Curlingová benefice pro Tamtam spojuje slyšící a neslyšící

Čestnými hosty benefice byli olympionici Jitka Zelingrová a Vít Chabičovský Ve čtvrtek 5. listopadu se v curlingové hale v Centru Třešňovka na Zbraslavi uskutečnil 2. ročník benefičního turnaje, ve kterém se setkali slyšící i neslyšící curleři, profesionálové i amatéři, rodiče, sponzoři a zaměstnanci Centra pro dětský sluch Tamtam. Výtěžek z přátelského sportovního klání poputuje na podporu sociálních služeb Tamtamu pro rodiny s dětmi se sluchovým postižením. Účastníky přišli pozdravit také curleři Julie Zelingrová a Vít Chabičovský, reprezentanti České republiky na letošních zimních olympijských hrách v kategorii smíšených dvojic. Po přivítání přítomných a úvodním praktickém proškolení amatérských hráčů turnaje o tom, jak se pohybovat na ledě, nastoupilo na plochu 8 družstev. Tvořili je neslyšící hráči a hráčky curlingu z I. Pražského sportovního klubu neslyšících (I.PSKN), jejichž maskotem byl znakovací medvídek z Tamtamu, zaměstnanci Tamtamu, rodiče dětí se sluchovým postižením a sponzoři. V České republice se curlingu aktivně věnují zhruba dvě desítky neslyšících hráčů, kteří trénují v oddílech I. PSKN Praha a SKN Brno. Pravidelně se zapojují do soutěží pořádaných Českým svazem curlingu a do turnajů konaných v rámci Mistrovství ČR smíšených dvojic. Letos v září se oba týmy curlerů se sluchovým postižením zúčastnily Mezinárodního curlingového turnaje neslyšících v Budapešti. Hráči nasbírali cenné zkušenosti a ověřili si, že obstojí i v mezinárodní konkurenci. Curleři z I. PSKN jsou v hale na Zbraslavi doma a připravují se zde pod vedením zkušeného trenéra. Jak funguje jejich spolupráce, přiblížila neslyšící curlerka Eva Nováková: „Třešňovka na Zbraslavi je naší domovskou halou. Trénujeme zde pravidelně pod vedením Petra Dáni. Kromě tréninků s námi se dokázal i hezky přizpůsobit specifikům naší komunikace. A že to nebyl žádný med! Náš tým je různorodý: někdo preferuje komunikaci ve znakovém jazyce, někdo mluvenou řeč a vyžaduje zřetelnou artikulaci. Někdo je zvyklý hrát se sluchadly, kochleárními implantáty, a druhý zase beze všeho, aby měl ticho a klid, a mohl se tak na hru soustředit.“ Právě Eva Nováková přišla loni s myšlenkou založit tradici curlingové benefice pro Tamtam: „Z vlastní zkušenosti vím, že komunikace mezi slyšícími rodiči a neslyšícím dítětem může být velmi náročná – i moji slyšící rodiče to se mnou jako s neslyšícím dítětem neměli vždy snadné. O to více si vážím práce odborníků, kteří rodinám pomáhají vzájemně si porozumět a nacházet společnou cestu. Proto považuji služby Tamtamu za velice přínosné,“ vysvětlila. Podporu projektu na místě vyjádřili i Jan Žídek, prezident Českého deaflympijského výboru, který zaštiťuje oficiální curlingové soutěže určené sportovcům se sluchovým postižením, a Rastislav Michalka, člen výkonného výboru Českého svazu curlingu. Ve Službách Tamtamu je každý rok registrováno přes 500 rodin z celé republiky, které Tamtam provází, aby zvládly náročnou situaci spojenou se sluchovým handicapem dítěte, naučily se komunikovat a mohly se vrátit k běžnému způsobu života. Finanční příspěvky u příležitosti benefičního curlingového turnaje pro Tamtam mohou zájemci zasílat do konce roku prostřednictvím platformy Darujme.cz na odkazu https://www.darujme.cz/projekt/1213408 Partnery akce jsou KPMG, Pražská energetika, Barclays, Centrum Třešňovka a Český deaflympijský výbor. Centrum pro dětský sluch Tamtam, o.p.s., Hábova 1571, 155 00 Praha 5, www.tamtam.cz, tel. linka prvního kontaktu pro rodiče: 605 100 400, e-mail: poradna@tamtam.cz Zdroj: Tamtam

Musica Florea přináší adventní koncerty s varhaníkem Pavlem Kohoutem

Program s názvem Z chrámových výšin završuje letošní cyklus Musica Florea Bohemia 2026 sérií varhanních koncertů. Zazní na něm díla českých barokních skladatelů 17. a 18. století, speciálním hostem orchestru Musica Florea bude virtuózní varhaník Pavel Kohout, který rozezní tři historické nástroje. Premiérový koncert se uskuteční 1. prosince 2026 v Kostele obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Vrcholem bude koncert na pražské Loretě 2. prosince a třetí zazní v Evangelickém kostele v Třebíči. Vstupenky jsou již nyní k dispozici v síti GoOut. Varhany patří neodmyslitelně k duchovní hudbě a duchovní hudba k adventnímu času. Musica Florea se při této příležitosti obrací k pokladnici barokní hudby z českých zemí, která je nesmírně bohatá. Na koncertu zazní díla Pavla Josefa Vejvanovského, Filipa Jakoba Rittlera, Johanna Heinricha Schmelzera, Antonína Reichenauera, Josepha Ferdinanda Norberta Segera, Františka Ignáce Tůmy, Bohuslava Matěje Černohorského a Františka Xavera Brixiho. Jde tedy zároveň i o reprezentativní výběr české barokní hudby, s jakým se posluchač jen málokdy setká v rámci jednoho programu. Pavel Kohout je přední odborník na dobově poučenou interpretaci varhanní hudby a laureát mnoha mezinárodních soutěží, má zkušenost s historickými i novodobými nástroji. V programu Z chrámových výšin rozezní trojici původních historických nástrojů, a přenese tak posluchače o několik staletí do minulosti. Hudebníci skrytí zraku „V posledních dvou desetiletích se koncerty v chrámových prostorách již takřka nikde nehrají na kůrech, pokud nejde o koncerty sólových kostelních varhan. Jsem přesvědčený, že je třeba se ke kůrovému způsobu vrátit. Hudebníci a posluchači pak totiž hudbu vnímají zcela jinak, jsou schopni zachytit z ní něco více nadčasového, co odkládá šat povrchního předvádění se a jde více do hloubky či podstaty krásného,“ vysvětluje umělecký šéf orchestru Marek Štryncl svůj záměr. „To neznamená kritiku toho, co je zábavné, virtuózní apod., jen je potřeba se vracet k základům a jednoduchosti (protože hudebníky posluchači při hře nevidí), která je v jistém smyslu pokornější, ale o to mocnější a pro mnohé i působivější. Proto jsem se rozhodl vytvořit program, ve kterém se instrumentalisté spojují s originálními varhanami přímo v chrámových výšinách – na českých kůrech. A že historicky má české království z kůrů co nabídnout! Ano, duchovně vokální hudby je velké množství, ale protože jsme chtěli více zvýraznit důležitost krásy varhan českých kůrů, bude program tentokrát čistě instrumentální. Využijeme zde hudební odkaz druhé poloviny 17. století světově unikátního zámeckého archivu v Kroměříži (P. J. Vejvanovský), ale také skladby, které vznikaly a hrály se v Čechách nebo přímo v Praze (A. Reichenauer, Fr. X. Brixi ad.)“ Hlavním pojítkem adventních koncertů jsou tedy barokní varhany, které se doslova ujmou role partnera a sólisty i spoluhráče. Hudba je zasazena do nádherných historických prostor chrámů: klášterního gotického kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích (1. 12)., kostela Narození Páně barokního poutního komplexu pražské Lorety (2. 12.) a secesního kostela Českobratrské církve evangelické v Třebíči (3. 12.), kam byly přeneseny cenné historické varhany moravského varhanáře Franze Harbicha. Unikátním bude především koncert 2. prosince v kostele Narození Páně na Loretě, na němž se rozezní druhé nejstarší pražské varhany. Pocházejí z roku 1718 a jsou dílem varhanářů Jana Halbicha Franze Katzera a Kaspara Weltzela z králické dílny. Nádherná dvoudílná varhanní skříň je bohatě zdobena soškami andílků, zpívajících a hrajících na hudební nástroje, například na violu da gambu, klarinet, flétnu, hoboj, lesní roh, basu, housle i trubku, trojice andílků dokonce hraje na tympány. Zajímavé je typicky barokní propojení výzdoby varhan s nástěnnými malbami a štukem na klenbách kostela. Nad kůrem je vymalována scéna Narození Páně, andílci tedy jako by hráli právě pro malého Ježíška. Kouzlo varhanní hudby „Spojení zvuku orchestru Musica Florea s barokními varhanami bude opravdu ojedinělým zážitkem. Barokní nástroje totiž užívaly jednak jinou výšku ladění, varhany téměř o tón výše než je dnes obvyklé, ale měly též i zajímavé zvukové spektrum – barvu zvuku, nerovnoměrnou temperaturu. Chtěli jsme, aby adventní koncerty byly vskutku slavnostní, tedy i s využitím clarin a tympánů, které podpoří třpytivý zvuk varhan. Záměrem je zprostředkovat hudbu tak, jak bývala za baroka i hrána, tedy z výšin kostelních kůrů,“ zve posluchače Pavel Kohout. „Hudbu barokní evropy vnímám osobně v kontextu vlivů i módy, mnohé oblastí se stávaly inspirací a kompozičním vzorem, hudebně byla určitým způsobem propojená. Jistě však existovaly dílčí odlišnosti zejména s ohledem na styl místních varhanářských dílen v různých zemích. Myslím, že varhanní hudba z oblasti Čech má zajímavou chromatiku a je velmi zpěvná, skvěle se hodí na místní nástroje,“ dodává. Varhany jsou specifický hudební nástroj, který navíc využívá akustické vlastnosti chrámových lodí, v nichž se zvuk šíří jako v rezonátoru. Hudba se snáší z kůru a tento prostorový a směrový efekt vyvolává v posluchačích pocity, které nahrávka ani akustika koncertního sálu nemůže napodobit. Je známo, že hluboké frekvence, které jsou ve zvuku varhanních rejstříků obsaženy, pociťujeme jako hmatatelný fyzický tlak a vibrace. Některé vysoké i hluboké tóny varhan se pohybují na hranici slyšitelnosti, ale lidské tělo je stále vnímá a reaguje na ně. Varhany nás obklopují zvukem z mnohem širšího spektra, než je lidský hlas nebo třeba klavír. Proto je hra tak působivá a zážitek přímo z kostelů nepřenosný. Nejen barokní člověk, ale i dnešní posluchač jistě touží po tom setkat se s něčím, co jej přesahuje. Duchovní hudba takové pocity nabízí, zároveň v ní nacházíme řád, který nás naplňuje klidem. Právě to potřebujeme ve shonu s blížícím se koncem roku nejvíce: možnost se na chvíli zastavit, vydechnout, zasnít a nechat pohltit všeobjímajícím zvukem hudby. Takový zážitek pro své posluchače připravila Musica Florea s programem Z chrámových výšin. Pavel Kohout Mezinárodně ceněný varhaník Pavel Kohout je dnes považován za jednoho z nejvýraznějších představitelů nové generace evropských koncertních umělců. Je absolventem Pražské konzervatoře a Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze pod vedením Jaroslava Tůmy. Od roku 1999 pokračoval ve studiu historické varhanní techniky na Conservatorium van Amsterdam v Nizozemsku u renomovaného odborníka prof. Jacquesa van Oortmerssena. V roce 2010 získal doktorát v oboru historické interpretační praxe jihoněmecké a české barokní varhanní hudby na AMU v Praze. Je laureátem prestižní první ceny i ceny J. S. Bacha na jedné z největších světových mezinárodních varhanních soutěží Musashino

Trochu víc, prosím! Vánoční maximalismus je zpět

Dokonale sladěné béžové tóny, střídmost a prázdné plochy. Moderní design v posledních letech sice sázel na čistotu, ale z domovů tím postupně vytrácelo to nejdůležitější: atmosféra a osobitost. Není proto divu, že designéři i lidé na sociálních sítích čím dál častěji volají po návratu tepla domova, barev a poctivé výzdoby. Nadcházející svátky představují ideální příležitost k tomuto návratu emocí. Hoďte přísný minimalismus za hlavu, popusťte uzdu fantazii a dovolte si o Vánocích víc: vytvořte si domov plný hřejivého tepla, rozmanitých textur a sytých barev. Hnutí za střídmý design a skandinávský minimalismus dlouho vládlo moderním domovům. S blížícím se koncem roku se však objevuje jasná protireakce. Lidé znovu touží po atmosféře a tradicích, které čistě neutrální tóny a vzdušnější prostory často postrádají. Vánoční maximalismus je o vědomé hře s kontrastem, bohatým vrstvením a odvaze vytvořit náladu, která pohladí po duši. „Vnímejme svátky jako čas, kdy je správné na chvíli zapomenout na střídmost a dopřát si vyzdobený domov. Maximalismus v interiéru vytváří pocit bezpečí, tepla a výjimečnosti momentů, na které budeme vzpomínat celý rok,“ vysvětluje Lucie Krejčířová, marketingový specialista ze společnosti BAUHAUS Jak vytvořit maximalistický domov s elegancí a bez chaosu Základem sofistikovaného maximalismu je dovedné vrstvení textur a materiálů. Místo jednoho výrazného prvku se nebojte kombinovat zdánlivě nesourodé textury. Spojení jemného sametu, třpytivého skla, přírodního dřeva a ušlechtilých kovů vytvoří hluboký vizuální zážitek, který působí zabydleně, hřejivě a nevšedně. „Neméně důležitá je odvaha při práci s barevnou paletou. Tradiční vánoční spojení červené a zelené představuje jen začátek. Maximalistický přístup rozvíjí tento základ o tóny královské modré, smaragdově zelené či sytě vínové, podtržené výraznými akcenty matného i lesklého zlata,“ říká Lucie Krejčířová, marketingový specialista ze společnosti BAUHAUS s tím, že barvy v interiéru nevytvářejí zmatek, pokud mají společný teplý podtón a harmonicky se doplňují. Nezastupitelnou roli hrají také samotné ozdoby a figurální dekorace, které dávají prostoru osobní charakter.Maximalismus se nebojí bohatých ornamentů, propracovaných detailů ani hravosti. Bohatě zdobené skleněné baňky, tradiční i netradiční figurky, jemné závěsné plastiky nebo dekorativní sošky vnášejí do interiéru příběh. Důležité je nebát se motivy kombinovat a vytvořit z nich na stromečku nebo sváteční tabuli pestrou kolekci, v níž má každý kousek své pevné místo. LED světelná dekorace sob; napájení: bateriové; teplá bílá; výška: 38 cm LED světelná dekorace ve tvaru soba vnese do interiéru příjemnou vánoční atmosféru. Díky bateriovému napájení ji můžete snadno umístit například na stůl, polici, parapet nebo ji zakomponovat do vánočního aranžmá. Klasický tvar soba je hravý, harmonický a snadno se kombinuje s moderními i tradičními vánočními ozdobami. Největší kouzlo však spočívá v práci se světlem, které celou kompozici propojí. Světlo v maximalismu neslouží jen k osvětlení prostoru, ale funguje také jako samostatný dekorační prvek. Vrstvení světelných řetězů s teplým bílým světlem, svíček různých výšek a netradičních světelných objektů dodá výzdobě plasticitu a promění večerní domov v pohádkové prostředí. Kvalita a udržitelnost: Hranice mezi stylem a konzumerismem S návratem k bohatší výzdobě je však potřeba vnímat jednu zásadní hranici. Moderní vánoční maximalismus rozhodně neznamená bezhlavé nákupy levných dekorací na jednu sezónu s vidinou jejich brzkého vyhození. Pravý maximalismus spočívá v promyšlené investici do nadčasových, kvalitních kousků s vysokou řemeslnou hodnotou, které odolají vrtkavým trendům. „Maximalismus neznamená mít doma co nejvíce věcí nakoupených pod tlakem trendů. Jde o vědomou volbu správných dekorací, které mají příběh, vydrží roky a k nimž se budete s láskou vracet každé další Vánoce,“ uzavírá Lucie Krejčířová, marketingový specialista ze společnosti BAUHAUS. Zdroj: BAUHAUS

Pavla Gajdošíková představuje píseň Navzdory: Nový hudební trailer zve do kin na film Dřevorubec

Láska, návraty a nové začátky dostávají ve filmu Dřevorubec také hudební podobu. Pavla Gajdošíková, představitelka hlavní hrdinky Jany, vytvořila speciální hudební trailer k nové romantické komedii režiséra Petra Zahrádky. Jeho základem je píseň Navzdory, k níž herečka složila hudbu i napsala text. Skladba v podání Pavly Gajdošíkové a Eliáše Jeřábka propojuje atmosféru filmu s příběhem ženy, jejíž dokonale naplánovaný život se obrátí vzhůru nohama. Film Dřevorubec vstupuje do kin 12. listopadu 2026, na hudební trailer se můžete podívat zde: Píseň Navzdory vznikla v interpretaci Pavly Gajdošíkové a Eliáše Jeřábka za účasti Lukáše Hradila, Johany Pastorové, Jana Balcara, Filipa Kottka a Orsolyi Bartoš Vági. Zvukovou a hudební režii i produkci zajistili Jan Balcar a Splendiphonic. Ve filmu Dřevorubec se Jana, která je zvyklá mít svůj život pevně pod kontrolou, ocitá na Moravě, kde věci nefungují podle tabulek a plánů. Návrat ke kořenům jí přinese nečekaná setkání, nedorozumění i city, s nimiž nepočítala. Hudební trailer nabízí další pohled na atmosféru filmu a jeho téma hledání nové životní cesty. „Dřevorubec pro mě znamená především návrat ke kořenům. Abychom se našli, musíme se nejdřív trochu ztratit,“ říká Pavla Gajdošíková, která si v romantické komedii Dřevorubec zahrála po boku Adama Vaculy. Filmová novinka režiséra Petra Zahrádky zamíří do kin 12. listopadu 2026. Dřevorubec ČR – 2026 Délka: 98 min. Žánr: romantický, komedie Premiéra: 12. listopadu 2026 Scénář a režie: Petr Zahrádka Hrají: Pavla Gajdošíková, Adam Vacula, Martin Pechlát, Marek Lambora, Michaela Petřeková, Viera Pavlíková, Rozálie Kuběnová, Eva Leinweberová, Martin Písařík, Eva Podzimková, Miroslav Rajtaj, Marie Ludvíková, Lada Bělašková, Robin Ferro a další Z lodiček do holínek Jana má úspěšnou kariéru, slibně se vyvíjející vztah se svým šéfem a budoucnost přesně nalinkovanou. Pak ale musí převzít vedení rodinné firmy na Valašsku, kde se svět neřídí podle tabulek a lidé si neberou servítky. Zvlášť Pavel, který místo líbivých řečí radši přiloží ruku k dílu. Pavla Gajdošíková a Adam Vacula rozehrávají příběh plný úsměvných nedorozumění, nečekaných citů a tak trochu nevyžádaného návratu ke kořenům. A malebná příroda, vůně dřeva a svérázní místní mu dodávají pohodovou atmosféru. Romantická komedie od producentů kinohitů Cukrkandl a Za vším hledej ženu připomíná, že když všechny dosavadní představy o životě vezmou za své, může začít něco, co v plánu vůbec nebylo. Jana (Pavla Gajdošíková) přijíždí z Prahy na Valašsko s přesvědčením, že zkušenosti, které jí pomohly uspět v korporátu, využije stejně dobře i tady. Navíc se zdrží jen tak dlouho, než se jí podaří zefektivnit provoz rodinné pily, jejímž vedením ji pověřil její šéf (Marek Lambora). Brzy ale zjišťuje, že zdejší prostředí funguje podle úplně jiných pravidel a na její manažerské poučky a prezentace tu není nikdo zvědavý. Pavel (Adam Vacula) přitom není výjimkou. Zná místní provoz i lidi a moc dobře ví, co v praxi funguje. Dva odlišné pohledy na svět na sebe logicky začnou narážet. Jenže čím častěji se Jana s Pavlem střetávají, tím méně je jasné, jestli jsou doopravdy tak rozdílní. A Jana postupně začíná pochybovat i o tom, zda se vůbec chce vrátit k životu, který měla tak pečlivě naplánovaný. Nový film režiséra a scenáristy Petra Zahrádky sází na romantiku, humor, výrazné postavy a malebné kulisy beskydské přírody. Střet města a hor v něm otevírá cestu plnou překvapení, nových začátků i šancí najít to, co je v životě skutečně důležité. Příběh se přitom odehrává v autentických valašských lokacích, ke kterým mají blízko i představitelé ústřední dvojice. Pavla Gajdošíková pochází z Otrokovic a Adam Vacula z Uherského Hradiště. Oba herci se navíc znají z Divadla pod Palmovkou, kde spolu hráli ještě před společným setkáním před kamerou. Jejich sehranost na place pak prověřila i jedna docela praktická komplikace: dělí je téměř čtyřicet centimetrů výšky, takže Gajdošíková musela při některých záběrech stát na podstavcích. V dalších rolích se představí Martin Pechlát, Marek Lambora, Michaela Petřeková, Martin Písařík, Eva Podzimková, Robin Ferro, Eva Leinweberová a další. Zdroj: BONTONFILM