Živá tvorba uvedla českou premiéru dramatu Odmocnina ženy v režii Tomáše Mašína

Živá tvorba, která má za sebou úspěšné představení Madisonské mosty s padesáti reprízami a více než 30 000 diváky, nyní uvedla českou premiéru hry kanadské dramatičky Jordi Mand – Odmocnina ženy (v originále Between the Sheets). Hluboký, syrový a zároveň humorný pohled na roli ženy v dnešní společnosti. V hlavních rolích se představí Martina Preissová a Pavla Gajdošíková, režie a úpravy se ujal Tomáš Mašín. Nejbližší reprízy se uskuteční 26. 9. a 25. 10. v Kulturní stanici Galaxie na Jižním Městě v Praze. Inscenace rozkrývá vrstvy ženské identity, které společnost často osekává na pouhé role – matky, partnerky, kariéristky nebo dcery. Výraz „odmocnina“ v názvu symbolizuje proces hledání základního stavebního kamene lidské bytosti. Jde o matematicky přesnou, ale emočně výbušnou sondu do nitra hrdinek, které se rozhodly odhodit masky a zjistit, co zbude, když se očistí od nánosů cizích nároků. Na počátku příběhu je standardní školní schůzka. Na konci zbydou jen obnažené emoce. Odmocnina ženy rozplétá osudy dvou hrdinek: pracující matky Marie, která místo konzultace školních výsledků svého syna Alexe přišla odhalit manželovu nevěru, a mladé třídní učitelky Terezy, která je do jejího manžela opravdu zamilovaná. Během konfrontace, která divoce osciluje mezi hysterickým hněvem, hlubokým smutkem a kousavým černým humorem, se však neodhalují pouze detaily milostného trojúhelníku. Na povrch vyplouvají hluboko zakořeněné frustrace a zkušenosti obou žen — osamělost, nedostatek uznání, ztracené sny a palčivá touha po změně. Nejde o obyčejnou hádku kvůli nevěře. Je to střet dvou světů, dvou odlišných životních postojů a dvou forem niterné bolesti. „Živá tvorba vznikla proto, aby přinášela divadlo, které nenechá diváka chladným. Odmocnina ženy je pro mě hluboce osobní projekt. Chceme ukázat, že jít ke kořenům vlastní osobnosti může bolet, ale je to jediná cesta ke skutečné svobodě. Diváci se mohou těšit na skvělé herecké výkony, trefný humor a situace, ve kterých se sami okamžitě poznají. Hru jsem vybrala, protože mě baví ambivalence obou hrdinek a především témata, která obě nesou. Věřím, že jim porozumí každá současná žena. Jsem vděčná za tým, který se kolem inscenace sešel: zkušený, klidný a empatický režisér Tomáš Mašín s jasnou představou, dvě talentované herečky, nadané kostýmní výtvarnice, scénografka a dramaturgyně, jež je jedním z pevných bodů Živé tvorby. A samozřejmě celý tým Živé tvorby, bez něhož by Odmocnina ženy nemohla vzniknout,“ říká producentka Živé tvorby, Petra Horváthová. „Těším se, že mám k dispozici dvě skvělé herečky, osvícenou producentku a zkušenou dramaturgyni. Velmi mě baví to dobrodružství, které sdílíme. Na zkouškách je to pro mě vždy kolektivní tvorba. Nejsem sebestředný typ režiséra, ale umím lidi vyburcovat a snad i nadchnout. Pavla a Martina jsou velmi talentované, výborně se s nimi pracuje. Myslím, že spolu máme zálibu v bádání v zákoutích duše a nepohodlných postavách — jakými rozhodně Tereza i Marie jsou. V interpretaci hry mi nejde jen o střet dvou žen, ale o postupné odkrývání vrstev, identity, moci, studu, intimity a předsudků. Rád bych diváka vedl k neustálému přehodnocování toho, komu věří, kdo je v danou chvíli obětí či viníkem. Hru tak stavím na překvapení, nejednoznačnosti a emocionální zranitelnosti obou postav,“ říká režisér hry Odmocnina ženy, Tomáš Mašín. „Hra Odmocnina ženy přináší téma, které je pro mě osobně důležité: bojující ženy a muži jdoucí nejlehčí cestou. Jde tu také o velký ženský konflikt mezi rodinou a pracovním naplněním — něco, co podle mě řešíme všechny.“ se zmínila herečka Martina Preissová. „S Martinou Preissovou a Tomášem Mašínem je spolupráce za odměnu. Odmocnina ženy se mnou velmi rezonuje. Je to opravdový ženský příběh.“se vyjádřila představitelka druhé hlavní role herečka Pavla Gajdošíková.

Film Máma a Táta jsou Boží představuje trailer a míří na Finále Plzeň – Dobrodružství napříč staletími se natáčelo v Plzeňském kraji.

Chůze po hladině Vltavy, levitace nad Štěnovickým lomem, vichřice v obýváku i kouzla, která vznikala přímo během natáčení. To vše přináší dobrodružná rodinná komedie Máma a Táta jsou Boží. Vypráví příběh obyčejné rodiny, která se musí vypořádat s velmi neobyčejnými schopnostmi a tajemstvím dávného amuletu, jenž ji propojí se světem starých legend. V hlavních rolích rodičů se představí Vica Kerekes a Petr Lněnička, jejich filmové děti hrají Anna Dvořáková a Jakub Jenčík, návštěvníky z dávných časů Anna Vyčítalová a Jiří Chadraba. Ještě před listopadovou premiérou se film představí návštěvníkům festivalu Finále Plzeň. Do kin pak snímek producenta Petra Kubíka a režisérů Adama Hobzika a Jana Chramosty vstoupí 19. listopadu 2026 v distribuci Bontonfilmu. Děj snímku Máma a Táta jsou Boží se pohybuje na hranici mezi každodenní realitou a světem, ve kterém je možné téměř všechno. Tvůrci přitom nechtěli spoléhat pouze na digitální vizuální efekty. Řada scén proto vznikala přímo před kamerou s pomocí triků, kaskadérských výkonů a náročně připravených konstrukcí. „Od začátku jsme se snažili najít rovnováhu mezi praktickými a digitálními triky. Všechno, co šlo, jsme chtěli vytvořit přímo na place kvůli autenticitě. Zbytek jsme pak doladili v postprodukci. U fantasy žánru je klíčové, aby vizuální efekty podporovaly vyprávění, a ne ho přebíjely,“ říká producent filmu Petr Kubík, který stojí producentsky a režijně za úspěšným světem Princezny zakleté v čase. Jednou z technicky nejsložitějších scén byla noční chůze rodičů Novotných po hladině Vltavy s Karlovým mostem v pozadí. Pro natáčení vznikly pod vodou speciální pochozí platformy, po kterých se herci skutečně pohybovali. To, co tak ve filmu vypadá jako opravdové kouzlo, se z velké části odehrálo už před kamerou. Výraznou proměnou prochází ve filmu maminka Novotná v podání Vicy Kerekes, do které vstoupí temná bohyně Černaja. Pro herečku to znamenalo nejen střídání dvou zcela odlišných charakterů, ale také velmi náročné scény. „Jako bohyně jsem musela levitovat mezi nebem a zemí. Nechci prozradit, jak to vymysleli, ale stát na úplné hraně skály nad propastí byl opravdu nezapomenutelný zážitek. V tu chvíli jsem si uvědomila, jak spojené je naše tělo s duší,“ vzpomíná Vica Kerekes. Právě možnost zahrát si v rámci jednoho filmu dvě protikladné polohy ji na roli přitahovala. Dokonalá máma, která chce zvládat rodinu, domácnost i vlastní život bez jediné chyby, se totiž po příchodu Černaji mění v bytost s úplně jinými pravidly. Jejím protipólem je Petr Lněnička jako táta Novotný a slovanský bůh Perun v jedné osobě. Také pro něj znamenal snímek první velké setkání s fantasy a s herectvím, při němž část toho, na co postavy reagují, vznikne až následně v postprodukci. „Fantazie mi jela v hlavě na plné obrátky. Vždycky jsem si říkal, jak asi vypadalo natáčení Pána prstenů před zeleným pozadím, když si herci věci a triky okolo sebe musí jenom představovat. Tak jsem to konečně zažil,“ říká herec. Za všemi kouzly, slovanskými bohy a dobrodružstvím ale zůstává rodina. Děti Novotných postupně zjišťují, že tentokrát budou muset zachraňovat své rodiče právě ony. A rodiče zase dostanou příležitost zjistit, jak snadno se v každodenním shonu mohou svým dětem vzdálit. „Je důležité, aby hrdinské schopnosti v rodičích viděly právě jejich děti. Je skvělé, když se to dospělým povede. Oni vědí, že nemají žádné nadpřirozené schopnosti, ale když se jim podaří, aby děti vyrůstaly v bezpečném a ochranitelském prostředí, tak splní tu největší superhrdinskou roli,“ říká Petr Lněnička. Právě mladší hrdinové přitom nejsou jen pozorovateli světa dospělých. Simona a Petr Novotní společně s Rabou a Ceradem musí převzít iniciativu a poradit si se situací, na kterou žádný rodičovský návod neexistuje. Herečka Anna Dvořáková vzpomíná například na natáčení „zamrzlého bytu“, kde se trikové prvky tentokrát odehrávaly přímo kolem herců: „Bylo tam všechno: světla, falešná námraza, padající obrazy, fukar… to jsme vůbec nemuseli hrát, prostě jsme na to reagovali. A točila se ve tři ráno! Ale úplně mě to nadchlo.“ Režiséři Adam Hobzik a Jan Chramosta točili film od začátku pro celou rodinu. „Při psaní scénáře jsem si vzpomněl na své dětské strachy: často jsem si představoval, že rodiče zmizeli a já se vydávám na dobrodružnou výpravu za jejich záchranou. Myslím, že děti osloví mysteriózno a humor, od dospělých pak máme skvělé reakce na příběh o slovanské mytologii,“ říká Adam Hobzik, kterého doplňuje spolurežisér Jan Chramosta: „Mým záměrem bylo vytvořit film, který bude mít nejen napínavý, vtipný a dojemný příběh, ale především diváka vtáhne svou atmosférou, obrazem, bohatou výpravou, stylovými kostýmy, propracovaným střihem, ale také zvukem a hudbou. Jo, je toho hodně. Ale právě proto má podle mě smysl jít na film do kina a nečekat, až bude v televizi. Když jdu do kina, chci zažít něco mimořádného. Chci, aby to byla podívaná. A se spolurežisérem Adamem i s celým štábem jsme si dali opravdu záležet na tom, aby Máma a Táta jsou Boží byli taky Boží podívaná.“ Ještě před uvedením do kin se Máma a Táta jsou Boží představí divákům na festivalu Finále Plzeň. Snímek bude uveden v předpremiéře v rámci festivalové sekce První úlovek v neděli 27. září od 14:00 ve Velkém sále Měšťanské besedy. Do Plzně se přitom film symbolicky vrací – část natáčení probíhala právě v Plzeňském kraji. Dobrodružné a napínavé scény vznikaly v lomu ve Štěnovicích, další výrazné lokace filmaři našli v Tiských stěnách, Archeoskanzenu Modrá nebo na několika místech v Praze. Festivalovou projekci doprovodí také filmová delegace v čele s režiséry Adamem Hobzikem a Janem Chramostou. foto: zdroj Ayra production