U Alžběty Mochové (D. Batulková) z Ulice zasáhne osud. S čím nikdo nepočítá?

Kolem Alžběty Mochové ze seriálu Ulice se rojí čím dál více otázek, na které nezná nikdo odpověď. To dráždí především Věrku Marečkovou, jíž leží tato bezprostřední novodobá Mary Poppins pořádně v žaludku. Teď se ale stane něco, co nikdo nečeká, dokonce ani samotná Alžběta. Co a jak se zvrtne? Diváky seriálu Ulice hodně baví eskapády Alžběty Mochové (Dana Batulková), Karliny (Markéta Stehlíková) vzdálené příbuzné, jež se objevuje a zase mizí bez jakýchkoliv varování. Tím brnká na nervy zejména Věrce (Milena Steinmasslová), která je zvyklá mít vše předem naplánované do posledního puntíku. Márovu (Kryštof Rímský) mámu navíc dráždí i to, že se jí dosud nepodařilo o Mochové cokoliv zjistit. Ta se sice s ničím netají, ovšem jejím historkám a cestám po celém světě Věrka jednoduše nevěří. „To by mohl říct každý. Ale kde je nějaký důkaz? A kde vlastně bydlí? Jak to, že nemá ani telefon?“ netají se Věrka svou podezřívavostí vůči tetě Bětě. Pro ni je prostě naprosto cizí osoba, jíž odmítá svěřovat své vnuky Vojtu (Felix Šrámek) a Kustíka (Rafael a Samuel Martinicovi), přestože ti si ji hodně oblíbili. První vstřícný krok? Alžběta sice pozvala Věrku a Luboše (Rostislav Novák st.) k sobě na návštěvu, jenže přesné datum napadlo. Od té doby uplynulo zase několik dní, během nichž se po Alžbětě slehla zem. Objeví se až nyní se spoustou nových zážitků i přiznáním: „Mám v nohách dvě stě kilometrů po horách.“ Pro Věrku to je samozřejmě jen další vybájená historka, aby je nemusela pozvat k sobě domů, jak jim slíbila. Alžběta si je toho moc dobře vědoma, a tak s pozváním už nebude otálet. Aby si Věrku částečně udobřila, rozhodne se ji a Luboše pohostit pravou svíčkovou. To ovšem netuší, jaký bič si na sebe ušije… Jak zasáhne osud? Teta Běta se sice snaží dostát svému slovu, k její smůle se to ale na poslední chvíli znovu trochu zvrtne. To bude voda na Věrčin mlýn, protože ta se opět nedočká odpovědí na své otázky. Alžběta totiž zase nebude tam, kde by měla být, tedy u sebe doma. Ocitne se u Karly a Máry, kde ji budou Vojta s Kustíkem akorát odborně ošetřovat, když k mladým dorazí i naštvaná Věrka s Lubošem. Věrce to jen potvrdí její tušení, že si z nich Mochová znovu vystřelila. Opravdu to tak bude, ostatně jako již několikrát v minulosti? Anebo Alžběta tentokrát svou nevolnost nehraje? Kdo jiný by právě tomu měl přijít na kloub, když ne Věrka? Zdroj; TV Nova

Příběh rychlosti

Lidé se chtějí pohybovat. A to tak, že rychle. Adrenalinová a vzrušující čtyřdílná minisérie zachycuje příběh a historii rychlosti. Zkoumá neukojitelnou lidskou touhu pohybovat se rychleji a do větších vzdáleností – ať už kvůli objevům a výzkumu, práci, potěšení nebo vůli přežít. Nenechte si ujít pozoruhodný příběh o vizionářských vynálezcích, kteří vydláždili cestu dnešním turistům napříč světovými kontinenty. O průkopnících, kteří dobrovolně a s nadšením přijali životní úkol vynalézt stroje, které inspirovaly další generace. A posunuly je dále na cestě po souši, vodě, nebi, a dokonce i do vesmíru. Dále, a hlavně rychleji! Příběh o rychlosti přináší Prima ZOOM. Touha být nejrychlejší na Prima ZOOM: Od 16. 4. 23.05 Příběh rychlost Příběh rychlosti (4 díly, premiéra středy 23.00, opakování soboty v 16.50) 16. 4. Napříč oceány S průvodcem a milovníkem rychlosti Seanem Rileym zamíříme do Oahu na Havaji, kde hovoří o našich předcích – odvážných mořeplavcích, kteří vůbec netušili, co je na jejich výpravách vlastně čeká. Lidé stavěli lodě už před 800 000 lety, ty byly zcela prosté. Před 15 000 lety na Havaj dopluli Polynésané, kteří spoléhali na rychlou plavbu, a proto stavěli katamarány. Ty byly stabilní a měly malý odpor. Při konstrukci nepoužívali žádné hřeby či šrouby, pouze lana. Během 800 let objevili Polynésané přes 16 milionů km² oceánu a usadili se na každém obyvatelném ostrově. I jiní námořníci spoléhali na rychlé lodě – Vikingové. Tito barbarští nájezdníci používali ohromné plachty, které hnaly jejich lodě vpřed. Sean předvádí kopii jejich lodi v norském Tonsbergu. V 9. století se svými loděmi dominovali Evropě a Leif Eriksson se stal patrně prvním evropským objevitelem Ameriky (500 let před Kolumbem). Jejich lodě se daly dobře pohánět také vesly – byly úzké, a tedy hydrodynamické. I v bezvětří tak mohly držet vysoké tempo. Odolnost zajistila důmyslná a pružná konstrukce trupu. S postupem času byly lodě vylepšovány, vznikly např. galeony nebo další typy – větší, delší, s více stěžni a plachtami, také vybavené zbraněmi. Zvládaly uplout přes 600 km za den. Lodě se zlepšovaly kvůli obchodu, co se ale příliš nerozvíjelo, byla orientace na moři. Roku 1707 přišla britská flotila o své čtyři největší lodě u Scilly. 1300 námořníků zemřelo. Navigace se pak změnila, vznikl výbor na zeměpisnou délku a vynalezeny byly nové Harrisonovy hodiny, které se na rozdíl od kyvadlových daly používat na lodi – chronometr. Námořníci konečně věděli, jak moc na východ či západ plují, a lodě mohly plout zase o něco rychleji díky jistotě. Plachetnice postupně vystřídala nová generace na větru nezávislých parních lodí. Parsonsovy turbíny roztáčely lodní šroub, který potřeboval inovaci kvůli kavitaci. Vznikla loď Turbinia s rekordní maximální rychlostí 64 km/h. U Seattlu ve státě Washington se prohání závodní hydroplány H1. Ty plují či létají přes 300 km/h. Po moderní ukázce se vracíme do historie, kdy se díky průmyslové revoluci stalo železo základem pro robustní zaoceánské lodě. RMS Lusitania měřila téměř 243 metrů, měla čtyři turbíny o výkonu 76 000 koní. Dosahovala 50 km/h. Takovýmito loděmi v letech 1880–1930 přicestovalo do Ameriky přes 27 milionů imigrantů a svět se stal obrovským tržištěm. 90 % světového obchodu dnes zajišťuje lodní doprava. Obrovské množství lodí hlídá systém GPS, který vznikl díky snaze amerických vědců sledovat sovětský Sputnik (1957). V závěru míříme na jezero Shasta v Kalifornii, kde se prohání futuristické plavidlo Seabreacher, připomínající vzhledem i chováním delfína. Může se potopit, může vyskočit nad hladinu, ostře manévrovat. Na hladině dosahuje rychlosti přes 80 km/h, pod ní 40 km/h. 23. 4. Napříč kontinenty V dalším dílu si povíme o Richardu Trevithickovi a jeho parním stroji, ve kterém využil vysokotlakou vodní páru. Bylo to na začátku 19. století. Stroj měl přezdívku „bafající ďábel“. Poté je připomenuta první železnice a spojení amerického východu se západem v Promontory Summit v Utahu. Tím se mnohé změnilo, vznikla nová a rychle se rozrůstající města. Navštívíme Grand Central Terminal v New Yorku, který je centrem dálkové dopravy v USA. Pokračujeme do Tokia v Japonsku – které je lídrem železničního inženýrství. Představíme působivé statistiky a osobu Hideo Shimy, jenž je zakladatelem vysokorychlostní dráhy Šinkansen. V současnosti japonští inženýři vyvíjí ten nejrychlejší vlak světa, je to japonský L0 s rekordními 601 km/h. Poháněn je magnety. V Yamanashi Maglev Center zjistíme více o technologii magnetické levitace, ideální řešení vyvíjeli přes 50 let. Poté se svezeme v L0, který cestující komfortně žene vstříc cíli rychlostí těsně přes 500 km/h. Vlak doslova letí od 150 km/h výš. V Las Vegas náš průvodce Sean navštíví testovací okruh v téměř dokonalém vakuu – Hyperloop společnosti Virgin. Mají tu jediný prototyp Hyperloop One – kapsli, která se řítí podobně, navíc bez odporu vzduchu. Na krátké trati dosáhne rychlosti přes 402 km/h. Větší model by měl pojmout patnáct lidí a dosahovat rychlosti 1120 km/h! Po náhledu do budoucnosti se vracíme k historii a prvnímu vozu Karla Benze z roku 1885. Sean vně muzea Haynes prohlíží prostou konstrukci, stroj jel rychlostí max. 16 km/h a výkon měl necelou 1 koňskou sílu. Seanovi se pak dostane privilegia se tímto vozem i svézt. Benzova žena Bertha vozidlu svého muže věřila a roku 1888 se s ním vydala za matkou, tedy na cestu dlouhou 80 km. Vozidlo nevyjelo kopec, mělo různé defekty, ale potenciál byl potvrzen a dorazilo do cíle. Tím došlo ke zvratu a vozidlo se s cenovkou 1000 dolarů dostalo k prvním zákazníkům. Dnes jezdí aut asi miliarda, zásadní roli sehrál Henry Ford a jeho sériově vyráběný model T. Zvýšil tak produkci a snížil cenu o téměř 2/3. Dozvídáme se několik milníků v historii automobilové dopravy – první semafor, dálnice, motel, kino, drive-thru atd. Manhattan je ale ukázkou toho, jak to vypadá, když se dá do pohybu až moc lidí najednou. Řešením možná budou chytřejší autonomní vozidla. Sean do jednoho v Tucsonu usedne, po zkoušce na parkovišti bude součástí kolony autonomních vozů, které budou reagovat na prudké zastavení vozu vpředu. Experiment bude novou zkušeností jak pro Seana, tak tým, který vše vyvíjí a optimalizuje. Pokračujeme za dalším zásadním objevem, bez kterého už si automobilovou dopravu nedokážeme představit – GPS. V roce 1964 byla lasery zjištěna poloha satelitu ve vesmíru

Královský balet, české špičky i mladé talenty. Slavnostní Gala večer Mezinárodních týdnů tance

Mezinárodní týdny tance (MTT), nejstarší festival současného tance ve střední Evropě, letos vstupují do svého 39. ročníku a přinášejí výběr toho nejzajímavějšího z domácí i zahraniční taneční scény. Slavnostní Gala večer MTT se uskuteční v neděli 13. dubna 2025 od 19:00 hodin v Divadle na Vinohradech. Festival probíhá v termínu od 3. do 30. dubna 2025 a tradičně vytváří prostor pro mezinárodní dialog mezi profesionálními tanečníky, nastupující generací umělců, choreografy a publikem. Pořádající Konzervatoř Taneční centrum Praha se i letos drží své vize – představit vývoj tanečního divadla prostřednictvím pestré dramaturgie zahrnující jak profesionální soubory, tak juniorská tělesa složená ze studentů a čerstvých absolventů. Slavnostní večer přivítá na jevišti výjimečné hosty i tradiční účinkující. Z Maďarska přijíždí renomovaný soubor Royal Ballet Fehérvár, vedený uznávaným choreografem Attilou Egerházim. Českou profesionální scénu reprezentuje Balet Národního divadla moravskoslezského a Pražský komorní balet. Dlouholetou součástí programu je i Bohemia Balet, soubor složený z absolventů konzervatoří. Publikum se může těšit i na vystoupení souborů Balet Praha Junior a Balet Praha Junior 2. V rámci festivalu se v průběhu dubna uskuteční také různé odborné workshopy a taneční lekce pod vedením renomovaných pedagogů. Aktuální program a podrobnosti jsou k dispozici na www.tanecnicentrumpraha.cz. Gala Mezinárodních týdnů tance 2025 Neděle 13. dubna 2025, 19:00, Divadlo na Vinohradech, Praha Vstupenky: www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/Gala-Mezinarodnich-tydnu-tance-2025 Mezinárodní týdny tance (nejstarší festival současného tance v Česku) vznikly z tradice pravidelných seminářů a představení Tanečního centra Univerzity Karlovy se zahraničními umělci a pedagogy v první polovině osmdesátých let. Centrum bylo od roku 1972 prvním pedagogickým a uměleckým pracovištěm u nás, kde se systematicky vyučovaly moderní taneční techniky a jazz, navázalo silné kontakty v Evropě i USA. Festival se stal místem, kde se setkávají různé taneční světy – prezentují se tu výsledky současného tance, vznikají nové nápady, sdílejí se zkušenosti a rodí se pracovní vztahy. Diváci tak mají příležitost srovnávat a objevovat, co vše se v oblasti tance děje na české i mezinárodní scéně. Zdroj; Mezinárodní týdny tance