CD pak pečlivě provedl Pavel Karlík ve studiu SONO records. Limitovaná edice alba Moc to neprožívej! ve formě 300 kusů na vinylu a CD je výjimečným dárkem k Martinovým kulatým narozeninám a také milým vzkazem pro jeho fanoušky, kteří ocení přirozenou melodii písní, autentické texty a stylovou rozmanitost.

Skupina Prima a TV JOJ natáčí seriál podle světového hitu. »Vytoč mého agenta« slibuje brilantně obsazenou chytrou dramedy

Mezinárodními cenami ověnčená populární dramedy série Call My Agent bude mít českou verzi! Adaptaci nejúspěšnější francouzské série Netflixu v těchto dnech natáčí Prima ve spolupráci s TV JOJ pro VOD platformy prima+ a JOJ play. Česko-slovenskou hereckou špičkou obsazený osmidílný seriál Vytoč mého agenta vzniká v režii Michala Blaška a Jakuba Machaly. Kreativní dramaturgii má v rukou režisérka Alice Nellis. Co o hercích nevíme, ale oni a jejich herečtí agenti prožívají každý den? Seriál Vytoč mého agenta vypráví komediální příběhy z castingové agentury. V té je každý den plný pracovních i lidských nástrah: snaha uspokojit náročné potřeby hereckých hvězd, neustálý boj s konkurencí, komplikované osobní vztahy, které se často pletou do pracovních záležitostí – to vše musí tým agentury zvládnout, a obstát tak každý den v boji, který s sebou přináší mnoho absurdních a komických situací, stejně jako dojemných momentů a opravdových lidských dramat. Jedinečnost celého projektu doplňuje velmi zábavný model, ve kterém herecké hvězdy, které agentura zastupuje, hrají samy sebe. „Ve Francii je Call My Agent nedostižným hitem, posbíral řadu prestižních ocenění a jeho kvalitu dokládá i skutečnost, že aktuálně se seriál s původním francouzským názvem Dix Pour Cent adaptuje do dvaceti zemí světa. Každá země zohledňuje vlastní reálie. Stejně tak tomu je i v případě naší česko-slovenské adaptace, do které se nám podařilo získat nejlepší, ale také nejvytíženější české a slovenské herce současnosti,“ říká o seriálu výrobní ředitelka skupiny Prima Lucia Kršáková. Česko-slovenská adaptace Vytoč mého agenta stojí na stejných základech jako jeho francouzská předloha: špičkové režii, brilantním hereckém obsazení a perfektním scénáři. „Znám filmové prostředí a herce z trochu jiné strany než běžný divák, a o to víc se mi líbí koncept, ve kterém se o lidské zkušenosti ze zákulisí mohu podělit. Vytoč mého agenta dává divákovi možnost zažít herce nikoli jen jako charakterní postavy, ale jako křehké a často velmi rozporuplné a emotivní lidi. K hercům se dostáváme z jiné strany skrze castingovou agenturu, kde ještě nestojí před kamerou nebo v záři reflektorů, ale kde bojují o práci a musí řešit složité umělecké, ale hlavně lidské situace, blízké každému z nás,“ říká Alice Nellis, která stojí za dramaturgickým konceptem česko-slovenské adaptace. Hlavní role agentů Jiřího, Mariana, Andrey a Yvety získali Kryštof Hádek, Tomáš Maštalír, Martha Issová a Zuzana Kronerová. „Jiří je dojemně nepraktický a obětavý člověk, ale čím víc se snaží, tím víc se mu to sype pod rukama. Jeho největší slabinou, a zároveň nejsilnější zbraní, je lidskost a upřímnost. Dokáže si poradit s problémy ostatních, ale ve svém osobním životě si je věčně nejistý. Je mu cizí přehnaná ambicióznost, jeho přecitlivělost mu komplikuje pracovní pozici i vztahy vůči kolegům,“ přibližuje svoji roli Kryštof Hádek. Jeho kolegyně Andrea je jiná povaha. „Já si myslím, že Andrea je nesmírně ambiciózní a pracovitá. Snaží se tvářit, že je drsná, ale je křehčí, než by se na první pohled mohlo zdát. Pro mě osobně je zajímavé, že je to v krátké době podruhé, kdy hraju lesbičku. Vím, že francouzská předloha je úspěšná, ale nestihla jsem ji vidět v době, kdy jsem ještě nevěděla, že postavu Andrey budu hrát, a potom jsem se už záměrně nedívala. Představitelka mé role, Camille Cottinová, je neskutečně zajímavá, je to vynikající herečka, a nepochybuji o tom, že její Andrea je skvělá, ale chtěla jsem vytvořit svoji vlastní postavu,“ říká Martha Issová. Slovenský temperament do seriálu vnáší Zuzana Kronerová a Tomáš Maštalír. „Hraju Mariána, jednoho ze čtveřice agentů castingové agentury Stein. Je to ambiciózní muž, schopný a zkušený. V agentuře je dlouho, a tak má mezi ostatními lepší postavení. Před kolegy skrývá tajemství a dělá všechno pro to, aby se neprozradilo. Jenže všechny okolnosti hrají proti němu a on má co dělat, aby své tajemství udržel,“ popisuje svoji úlohu Tomáš Maštalír. Projekt pro televize Prima a JOJ vyrábí NOW Productions, s.r.o. producenta Gordona Lovitta. „Žánr dramedy je pro televizní zpracování snad vůbec nejtěžší. Opravdu dobrých seriálů tohoto žánru je na světě velmi málo, ale Call My Agent je jedním z nich. Jde o seriál, který nabízí klasické vztahové drama v kanceláři herecké agentury. Nad tím jsou příběhy a problémy jejich klientů, herecké hvězdy dostávají agenty do mnoha téměř neřešitelných situací, což je příležitost pro nádherné epizodní role pro největší hvězdy v České a Slovenské republice, aby si zahrály samy sebe,“ říká Gordon Lovitt. Samy sebe ztvární Klára Issová, Iva Janžurová, Sabina Remundová, Zlata Adamovská, Taťjana Medvecká, Táňa Pauhofová, Jiří Langmajer, Gabriela Marcinková, Stanislav Majer, Juraj Loj, Bolek Polívka nebo Michal Dlouhý. Call My Agent nebo, chcete-li, Dix Pour Cent posbíral ve světě řadu prestižních cen a desítky nominací. Získal Globy za nejlepší televizní film i za nejlepší herecké výkony, má Mezinárodní cenu Emmy Awards za nejlepší komedii a celou řadu cen filmové a televizní kritiky.

Krutá prozření v Ulici. Jaké zemětřesení nastane u Luďka a Vandy?

12.6.2023 V seriálu Ulice, který vysílá TV Nova, není žádná postava černobílá, byť se tak může zpočátku jevit. To platí také u Luďka, který má své stinné i světlé stránky. Díky Vandě se hodně změnil, podle jeho blízkých k lepšímu. Teď se mu právě Vanda postará o obrovský šok, který hned tak nevydýchá… Málokterá postava ze seriálu Ulice vyvolala u diváků tolik rozporuplných reakcí jako Luděk Volák (Vasil Fridrich), Blančin (Linda Rybová) bývalý manžel. Fanoušci seriálu mu nejprve nemohli přijít na jméno. Dostat se jim do rukou v době, kdy dělal Blance peklo ze života, asi by se zdravou kůží nevyvázl. Ovšem ve chvíli, kdy se dal dohromady s Vandou (Kristýna Hrušínská), dcerou Jolany (Miluše Šplechtová), jež se stala před dvěma lety životní partnerkou Blančiny mámy Marie (Jitka Smutná), se to začalo měnit. Překvapivá a svým způsobem neskutečná dvojice začala diváky ohromně bavit. Velký manipulátor Luděk najednou skákal, jak Vanda pískala, aniž by si to sám uvědomoval. Byl znovu zamilovaný a šťastný. Zhrzená Vanda se dočkala obrovské satisfakce, protože oproti Evženovi (Martin Finger), jenž dal přednost Blance, byl Luděk podle ní terno po všech stránkách. Během několika měsíců ho šikovně dostala k oltáři, jenže happyend se nekonal. Naivní Vanda totiž začala pokoušet štěstí v kasinu, aby měla peníze na nádhernou svatbu podle svých představ. Pohádková výhra se bohužel nekonala, zato dluhy narostly do obřích rozměrů. Vanda byla nakonec ráda, že se jí podařilo před Luďkem vše ututlat a že ze svatby nesešlo. Z průšvihu ji znovu vytáhla máma, která za ni zaplatila první splátky lichváři a zároveň jí sehnala výborně placenou práci u známých v Rakousku. Vanda tam odjela pár dní po svatbě, aniž by kdokoliv tušil, jaká je pravda. S máminou pomocí totiž všem namluvila, že letí do Kanady kvůli znovu otevřenému dědickému řízení. Jak šel čas a hromadily se problémy, o Vandině tajemství se dozvěděly i Marie a Amálie (Dana Syslová), manželka Mariina bráchy Vlastimila Peška (Rudolf Hrušínský). Trojlístek Jolana, Marie a Amálie pak vymýšlel kdeco, jen aby se podařilo Luďka udržet v klidu a domnění, že Vanda to v Kanadě zvládne sama a brzy se vrátí. Po třech měsících neustálých slibů toho má Luděk ale již plné zuby. Tuší, že něco není v pořádku, začíná ho nahlodávat červík pochybností, co za Vandiným neustále se prodlužujícím pobytem v Kanadě doopravdy vězí. Odtud je to už jen krůček k pověstné poslední kapce a rozhodnutí, že tomu přijde na kloub stůj co stůj… Jak se rozhodne ožehavou situaci řešit? Jakou roli v tom sehraje Blanka? A co všechno nakonec vypluje na povrch? Tohle zemětřesení v životě i ve vztazích Luděk opravdu hned tak nevydýchá… Premiérové díly seriálu Ulice vysílá TV Nova od pondělí do pátku v podvečerním čase od 18:30 hod. S týdenním předstihem jsou divákům k dispozici na Voyo.