BALET NÁRODNÍHO DIVADLA UVÁDÍ PREMIÉRU DVOU MISTROVSKÝCH DĚL GEORGE BALANCHINA

Balet Národního divadla uvádí ve Státní opeře premiéru inscenace s názvem Who Cares? věnovanou Georgi Balanchinovi, gruzínsko-americkému choreografovi, který zásadním způsobem proměnil podobu baletu dvacátého století a s jehož jménem je spojován termín neoklasika. Program tvoří dvě významná díla Brahms–Schoenberg Quartet a Who Cares?. Nové nastudování navazuje na dlouholetou tradici uvádění Balanchinových děl v Národním divadle a připomíná mimořádný význam autora, jehož tvorba dodnes představuje jeden ze základních pilířů světového baletního repertoáru. George Balanchine (1904–1983) vyrůstal v prostředí petrohradské carské baletní školy, prošel uměleckou laboratoří souboru Ballets Russes Sergeje Ďagileva a ve Spojených státech vytvořil nový model klasického baletu pro moderní dobu. Jeho choreografie vycházejí z přesvědčení, že tanec nemusí být závislý na literárním příběhu, aby dokázal sdělovat hluboké lidské obsahy. Hudba se v jeho pojetí nestává doprovodem pohybu, ale jeho zdrojem. Balanchine dokázal proměnit hudební strukturu v prostor, rytmus a energii tančícího těla s přesností, která zásadně ovlivnila celé generace choreografů. „Každá jeho choreografie vyžaduje mimořádnou muzikálnost, technickou jistotu a schopnost myslet pohybem. Uvést dnes Brahms–Schoenberg Quartet a Who Cares? znamená vrátit se k samotným základům neoklasického baletu a současně připomenout významnou kapitolu historie našeho souboru,“ říká umělecký ředitel Baletu Národního divadla Filip Barankiewicz. Brahms–Schoenberg Quartet Choreografie Brahms–Schoenberg Quartet vznikla roku 1966 pro New York City Ballet na orchestrální úpravu Brahmsova Klavírního kvartetu č. 1 g moll, op. 25, kterou v roce 1937 vytvořil Arnold Schönberg. Balet je považován za jedno z významných děl Balanchinova repertoáru. Ve čtyřech kontrastních částech – Allegro, Intermezzo. Allegro ma non troppo, Andante con moto a Rondo alla Zingarese. Presto – rozvíjí bohatou škálu tanečních nálad a obrazů vycházejících z hudební formy skladby. Dílo poskytuje mimořádný prostor pro virtuozitu sólistů i souboru a současně dokládá Balanchinovu schopnost převádět hudební strukturu do choreografického jazyka. Závěrečné Rondo alla Zingarese, inspirované uherskými hudebními motivy, tvoří energické a technicky brilantní vyvrcholení celého baletu. Výtvarná podoba vychází z pařížského nastudování z roku 2016, pro něž navrhl scénu a kostýmy Karl Lagerfeld. Jeho koncepce, inspirovaná vídeňskou secesí a estetikou přelomu devatenáctého a dvacátého století, dokresluje výrazný kontrast mezi romantickým světem Brahmse a modernitou Schönbergovy orchestrální úpravy. Who Cares? Tato choreografie vytvořená v roce 1970 pro New York City Ballet na hudbu George Gershwina patří k nejcharakterističtějším dílům Balanchinovy americké tvorby. Choreograf zde neprezentuje nostalgickou vzpomínku na jazzový věk, ale Gershwinovu hudbu proměňuje v brilantní taneční architekturu, v níž klasická technika získává novou lehkost, svobodu a rytmus. Choreografie evokuje energii New Yorku – města, které se stalo Balanchinovým domovem i symbolem moderního světa. Virtuozita, muzikálnost a radost z pohybu zde vytvářejí jedinečný obraz americké kulturní identity převedené do jazyka klasického baletu. Gershwinovy melodie, které se staly součástí kulturní paměti dvacátého století, nacházejí v Balanchinově choreografii novou podobu – přesnou, elegantní a spontánní. Inscenaci dotvářejí kostýmy francouzského výtvarníka Françoise-Noëla Cherpina, který se po taneční kariéře v Dutch National Ballet začal věnovat profesi kostýmního designéra. Jeho návrhy vycházejí z dlouholeté zkušenosti s tanečním uměním a citlivě respektují pohybovou logiku Balanchinovy choreografie. Přestože díla Brahms–Schoenberg Quartet a Who Cares? vznikla v odlišných kulturních a hudebních souvislostech, spojuje je jeden základní princip: víra v autonomní sílu tance. Balanchine nevypráví příběhy ani nevysvětluje hudbu – prostřednictvím pohybu odhaluje její vnitřní strukturu, rytmus a emocionální energii. Gershwinův New York a Brahmsova evropská hudební tradice se v jeho tvorbě nestávají protiklady, ale dvěma podobami téhož uměleckého myšlení. „Balanchine minulost rozhodně nezavrhuje. Nepřetržitě s ní pracuje, avšak přetváří ji podle potřeb a okolností proměnlivé přítomnosti,“ řekl americký znalec umění Lincoln Kirstein. Balanchine bývá často označován za zakladatele amerického baletu. Stejně podstatná je však skutečnost, že dokázal propojit dědictví klasické petrohradské školy, zkušenost evropské avantgardy a kulturní energii Spojených států do nového choreografického jazyka. Jeho díla dodnes zůstávají mimořádnou zkouškou technické vyspělosti, muzikálnosti a stylové kultury každého baletního souboru. Jeho tvůrčí produktivita byla bezkonkurenční: vytvořil více než 400 baletů a choreografií pro film, operu, revue i muzikál. Balanchine a Národní divadlo Nové nastudování inscenace navazuje na významnou interpretační tradici Baletu Národního divadla, který se k odkazu George Balanchina vrací již několik desetiletí. V repertoáru se objevily choreografie Divertimento No. 15 (1995), Who Cares? (2002, koncertní verze), Čajkovskij, Pas de deux (2005), Theme and Variations (2012) a Serenade (2017). Komponované představení Who Cares? není pouze návratem ke dvěma významným titulům světového repertoáru, ale i pokračováním dramaturgické linie, která spoluutvářela podobu Baletu Národního divadla a jeho vztah k odkazu jednoho z nejvýraznějších choreografů moderní éry. „Balanchinova choreografie je pro mě především hudba. Říkal: ‚See the music, hear the dance.‘ A to je něco, co mám při práci neustále v hlavě. Každý krok má svůj konkrétní zvuk, rytmus i přesný okamžik. Nic tam není navíc. A zároveň nic není jen technické,“ říká první sólistka Baletu ND Aya Okumura a dodává: „Je to úplně jiný způsob práce než u baletů s příběhem. Nemáte postavu, o kterou byste se mohli opřít, ani jasně daný vývoj emocí. Přesto to nikdy není prázdné. Mám ráda myšlenku, že ve chvíli, kdy jsou na jevišti dva lidé, už mezi nimi nějaký příběh vzniká.“ WHO CARES? BRAHMS–SCHOENBERG QUARTET Choreografie: George Balanchine © The George Balanchine Trust Nastudování: Nilas Martins, Christian Tworzyanski Hudba: Johannes Brahms (Klavírní kvartet č. 1 g moll, op. 25) v orchestraci Arnolda Schönberga Scéna a kostýmy: Karl Lagerfeld Výprava: užito s laskavým svolením Pařížské národní opery Světelný design: Jan Beneš WHO CARES? Choreografie: George Balanchine © The George Balanchine Trust Nastudování: Nilas Martins, Christian Tworzyanski Hudba: George Gershwin Adaptace a orchestrace: Hershy Kay (se svolením společnosti EAM – European American Music Distributors Company, držitele autorských práv ke Gershwinovým písním a baletnímu aranžmá) Notový materiál: nakladatelství Schott Music GmbH a Bärenreiter Praha s.r.o. Kostýmy: François-Noël Cherpin Scéna: Zadní prospekt byl vyroben v Ateliérech Nizozemské národní opery a baletu; užito s laskavým svolením Nizozemské národní opery a baletu (Dutch National Opera & Ballet), Amsterdam, Nizozemsko Světelný design: Jan Beneš Sólo klavír: Anna McBride / Tomáš Pindór Hraje Orchestr Státní opery Hudební nastudování a dirigent: Václav Zahradník Tančí sólisté a sbor Baletu Národního divadla Balet Národního divadla děkuje Její královské Výsosti princezně hannoverské Caroline za velkorysé poskytnutí licence k

Divoké srdce Evropy

Národní park Bavorský les vznikal s vizí zachování krásné panenské přírody. Do přírodních procesů se nemělo zasahovat, pouze je pozorovat. Projekt ale narazil na odpor široké veřejnosti poté, co po polomech a náletech kůrovců zůstaly v této oblasti stát spousty mrtvých stromů. V srdci hustě obydlené Evropy má příroda dovoleno znovu si zabrat kus starého kontinentu jenom pro sebe. Přírodní park Horní Bavorský les, prapůvodní hvozd, vyrůstá z kdysi komerčně využívaných lesů. Je to jedinečný ekosystém a vítané útočiště biodiverzity, které nezatěžují zásahy člověka. „Nechte přírodu přírodou“ – před padesáti lety vyvolala tato vize pozdvižení. Ale dnes přijíždějí do bavorských lesů lidé z celého světa, aby se něco přiučili a aby se na vlastní oči přesvědčili, že divoká příroda může mít prostor dokonce i v moderní Evropě. Vydejte se do ní i vy prostřednictvím celovečerního snímku Divoké srdce Evropy na Prima ZOOM. Ve středu 1. 7. 20.00 Divoké srdce Evropy Divoké srdce Evropy (premiéra v pondělí 1. 7. ve 20.00, repríza v sobotu 4. 7. v 11.50) Národní park Bavorský les, společně s českým národním parkem Šumava, tvoří největší souvislou lesní oblast ve střední Evropě. Od svého vyhlášení v roce 1970 se místní příroda vyvíjí bez zásahů člověka. Cílem tohoto přístupu je obnovit volnou přírodu a navázat na původní spojení s divočinou. Otevření Bavorského národního parku mělo přinést nové pracovní příležitosti a přilákat turisty. Divoké bouře však způsobily pád stromů, které nebylo možné odstranit, neboť by to znamenalo zásah do lesa. K tomu se navíc začal šířit kůrovec. Místní obyvatelé byli nespokojeni s tím, jak se les vyvíjel, a protestovali proti tomu, že dřevo z lesa není odklízeno. Požadovali zásahy do národního parku. Významným problémem pro divoký les se stal i kůrovec, který se v oblasti šířil. Majitelé lesů v celé Evropě jsou povinni s ním bojovat, což obvykle znamená vykácení všech smrků. Tento postup ale neodpovídá myšlence nezasahovat do přirozeného vývoje lesa, navíc výrazně nezastavuje šíření kůrovce. Mezi tradiční zvyky spojené s Bavorským lesem patří i „vyhánění vlků“, rituál starý více než 300 let. Vlci, kteří se do bavorských lesů vrátili přirozenou cestou, jsou dnes symbolem obnovy divoké přírody. Studie ukazují, že oblasti, do nichž vlci opět přišli, vykazují zlepšení ekosystému. V současnosti však v lesích stále chybí medvěd hnědý a zubr. Národní park Bavorský les je pro vědce cenným územím, kde mohou studovat přirozený vývoj mnoha živočišných druhů, včetně dřevokazných brouků, kteří jsou klíčovým prvkem biodiverzity. Národní parky hrají zásadní roli v ochraně lesů a živočišných druhů, které jsou stále více ohroženy činností člověka. Zdroj: TV Prima

CANAL+ ve spolupráci s Barlettou představuje originální sérii Zmizení Sáry Lindertové – mystery crime thriller z prostředí pražského metra Pod ulicemi Prahy není nic tak, jak se zdá

CANAL+ zahájil natáčení seriálu Zmizení Sáry Lindertové, nového projektu originální tvorby (CANAL+ Original Creation). Temný šestidílný mystery thriller s prvky urban fantasy vzniká v evropské produkci za podpory tvůrčích týmů ze střední Evropy, Francie, Polska a zemí Beneluxu. Seriál zasazený do mystického podzemí Prahy kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky s psychologickým zkoumáním identity, traumat a narušených mezilidských vztahů. Natáčení probíhá v autentických prostorách pražského metra, které se proměňují v tajuplný labyrint, kde se stírají hranice mezi realitou a podvědomím. Tento projekt navazuje na strategii společnosti CANAL+, která se zaměřuje na prémiovou lokální tvorbu s mezinárodním potenciálem. Tuto vizi podporuje zapojení mezinárodního kreativního týmu i finanční příspěvky z několika evropských zemí. Přestože Zmizení Sáry Lindertové vzniká na českém a slovenském trhu, má díky vedoucímu postavení společnosti CANAL+ a distribuční síti STUDIOCANAL ambice oslovit diváky po celé Evropě. Seriál vychází ze stejnojmenného oceňovaného románu autorky Kateřiny Šardické, která se společně s hlavním scenáristou Mirem Šifrou (Studna, MIKI, Úsvit) a Marií Starou podílela na scénáři. Režie se ujal Matěj Chlupáček (Dcera národa, Úsvit). Projekt CANAL+ vzniká v produkci Barletty v koprodukci s Českou televizí a ve spolupráci se slovenskou TV JOJ za podpory týmů společnosti CANAL+ z několika evropských zemí. Mezinárodní prodej zajišťuje STUDIOCANAL. „CANAL+ posiluje své investice do prémiových evropských příběhů tím, že spojuje místní talenty a zdroje z různých zemí,“ říká Yassine Bouzoubaa, generální ředitel CANAL+ pro Benelux a střední Evropu. „Zmizení Sáry Lindertové je toho jasným příkladem – seriál s lokálními kořeny vzniká díky mezinárodní spolupráci a je napsán i natáčen tak, aby oslovil diváky po celé Evropě.“ „Zmizení Sáry Lindertové je pro nás naprosto výjimečný projekt nejen svým originálním žánrovým pojetím, ale i mezinárodním přesahem,“ dodává Lada Dobrkovská, vedoucí produkce společnosti CANAL+ pro Benelux a střední Evropu. „Silný příběh a vizuálně podmanivý svět pražského metra odráží velké ambice naší originální tvorby.“ „Zmizení Sáry Lindertové nás zaujalo svou originalitou, která v české seriálové tvorbě nemá obdoby,“ doplňuje kreativní producentka České televize Tereza Polachová. „Seriál propojuje silný thrillerový příběh se současnými mezigeneračními tématy a má jasný mezinárodní potenciál.“ „Knihu autorky Kateřiny Šardické nám přinesl scenárista Miro Šifra a nás okamžitě zaujala,“ uvádí producentka Barletty Maja Hamplová. „Po seriálu Dcera národa jsme chtěli naši spolupráci s CANAL+ rozšířit o ještě ambicióznější projekt.“ Příběh sleduje Sáru, studentku psychologie, která záhadně zmizí v pražském metru a zanechá po sobě pouze znepokojivý záznam z bezpečnostní kamery. Pod povrchem města není nic tak, jak se zdá. Herecké obsazení propojuje etablované hvězdy s nastupující generací talentů. Sáru Lindertovou ztvární Josefína Prachařová (Ratolesti) a její sestru Klaudii Julie Šoucová (Amerikánka, Rok vdovy). Tyto dvě výrazné představitelky mladé herecké generace doplňuje mimořádně silný a prestižní casting evropských hereckých tváří. Po jejich boku se představí respektovaná česká herečka Aňa Geislerová (Karavan) a jeden z nejvýraznějších slovenských herců Milan Ondrík (Otec), kteří ztvárňují rodiče pátrající po zmizelé dceři. V dalších rolích se objeví David Prachař, Denisa Barešová, Tadeáš Moravec, Tomáš Jeřábek, Lucie Žáčková, František Sládek, Adéla Gajdošová, Barbora Bočková a Mia Bankó. Seriál bude mít premiéru v roce 2027 na několika trzích skupiny CANAL+ v Evropě, včetně České republiky, Slovenska, Polska, Rakouska, Belgie, Švýcarska, Maďarska, Nizozemska, Rumunska a Francie. Zmizení Sáry Lindertové / The Disappearance of Sara Lindert CANAL+ Original Creation Žánr: mystery crime thriller, urban fantasy Země: Česká republika Rok výroby: 2026 Formát: 6× 50 min Výroba seriálu byla podpořena Státním fondem audiovize a programem Kreativní Evropa MEDIA. Premiéra na platformě CANAL+: jaro 2027 Tvůrci: Producent: CANAL+ Česká republika Produkční společnost: Barletta Producenti CANAL+: Lada Dobrkovská, Barbora Mudrová Producenti Barletta: Maja Hamplová, Matěj Chlupáček Koprodukce: Česká televize, producentka: Tereza Polachová Spolupráce s TV JOJ Mezinárodní prodej: STUDIOCANAL Scénář: Miro Šifra, Kateřina Šardická a Marie Stará na motivy stejnojmenného bestselleru Kateřiny Šardické Režie: Matěj Chlupáček Obsazení: Josefína Prachařová, Julie Šoucová, Tadeáš Moravec, Aňa Geislerová, Milan Ondrík, Denisa Barešová, David Prachař, Tomáš Jeřábek, Lucie Žáčková, František Sládek, Adéla Gajdošová, Barbora Bočková, Mia Bankó, Matyáš Řezníček a Hugo Wiesner (Gufrau) Zdroj: CANAL+

Film Bojovník míří do Varů! Herci si při natáčení sáhli na dno, teď zazáří na červeném koberci

Roky tvrdé dřiny, tréninky s vrcholovými sportovci i bolestivá zranění stály za vznikem filmu Bojovník, který bude mít 6. července světovou premiéru na jubilejním 60. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary v sekci Zvláštní uvedení. V hlavní roli se představí oceňovaný Milan Ondrík jako bývalý šampion Hoff, který se pokouší o comeback do světa bojových sportů, ve skutečnosti ale bojuje především o návrat ke své rodině a šanci napravit své chyby. Vedle předních českých a slovenských herců se ve filmu Vojtěcha Friče a Tomáše Dianišky objeví i skutečné hvězdy MMA. Ve všech českých kinech bude strhující příběh z prostředí jednoho z nejatraktivnějších sportů dneška k vidění od 13. srpna. Na to, jak vznikal, se ale můžete podívat už teď: Film Bojovník z prostředí, kde každá chyba bolí, vtáhne diváky do skutečného světa MMA, jednoho z nejvýraznějších fenoménů současnosti – od tvrdé přípravy přes pulzující napětí před zápasem a adrenalin v kleci až po autentickou atmosféru vyprodaných arén. Ze všeho nejvíc je to ale příběh plný emocí, které nejde zamknout do šatní skříňky, proher, které bolí víc, než se dá říct nahlas, i odhodlání, které nutí člověka se nevzdat. Pavel Hoffmeister alias Hoff býval mistrem Evropy a olympijským medailistou v boxu. Po letech mimo sportovní svět dostává nečekanou nabídku vrátit se do boje. Hozená rukavice, kterou zvedá, ale není boxerská. Se svým soupeřem se utká v MMA. Čekají ho nová pravidla, tvrdá příprava a protivník, který prověří jeho formu i charakter. Nejtěžší zápas ale nesvede v kleci. Bude se muset postavit hlavně sám sobě a zabojovat o ztracenou důvěru svých nejbližších. Milan Ondrík v životní forměHlavní roli Hoffa ztvárnil Milan Ondrík, který je festivalovému publiku velmi dobře známý, na červených kobercích doma i v zahraničí je díky svým mimořádným hereckým výkonům častým hostem. Ocenění za nejlepší mužský herecký výkon si ostatně odvážel už i z Karlových Varů, a to za film Budiž světlo (2019). „V gymu jsem nemusel nic hrát, nedá se tam přetvařovat, emoce se tvoří samy. Byl tam cítit ten smrad tělocvičny, testosteronu a tvrdého makání. Byly dny, kdy jsem ráno nemohl vstát a cítil jsem svaly, které jsem ani netušil, že mám. Ale nikomu jsem o tom neřekl, aby se ke mně nechovali moc opatrně, protože to se do tohohle filmu nehodí,“ prozradil jeden z aktuálně nejvýraznějších česko-slovenských herců. Po jeho boku si ve filmu zahráli Ján Jackuliak, Ema Businská, Adam Vacula, Eliška Balzerová, Hana Vagnerová, Martin Finger, Pavel Rímský, Jaroslav Plesl, Kryštof Hádek, Ondřej Malý, David Matásek, Marián Mitaš, Jiří Vyorálek a další. „S Milanem Ondríkem jsem hrála poprvé a strašně dlouho jsem s ním chtěla hrát. Je to výjimečný herec a natáčet s tím bylo moc fajn a moc dobře se mi pracovalo i s oběma režiséry. Bylo vidět, že jim o ten projekt jde, že ho dělají od srdce, a to jsou vždycky ty nejlepší filmy. Film je kolektivní dílo, ale když je tam ještě ta láska k dané látce, většinou vznikne něco magického,“ říká Hana Vagnerová. Na populární herečku se diváci můžou těšit v roli Markéty, která je do Hoffa zamilovaná. Hvězdy MMA scény před kamerou Pro režiséry Vojtěcha Friče a Tomáše Dianišku bylo stěžejní, aby prostředí bojových sportů nepůsobilo v příběhu jen jako atraktivní kulisa. Bojovník tak propojuje herecký svět s prostředím profesionálního MMA v rozsahu, který je pro český film mimořádný. Herci prošli fyzickou přípravou pod dohledem trenérů a po jejich boku se představí i skutečné osobnosti bojových sportů. Jsou jimi Jiří Procházka, David Kozma, Karlos Vémola, Daniel Škvor, Miloš Petrášek, Fabiana Bytyqi Richter, Vladimír Lengál, Matouš Kohout, Miroslav Brož, Kelvin Soquessa, Tomáš „Tobous“ Tobola, André Reinders nebo Ondřej Novotný a Pavol Neruda. Několik klíčových scén se navíc natáčelo během reálných turnajů, jedna z nich dokonce během toho největšího na stadionu v Edenu před 25tisícovým publikem: „Atmosféra, kterou diváci vytvořili, byla super a prostě funguje, takovou masu lidí totiž nejde nahradit, pokud nejsou okolo. Ta energie je jedinečná a myslím, že je cítit i z filmu,“ dodává režisér Vojtěch Frič. · Bojovník vstupuje do kin 40 let od premiéry legendárních Pěstí ve tmě, v obou filmech si přitom zahrála Eliška Balzerová. · Pavel Rímský, který v českém znění propůjčil hlas Rockymu, vnesl do Bojovníka zvláštní druh autority. Když na place promluvil, všichni ztichli. · Milan Ondrík a Ján Jackuliak absolvovali rok intenzivní fyzické přípravy. · Ve filmu se objevuje největší počet profesionálních zápasníků v historii českého hraného filmu. · Jednoho z bojovníků ztvárnil zpěvák Calin, několikanásobný držitel cen Anděl a Český slavík, pro kterého šlo o první hereckou příležitost. · Nástup Hoffa a Kardose do klece byl součástí největšího turnaje v historii česko-slovenské bojové scény a na stadionu v pražském Edenu mu přihlíželo 25 000 diváků. · Ján Jackuliak natáčel závěrečný souboj s tříštivou zlomeninou předloktí a zranění se nevyhnula ani ostatním hercům, kterým scénář předpisoval bojové a boxerské scény. Bojovník ČR – 2026 Délka: 123 min. Žánr: drama, sportovní Premiéra: 13. srpna 2026 Trailer: zde Hrají: Milan Ondrík, Eliška Balzerová, Hana Vagnerová, Martin Finger, Ján Jackuliak, Pavel Rímský, Calin Panfili, Jaroslav Plesl, Kryštof Hádek, Ondřej Malý, David Matásek, Ema Businská, Adam Vacula, Mia Bankó, Marián Mitaš, Jiří Vyorálek, David Kozma, Jiří Procházka, Karlos Vémola, Daniel Škvor, Miloš Petrášek, Tomáš Tobous Tobola, Fabiana Bytyqi Richter, Kelvin Soquessa, Vasilis Kostandinidis, Pavel Touš, Vladimír Lengál, Matouš Kohout, Miroslav Brož, Jakub Batfalský, André Reinders a další Režie: Vojtěch Frič, Tomáš Dianiška Scénář: Tomáš Dušička, Vojtěch Frič, Tomáš Dianiška Dramaturg: Vít Poláček Pomocný režisér: Jakub Eliášek Hlavní kameraman: Tomáš Juríček Mistr zvuku: Lukáš Moudrý, Viktor Krivosudský Hudební skladatel: Michal Šupák Střih: Andy Fehu Architekt: Pavol Andraško Výtvarník: Lukáš Veverka Kostýmní návrhář: Aneta Grňáková Umělecký maskér: Martina Selnekovičová Vedoucí výpravy: Roman Chochola Producent love.FRAME: Vojtěch Frič, Jakub Eliášek, Ondřej Kulhánek Producent Bontonfilm Studios: Martin Palán Producent B Production: Tibor Búza Producent Neruda Production: Ondřej Novotný, Pavol Neruda Producent TV JOJ: Roland Kubina Hlavní mediální partner: Prima Premiéra: 13. srpna 2026 Film vzniká za podpory programu Kreativní Evropa MEDIA a je spolufinancován Evropskou unií. Zdroj: Film Bojovník

Zrozen z temnoty

Premiéra: 9. 7. 202 Režie: Hanna Bergholm Scénář: Hanna Bergholm, Ilja Rautsi Kamera: Pietari Peltola Hudba: Eicca Toppinen Hrají: Seidi Haarla, Rupert Grint, Pamela Tola, Pirkko Saisio, Rebecca Lacey, John Thomson Manželé Saga a Jon se nastěhují do starého domu uprostřed finských lesů, aby zde vybudovali dokonalou rodinu a domov. Po narození syna však Sagu pohltí strach, že s jejím dítětem něco není v pořádku. Strhující a děsivý příběh o bezpodmínečné mateřské lásce a temných silách kolem nás i v nás. Saga (Seidi Haarla) a její britský manžel Jon (Rupert Grint) společně sní o dokonalé rodině na dokonalém místě. Odstěhují se tedy do domu, kde Saga strávila své dětství a který stojí osamocený v hlubokých finských lesích. Jakmile se jim narodí syn, Saga začne tušit, že je s ním něco v nepořádku, že se děje něco divného. Všichni okolo ní ji ujišťují, že se určitě mýlí, ale ona sama postupně podléhá strachu a o svém děcku začíná tušit děsivou pravdu. Film režisérky Hanny Bergholm je temným hororem o mateřství a jeho příběh propojuje severskou mytologii s hororem. Sleduje, jak hluboce může narození dítěte proměnit naše vztahy i vlastní identitu. Hlavní hrdinka je vystavena pochybnostem, absolutnímu vyčerpání, ale také bezpodmínečné mateřské lásce. V hlavních rolích se představují Seidi Haarla a Rupert Grint, známý ze série o Harry Potterovi. Snímek Zrozen z temnoty navazuje na tradici moderního severského hororu a kombinuje psychické napětí, fyzický horor i silný lidský příběh o tom, jak tenká hranice může být mezi láskou a strachem. Přístupnost: nevhodné pro nezletilé osoby do 12 let Žánr: horor / drama Verze: finsky a anglicky s českými titulky Stopáž: 92 min Zdroj: CinemArt 

PRAŽSKÉ KŘIŽOVATKY 2026

Pražské křižovatky nejsou a nikdy nebyly typickým festivalem, který se odehraje běhemjednoho intenzivního období a potom se zase na čas odmlčí. Pomalu ale jistě se stávajíetablovanou dramaturgickou linií Činohry Národního divadla. Devátý ročník mezinárodníhodivadelního festivalu proběhne v časovém rozpětí od října 2026 do února 2027. Program letošního ročníku nabízí rozmanitost nejen ze zeměpisného pohledu: Gruzie, Ukrajina,Rakousko, Francie, Argentina, Švýcarsko, ale také výběrem uměleckých forem. Vedle ryzedivadelních inscenací tentokrát publiku představíme scénické oratorium, inscenovaný koncert,taneční performance a ve spolupráci s naším partnerským prostorem, Centrem současnéhoumění DOX, dokonce výstavu. Hlavní body programu doplní také doprovodná část zaměřená naproces tvorby a vzdělávání. Podrobný program s anotacemi najdete na stránkách www.prazskekrizovatky.cz. Předprodej bude zahájen začátkem srpna. Zdroj: Pražské křižovatky