Dva miliony knih a půl milionu e-knih a audioknih. Vlastimil Vondruška a nakladatelství MOBA dosáhli výjimečného milníku

Nejčtenější český autor historických románů Vlastimil Vondruška a nakladatelství MOBA dosáhli významného milníku. Jen v České republice se prodalo už 2 000 000 výtisků jeho knih. K tomuto úctyhodnému číslu je třeba ještě přičíst přes půl milionu audioknih a eknih. Vonduškovy knihy vyšly i v zahraničí – v USA, Německu, Řecku, Polsku, Srbsku či na Slovensku. Dlouholetá spolupráce spisovatele a brněnského nakladatelství MOBA tak potvrzuje, že kvalitní historická próza má u čtenářů mimořádně silnou pozici. „Je to pro nás hlavně důkaz důvěry čtenářů. Vlastimil Vondruška je autorem, který dokáže spojit napětí, humor i historickou erudici, a proto jsou jeho knihy těmi nejčtenějšími. Mnohé tituly máme už ve třetích, čtvrtých i pátých vydáních,“ uvádí Petr Lovecký, ředitel nakladatelství MOBA, a dodává: „Je pro nás čest, že můžeme být u toho, když se česká historická próza stává fenoménem napříč generacemi.“ Jubilejní 35. případ Oldřicha z Chlumu a další čtenářská dobrodružství Milionové prodeje stojí především na rozsáhlých historických epopejích (Přemyslovská, Husitská, Lucemburská epopej) a na sérii detektivek s Oldřichem z Chlumu, která vychází v edici Letopisy královské komory. Právě v ní letos vyšel jubilejní 35. díl s názvem Krvavé slzy. Oldřich z Chlumu však ani po třiceti pěti případech nekončí. Spisovatel dokončuje další, v němž se oblíbený královský vyšetřovatel vydá mimo jiné až do Byzance. Afrodita Rossová: nová hrdinka, nový rozměr příběhu Silnou odezvu čtenářů má také nová románová série s hrdinkou Afroditou (Ditou) Rossovou, jejíž úvodní díl Dědictví templářů vyšel letos v září. V příběhu se prolíná současnost s minulostí, kdy mladá lingvistka a historička odhaluje tajemství templářského pokladu. „Propojení minulosti a současnosti dává příběhu naprosto jiný čtenářský rozměr. Umožňuje vysvětlovat z dnešního pohledu to, co bylo kdysi,“ vysvětluje Vlastimil Vondruška. Čtenáři se navíc mohou těšit na pokračování. V dubnu vyjde druhý díl série s názvem Dědictví skotských templářů, v němž se Dita Rossová vydá do skotského Edinburghu. „Nepíšu pro kritiky, ale pro čtenáře“ Vlastimil Vondruška dlouhodobě patří k nejpůjčovanějším autorům ve veřejných knihovnách a jeho knihy vycházejí opakovaně i v zahraničí – v USA, Německu, Řecku, Polsku, Srbsku či na Slovensku. „Nepíšu pro kritiky, ale pro své čtenáře. Mým cílem není místo v čele žebříčků, ale spokojený čtenář. Umění by podle mne mělo lidem dávat radost, odpoutat je od všedních starostí a přesvědčit je, že dobro a spravedlnost existují a že existují i dobří lidé,“ říká spisovatel. Právě tato kombinace čtivého příběhu, historické věrohodnosti a víry v sílu dobra je důvodem, proč se jeho knihy dočkaly tolika dotisků a dalších vydání a proč se k nim čtenáři opakovaně vracejí. O autorovi Vlastimil Vondruška (1955) je historik a spisovatel. Vystudoval historii a etnografii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr., a poté absolvoval vědeckou aspiranturu v Československé akademii věd. Působil v Národním muzeu v Praze jako vědecký pracovník a později ředitel historické sekce. V 90. letech založil se svou ženou Alenou sklárnu Královskou huť, zaměřenou na výrobu replik historického skla, za kterou získali ocenění ministra kultury ČR. Od roku 2007 se věnuje výhradně literatuře. Napsal desítky historických románů a detektivek (mj. Přemyslovská, Husitská a Lucemburská epopej, Letopisy královské komory), knihy pro děti, populárně-naučné publikace i divadelní a rozhlasové hry. Za svou tvorbu obdržel řadu ocenění včetně ceny IBBY, Krameriovy ceny Asociace nezávislých médií, čestného uznání Mensy, ocenění čtenářů nakladatelství MOBA a státního vyznamenání za přínos české literatuře. Zdroj: nakladatelství MOBA

Exkluzivní rozhovor: Hana Drozdová o milostné scéně v Polabí

Jaká byla atmosféra na place při natáčení této scény? Pomáhalo vám něco uvolnit napětí? Atmosféra na place byla skvělá, scénu jsme točili s režisérem Petrem Nikolaevem a musím říct, že byl velmi ohleduplný a většinu invence nechal na nás, abychom se v tom cítili příjemně. Do ničeho nás netlačil, naopak – snažil se tu scénu pojmout podle našich vlastních hranic. Jak se vám spolupracovalo s Adamem Vaculou? Mluvili jste spolu předem o tom, jak scénu pojmout? Vždycky je samozřejmě důležité, jaký vztah máte vybudovaný se svým hereckým partnerem. My se s Adamem máme rádi a myslím, že jsme k sobě dokázali přistupovat velmi profesionálně a upřímně. Oba jsme cítili, že je to vzájemně trochu nekomfortní natáčení, už je kvůli nahotě a intimitě, a tak jsme si to snažili vzájemně hodně ulehčovat a v té tzv.,, choreografii“ si pomáhat. Co si myslíte o kontrastu – kněz v intimní situaci? Myslím si, že kontrast už je v samotném Adamovi a jeho roli. Asi málo kdo by si ho dokázal představit, jako kněze, a to se mně osobně líbí. Obsazování do proti typů. Ale v rámci role si myslím, že ta scéna je velmi něžná. Kolikkrát jste scénu točili? Jak dlouho celé natáčení této scény trvalo? Upřímně, tohle už si nepamatuji, ale vím, že to vůbec nebylo nijak dlouhé, dokonce si myslím, že to byl i poslední obraz, který se ten den točil, ale jistě to nevím. Myslím si, že nejtěžší na tom bylo hlavně to, abych to celé působilo realisticky a věrohodně, ale zároveň nebylo nic vidět, to je velmi náročná disciplína jako pro kameramany, tak pro nás, neboť choreografie je většinou jasná. Máte nějaké osobní hranice při natáčení intimních scén? Moje osobní hranice jsou v tom, aby to bylo vkusné. Abych v tom cítila smysl a určitou estetiku. Zároveň se všechno odvíjí od toho, jak se na place cítíte a já měla zatím velké štěstí (klepu) na štáb a na herecké kolegy. Co očekáváte, že řeknou diváci na tuto scénu? Nebojíte se kontroverzních reakcí? Tak toto je skvělé na herectví, že si můžete vyzkoušet věci, které v reálném životě neprožijete, což je třeba v mém případě vztah s knězem a jeho dopady :). Ale nechci to zlehčovat, uvědomuji si, že je to tenký led, obzvlášť pro katolickou komunitu. Zároveň si ale myslím, že i takové věci se můžou v reálném životě stát, a to je důvod, proč tuto linku scénáristé do Polabí zařadily a doufám v to, že je to napsané i zahrané tak, aby v tom lidé našli i kapku pochopení. Zdroj: Hana Drozdová