Michal Horák jede filharmonické parády
Když loni v dubnu Michal Horák odehrál dva dlouho dopředu vyprodané koncerty s Filharmonií Hradec Králové, byl to jedinečný zážitek nejen pro něj, ale i pro všechny přítomné. A opravdu to nebylo jen tím, že místo své oblíbené kostkované košile populární písničkář oblékl frak. Unikátní spojení Michalovy energie i humoru s majestátností symfonického orchestru, bohaté a nápadité aranže Jana Lstibůrkai zkušené vedení dirigenta Stanislav Vavřínka – to vše dalo dobře známým písním zazářit ve zcela jiném světle. Nyní si výše zmíněné můžeme vychutnat prostřednictvím záznamu a vůbec prvního Horákova oficiálního živáku Michal Horák & filharmonie, který zároveň předznamenává jeho další filharmonické koncerty plánované na letošní podzim. „Je pro mě velkým privilegiem, že se celý projekt mohl uskutečnit. Prvotní impuls, tedy že bychom mohli udělat koncert s mými písničkami v trochu netradičním hávu, přišel právě ze strany královéhradecké filharmonie, které jsem pochopitelně coby Hradečák velkým fanouškem. Slovo dalo slovo a následující měsíce jsem strávil v milé společnosti geniálního Honzy Lstibůrka a řešili jsme charakter aranží. A protože se moje písničky často nesou v duchu pixarovek a disneyovek, které oba milujeme, šli jsme nenápadně tímto směrem. Každá ze skladeb má teď svou unikátní hudební podobu hranou filharmonií a jsem moc rád, že to teď budou moci lidi slyšet i online. Přijde mi to celé jako naprostý úlet, který je ale od začátku vedený s velkou profesionalitou i umem, a to já zbožňuju,“ vyznává se Horák. Koncertní záznam ze dvou výjimečných večerů, jež svou přítomností ozvláštnily mimo jiné Tereza Balonová, Barbora Klepal Šampalíková a další, vychází nejen jako digitální album, ale zachytily jej také kamery. Na Horákově YouTube kanálu se tak postupně budou objevovat jednotlivé písně, přičemž již nyní je k vidění první ochutnávka v podobě hitovky Hej teto!. Aby toho s těmi smyčci, žesti a celou orchestrální parádou nebylo málo, hodlá si Objev roku v anketě popularity Český slavík 21 střihnout s filharmoniky koncertní opáčko, a to rovnou třikrát. Konkrétně s královéhradeckou filharmonií 26. listopaduv pražském Divadle Hybernia a 18. prosince ve Filharmonii Hradec Králové a dále s olomouckou filharmonií 2. prosince v Moravské filharmonii Olomouc, ve všech případech opět pod taktovkou Stanislava Vavřínka. „Už z podstaty věci nelze očekávat, že každý koncert bude úplně stejný, protože jsou to přece jenom stále moje vystoupení, na kterých se dějí nečekané a neplánované věci. Ale to zásadní, tedy písničky s doprovodem filharmonie, to samozřejmě bude víceméně odpovídat záznamu. Co se bude dít mezi skladbami, to nikdo z nás ještě neví. Protože být interpretem a zároveň moderátorem celého večera, kdy máte za zády celou filharmonii, je pro mě stále velká novinka a přichází s tím dost trémy a vtipných momentů, na které se ale pochopitelně těším,“ říká brýlatý sympaťák, jenž má v diáři krom spolupráce s filharmonií také pěknou řádku samostatných koncertů. Kompletní přehled všech nadcházejících vystoupení najdete na webu www.michalhorak.eu. Pro další aktuality pak sledujte Michalův Facebook a Instagram. Vstupenky na koncerty Michal horák & Filharmonie 2025 Zdroj: SUPRAPHON
Michelin Guide 2025 v italském Livignu
Z lyžařského ráje gastronomickým objevem: Livigno slaví úspěch v michelinském průvodci 2025 Ještě před pár desítkami let šlo o odlehlou horskou obec, známou hlavně díky bezcelním nákupům a spolehlivému sněhu. Dnes je Livigno stále populární zimní destinací, ale zároveň se tiše a vytrvale posouvá na mapu evropské gastronomie. Nejnovějším potvrzením je Michelin Guide 2025, v němž se nově objevují dvě místní restaurace – Téa del Kosmo a Stua Noa. Izolace, která formovala chuť Livigno, ukryté v italských Alpách ve výšce přes 1 800 metrů, bylo po staletí kvůli drsným zimám a obtížné dostupnosti téměř odříznuté. Až do konce 20. století bylo náročné se sem vůbec dostat – a právě tato izolace se výrazně promítla i do místní kuchyně. Tvrdé zimy a obtížná dostupnost formovaly nejen způsob života, ale i samotnou kuchyni – jednoduchou, výživnou, založenou na lokálních surovinách, jako je pohanka, brambory, sýry, Bresaola z údolí Valtellina nebo legendární sýr Bitto. Jídla jako pizzoccheri nebo smažené sýrové kuličky sciatt dodnes patří ke kulinářskému základu regionu. Ten neohromí svou složitostí, ale příjemně překvapí poctivostí a sytostí. Livigno se začalo měnit v posledních dvaceti letech – s lepší infrastrukturou, přístupem a silnicemi. A změna je znát i na talíři. Hvězda, která zažehla nový směr Zásadní moment přišel v roce 2009, kdy šéfkuchař Mattias Peri získal pro svou restauraci Chalet Mattias první michelinskou hvězdu v historii města. Jeho přístup, kombinující respekt k tradici a cit pro moderní gastronomii, ovlivnil celou místní scénu. I po jeho předčasné smrti v roce 2015 jeho jméno žije dál – nejen ve vzpomínkách, ale i v přístupu, který dnes definuje nové generace kuchařů v Livignu. Dvě restaurace, dvě cesty k výjimečnosti Nové zápisy v průvodci Michelin ukazují, že Livigno nabízí různorodé gastronomické zážitky – od precizní kuchyně postavené na surovinách z okolní přírody po odvážné kombinace a netradiční postupy. Téa del Kosmo: klid, soukromí a horská elegance Malá, intimní restaurace Téa del Kosmo – kde Téa ve valtelínském dialektu znamená „horská chata“ – je ukrytá uvnitř stylového konceptu Kosmo Taste the Mountain, nabízí pouze čtyři stoly a zážitek, který si hosté budou pamatovat celý život. Šéfkuchař Gabriele Silvestri se hlásí k filozofii „Taste the Mountain“, inspirované tříhvězdičkovým kuchařským mistrem Norbertem Niederkoflerem. Cílem není oslňovat luxusními surovinami z druhého konce světa, ale oslavovat to, co nabízí místní příroda – udržitelně, sezónně a s úctou. Na talíři se tak objevuje zvěřina z okolních lesů, horské byliny, ručně vyráběné sýry z vysokohorských pastvin nebo pstruh z alpských potoků. Každý chod – ať už jsou to máslové ravioly plněné sýrem, pečená kořenová zelenina nebo omáčky s příměsí horských bylin – působí minimalisticky, ale chuťově doslova exploduje. Každý prvek na talíři má svůj smysl – nic není navíc. Tohle je alpská vysoká gastronomie očištěná od folklóru, a přitom pevně zakořeněná v místě. Stua Noa: Alpská tradice s rebelským twistem Pokud Téa del Kosmo hladí duši klidem, střídmostí a precizností, Stua Noa představuje její odvážný protipól – moderní alpskou kuchyni s hravostí, energií a špetkou překvapení. V elegantním interiéru hotelu Concordia, ve dvou moderních dřevěných stube, které propojují alpskou útulnost s moderní rafinovaností, vítá hosty šéfkuchař Andrea Fugnanesi. Fugnanesi se vydává na odvážnou, až lehce rebelskou cestu reinterpretace kulinářského dědictví Livigna a těží z kontrastů, textur a nečekaných překvapení. Jeho menu je jako horská túra – začíná známou cestou, ale brzy odbočí do netušených směrů. Základní suroviny zůstávají lokální, ale úprava? Tu nikdo předem neuhodne. Pohanka se může objevit ve fermentované podobě, polenta s nádechem miso, jelení maso dostane nečekaného partnera v podobě citrusové omáčky. Každý chod je zážitkem nejen chuťovým, ale i vizuálním. Servírování připomíná samotnou alpskou krajinu – divokou, ale harmonickou. Fugnanesi dokáže spojit útulnost s odvahou a přesvědčit, že Livigno je dnes právoplatným členem italské kulinářské elity. Livigno jinak Zatímco dřív se o Livignu mluvilo hlavně v souvislosti s lyžováním a bezcelní zónou, dnes má město co nabídnout i mimo sjezdovky. Místní kuchaři ukazují, že i vysoko v horách může vznikat kreativní, poctivá a originální gastronomie, která neimituje světové trendy, ale vychází z vlastních kořenů. Livigno tak vstupuje do nové dekády nejen jako sportovní destinace, ale i jako místo, kde se dá skvěle jíst – bez přehnaných gest, ale s přesvědčením, že dobré jídlo začíná u suroviny a končí u člověka, který mu věnuje pozornost. Zdroj: Italské Livigno
Cenu Magnesia Litera za detektivku získala Ilona Dobrovolná
Vítězka literární soutěže nakladatelství MOBA Ilona Dobrovolná získala cenu Magnesia Litera za detektivku Spisovatelka Ilona Dobrovolná získala ocenění Litera za detektivku prestižní literární soutěže Magnesia Litera 2025 za svůj druhý román Panoptikum pana Perkinse. Kniha vyšla na jaře loňského roku v nakladatelství MOBA a ihned si získala jak čtenáře, tak odbornou porotu. Díky velkému zájmu nyní vychází v druhém vydání. Na podzim se mohou čtenáři těšit na další napínavý příběh z pera této mladé autorky. „Ten pocit je nepopsatelný. Když jsem Panoptikum pana Perkinse psala, ani ve snu by mě nenapadlo, že píšu knihu, která se dočká takového ocenění. Detektivka je v dnešní době hodně oblíbený žánr, takže těch knih vychází hodně. Že zrovna ta moje zaujala porotu, je pro mě velká pocta. Určitě je to i velká motivace psát dál, ale zároveň taky jistá zodpovědnost,“ říká Ilona Dobrovolná. A popisuje děj knihy: „Panoptikum pana Perkinse se odehrává ve dvou časových rovinách. V té první se podíváme na sklonek devatenáctého století. Hlavní hrdinkou této dějové linie je Ada, vousatá žena, která vystupuje v panoptiku pod taktovkou sebestředného principála Perkinse. Dojde tu k vraždě a Ada se rozhodne, že vraha vypátrá. Druhá dějová rovina se odehrává na stejném místě, ale v současnosti. Ve zchátralém objektu bývalého parku se najde kostra a na scénu přichází historik Ben, který má za úkol objasnit, co se tu kdysi odehrálo. Obě časové linie se přitom střídají. Jak Ada, tak Ben mají k dispozici svůj díl poznatků, zatímco čtenáři se postupně dozvídají všechno a mohou si tak střípky skládat dohromady. Poprvé na sebe upozornila detektivkou Prokletí rodu, která vyšla v roce 2022, díky umístění v literární soutěži pravidelně pořádané nakladatelstvím MOBA. Už tehdy zaujala netradičním přístupem ke klasickému detektivnímu žánru a smyslem pro atmosféru. Ilona Dobrovolná popisuje: „První „seriózní“ knihu Prokletí rodu jsem začala psát někdy na vysoké škole, ale potom jsem ji rozepsanou odložila na poměrně dlouhou dobu, dokud jsem náhodou nenarazila na soutěž nakladatelství MOBA, kde byla i kategorie detektivka. Řekla jsem si, že zkusím rukopis dokončit a do soutěže zaslat. Uzávěrka fungovala jako výborná motivace, takže druhá část knihy vznikla poměrně rychle.“ V její tvorbě se často prolíná současnost s minulostí, nechybí tajemství a mysteriózní motivy. Vítězné Panoptikum pana Perkinse je toho důkazem – kniha spojuje klasickou detektivní zápletku s originálními postavami a osobitou stylizací. Novinka na podzim: Kletba japonského náhrdelníku Na podzim se čtenáři mohou těšit na třetí knihu Ilony Dobrovolné, nazvanou Kletba japonského náhrdelníku. Tentokrát půjde o klasickou detektivku s vyšetřovatelem majorem Dalimilem Knotem a jeho svéráznou asistentkou Emmou. V centru zápletky bude bájný artefakt, jenž podle legendy přináší smrt každému, kdo se ho zmocní neprávem. „Doufám, že si čtenáři oblíbí nové vyšetřovatelské duo, protože bych se k nim ráda vracela i v dalších knihách,“ dodává autorka. Osobní setkání se čtenáři S Ilonou Dobrovolnou se mohou čtenáři setkat osobně v rámci veletrhu Svět knihy Praha 2025. Autorka bude na stánku nakladatelství MOBA v sobotu 17. května ve 14:00. O autorce Ilona Dobrovolná se psaní věnuje od dětství, kdy si první příběhy zapisovala ručně do sešitů. Profesionálně debutovala v roce 2022 románem Prokletí rodu. Její knihy vynikají napětím, důrazem na atmosféru a propojením detektivního žánru s tajemnými prvky. Inspiraci čerpá při cestování a výletech, při kterých ráda objevuje staré příběhy a legendy. Zdroj: Magnesia Litera 2025
Kardiologové v akci
Nadbytečné kilogramy zatěžují srdce. Každé kilo navíc znamená zvýšenou námahu pro srdeční sval, který musí velké tělo zásobit krví a umožnit jeho fungování. Tuk je rovněž rizikem pro celou řadu dějů, které následně poškozují spolu se srdcem i cévy, ledviny a játra. Pro účinnou prevenci kardiovaskulárních chorob je proto velmi důležité udržovat si přiměřenou váhu. O propojení obezity a nemocí srdce budou odborníci diskutovat kromě dalších témat na XXXIII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti, který končí 6. května na brněnském výstavišti. „S obezitou jdou totiž ruku v ruce další negativní faktory, jako je například vysoký tlak a vznik aterosklerózy, kdy dochází k ukládání tukových částic do cévních stěn. A to vše výrazně zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční či srdečního selhání,“ nastiňuje předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC. V české populaci má podle statistik přibližně 40 % lidí nadváhu a téměř 20 % je obézních. Ročně na nemoci srdce a cév připadá v tuzemsku přes 40 % všech úmrtí. Přitom podle řady studií stojí za srdečními infarkty z velké části rizikové faktory, jako jsou kouření, nedostatek pohybu či nezdravé stravování. „Dvojice posledně jmenovaných faktorů vede ve velké většině případů k obezitě, následně často i k cukrovce a dalším komplikacím, což je všeobecně známá rovnice. A přesto na to většina Čechů nechce slyšet. Ani v primární prevenci, ani poté, kdy už skončili kvůli srdečním problémům v péči lékařů. Dřív jsme poukazovali na to, že pasivní přístup k vlastnímu zdraví je dědictvím komunismu, bohužel také mnozí z těch, kteří zažili totalitu jen jako děti, se k vlastnímu zdraví chovají stejně macešsky,“ upřesňuje prof. Ošťádal. Kardiologové připomínají, že když nemoci srdce propuknou, ztěžují pacientům sport a fyzickou aktivitu obecně. „Špatně fungující orgán nezvládá ‚utáhnout‘ rychlejší pohyb, a tak se dostáváme do začarovaného kruhu,“ vysvětluje přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC. Alarmující je i fakt, že přibývá obézních dětí. Během a po období covidového lockdownu se jejich počet výrazně zvýšil. Podle dostupných dat se nárůst tělesné hmotnosti u dětí projevuje v období přechodu z předškolního věku k mladšímu školnímu věku. Nejvíce obézních chlapců se například vyskytuje v období mezi 11. a 13. rokem věku, u děvčat nastává tento nárůst o něco dříve, přibližně kolem 9. roku věku. Podle lékařů se pacienti mnohdy v ordinacích brání tvrzením, že je lepší mít kila navíc ‚pro jistotu‘. „V kardiologii sice opravdu můžeme mluvit o tzv. paradoxu obezity, kdy se lidem s už rozvinutým onemocněním daří vzhledem k energetické rezervě zdánlivě lépe než těm, kteří v důsledku zdravotních problémů nemají žádnou tukovou zásobu. Tato ‚štíhlost‘, či spíše vyhublost však bývá jen známkou choroby samotné, zatímco obezita stojí na počátku a je spouštěčem mnoha dějů, které k srdečnímu onemocnění vedou. Ale paradoxní výhoda vyšší váhy či vyššího tlaku například u nemocných s rozvinutým srdečním selháním oproti těm, kteří kila navíc nemají, není dobrým argumentem, proč si nehlídat tělesnou hmotnost, tlak a cholesterol, dokud jsme zdraví,“ uzavírá prof. Linhart. Zdroj: česká kardiologická společnost
Terezie Kovalová v rodinné kapli rodu Lobkowiců
Po dubnové anglické ochutnávce „Orfeus“ představuje cellistka a zpěvačkaTerezie Kovalová druhý singl ze svého očekávaného debutového alba „ZINKA“. Skladba „Chrám“ přinášínejen češtinu, ale slibuje i exkluzivní vizuální zážitek – videoklip natočený v běžně nepřístupnýchprostorech. Celé album ZINKA včetně videoklipu vychází již 18. května. Na vlnách vlastního dechu Zatímco první singl „Orfeus“ naznačil atmosférickou a elektronickou polohu připravované desky, „Chrám“ukazuje Terezii v přímější, česky zpívané podobě. Píseň, produkovaná Jonatanem Pastirčákem (Pjoni) aOndřejem Mikulou (Aid Kid), tematizuje hledání vnitřního klidu a bezpečného prostoru uprostřed životních bouří. Melancholické cello se zde prolíná s naléhavým vokálem a citlivou elektronikou. Dva hlasy jedné zkušenosti „Chrám je pro mě velmi osobní píseň o nalezení bezpečného místa v sobě samé,“ říká Terezie Kovalová.Text k písni složila Vladivojna la Chia, se kterou Kovalová dlouhodobě spolupracuje: „Chrám jsem složilav období rozpadu vztahu jen pro kytaru a cello. Pokaždé, když jsme ji s Terezií zahrály, jsem cítila, žejsme v tu chvíli velmi propojené – nešlo jen o sdílenou zkušenost, ale o něco silnějšího, na co se obědokážeme napojit. Je to jedna z těch písniček, která potřebovala uzrát.“ Architektura zvukových prostorů Producent Jonatan Pastirčák (Pjoni) k práci na albu poznamenává: „Na začiatku sme si s Ondrompovedali, že by bolo super výzva čo najviac používať violončelo ako zdroj zvukov – nie len pre melodickéa harmonické vrstvy, ale aj pre perkusívne a beatové. Využívanie tzv. ‚extended techniques‘ umožniloveľmi pestrú paletu zvukov.“ Tento experimentální přístup vedl k tomu, že prakticky všechny zvuky nacelém albu pocházejí z violoncella. Například elektronický beat v předchozím singlu „Orfeus“ vzniklnekonvenční technikou – házením sirek na napnuté struny nástroje. Violoncello se tak stává univerzálnímzvukovým generátorem překračujícím hranice tradiční klasické hudby. Posvátný prostor ve výjimečné lokaci Spolu s vydáním alba 18. května bude představen i videoklip k písni „Chrám“, který režírovala LucieDesmond. Výjimečnost snímku podtrhuje místo natáčení – rodinná kaple rodu Lobkowiců, která neníběžně přístupná veřejnosti. Symbolické propojení sakrálního prostoru s tématem písně o vnitřním útočištivytváří silný konceptuální celek. Singl „Chrám“ je dalším střípkem mozaiky alba „ZINKA“, které vyjde 18. května. Deska mapuje autorčinucestu transformace a hledání autentického uměleckého výrazu a vznikla i díky velké podpoře fanoušků vúspěšné crowdfundingové kampani na platformě Donio, kde se vybralo přes 450 000 Kč.Poslechněte si singl „Chrám“:
Seriál Ulice: Rozpadne se manželství Hermanových?
Mezi Gábinou a Jirkou Hermanovými ze seriálu Ulice to skřípe již nějakou dobu. Teď se to u nich ale vyhrotí natolik, že to bude vypadat na konec manželství. Stačí, aby Gábina dostala nečekanou pracovní nabídku snů a Jirky se zeptala na jeho názor. Tomu najednou bouchnou saze, což odstartuje jejich nejdrsnější hádku vůbec i největší krizi v jejich vztahu… Gábina (Aneta Krejčíková) a Jirka (Jan Holík) Hermanovi patřili už pár let k nejstabilnějším a nejharmoničtějším párům v Ulici. To se ale v poslední době změnilo. Jejich manželství se nyní otřásá v základech kvůli touze mít vlastní dítě, což jde pouze cestou surogátního mateřství. Zatímco Gábina si s Petrou Beranovou, jejich náhradní matkou, hned sedla a celkem záhy se z nich staly velké kamarádky, Jirka je vůči Petře zdrženlivější. Nemá zapotřebí s ní udržovat bližší kontakt, nebere ji jako blízkého člověka, byť má jemu a Gábině odnosit a porodit jejich dítě. Spíš má pocit, že jsou najednou v manželství tři – on, Gábina a Petra, přičemž on tahá za ten kratší konec. Vyhrocený konflikt Konflikty mezi Gábinou a Jirkou se hromadí a jsou čím dál intenzivnější. Před nedávnem to mezi nimi pořádně bouchlo kvůli dalšímu transferu a domluvě Gábiny s Petrou, že zkusí transfer dvou embryí, aby se zvýšila pravděpodobnost Petřina otěhotnění, aniž by to Gábina předem probrala s Jirkou. Tehdy to Gábina a Jirka ustáli, teď to bude mnohem horší. Přitom to začne docela nenápadně – pracovní nabídkou, která se neodmítá. Právě ona bude tím spouštěčem, který odstartuje jejich nejhorší hádku vůbec, po níž Gábina přizná se slzami v očích: „To nebyla normální hádka. Jirka odešel pěkně vytočenej a já nevím, kde je, kdy se vrátí, a jestli se vůbec vrátí.“ Je to konec mezi nimi? Jak se mohli dostat až sem, když ještě před pár měsíci bylo vše zalité sluncem? „To dítě jsme na začátku chtěli oba úplně stejně, na všem jsem se shodli. A teď o tom spolu nedokážeme ani mluvit,“ hroutí se Gábina ve chvíli, kdy se má dozvědět výsledek dalšího transferu a kdy se má rozhodnout, jakým směrem se vydat dál. Podobné dilema ale začne řešit také Jirka, pro kterého je celá situace už prostě neúnosná… Ustojí spolu i tuhle krizi? A jak ji ovlivní Petřina novinka? Zdroj: TV Nova
Jedna rodina: Tereza Kostková volí mezi dvěma muži
V novém dílu seriálu Jedna rodina to mezi Petrou (Tereza Kostková) a Matyášem (Vladimír Polívka) opět jiskří. Přestože Petra stále žije ve vztahu s Galánem (Igor Chmela), Matyáš ji dál neúnavně svádí – a ani pokus ukrýt se před ním v koňském boxu nestačí. Když za ní nečekaně dorazí až domů, připomene jí polibek na letišti a přesvědčuje ji, že to nebyla žádná náhoda, ale možná snad znamení? Petra tápe, ale Galán mezitím chystá překvapení: romantickou jízdu historickým poštovním vlakem. Vyjížďka na koni s charismatickým Matyášem, nebo nostalgie a jistota po boku Galána? Petra má v srdci jasno – a zdá se, že i další pusa je ve vzduchu… „Petra má najednou pocit, že už není dost a právě v tu chvíli se něco stane. Matyáš je přitažlivý typ muže – úplně jiný než Karel nebo Standa. Je v něm energie, lehkost, mládí… a to ji nejvíc přitahuje. S Galánem jim to vlastně neskřípe, fungují dobře. Ale Matyáš umí v pravou chvíli doplnit to maličko, co Petře chybí,“ přibližuje Tereza Kostková. Do jiného dobrodružství se mezitím vrhá Tereza (Pavla Dostálová) s Medardem (Vincent Navrátil), kteří chystají baby shower k odhalení pohlaví miminka. Jenže dilema přijde dřív, než se rozkrojí dort – pozvat Martinu (Denisa Biskupová), nebo ne? Oni jsou za, Dominik (Adam Mišík) proti. A zatímco se slaví, doktor Mrak (Petr Čtvrtníček) řeší zcela jiný druh dramatu – preventivní prohlídky štamgastů z Vodárny. Výsledky nejsou zrovna ukázkové, a Krakonoš (Leoš Noha) čelí varování o vážných problémech s játry. Bob (Pavel Zedníček) je naopak zklamaný, že je naprosto zdravý. Zdroj: TV Nova