Zapomenutí dobrodruzi českých dějin

Třídílná dokumentární série vyrobená pro Prima ZOOM, která představuje šest českých osobností, jejichž neobyčejné cesty, objevitelské, vědecké nebo diplomatické aktivity dnes už nejsou příliš známé. Tvůrci se přitom zaměřili na muže, kteří se v různých historických obdobích vydávali do vzdálených a tehdy exotických částí světa – často v rámci diplomatických, vědeckých, kartografických, botanických nebo antropologických misí. Jejich cesty přitom nějakým způsobem reprezentovaly české země. Série tak chce propojit historii, cestování a dobrodružství a připomenout osobnosti, jejichž životy by podle tvůrců vydaly na samostatný dobrodružný film. Vydejte se na dobrodružnou cestu po stopách historie s Prima ZOOM. Od úterý 13. 10. ve 20:00 Zapomenutí dobrodruzi českých dějin Zapomenutí dobrodruzi českých dějin (3. díly, od 13. 10. tři úterky od 20:00, repríza vždy v pátek v 9:30)Na základě úspěchu dokumentu Bílá hora: Kronika povstání (premiéra 21. 6. 2022 Prima ZOOM) nabídl režisér Josef Kotalík stanici Prima ZOOM obdobně vizuálně podmanivý a informačně nabitý dokumentární výlet do české historie – tentokrát však s ambicí o zahraniční přesah, nutností záběrů takřka z celého světa a ve formátu třídílné dokumentární série. Josef Kotalík pro tuto sérii již od roku 2023 spřádá rešerše a piluje scénáře. Ve spolupráci s kameramanem Jakubem Levým natáčí záběry v zahraničí. V prosinci 2024 stanice Prima ZOOM projevila o projekt zájem a od té doby podporovala jeho výrobu. Až byl projekt na světě! Mezi představovanými osobnostmi je například:Heřman Černín z Chudenic (1576 – 1651) – renesanční šlechtic a diplomat, který cestoval do Svaté země a dvakrát absolvoval diplomatickou misi k tureckému sultánovi. Zajímavé je, že v roce 1621 zasedal v tribunálu Staroměstské exekuce a přihlížel popravě svého švagra Kryštofa Haranta i vlastního bratra Diviše.Alberto Vojtěch Frič – cestovatel, etnograf, botanik a znalec jihoamerických indiánů. Jeho příběh je spojen mimo jiné s Paraguayí a Jižní Amerikou.Celkem má série představit šest cestovatelů, dobrodruhů a misionářů. Zajímavosti:Tvůrci nechtěli natočit pouze klasický „mluvící historický dokument“. Kombinují rozhovory, současné záběry míst, kde dobrodruzi působili, ilustrace, animace a čtený komentář. Počítali také s krátkými hranými scénami.Do srpna 2025 měli podle autorů natočeno 37 rozhovorů a natáčeli například v Istanbulu, Amsterdamu, Bolívii, Paraguayi a Argentině.Autorem námětu, scénáře, režisérem a producentem je Josef Kotalík, hlavním kameramanem Jakub Levý. Tvůrčí tým tvoří převážně absolventi či studenti filmové školy FAMO v Písku. Josef Kotalík o sérii říká: „Když jsme „stavěli námět“ pro tuto sérii, zaměřili jsme se hned na několik aspektů… Věděli jsme, že tyto aspekty budou příběhy všech dobrodruhů dokonale pojit, navzdory tomu, že série zobrazuje poměrně dlouhý časový záběr napříč našimi dějinami, a sice: od konce 16. století až po polovinu století 20. Chtěli jsme jít chronologicky od příběhů středověkých/raně novověkých až k příběhům z přelomu 19. a 20. století, kdy se cestování do ciziny stalo fenoménem, disciplínou a sensací.K tomuto účelu nám dokonale slouží příběh renesančního šlechtice Heřmana Černína z Chudenic. Tím  startujeme, a poté chronologicky prostupujeme příběhy, které nás dovedou až k První republice.Obecně vzato jsme šli po takových postavách naší historie, které se ve jménu svých diplomatických či vědeckých misí (kartografie, botanika, fotografie,…) dostaly do na svou dobu exotických, vzdálených či obyvatelem českých zemí dosud nenavštívených destinací, zažily tam nevídané věci, a nakonec prožily neuvěřitelné životy. Jejich cestování bylo vždy zaštítěno reprezentací naší země.“ Souhrn hlavních aspektů:– letem světem (různé kouty světa, v různých dobách)– smutné životní osudy, osamělé poslední roky života– upozornění na příběhy mužů, kteří ku dnešku nejsou ve všeobecném povědomí (a dle našeho mínění by být měli)– vědecký či diplomatický přínos daných dobrodruhů pro naši vlast– minimální, anebo dokonce dosud žádné audiovizuální zpracování těchto příběhů (film/seriál/doku…) Zdroj: Prima SOLOOTIONS

Revmatologů je v České republice málo

V Česku chybějí revmatologové, a v mnohých regionech tak lidé čekají na vyšetření měsíce. U zánětlivých revmatických onemocnění přitom může pozdní diagnóza znamenat nevratné poškození kloubů i dalších orgánů. Na nerovnou dostupnost péče a potřebu včasné diagnostiky upozorňuje Revma Liga Česká republika u příležitosti Světového dne artritidy. Týden pro silné klouby, kosti a kůži vyvrcholí 11. října v pražské Spojce Karlín, kde budou lidem k dispozici specialisté z několika oborů. „Mimo velká města, jako jsou Praha, Brno a Ostrava, je odborníků dlouhodobě málo. Přitom účinná léčba může zabránit poškození kloubů, invaliditě i ztrátě pracovní schopnosti. Rozhodující je ale čas,“ říká David Kříž z Revma Ligy ČR, která akci pořádá. Aby pacientská organizace dostala odborníky blíž k těm, kteří je potřebují, budou ve Spojce Karlín od 10 hodin přítomni revmatologové, ortoped, osteolog, pneumolog, ergoterapeut, fyzioterapeut či nutriční terapeut. „Pokud při konzultaci lékař vyhodnotí, že je vhodné doplnit vyšetření drobných kloubů rukou ultrazvukem, pacient ho bude moci absolvovat přímo na místě,“ vysvětluje David Kříž.Revma Liga ČR dlouhodobě poukazuje na neradostný stav, který v této terapeutické oblasti v ČR panuje. Podle analýzy České revmatologické společnosti z roku 2024 člověk na běžné revmatologické vyšetření v průměru čekal přibližně 2,5 měsíce. „Pacient by neměl sám obvolávat desítky ambulancí a hledat někoho, kdo ho vezme. Potřebujeme tady systém, ve kterém bude jasné, kdo má být vyšetřen přednostně, kam má praktický lékař pacienta odeslat a kdo o něj má pak pečovat. Dlouhé čekání u některých pacientů znamená promarněný čas, během kterého už vzniká nevratné poškození,“ objasňuje prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP. Právě proto vzniká Národní akční plán revmatologie a muskuloskeletálního zdraví. Ten má nejen zvýšit počet revmatologů, ale zároveň také přispět k efektivnějšímu nastavení celého systému péče. Počítá se například se vznikem ambulancí časné diagnostiky. Na nerovnoměrnou dostupnost péče a problémy s kapacitami revmatologů upozorňují také data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Revmatologičtí pacienti patří mezi skupiny, které za zdravotní péčí nejvíce migrují mezi regiony. Přibližně třetina z nich dostává centrovou léčbu v jiném kraji, než ve kterém bydlí. „Dle aktuálních dat evidujeme v systému veřejného zdravotního pojištění cca 316 přepočtených úvazků revmatologů, čistě v ambulantním segmentu asi 204. Kapacity v řadě regionů jsou již nyní nedostatečné a nadto je více než 33 % těchto lékařů v důchodovém věku. Vzhledem k nastupujícímu trendu demografického stárnutí české populace je nezbytné personální kapacity v tomto potřebném segmentu péče navýšit,“ říká prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS. „Nedávná rakouská studie ukazuje potřebu více než čtyř revmatologů na 100 tisíc obyvatel. U nás jsou to přibližně dva a ve Středočeském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji nebo na Vysočině je jich ještě méně. Optimálního počtu ale nebude snadné dosáhnout. Nedostatek lékařů proto lze částečně řešit lepší organizací péče a účelnějším rozdělením kompetencí,“ doplňuje prof. Šenolt. Větší roli by měla hrát rehabilitace, fyzioterapie a další zdravotnické profese. Část péče, kterou dnes vykonávají revmatologové, mohou podle odborníků převzít dobře vyškolené revmatologické sestry. V zahraničí jde o běžný model. „Neznamená to, že sestra nahradí lékaře. Může ale převzít část edukace pacienta, kontroly léčby, sledování stabilních pacientů nebo některé standardizované činnosti. Revmatolog tak získá více času na nové pacienty a složité diagnózy,“ vysvětluje prof. Šenolt. I z těchto důvodů není Světový den artritidy jen osvětovou kampaní, ale také příležitostí pomoci pacientům zorientovat se. „Loňských 296 konzultací nám ukázalo, jak velká je potřeba dostupného odborného poradenství a prostoru, kde mohou lidé své zdravotní obtíže osobně konzultovat. Někteří přišli s dlouhodobými potížemi, jiní se chtěli ujistit, že jejich léčba probíhá správně. Zachytili jsme dokonce problémy, o kterých sami nevěděli,“ připomíná David Kříž. Kampaň doplní také regionální setkání pacientů a symbolické zelené nasvícení významných míst po celé republice, například OC Pivovaru Děčín, Mahenova divadla v Brně nebo pražského Petřína. Veškeré informace o programu a jednotlivých aktivitách budou postupně dostupné na www.denartritidy.cz. Akce se koná za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Nadace ČEZ a pod záštitou ministra zdravotnictví.