Motolská jídelna zavádí nová chutná a nutričně vyvážená jídla

Motolská závodní jídelna přichází s modernizovanou nabídkou, která spojuje chuť, výživu a udržitelnost. Navazuje tak na úspěšný model z Nemocnice Na Homolce, kde se podobný koncept osvědčil. Každý den si nově budou moci zaměstnanci nemocnice i studenti vybrat ze dvou plnohodnotných rostlinných jídel – jednoho vegetariánského a jednoho veganského. Cílem změny je nabídnout zdravější, pestřejší a chuťově atraktivní obědy, které odpovídají současným trendům ve veřejném stravování. Nový standard nemocničního stravování Motolská jídelna dlouhodobě usiluje o kvalitní a pestrou nabídku obědů pro zaměstnance nemocnice i studenty 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Nový jídelníček, který odstartoval v pondělí 27. října, rozšiřuje výběr o moderní jídla s důrazem na čerstvost, chuť a výživovou hodnotu. Nová rostlinná jídla nejsou kompromisem, ale plnohodnotnou alternativou tradičních pokrmů. Cílem je, aby si strávníci mohli dát chutný, sytý a cenově dostupný oběd, který podpoří energii do zbytku dne. „Na péči o strávníky klademe v Nemocnici Na Homolce dlouhodobě velký důraz a nová nabídka jídel ve Fakultní nemocnici Motol je přirozeným krokem v modernizaci nemocničního stravování i zde,“ říká Miroslav Krotký z vedení motolského stravování. Atraktivní rostlinná jídla jako běžná volba Iniciativa vznikla ve spolupráci s projektem Rostlinně a odbornou organizací Physicians Association for Nutrition (PAN) Czech Republic. Cílem bylo vytvořit nabídku, která spojuje chuťovou atraktivitu s nutriční vyvážeností a zároveň reflektuje aktuální trendy v oblasti zdravého a udržitelného stravování. „Rostlinná jídla už dávno neznamenají smažený sýr nebo obalovaný hermelín. Představují pestrou, chutnou a sytou volbu, která se vyrovná tradičním pokrmům. Věříme, že když lidé ochutnají dobře připravené rostlinné jídlo, zjistí, že udržitelnost může chutnat skvěle,“ říká Lucie Roškotová z projektu Rostlinně. Zdraví, udržitelnost i vědecká doporučení Zavedení vegetariánských a veganských jídel v nemocničním prostředí má i důležitý zdravotní rozměr. Jak upozorňuje Mgr. Dagmar Štruncová, výkonná ředitelka PAN Czech Republic, nemocniční jídelny mohou jít příkladem v podpoře zdravých a udržitelných návyků: „Zařazení plnohodnotných vegetariánských a veganských jídel do nemocničního stravování je důležité, protože podporuje zdraví pacientů, zlepšuje rekonvalescenci a napomáhá prevenci chronických onemocnění. Zároveň respektuje rozmanité hodnoty a potřeby lidí, snižuje ekologickou stopu a může být i ekonomicky výhodné,“ vysvětluje. Zařazování celistvých rostlinných potravin do jídelníčku, jako jsou luštěniny, celozrnné obiloviny, zelenina, ovoce a ořechy, má prokazatelné zdravotní přínosy. „Taková strava podporuje zdraví srdce, pomáhá udržovat optimální hladinu cukru a tuků v krvi a přispívá k prevenci civilizačních onemocnění jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diebetes 2. typu a některé druhy rakoviny. Naopak takzvaná západní strava, bohatá na zpracované potraviny, nasycené tuky a přidanou sůl či cukr, může mít na zdraví nepříznivé dopady,“ doplňuje Štruncová. Zapojení strávníků a další rozvoj nabídky Během prvního týdne provozu budou pracovníci jídelny a partneři projektu sbírat zpětnou vazbu od zaměstnanců i studentů. Na základě jejich podnětů bude nabídka dále upravována. Cílem je dlouhodobě udržet pestrost, kvalitu a spokojenost všech skupin strávníků. „Moderní nemocniční jídelna má být místem, kde si každý vybere podle svých potřeb – ať už hledá lehčí oběd, nebo poctivou porci energie,“ uzavírá Miroslav Krotký. Zdroj: Projekt Rostlinně
Svět jim ležel u nohou, ale skončily tragicky. Warner TV připomene zapomenuté příběhy modelek Playboye

Playboy byl po desítky let ztělesněním amerického snu. Hugh Hefner v 50. letech proměnil erotický magazín v globální značku, která symbolizovala úspěch, svobodu a kult krásy. Realita však byla mnohem komplikovanější – za pozlátkem luxusu se ukrýval svět přísných pravidel, manipulace a mužské moci. True crime série Vraždy modelek Playboye (The Playboy Murders) tuto iluzi systematicky rozbíjí. Moderátorka Holly Madison, někdejší přítelkyně Hugha Hefnera, přivádí diváky do prostředí, v němž rozhodně není nouze o tragické konce. Sérii uvede v listopadu Warner TV, a to v rámci tematického bloku Skandály celebrit, vždy v úterý ve 22:00. Historie impéria Playboy se začala psát v roce 1953. Jeho zakladatel Hugh Hefner v té době mistrně využil atmosféru poválečné euforie, všeobecný hlad po konzumních zážitcích i poptávku po prostoru, ve kterém nebude nadále potřeba potlačovat svou sexualitu. Ze značky se rychle stal celospolečenský fenomén a kariéra Playmate začala být považována za splněný americký sen mnoha dospívajících dívek. Pozlátko na povrchu nicméně podávalo pouze zkreslený obraz – k tomu, aby se zrodila skutečná Playmate, nestačilo pouze zapózovat nahá na titulku časopisu. Co se minimálně do 70. let prezentovalo jako emancipace, bylo ve skutečnosti vykoupeno velmi tvrdou disciplínou. Z fenoménu Playmates se postupem času stala kultovní záležitost. Modelky nebyly vnímané jako skutečné osobnosti, nýbrž jako následováníhodný sen a zároveň jako konzumní statek. Hefnerova pověstná Playboy Mansion se stala jakýmsi mediálním chrámem, který novináři milovali. Zdánlivá dokonalost nicméně zakrývala komplikovanější realitu plnou drog, manipulace a sexuálního zneužívání. Celá Amerika sice Playmates záviděla jejich úspěch a postavení, ale v reálu byla jejich životní i ekonomická perspektiva značně nejistá a závislá na Hefnerově libovůli. Není proto divu, že tato komunita má mnoho tajemství, a ještě více tragických příběhů. Temná stránka impéria Tato dualita je středobodem true crime série Vraždy modelek Playboye (The Playboy Murders) z produkce stanice Investigation Discovery. Provází ji modelka a moderátorka Holly Madison, která byla v letech 2001 až 2008 přítelkyní Hugha Hefnera, a tak realitu života v Playboy Mansion zažila na vlastní kůži a také o tomto období svého života velmi otevřeně hovoří. I to je jeden z důvodů, proč série vůbec vznikla – Madison se v Playboy komunitě pohybovala v privilegované pozici. Tragické příběhy se jí odehrávaly před očima, ale zároveň byla součástí Hefnerova impéria. Dívky, o kterých pojednávají jednotlivé epizody, takovou výhodu neměly. Jasmine Fiore byla ve svých devětadvaceti letech brutálně zavražděna svým žárlivým manželem Ryanem Jenkinsem. Manžela Stacy Arthur v roce 1991 zastřelil posedlý fanoušek. Christina Carlin-Kraft byla v roce 2018 uškrcena ve svém pensylvánském bytě. Spory o majetek byly zase důvodem vraždy manžela Playboy Bunny Sheily Hernandez. Kelsey Turner v roce 2019 společně se svým partnerem zavraždila psychiatra Thomase Burcharda, který byl zároveň jejím finančním mecenášem. A vražda Playmate Star Stowe zůstává i v roce 2025 stále nevyřešena – navzdory tomu, že se odehrála již skoro před padesáti lety. Všechny tyto případy mají společné to, že se odehrály na pozadí specifického prostředí založeného na kombinaci slávy, izolace, závislosti a mužské dominance. Viděné, ale nepoznané Diváci poměrně záhy identifikují, že se v jednotlivých epizodách objevují stále stejné psychologické vzorce. Přímé i nepřímé oběti těchto tragédií často vykazují potřebu uznání a validace. V důsledku ovlivnění kulturou Playboye se u nich také projevuje internalizace ideálu ženské krásy – nicméně takového, který jim je přisuzován z pohledu konzumentů populárního magazínu. A v neposlední řadě je patrné, že sláva žádnou z těchto žen nespasila. Mnohem častěji se stala předpokladem jejich osobní destrukce, což je přibližuje tragickému ideálu 50. let Marilyn Monroe. Série Vraždy modelek Playboye (The Playboy Murders) s Holly Madison těmto „viděným neviděným“ ikonám vrací autentický hlas. Veřejnost je důvěrně znala fyzicky, ale neznala je jako reálné lidské bytosti. Tento dluh se Investigation Discovery snaží napravit. Seznámit se s těmito příběhy budete moci během listopadu na Warner TV, kde bude série vysílána v rámci vysílacího bloku Skandály celebrit každé úterý ve 22:00. Zdroj: Warner TV
Bubák

Premiéra: 13. 11. 2025 MasterFilm, Punkchart Films, ČR, Slovensko, 2025 Režie: Tomáš Pavlíček, Kateřina Karhánková Scénář: Štěpánka Ansorge Kamera: Denisa Buranová Hudba: Aid Kid Hrají: Anna Vyčítalová, Terezie Holá, Martin Kubuš, Otto Dušek, Jana Plodková, Lukáš Latinák, Anton Šulík Film Bubák je lehce strašidelnou rodinnou komedií o velkém dobrodružství dětí a jejich bubáka. Ten žije pod postelí, živí se strachem a především miluje sladkosti. Rodiče dvanáctileté Nikči a šestiletého Tomáše odjíždějí na víkend pryč a děti díky tomu mají poprvé v životě celý jejich panelákový byt pro sebe. A bez dozoru! Paráda! Nikča se hned rozhodne, že za sladký úplatek uklidí bráchu do jeho pokojíčku a pozve kámošku Gabču, s tím, že si dají pizzu, budou koukat na videu na horor a bude pohoda. Jenže sledování zakázaného filmu jim není souzeno. Namísto něho zažijí malé hororové setkání na vlastní kůži. Začne to tím, že se nečekaně zjeví maturant Ondra s kocovinou, k narušitelům pohody se přidá brácha Tomáš, který nevydrží ve svém pokoji. Má totiž pod postelí Bubáka a ten zrovna leze ven. Holčičí víkend je zkrátka v tahu, navíc se ukáže, že Tomáš není jediný, kdo „má pod postelí bubáka“, každý z nich se něčeho bojí. Dokonce i samotný Bubák. Režisér Tomáš Pavlíček o filmu prozrazuje: „Snažili jsme se, aby byl kombinací trochu strašidelného filmu a víc komedie. Bubák tam sice je, ale není až tak strašlivě strašidelný, chceme, aby se malí i velcí diváci během filmu smáli.“ Pavlíček se také vyznává ze svého vztahu k podpostelovým strašidlům: „Já jsem se jako dítě samozřejmě bál příšer, které mám pod postelí, bál jsem se tam i koukat. Moje maminka mě tím pravidelně strašila, takže se v tomto filmu trochu snažím prorazit strach ze svého dětství. Pro mne je to návrat do dětství a dospívání.“ Přístupnost: přístupné bez omezení Žánr: dobrodružná rodinná komedie Verze: česká Stopáž: 82 min Zdroj: CinemArt
Erotika v seriálu Ulice?

Tvůrci seriálu Ulice tentokrát zabrnkají na strunu erotiky, samozřejmě v mantinelech denního seriálu. I tak si ale ti diváci, které baví Vanda a její přešlapy, přijdou na své. Lásku ovšem řeší také Kristýna, jež je stále zamilovaná do Denise, i když jí znovu zlomil srdce. Teď dojde na chvíle pravdy… Vanda (Kristýna Hrušínská) ze seriálu Ulice si to v poslední době docela rozházela u diváků, kteří se nemůžou dívat na to, jak se nedokáže postarat o svou malou dcerku Esterku. Samozřejmě její příběh sledují o to víc, protože jsou zvědaví, čeho všeho je Vanda ještě schopná, co zase vyvede. Teď se třeba rozhodne, že půjde vstříc svému štěstí a lásce. Zařídí si to tak, aby Rosťovi (Jiří Černý) dala náležitě najevo, jak jejich vztah bere, a hlavně co od něj čeká. Tátu pro dceru nepotřebuje Každá druhá svobodná matka si hledá takového partnera, aby byl dobrým tátou i pro jejího potomka. Vanda je samozřejmě výjimkou. „Esťa už tátu má. A skvělýho. Takže teď je řada na mně,“ dovolí si trochu té sobeckosti. Rosťu chce prostě jen pro sebe, navíc hlavně pro žhavé chvilky. Brát se přece hned nemusí, i když máma (Miluše Šplechtová) na to má jiný názor. Vanda si teď hodlá užít zejména Rosťův obdiv a to, že po ní po dlouhé době zase někdo touží… Romantika jako z filmu Vanda opravdu nenechá nic na náhodě. Večeře při svíčkách pěkně v soukromí, kde je minimálně dvě hodiny nikdo nevyruší. Pro ni naprostý luxus. A tak se vyzbrojí všemi možnými ženskými zbraněmi včetně rajcovního spodního prádla, aby Rosťa neměl nejmenší pochybnost. K její velké smůle po něm ale vystartuje tak náruživě, že tím plachého Rosťu naprosto vyvede z konceptu. Otázkou je, co udělá, jakmile se trochu vzpamatuje… Kristýna opět s Denisem Kristýna (Sára Korbelová) se sice s Denisem (Libor Matouš) usmířila a nyní to dokonce stvrdí i v posteli, ale to neznamená, že by se Daniela (Elizabeth Kateřina McIntosh) z jejich životů úplně vypařila. Stále tvoří jeden z vrcholů tohoto vztahového trojúhelníku. Kristýna teď bohužel udělá něco, co se jí už vzápětí vymstí. S Denisem si zahraje na pravdu… Jak to Denis má nyní s Danielou? A jak to Kristýna vezme? Premiérové díly seriálu Ulice, jež vysílá TV Nova od pondělí do pátku od 18:30 hod., budou plné romantiky, jiskření i lásky. Zdroj: TV Nova
Ferrari míří na Nova Cinema: premiéra biografického filmu už 30. října

Čtvrteční večer 30. října bude na Nova Cinema patřit filmové lahůdce. Diváci si mohou vychutnat premiéru filmu Ferrari. Jde o biografický snímek z roku 2023, který přináší intenzivní pohled na život Enza Ferrariho během jednoho z nejkritičtějších období jeho existence – léta 1957. Adaptace knihy „Enzo Ferrari: The Man, the Cars, the Races, the Machine“ (Brock Yates) vypráví o osobních i profesních krizích tohoto průkopníka automobilového světa. Ústředním motivem je příprava na závod Mille Miglia, symbolizující jeho touhu zachránit značku i rodinu. Režie se ujal legendární Michael Mann, spoluautorem scénáře je Troy Kennedy-Martin. Ve filmu exceluje Adam Driver v roli Enza Ferrariho, který se potýká s dluhovou noční můrou svého závodního impéria i rozkládajícími se osobními vztahy, s manželkou Laurou (Penélope Cruz) i milenkou Linou Lardi (Shailene Woodley). Natáčení probíhalo převážně v regionu Emilia-Romagna, zejména v Modeně, ale i v Brescii, Reggio Emilii, Maranellu či Novellaře, dále také v Abruzzu a oblasti Campo Imperatore. Produkce si dala záležet na autentickém ztvárnění prostředí. Rekonstruovány byly Enzův dům na Largo Garibaldi v Modeně, kostel San Pietro, kadeřnictví, náměstí, a dokonce i kaple či divadlo Storchi. Všude se objevily dobové detaily, od nábytku po billboardy. Známá je i scéna tragické nehody v závodě Mille Miglia, která film dramaticky završuje. Mann spolupracoval s odborníkem Gabriele Lollim z Ferrari Classiche na vědecky přesném zpracování nehody, od prorazení pneumatiky až po detailní forenzní rekonstrukci skutečných událostí.Velká pozornost byla věnována i automobilům. Produkce shromáždila 393 originálních vozů z 50. let a pro nejnáročnější scény si nechala vyrobit devět věrných replik od Carrozzeria Campana, které byly zničeny při natáčení. Zvukový editor Tony Lamberti zajistil autentický zvuk motorů. Nahrávání probíhalo přímo při jízdě, což film obohatilo o výjimečný akustický zážitek. Zajímavosti na závěr: Zdroj: TV Nova
Bojovníci Alča a Robin baví Česko hádkami z každodenního života. Na sítích z nich jsou hvězdy!

Jejich videa sledují statisíce lidí a většina z nás se v nich alespoň jednou poznala. Bojovníci Alča a Robin alias fighterslifear dokazují, že vztahy a humor jdou dohromady. A i když si v klipech často lezou na nervy, v reálném životě tvoří sehraný pár, který drží při sobě už tři roky. „Na začátku vztahu jsme často naráželi na různé vtipné situace, které nám přišly ideální pro natáčení,“ říkají shodně. A protože oba dělají bojové sporty, rozhodli se tenhle svět propojit s vtipem. „Nechtěli jsme točit jen sportovní videa. Chtěli jsme, aby v tom byla i zábava,“ dodávají. Z každodenních hádek internetový hit Videa, která začala jako nevinný vtípek, se rychle stala hitem. Ať už se hádají o mytí nádobí, jízdě autem nebo o tom, kdo zaplatí účty, fanoušci je milují. „Hodně čerpáme z reálných zkušeností – někdy z našich vlastních situací, jindy z příběhů kamarádů,“ přiznávají. Přesto mají jasné hranice. „Nikdy si nenadáváme ani nepoužíváme sprostá slova. Chceme, aby bylo jasné, že jde o nadsázku a humor,“ vysvětlují. Influencerství? Zatím jen přivýdělek Přestože by si mnozí mysleli, že jsou už dávno plnočasoví influenceři, opak je pravdou. „Oba máme své práce a videa bereme spíš jako přivýdělek, který vždy investujeme zpět do sebe – do tréninků a cestování,“ říká dvojice. Hlavní zůstává sport. „Jsme především sportovci. Natáčení je náš koníček, ale většinu dní trávíme v tělocvičně,“ dodávají. Nejsledovanější jsou videa z auta Pokud sledujete jejich profil, určitě jste si všimli, že většina skečů se odehrává právě v autě. A není to náhoda. „Zkoušeli jsme různé lokace, ale videa z auta měla největší úspěch,“ říkají s úsměvem. Momentálně se vozí stylově – kromě Volkswagenu Passat B8 teď díky spolupráci s firmou Autozdovozu.cz jezdí také v BMW 3GS v M packetu. „A tohle auto si prostě zamilujete,“ smějí se. A kdo z nich je lepší řidič? „Robin je opatrný profík. Alča ve videích hraje blondýnku, která neumí ani nastartovat, ale ve skutečnosti řídí výborně – zvládne manuál i automat,“ říká Robin s nadsázkou. Plány? Cestování, zápasy i další skeče A co chystají dál? „Chceme dál trénovat, vstoupit do světa profi sportu a zároveň pokračovat v natáčení. Rádi bychom rozšířili obsah a procestovali kus světa,“ prozrazují. Ať už v ringu nebo před kamerou, jedno je jisté – tahle dvojka hraje férově, s humorem a bez přetvářky. A to je kombinace, která prostě baví. Zdroj:
Felix Slováček podpořil Pražský komorní orchestr

Ačkoli spolu nejsou tak dlouho, Pražský komorní orchestr má za sebou desítky koncertů. V nedávné době navštívili Vídeň, poté Budapešť a nyní je mohli příznivci vážné hudby slyšet v Praze. Jejich koncertní program zahrnuje díla Wolfganga Amadea Mozarta, Camilla Saint-Saënse, Edvarda Griega, Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Jana Václava Voříška a představuje dialog mezi klasickými a romantickými evropskými tradicemi. Protože právě chystají velké světové turné, agentura pro ně uspořádala setkání s novináři, aby představili své plány. Tiskové konference se účastnil také proslulý hudebník Felix Slováček, který svým uměleckým kolegům popřál mnoho zdaru na světovém turné a zároveň sdílel některé ze svých bohatých zkušeností z koncertování v zahraničí. “Ze všeho jsem měl radost. Z každého koncertu, setkání se zahraničními kolegy a publikem”, svěřil se Felix Slováček a dodal: “Jen některé ty cesty byly moc zdlouhavé, což mi dříve tak nevadilo, ale čím jsem starší, tím raději mám cestování na pár hodin. Ty dlouhé lety, to už pro mě taková radost není.” Tiskovou konferencí provázel moderátor a reportér TV Prima Karel Kašák, kterého doprovodila půvabná přítelkyně, herečka Kateřina Bláhová. Na adresu svého partnera pěla jen chválu: “Moderoval celou tiskovku v angličtině, ještě tlumočil – a všechno s úsměvem. Jsem na něj opravdu pyšná!” Příjemnou atmosféru si pochvalovali i hudebníci Pražského komorního orchestru:Emmanuel Plasson — francouzský dirigent, vítěz dirigentské soutěže Donatelly Flick (Royal Philharmonic Orchestra, Londýn). Spolupracoval s Královským baletem a Královskou operou v Covent Garden a dirigoval inscenace pro Metropolitní operu a Newyorský městský balet. Dalí Gucerijeva — violoncellistka, laureátka mezinárodních soutěží v Paříži, Salcburku, New Yorku a Tokiu a držitelka ceny BraVo, kterou jí uděluje José Carreras. Vystupovala ve vídeňském Musikvereinu, v Centru Hejdara Alijeva v Baku a v opeře v Abú Zabí. Adam Gucerijev — klavírista, vítěz Grand Prix Virtuoso, Mezinárodní soutěže Fanny Mendelssohn a Manchesterské hudební soutěže. Vystupoval po celé Evropě a na Středním východě a spolupracoval s předními orchestry a dirigenty v Rakousku, Francii, Německu a Turecku. Dirigent Emmanuel Plasson na tiskové konferenci prozradil, že světové turné odstarují již 27. a 28. října koncerty v Dubai, ve státní opeře. Zdroj: Helena Váňová Production
Legendární piráti na Prima ZOOM

Pirát je námořní lupič. Piráti obvykle přepadají obchodní lodě, ale často loupí a rabují i na pobřeží. Pirátství kvete tam, kde je velký lodní provoz a lupiči mohou doufat v bohatou kořist. Místo původních šavlí a plachetnic mohou mít dnes k dispozici rychlé čluny, automatické zbraně i děla a rakety. Zatímco pobřeží Jižní Ameriky a Afriky piráti stále ohrožují, na pobřeží Severní Ameriky se pirátství téměř nevyskytuje díky Pobřežní stráži Spojených států, která se v minulosti podílela i na omezení pirátství v Karibském moři. Pirátství praktikované na širém moři proti dopravním plavidlům představuje velký problém (s odhadovanou ztrátou 13 až 16 miliard USD za rok pro celý svět), například ve vodách mezi Tichým a Indickým oceánem, zejména na pobřeží Somálska nebo v úžinách kolem Singapuru a Malakky, kterými během roku propluje přes 50 000 obchodních lodí. Námořní lupiči byli známí už ve starověku, pirátství se však velmi rozšířilo v době kolonizace, kdy obchodní lodě přivážely z Ameriky do Španělska drahé kovy a jiné bohatství. V Západní Indii 17. století se pirátům říkalo bukanýři, což byli původně francouzští lovci, kteří se stali piráty. Pojďme se podívat na ty nejznámější z nich. Piráti všech moří na Prima ZOOM: Od 4. 11. 20.00 – Piráti: Skutečná tvář legend Piráti: Skutečná tvář legend (8 dílů, premiéry úterý ve 20.00, reprízy pátek v 9.10) 4. 11. Příběh Francise Drakea Francis Drake kdysi platil za překupníka otroků. Na tom chtěl vydělat v novém americkém světě. S bratrancem ale v obchodu pohořel, a dokonce ho opustil v čase problémů, takže se jejich cesty rozešly. Angličanům ležely na bedrech španělské expanzivní plány. Bylo potřeba proti nim nějak zakročit. Francis Drake byl tím, kdo mohl pomoci. Sice ho otevřeně anglická královna nepodpořila, ale za zavřenými dveřmi měl její požehnání přepadat španělské lodě. Protože tyhle úkoly nebyly z nejjednodušších, Drake potřeboval podporu. Tu našel u uprchlých afrických vězňů, kteří utekli ze španělského otroctví a založili si vlastní život uprostřed neprostupných lesů. Drake jim slíbil část španělského stříbra. Tady se píšou mýty o pokladech. Protože Drake nemohl tolik nákladu unést, poklady zakopal na různých místech. Už se tam ale nevrátil, bohatství bylo příliš. Proto možná dodnes někde jsou zakopané velké Drakeovy poklady. Drake pohádkově zbohatl, královna ho zřejmě měla v oblibě. Drakea to ale táhlo na moře a za dobrodružstvím. Dal tedy dohromady svou posádku a hnal se za kořistí. Taková výprava byla velmi náročná. Bylo potřeba se zásobit, a to nejvíce sladkou vodou, ta byla zásadní problém během měsíců na lodi. Nikdy se přesně nevědělo, jak dlouho se popluje, mapy byly plné nepřesností. Francis Drake se se svou posádkou jako první dostal do Tichého oceánu. Museli ale proplout Magalhãesův průliv. Bylo to opravdu jen o kousek. Jakmile se dostal na druhou stranu, raboval po celém pobřeží Jižní Ameriky. Drake raboval a přepadl i pověstnou španělskou loď, která převážela velký poklad. V dubnu 1579 přistál v Mexiku a opět raboval, kudy chodil. Byl považován za kacíře a ničitele měst. Španělé Drakea vnímali jako úhlavního nepřítele. Na jeho hlavu byla vypsána velká odměna. Aby Drake prchl z regionu bez úhony, rozhodl se pro cestu přes neznámý Tichý oceán. Plul více než dva roky. Domů do Anglie se dostal až v roce 1580. Francis Drake s posádkou tak úspěšně obeplul celou zeměkouli. Šedesátka přeživších si rozdělila obrovské jmění. Domů se ale vrátil jako hrdina. Ve skutečnosti ale v Evropě platil za kontroverzní postavu. Jeho násilnosti a pirátství prostě jeho status námořníka dost zpochybnily. Královna ho však pasovala na rytíře. Alžběta tak dala jasně najevo, že si muže váží a přijala ho do vyšší společnosti. V roce 1588 vypukla mezi Anglií a Španělskem válka. V roce 1589 pak prohrál jednu z bitev a upadl v nemilost. Na další šanci si musel počkat do roku 1595. Odplul do Karibiku na své poslední tažení. Tady už ale štěstěna nestojí na jeho straně. Španělské lodě jsou silnější, jeho posádka nemocná, až nakonec onemocněl i sám Drake, který v roce 1596 umírá. Pohřben je přímo na moři, ostatky se nikdy nenalezly. Drake zůstává rozporuplnou postavou. 11. 11. Příběh Grace O‘Malleyové Irsko si v šestnáctém století rozhodně nemohlo počínat samostatně. Nebylo uznáváno jako soběstačná země. O’Malleyové jsou pány západního pobřeží. Kdo chtěl plout těmito vodami, musel platit. V padesátých letech se narodila Grace. Odmala velmi odvážná a soběstačná dívka, chtěla být námořníkem, ale to bylo pro dívku té doby zcela nemyslitelné. Pro Grace to však nic neznamenalo. Brzy se připojila k otci na jeho obchodních plavbách. Učila se vše, co bylo třeba vědět. Ale k čemu to bylo dobré, když otec nakonec rozhodl, že se musí vdát a posílit rodinný vliv. Od sedmnácti minimálně do dvaceti let tedy rodila děti a byla matkou na plný úvazek. Brzy se však stala vdovou. Klany se totiž neustále potýkaly, a tak přišla o muže. Pomstila smrt svého manžela a stala se vůdkyní klanu O’Malleyů. Usadila se na otcově hradě a odtud panovala celému západnímu pobřeží. Jak ale přišla ke svému jménu Královna pirátů? Přepadá totiž lodě, které brázdí její vody. Zaměřuje se především na menší nákladní lodě. Podniká výpady a její praktiky se v povídačkách dostávají až do Anglie. Alžběta zatím v Anglii plánuje, jak rozšířit moc a vliv celého království. Grace má vliv, protože má dost lodí a také hodně velkou posádku. Brzy dostává pod kontrolu celé západní pobřeží. Svět kolem se rychle mění, ale Grace si počíná velmi pragmaticky. Je nesmlouvavá a nebojácná. Porazí ihned po porodu exotické piráty a počíná si bezchybně. Brzy se jí proto budou Angličané skutečně muset bát. Brzy slíbila věrnost anglické koruně, ale záhy svůj slib porušila a plenila přístavy ve Skotsku. Dál také vymáhá peníze za pohyb ve svých vodách. Stává se tak terčem. Angličané ji tedy zajmou a Grace končí v kobce kdesi v Dublinu. Tam tráví dva roky. Mezitím ale její druhý muž podniká výpady proti Angličanům. Proto dostane svobodu, aby přesvědčila manžela, ať od výpadů upustí. Pak se stává znovu vdovou. Grace pokračuje v pronásledování každé lodi, která pluje kolem. Grace se dokonce setkala s Alžbětou. Domluvily se spolu, aby
Když tanec dýchá přítomností: česká premiéra představení WOLVES mezinárodního souboru ALLEN’S LINE

Pražské publikum čeká výjimečný večer improvizovaného tance, slova i poezie. CreWcollective, platforma podporující současný tanec, mezinárodní spolupráci a živé umění, s potěšením uvádí českou premiéru nejnovějšího představení WOLVES mezinárodního souboru ALLEN’S LINE, vedeného legendárním performerem a básníkem Julyenem Hamiltonem – výraznou osobností evropské taneční improvizace, choreografem, jehož tvorba propojuje pohyb, jazyk a hudbu v živém, okamžitém dialogu. Představení se uskuteční 6. listopadu od 20:00 v Komunitním centru Žižkostel. WOLVES je nejnovější dílo souboru ALLEN’S LINE, který už více než patnáct let tvoří a vystupuje po celé Evropě. Po červnové premiéře se nyní představí českému publiku. Ve WOLVES se soubor vydává novým směrem – zkoumá mnohovrstevnatost lidské i zvířecí přirozenosti, střet dávného a současného světa a prolínání instinktů, pohybu a jazyka. Opouští charakteristickou práci s množstvím objektů a zaměřuje se na prázdné jeviště, otevřený prostor, který dýchá spolu s tanečníky. Pohyb a text se v něm vrství, proplétají a vytvářejí složitou choreografii plnou kontrastů. V jádru WOLVES stojí živý dialog – mezi tělem a hlasem, mezi viděným a cítěným, mezi jednotlivcem a společenstvím. Každé uvedení se rodí znovu, formované intuicí a vnímavostí performerů. „Mnoho vrstev – my, zvířata, vnímání života dávného i moderního; mnoho vhledů soustředěných do jednoho celku. V jeho pohybu a obrazech se probouzejí detaily, které dosud ležely skryté – nyní zřetelné. Mezi všemi křičícími hlasy našeho pohybu – vlk osamělý; vlci společní. Ti, od nichž jsme se tolik naučili.” píše Hamilton ve svých poznámkách k dílu. Na jevišti se představí Julyen Hamilton, Barbara Pereyra, Paolo Cingolani, Maya M. Carroll a Claudia Pelliccia – pět osobností, které spojují poezii, hudebnost a hluboké porozumění okamžiku. Vstupenky je možné zakoupit na stránkách Komunitního centra Žižkostel a na prodejním portále BoomEvents. Zdroj: ALLEN’S LINE