Zdraví srdce podpoří Pentyll Pulse od LAVYcosmetics

Péče o srdce a kardiovaskulární systém je základ zdraví. Tento systém totiž zajišťuje správné fungování těla a dodává kyslík a živiny do každé buňky, a především do mozku. Když jsou srdce a cévy zdravé, zlepšuje se kvalita života a snižuje riziko vážných onemocnění, jako jsou infarkty, mrtvice nebo vysoký krevní tlak. A víte, že péči o zdravé srdce jde pojmout i šetrně? S produkty od LAVYcosmetics to možné je. Produkty této značky jsou známé coby „kvantové produkty vědomí“. Pentyll Pulse pomáhá zharmonizovat celý kardiovaskulární systém Účinný doplněk stravy Pentyll Pulse regeneruje a má komplexní účinky na cévy, srdce a celý kardiovaskulární systém. Ten také očišťuje a napomáhá průchodnosti i těch nejjemnějších cévek. To pomáhá předcházet nepříjemným komplikacím a pokud už vás něco takového postihlo, podpoří v této oblasti i regeneraci. Pentyll Pulse obsahuje extrakt a olej z jader a slupek hroznů révy vinné, hlohu, listů olivovníku a olej z šalvěje, levandule, indické citronové trávy a rozmarýnu. Obsahuje i nejsilnější antioxidant, který nám příroda nabízí, tzv. OPC. Ten má díky synergickému působení všech složek až 18x silnější účinnost než samotný vitamin C a 40x silnější účinnost než samotný vitamín E! A právě kombinace vitaminu C a OPC je skutečným elixírem mládí. Jak se produkt používá? Stačí jedna tableta 3x denně. Doporučuje se začínat s jednou, po týdnu se dvěma a po dalším týdnu 3 tablety denně. Během používání vnímejte, co se děje ve vašem životě jinak. Vnímejte tělo, pocity, své jednání, ale i jednání druhých. Produkty od LAVYcosmetics jsou totiž kvantové, což znamená, že mimo benefitů na fyzické a psychické úrovni působí harmonizačně i kvantově. A i to jsou ty změny, které vedou k uzdravení. Produkty LAVYcosmetics stojí na poznatcích z biologie, kvantové fyziky a obsahují energetické vzorce z přírody (byliny, minerály, krystaly, meteority). Produkty jsou 100% vegan a cruelty-free, neobsahují GMO suroviny, umělá barviva, syntetické parfémy, parabeny, mikroplasty ani jiné potenciálně škodlivé složky. Více informací najdete na webu lavycosmetics.com a v textových i foto referencích. Slevu 10 až 20 % na nákup získáte díky registraci. Zdroj fotografií: www.lavycosmetics.com Zzdroj: LAVYcosmetics

Jarek Nohavice jde do kin!

Jaromír Nohavica složil svůj první protestsong už v patnácti – a samozřejmě o Ostravě. Právě silný vztah k drsnému městu, které ho formovalo, je hlavním motivem nově zveřejněného videa z chystaného dokumentu Jarek. Celovečerní snímek o nejslavnějším českém písničkáři Jarkovi Nohavicovi vstoupí do kin už28. srpna a promítat se bude i v letních kinech. „To je jak s člověkem, když získáš nějakou blbou pověst, někdo o tobě něco řekne, tak se to potom s tebou táhne a těžko to vysvětlovat,“ brání písničkář své rodné město. Zdroj: Bohemia Motion Pictures

Piešťany: město s léčivou vodou a bahnem, které inspirovalo císaře i umělce

Piešťany nejsou jen lázeňským městem, jsou fenoménem, který spojuje více než 200 let lázeňské tradice s elegantní atmosférou, špičkovou medicínou a výjimečnými přírodními zdroji. Město v srdci Slovenska si dodnes zachovává svůj šarm a mezinárodní renomé. Slavné bahenní procedury a termální prameny sem přivedly panovníky, prezidenty i slavné umělce. Historie lázní Piešťany Léčivé účinky piešťanských pramenů byly známy už ve středověku, ale skutečný rozvoj lázeňství nastal až koncem 18. století, kdy rodina Erdődyů nechala postavit první lázeňské budovy na území dnešního Lázeňského ostrova. Významným milníkem byl rok 1889, kdy si lázně pronajala rodina Winterů. Pod jejich vedením se Piešťany proměnily v mezinárodně uznávané lázeňské centrum, které navštěvovali šlechtici, diplomaté i známé osobnosti, mimo jiné rakouský císař Karel I., německý císař Vilém II. či bulharský car Ferdinand I. Ve 20. století zde působili mladí a talentovaní lékaři a odborníci, kteří do léčby zaváděli inovativní přístupy a posilovali renomé Piešťan jako jedněch z nejprestižnějších lázní v Evropě. Léčivé bahno a termální voda Piešťany jsou světově proslulé díky unikátnímu sirnému bahnu a termální vodě s obsahem sirovodíku. Tyto přírodní zdroje se používají k léčbě nemocí pohybového aparátu, revmatologických onemocnění, artrózy, bolesti zad, ale i při rekonvalescenci po operacích. V Piešťanech používají přírodní zdroje v jejich surové podobě, bez chemických zásahů a úprav. Kromě léčebných účinků mají procedury i výrazný relaxační a regenerační efekt. Tento peloidní sediment, který se sbírá na březích městské řeky Váh, zraje přibližně jeden rok ve speciálních bazénech s termální vodou, kde se obohacuje o minerály a biologicky aktivní látky. Výsledkem je bahno s jemnou „máslovou“ konzistencí, které vyniká nejen svou strukturou, ale i fyzikálními vlastnostmi. Věděli jste, že chladne až čtyřikrát pomaleji než voda? To umožňuje dlouhodobé tepelné působení a hlubší prohřátí tkání. Díky své plasticitě dokonale přilne k tělu, uvolňuje svalové napětí, podporuje prokrvení a přispívá k detoxikaci organismu. Piešťanské symboly Symbolem Lázeňského ostrova se stal páv, který odkazuje na starou pověst o zraněném ptákovi, ten si v místních bažinách máčel zlomenou nohu tak dlouho, až se uzdravil. Právě odtud pramení motiv uzdravení přírodní cestou, který se propsal do identity celých lázní. Druhou ikonou Piešťan je bronzová socha muže lámajícího berli, slavný Barlolámač, který vítá návštěvníky na konci Kolonádního mostu. Oba symboly připomínají, že kdo do Piešťan přijde o berlích, často díky síle místních pramenů a bahna odchází bez nich. Slavné osobnosti v Piešťanech Piešťany si oblíbily desítky slavných osobností z celé Evropy. Patřili mezi ně například císař František Josef I., ale i spisovatelé jako Ivan Krasko nebo rakouský dramatik Franz Molnár. Město bylo také pravidelnou zastávkou evropské smetánky v meziválečném období. Lázně přitahovaly hosty nejen svou léčivou silou, ale i kulturním děním, elegancí a výjimečnou atmosférou. K Piešťanům měl osobní vztah i světoznámý secesní malíř Alfons Mucha, který zde v roce 1932 vytvořil a hotelu Thermia Palace věnoval obraz s názvem „Buď pozdravený požehnaný pramen zdraví“. Na malbě je pravděpodobně zachycena jeho dcera Jaroslava, která se v lázních léčila. Mucha obraz lázním věnoval jako projev vděčnosti za její uzdravení. Dílo dodnes zdobí interiér hotelové restaurace a patří k nejcennějším uměleckým skvostům Lázeňského ostrova. Alfons Mucha a folklor Na jeho počest se tu již počtvrté koná výstava, která letos nese název Mucha a lidové umění: Znovuzrození slovanské krásy a harmonie. Expozice potrvá do 31. října 2025 a bude k vidění ve výstavní síni v budově Napoleon II přímo v srdci Lázeňského ostrova. Lázeňský ostrov Centrem lázeňského života je Lázeňský ostrov, kde se nachází hlavní hotely a léčebné domy skupiny Ensana. Ta zde navazuje na slavnou historii lázeňství a zároveň nabízí širokou škálu moderních zdravotních programů, od klasických léčebných pobytů až po specializované terapie například pro pacienty po operacích páteře, s artritidou nebo Parkinsonovou nemocí. Nechybí ani pobyty zaměřené na prevenci, wellness a aktivní zdraví. Největší lázeňský komplex pod jednou střechou Hotel Esplanade je přímo propojen s lázeňském komplexem Balnea, největším balneoterapeutickým centrem ve střední Evropě. Nabízí léčbu, wellness i termální bazény pod jednou střechou, hosté zde najdou pohodlí i špičkovou péči v elegantním prostředí. Kvalita péče je zaručena dlouholetými zkušenostmi lékařského a terapeutického týmu, který zde každoročně provede více než 1 milion léčebných procedur. Královský odpočinek v secesním stylu Hotel Thermia Palace, postavený v roce 1912, je skvostem secesní architektury a jedním z nejvýznamnějších symbolů Piešťan. Jeho elegantní interiéry, umělecké detaily i výjimečné prostředí přispívají k nezaměnitelné atmosféře celého Lázeňského ostrova. Lázeňskou sezónu pravidelně zpestřují výstavy, koncerty i umělecké akce v parcích a kolonádách. Snadná dostupnost Do Piešťan se pohodlně dostanete autem i vlakem, z Brna sem dojedete za necelé dvě hodiny a například z Prahy pak přímým vlakem bez přestupu, který trvá přibližně pět hodin. Díky výborné dostupnosti jsou Piešťany ideální destinací i na prodloužený víkend. Zdroj: ensanahotels.com

Zdravotní sestry jsou páteří nemocnice

Mají nové kompetence a více podpory – i díky pandemii Zdravotní sestry už dávno nejsou jen pomocný personál. V nemocnicích mají víc pravomocí, samostatnosti a lékařům jsou rovnocenným partnerem. Díky tomu v posledních letech roste zájem o ošetřovatelské profese. Aby sestry po nástupu v oboru zůstaly, zaměřuje se jablonecká nemocnice už od začátku na to, aby jim vytvořila co nejlepší podmínky. Začínajícím zaměstnancům nabízí individuální zaučení se zkušenou mentorkou, zkrácené úvazky a péči o psychickou pohodu. Role zdravotních sester se za poslední roky zásadně proměnila. Medicína se neustále vyvíjí a spolu s ní přicházejí nové metody, přístroje i pomůcky. „Ošetřovatelská práce se posunula o velký kus dál. Sestry se dnes starají například o hojení chronických ran, pomáhají se starat o diabetiky a sledují změny zdravotního stavu pacientů. Dřív bývaly vnímány spíš jako podřízené lékaře, dnes jsou rovnocenné kolegyně, které mají mnohem víc odpovědnosti,“ popisuje Mgr. Jitka Řehořová, MBA, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Nemocnice Jablonec nad Nisou. K rychlé proměně profese přispěla i pandemie covidu. Když chyběl personál, bylo potřeba, aby sestry zvládaly víc činností samostatně. „V krizových chvílích převzaly část kompetencí, které dřív náležely výhradně lékařům. Ukázalo se, že to funguje, a řada pravomocí sestrám zůstala i po návratu do běžného provozu,“ doplňuje Mgr. Řehořová. V nemocnici v Jablonci nad Nisou si všímají, že právě změna přístupu přitahuje nové zájemce. Ošetřovatelství přestává být vnímáno jako „pomocná“ profese a zájem o studium i práci samotnou roste. I přesto je sester v praxi nedostatek, a zvlášť těch, které by v oboru vydržely dlouhodobě. V jablonecké nemocnici proto kladou velký důraz na to, jak vypadá první kontakt sester s praxí. „Každá nově nastupující sestra prochází adaptačním procesem. Dostane k sobě zkušenou zdravotní sestru – mentorku, která ji celým počátečním obdobím provede,“ vysvětluje Mgr. Řehořová. Zaškolování je vždy individuální – jeden na jednoho – a bez časového limitu. Cílem není jen naučit nové sestry pracovní postupy, ale hlavně je podpořit, aby se cítily jistě a zapadly do kolektivu. „Začínající sestra mě první dny stínuje, sleduje, co dělám, a postupně si práci zkouší sama. Od péče o pacienta až po vedení dokumentace. Celý proces zaučení většinou trvá tři měsíce, ale záleží vždy na šikovnosti sestry. Pokud potřebuje víc času, věnuji se jí déle, aby si byla jistá a zvládla všechno bez stresu,“ vysvětluje Mgr. Martina Lušková, všeobecná sestra interní jednotky intenzivní péče, která má na oddělení již čtvrtým rokem na starost adaptaci nových sester. „Vidíme, že když sestra projde dobře vedeným zaškolovacím procesem, zůstává. Práce jí dává smysl a necítí se být na všechno sama. Dřív jsme byly hozeny do vody. Prakticky všechno jsme se učily za pochodu a často jsme se ani necítily jako součást týmu. Dneska už to mají nové sestry mnohem snazší. Ten rozdíl je obrovský,“ dodává Mgr. Lušková. V Jablonci si uvědomují, že pokud chtějí sestry v oboru udržet, nestačí jen kvalitní zaškolení. Důležitá je i podpora psychické pohody, profesního růstu a rovnováhy mezi prací a osobním životem. „Podporujeme nejen další vzdělávání v odbornosti, ale i v měkkých dovednostech a komunikaci, ať už s pacienty, nebo v týmu. Naše sestry mají k dispozici také řadu kurzů zaměřených třeba na zvládání psychicky náročných situací a duševní hygienu. Tato témata dnes zaměstnance zajímají mnohem víc než dřív,“ říká Mgr. Řehořová. Některé zdravotní sestry se nově školí i jako tzv. peer mentorky – kolegyně, které jsou připraveny pomoci v náročných chvílích a nabídnout oporu ostatním v týmu. Důležitým prvkem je i flexibilita. Proto jablonecká nemocnice nabízí zkrácené úvazky nebo individuální plánování směn. „Snažíme se sestrám vytvořit podmínky, které jim umožní dělat práci dobře a zároveň zvládat rodinu nebo studium. Když cítí, že jim vycházíme vstříc, zůstávají s námi dlouhodobě,“ uzavírá Mgr. Řehořová. Zdroj: Jablonecká nemocnice