Tenistka Bára Krejčíková a hudebník David Koller pokřtili knihu Láska je na houby

Že se potkají na jednom pódiu dvě osobnosti z tak rozdílných světů jako je tenis a rock, by sotva někdo předpokládal. Úspěšnou tenistku Báru Krejčíkovou a lídra skupiny Lucie Davida Kollera spojil křest knihy o houbách, kterou autor Václav Láska nazval příznačně; Láska je na houby. V pražském Café Mozart to v den křtu doslova vřelo. Prostor kavárny zaplnily desítky novinářů, kteří se těšili nejen na křest, ale právě na tyhle dva velmi netradiční kmotry houbařské knihy. Nutno podotknout, že zvláštní, až sváteční atmosféra panovala i mezi personálem proslulé kavárny. „Naší kavárnu navštěvují různí lidé a mnohdy i zahraniční celebrity“, zmínila manažerka Café Mozart Prague Jana Jarošová. „Mít tady ale takové dvě české ikony, to je něco jiného. Přiznávám, že personál byl nadšený, i když měl tak trochu trému.“ A jaký vztah mají vip kmotři k houbám? Bára Krejčíková prozradila, že miluje hledání hub a jejich sbírání, nicméně houby nejí, nepřišla jim na chuť. To David Koller sice na houby nechodí, houbové pokrmy má ale moc rád. „Někde jsem se dočetl, jak moc jsou houby zdravé, takže je jím docela často. Ideálně osmažené na kmínu…“ Podobně je na tom i další z kmotrů, hudebník Felix Slováček. „Jsem houboslepý. Můžu jít vedle lidí, kteří se každou chvíli shýbnou pro nějakou houbu, já je nevidím. Houby ale jím moc rád, chutnají mi úplně všechny pokrmy z nich.“ Trojici kmotrů doplnila moderátorka Štěpánka Duchková a herečky Kateřina Bláhová s Monikou Timkovou. Všechny tři jsou houbařky, baví je nejen hledání hub, ale také jejich čistění a dokáží houby i náležitě zpracovat. Nejsrdečnější, a vlastně profesionální vztah k houbám, má samozřejmě autor knihy, Václav Láska. O něm lze bez nadsázky prohlásit, že je houbami posedlý, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. A to se odráží v jeho knize, která doslova houbami voní. Ať už to jsou příběhy a vyprávění z míst, kde všude lze houby najít – tedy lesů, luk či parků, nebo kulinářské rady, recepty a taje houbové kuchyně. „Moc rád s houbami experimentuji“, svěřil se vášnivý houbař a autor knihy. „Zpracovávám je tradičně i jinými způsoby, například uzením, přátelé si oblíbili moje houbové likéry. Naprosto fantastické jsou ovšem houbové jerky. Věřím, že se brzy stanou fenoménem. Zdravým, chutným a lehce skladovatelným. Na cesty nejen do přírody úplně ideální.“ Video ze křtu najdete zde: https://youtu.be/oTp7AszgPoI V knize Láska je na houby se čtenářům otevírá fascinující svět hub půvabných i nevzhledných, které dokážou chutnat jako mana. A jak známo, které dokážou i zabít. Láskovým záměrem je vzbudit ve čtenářích chuť vyrazit na houby, ale také odvahu s nimi experimentovat v kuchyni. Protože sám zná na čtyři sta druhů hub, knihou čtenářům přibližuje i druhy běžně méně známé. Jeho specialitou je také fakt, že houby zpracovává dle druhu, protože rozličnými úpravami získávají houby na intenzitě chutě i aroma. A je škoda se o to připravit pouhým smažením. O tom, že po přečtení této knihy začnou čtenáři hledat košík na houby a nůž k jejich očištění, aby za jejich hledáním mohli co nejdřív vyrazit, není třeba pochybovat. Kniha je už nyní k dostání v knihkupectvích Knihy Dobrovský. A přečíst si ji pak můžeteu třeba právě v příjemné kavárně Café Mozart, přímo naproti neméně proslulému Orloji. Zdroj: Helena Váňová Production

Super letní osvěžení: Perfektní ledové čaje pro dokonalou hydrataci

Vstupte do světa klidu a relaxace, odpojte se od každodenního shonu a dopřejte si chvíli pro sebe. Aby vaše letní pohoda byla ještě o něco příjemnější, nezapomeňte na to nejdůležitější – hydrataci. Ledové čaje jsou skvělou volbou. Nejenže vás báječně osvěží, ale také oživí váš pitný režim. Můžete s nimi přímo kouzlit! Dopřejte si ledový čaj plný exotické chuti, který zanechá v ústech sladkou stopu. Pro extra svěžest zase přidejte kousky čerstvého a šťavnatého ovoce, které mu dodají jedinečný letní nádech. A co takhle ponořit se do světa bylin a ochutnat čaj s mátou nebo voňavou vanilkou? Tyto výjimečné příchutě dodají vašemu nealkoholickému drinku zvláštní šmrnc a budou blahodárně působit na vaše smysly. Zpestřete si svůj pitný režim a dejte tělu jednoduše to nejlepší, co může léto nabídnout! EXOTICKÝ LEDOVÝ ČAJ 4 sáčky zeleného čaje Pickwick 200ml ananasového džusu 1 zralé mango ½ čerstvého ananasu 1 karambola 500ml horké vody led Sáčky zeleného čaje Pickwick vložte do konvičky, zalijte horkou vodou a nechte louhovat 2-3 minuty. Oloupejte mango i ananas a nakrájejte na malé kousky. Džbán naplňte ovocem, ledem, ananasovým džusem a přilijte vychladlý čaj. Promíchejte a ozdobte karambolou. LEDOVÝ ZELENÝ ČAJ S OKURKOU 4 sáčky zeleného čaje Pickwick Pure 1 okurka 4 limety 3-4 lžíce třtinového cukru lístky máty 500 ml horké vody 250 ml vychlazené sodovky pořádná hrst ledu Do konvičky si připravte sáčky se zeleným čajem Pickwick Pure, přelijte horkou vodou a nechte louhovat 2-3 minuty. Poté čaj vychlaďte. Mezitím si vymačkejte šťávu ze 3 limetek a rozmíchejte ji s cukrem. Přidejte pokrájené okurky, pokrájenou poslední limetku a promíchejte se sodovkou. Sklenici naplňte ledem, přilijte ochucenou sodovku s okurkou a limetkou i studený čaj. Vše ozdobte lístky máty a podávejte. LEDOVÝ ČAJ S JAHODAMI, MELOUNEM A VANILKOU sáčky ovocného čaje Pickwick Jahoda s mátou 10 čerstvých jahod, podélně přepůlených 3 trojúhelníky červeného melounu bez slupky, pokrájené na kostky 4 lžíce jahodového sirupu 1 lžíci vanilkového cukru lístky máty vanilkový lusk na ozdobu 500 ml horké vody 250 ml vychlazené sodovky hrst ledu Nejprve si uvařte ovocný čaj Pickwick, nechte jej louhovat 6-8 minut a vychlaďte. Mezitím si rozkrájejte jahody a meloun. Do sklenice si připravte led, přidejte jahodový sirup, vanilkový cukr a promíchejte se sodovkou. Nakonec přidejte kousky ovoce a zalijte čajem. Důkladně vše promíchejte. Čaj podávejte chlazený a ozdobený lístky máty a vanilkovým luskem. ZÁZVOROVÝ LEDOVÝ ČAJ 4 sáčky ovocného čaje Pickwick Zázvor s citronem a citronovou trávou 7cm kousek čerstvého zázvoru 3 lžíce medu 1 lžíce citronové šťávy + 2 citrony nakrájené na plátky 750ml horké vody hrst máty nebo tymiánu hrst ledu Do džbánu dejte sáčky s čajem Pickwick a čerstvý zázvor pokrájený na tenké plátky. Zalijte vroucí vodou a nechte 6-8 minut louhovat. Vyjměte sáčky s čajem, dochuťte medem a citronovou šťávou. Nechte zcela vychladit. Před podáváním přidejte kolečka citronu a bylinky. CITRÓNOVÝ LEDOVÝ ČAJ 4 sáčky čaje Pickwick Ranní Lemon (citrónový) 1 citron 1 celý pomeranč šťáva z jednoho pomeranče 3 lžíce třtinového cukru máta nebo šalvěj na ozdobu 500 ml horké vody 200 ml studené vody velká hrst ledu Sáčky čaje Pickwick zalijte horkou vodou a nechte louhovat 1-3 minuty. Oslaďte podle chuti a dejte vychladit. Citron i pomeranč pořádně omyjte a pokrájejte na plátky. Přidejte do vychlazeného čaje, dolijte studenou vodou a šťávou z jednoho pomeranče. Přidejte pořádnou hrst ledu a ozdobte mátou.

Tenistka Bára Krejčíková a hudebník David Koller pokřtili knihu Láska je na houby

Že se potkají na jednom pódiu dvě osobnosti z tak rozdílných světů jako je tenis a rock, by sotva někdo předpokládal. Úspěšnou tenistku Báru Krejčíkovou a lídra skupiny Lucie Davida Kollera spojil křest knihy o houbách, kterou autor Václav Láska nazval příznačně; Láska je na houby. V pražském Café Mozart to v den křtu doslova vřelo. Prostor kavárny zaplnily desítky novinářů, kteří se těšili nejen na křest, ale právě na tyhle dva velmi netradiční kmotry houbařské knihy. Nutno podotknout, že zvláštní, až sváteční atmosféra panovala i mezi personálem proslulé kavárny. „Naší kavárnu navštěvují různí lidé a mnohdy i zahraniční celebrity“, zmínila manažerka Café Mozart Prague Jana Jarošová. „Mít tady ale takové dvě české ikony, to je něco jiného. Přiznávám, že personál byl nadšený, i když měl tak trochu trému.“ A jaký vztah mají vip kmotři k houbám? Bára Krejčíková prozradila, že miluje hledání hub a jejich sbírání, nicméně houby nejí, nepřišla jim na chuť. To David Koller sice na houby nechodí, houbové pokrmy má ale moc rád. „Někde jsem se dočetl, jak moc jsou houby zdravé, takže je jím docela často. Ideálně osmažené na kmínu…“ Podobně je na tom i další  z kmotrů, hudebník Felix Slováček. „Jsem houboslepý. Můžu jít vedle lidí, kteří se každou chvíli shýbnou pro nějakou houbu, já je nevidím. Houby ale jím moc rád, chutnají mi úplně všechny pokrmy z nich.“ Trojici kmotrů doplnila moderátorka Štěpánka Duchková a herečky Kateřina Bláhová s Monikou Timkovou. Všechny tři jsou houbařky, baví je nejen hledání hub, ale také jejich čistění a dokáží houby i náležitě zpracovat. Nejsrdečnější, a vlastně profesionální vztah k houbám, má samozřejmě autor knihy, Václav Láska. O něm lze bez nadsázky prohlásit, že je houbami posedlý, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. A to se odráží v jeho knize, která doslova houbami voní. Ať už to jsou příběhy a vyprávění z míst, kde všude lze houby najít – tedy lesů, luk či parků, nebo kulinářské rady, recepty a taje houbové kuchyně. „Moc rád s houbami experimentuji“, svěřil se vášnivý houbař a autor knihy. „Zpracovávám je tradičně i jinými způsoby, například uzením, přátelé si oblíbili moje houbové likéry. Naprosto fantastické jsou ovšem houbové jerky. Věřím, že se brzy stanou fenoménem. Zdravým, chutným a lehce skladovatelným. Na cesty nejen do přírody úplně ideální.“ V knize Láska je na houby se čtenářům otevírá fascinující svět hub půvabných i nevzhledných, které dokážou chutnat jako mana. A jak známo, které dokážou i zabít. Láskovým záměrem je vzbudit ve čtenářích chuť vyrazit na houby, ale také odvahu s nimi experimentovat v kuchyni. Protože sám zná na čtyři sta druhů hub, knihou čtenářům přibližuje i druhy běžně méně známé. Jeho specialitou je také fakt, že houby zpracovává dle druhu, protože rozličnými úpravami získávají houby na intenzitě chutě i aroma. A je škoda se o to připravit pouhým smažením. O tom, že po přečtení této knihy začnou čtenáři hledat košík na houby a nůž k jejich očištění, aby za jejich hledáním mohli co nejdřív vyrazit, není třeba pochybovat. Kniha je už nyní k dostání v knihkupectvích Knihy Dobrovský. A přečíst si ji pak můžete třeba právě v příjemné kavárně Café Mozart, přímo naproti neméně proslulému Orloji. Zdroj: Helena Váňová Production

Mělník, Kutná Hora, Karlštejn aneb za skvělým vínem do středních Čech

Víno z Čech možná není tolik známé a vyhledávané jako to moravské, má ale svou tradici, která sahá hluboko do historie. A pokud se třeba zdá někomu cesta na Moravu daleko, tak je to skvělá příležitost kam vyrazit. Vždyť jen ve středních Čechách se nachází mnoho zajímavých míst, kde se dá nejenom ochutnat dobré víno, ale také poznat české vinaře, něco se o nich dozvědět a navíc si udělat výlet s krásnou krajinou a památkami. Kam tedy vyrazit za dobrým vínem ve středních Čechách? Vinařská oblast Čechy se dělí na dvě vinařské podoblasti – Litoměřickou a Mělnickou. Ta Mělnická je o něco větší a pro mnohé možná známější oblastí spojenou s vínem než ta kolem Litoměřic. Svůj název sice získala podle města, které tvoří její přirozené centrum, ale neomezuje se pouze na něj a jeho přímé okolí. Patří do ní totiž celý Středočeský kraj. A jaká místa tam jsou tedy konkrétně? Mělník Královské věnné město Mělník je dlouhodobě proslulé hlavně jako vinařské centrum. Mnozí dokonce považují toto město za centrum celého českého vinařství, a pokud se rozhodnou poznávat krásy vína v Čechách, jejich první kroky vedou právě sem. Když se sem vypravíte za kulturou nebo na výlet a víno není primární cíl, stejně na něj na mnoha místech narazíte. Nad známým soutokem našich největších řek Labe a Vltavy uvidíte z vyhlídky pod zámkem krásné vinice. Na zámku si můžete prohlédnout obrovské vinné sklepy, projít si malou vinařskou expozici a samozřejmě ochutnat místní vína. Expozici věnovanou vinařství má i Regionální muzeum Mělník, které se nachází na náměstí Míru a také je zde možná degustace místních vín. Známé vinařství Kraus si pak otevřelo v samém srdci historického centra vinárnu a degustační sklep. Na vinici Klamovka se za účelem degustace nachází letní altán. V září se ve městě také koná největší vinařská slavnost vinobraní, které zde patří k největším v Čechách a může směle konkurovat i těm moravským. Určitě se zde ale nejedná o jedinou vinařskou akci, dalšími jsou třeba jarní Vinná noc a srpnový Mělnický košt. Své sídlo zde má i již zmíněné vinařství Kraus, spojené s předním českým odborníkem v oblasti vinařství a vinohradnictví prof. Vilémem Krausem. Mezi další vínařství, která stojí za návštěvu a ochutnání jejich vín jsou třeba Vinařství Bettina Lobkowicz, Vinařství Vondrák, Vinařství Válkovi, Pavel Chorouš, Školní statek Mělník, nebo Vinařství ČZU (České zemědělské univerzity v Praze). Kutná Hora Druhým, ale určitě ne méně významným městem v Mělnické vinařské podoblasti a středních Čechách, je pak Kutná Hora. Toto město, které se v minulosti vyznačovalo hlavně těžbou stříbra, dokonce svůj název získalo i nepřímo díky vínu. Podle legendy, mnich Antoň, který při okopávání narazil na tři stříbrné pruty vyvěrající ze země. A protože jsou cisterciáci nejenom velmi zbožní, pracovití, ale i vzdělaní, okamžitě poznal, že se jedná o stříbro. Pruty označil svou KUTNOU a utíkal do kláštera informovat své bratry v řádu. A právě tímto okamžikem se podle pověsti začala psát sláva celého města. Tradice pěstování révy zde sahá až do 12. století. Na dřívější slávu se dnes snaží navázat např. rodinné vinařství Vinné sklepy Kutná hora, které se specializuje hlavně na výrobu vín metodami co nejbližšími přírodě. Vína můžete ochutnat v krásných prostorách barokního kláštera sv. Voršily, kde má společnost své sídlo a na jednu z vinic tohoto vinařství lze pak narazit přímo pod známým chrámem sv. Barbory. Další vinařství v Kutné Hoře jsou třeba Víno Hanuš, vinařství Žáček nebo vinařství Kocián. Karlštejn Karlštejn jistě není třeba dlouze představovat. Městys nedaleko Prahy, kde se nachází stejnojmenný a asi nejznámější hrad v naší republice, je hojně navštěvovaný jak tuzemskými, tak zahraničními turisty, nadšenci do přírody, milovníky historie a památek. Málokdo si ale uvědomí, že se zároveň jedná o důležité vinařské centrum ve středních Čechách. Jedním z milníků je určitě osobnost a vláda Karla IV., který se celkově velice zasloužil o rozvoj vinařství v našich zemích a to promítl i do svých oblíbených míst, jako byl právě Karlštejn. Kořeny tohoto oboru zde ale přetrvaly doposud. V roce 1919 byla založena Výzkumná stanice vinařská v Karlštejně, jejíž vinice se rozprostírají na ploše téměř 8 hektarů v okolí na tzv. terasách, tedy poměrně obtížném terénu. Stanice se podílí na řešení řady výzkumných projektů národního i mezinárodního významu a jako vedlejší produkt samozřejmě také vyrábí víno. Zároveň se zde udržuje část národního genofondu révy vinné České republiky. Vzpomínkou na dobu císaře Karla IV. je pak každoročně konané vinobraní, které se dá považovat za jedno z nevýznamnějších mimo Moravu. Místa, která možná překvapí Další střípky českého vína a vinařství najdeme třeba kolem Kladna (vinařství Kvíc), v Mladé Boleslavi, kde vznikla v rámci rekultivace městská vinice, dále pak v Domousnicích na mladoboleslavsku, kde sídlí Zámecké vinařství Munzar, v obci Jeviněves mezi Mělníkem a Kralupy nad Vltavou se nachází malebné Jeviněvské vinařství a nebo třeba kousek od Českého Brodu v Klučově má stejnojmenné vinařství na Malé vinici (na Skále) degustační stánek. Milovníci vína zde a na dalších místech mohou získat nový pohled na česká vína, a rozšířit si tak své vinařské obzory.