Režie: John Carney
Scénář: Peter McDonald, John Carney
Kamera: Yaron Orbach
Střih: Stephen O‘Connell
Výprava: Anna Carney
Kostýmy: Triona Lillis
Hudba: John Carney, Gary Clark
Producenti: Anthony Bregman, John Carney, Peter Cron, Rebecca O’Flanagan, Robert Walpole
Hrají:
Paul Rudd: Rick
Nick Jonas: Danny
Peter McDonald: Sandy
Marcella Plunkett: Rachel
Rory Keenan: Blinzer
Keith McErlean: Kyle
Paul Reid: Bernard
Beth Fallon: Aja
Jack Reynor: Mac
Havana Rose Liu: Marcia
Naoimh Whelton: Laura
a další…
O filmu:
Rick Power (Paul Rudd) je charismatický frontman svatební kapely The Bride and Groove. Na dublinské svatební scéně je kapela oblíbená, ale Rick občas stále myslí na svůj dávný sen stát se popovou hvězdou. Sen, který před čtrnácti lety odložil stranou, když se mu s manželkou Rachel (Marcella Plunkett) narodila dcera Aja (Beth Fallon).

Všechno se změní ve chvíli, kdy kapela vystupuje na svatbě, kde je hostem americká popová hvězda Danny Wilson (Nick Jonas). Ricka a Dannyho okamžitě spojí společná láska k hudbě a pocit, že v sobě znovu objevují něco, co už dávno považovali za ztracené. Po nočním jam session, několika pivech a dlouhých rozhovorech si navzájem přehrávají své nové skladby. Danny nadšeně přijímá Rickovy nápady a připomínky k textům písní, na kterých právě pracuje.
Během večera Rick zahraje Dannymu na klavír svou osobní baladu How to Write a Song. Dannyho píseň okamžitě zaujme. Rick vysvětlí, že ji napsal pro výjimečnou ženu ve svém životě, a Danny automaticky předpokládá, že jde o milostnou píseň pro partnerku. Než se rozloučí, Danny dá Rickovi vizitku svého vydavatelství s tím, že mohou zůstat v kontaktu.

Po návratu domů Danny zahraje How to Write a Song své přítelkyni Marcii (Havana Rose Liu) a tvrdí, že skladbu napsal právě pro ni. Píseň následně vydá pod svým jménem, nastartuje tím svůj velký comeback a zároveň převrátí Rickovi život vzhůru nohama. Rick brzy zjistí, že byl podveden.
Snaží se přesvědčit rodinu i přátele, že píseň je ve skutečnosti jeho, ale nikdo mu nevěří. Když selže i pokus o právní pomoc a jeho život se začne rozpadat, rozhodne se Rick odjet do Spojených států. Chce se Dannymu postavit tváří v tvář a konečně získat uznání, které mu celé roky unikalo.
Srdcovka je příběhem dvou hudebníků, kteří touží po uznání, druhé šanci a místě na výsluní. Píseň How to Write a Song se pro Ricka a Dannyho stává něčím mnohem větším než jen potenciálním hitem – odráží jejich životní cesty, vztahy i emoce, které nedokážou vyslovit nahlas. Protože skutečná síla hudby spočívá v tom, že dokáže říct i to, na co slova nestačí.
V hlavních rolích se představují Paul Rudd (Ant-Man, Anakonda) a Nick Jonas (Jumanji: Vítejte v džungli!, Jumanji: Další level). Dále hrají Peter McDonald, Marcella Plunkett, Havana Rose Liu a Jack Reynor.
Film režíroval a produkoval John Carney, tvůrce oceňovaných hudebních filmů Once a Sing Street, který se zároveň podílel i na scénáři společně s Peterem McDonaldem. Originální hudbu a písně složili Gary Clark a John Carney. Srdcovka přináší emotivní, vtipný a energický příběh o přátelství, ambicích a o tom, jakou cenu může mít splněný sen.

Sni naplno, bojuj naplno
Američan Rick Power žije v Irsku, kde zpívá ve svatební kapele The Bride and Groove. Čtyři muzikanti sdílejí nejen lásku k hudbě, ale i pevné přátelství, které je drží pohromadě. Rick však občas přemýšlí, jaký mohl být jeho vlastní život. Místo plnění dávných snů totiž hraje cizí hity a kráčí po cestách, které vyšlapali jiní.
Před patnácti lety byl Rick talentovaným hudebníkem s obrovskou budoucností před sebou. Během turné v Irsku se ale zamiloval do Rachel a nakonec se vzdal snu o světové slávě, aby s ní mohl založit rodinu a vychovávat jejich dceru Aju.
Všechno se změní během zdánlivě obyčejné svatby. Kapela zjistí, že mezi hosty je i americká popová hvězda Danny Wilson (Nick Jonas), bývalý idol boybandů, který se nyní marně snaží prosadit jako sólový interpret. Po spontánním společném vystoupení, které doslova zboří celý večírek, tráví Rick a Danny noc debatami o hudbě, životě a nenaplněných snech.
Přestože pocházejí z odlišných generací i úplně jiných hudebních světů, rychle zjistí, že mají společného víc, než čekali. Hudba v nich probouzí stejné emoce i touhu něco dokázat. Když společně pracují na Dannyho nové skladbě, která může rozhodnout o jeho budoucnosti, Rick mu zahraje část písně How to Write a Song – skladby, kterou kdysi napsal pro svou malou dceru Aju. Píseň, která se později stane středobodem jejich bolestivého konfliktu i silných emocí.
Právě vztah mezi Rickem a Dannym tvoří jádro filmu Srdcovka a zároveň ukazuje další tvůrčí posun režiséra a scenáristy Johna Carneyho, autora hudebních filmů Once a Sing Street. „Není to klasický milostný příběh,“ vysvětluje Carney. „Rick se ale svým způsobem zamiluje do představy Dannyho. Vidí v něm sám sebe. Vidí svou minulost.“

Paul Rudd k jejich osudovému setkání dodává: „Pro Ricka znamená strašně moc, když mu profesionální hudebník jako Danny řekne: ‚Ty jsi ten opravdový talent.‘ Najednou se v něm znovu rozhoří něco, co už dávno vyhaslo.“
Den po svatbě a nočním jam session daruje Danny Rickovi vzácnou a drahou kytaru a odjíždí zpět do Los Angeles, kde se snaží nastartovat svou kariéru. Video z jejich společného vystoupení se mezitím stane virálním hitem. Rickovu rodinu to na chvíli pobaví, ale jeho život se brzy vrací do starých kolejí.
O několik dní později však Danny, vyčerpaný tvůrčí krizí, zahraje píseň How to Write a Song své přítelkyni Marcii a tvrdí, že ji napsal pro ni. Když skladbu pustí svému manažerovi Macovi, okamžitě je jasné, že jde o hit. Píseň raketově vystřelí na vrchol hitparád a Danny díky ní zažije velký comeback – tentokrát jako sólový interpret.
Rick je v šoku, když Dannyho verzi uslyší v rádiu a zjistí, jak rychle ovládla hudební svět. Zoufale se snaží přesvědčit rodinu i spoluhráče z kapely, že píseň napsal on, ale většina lidí jeho slovům nevěří. I když ho mají rádi a podporují jeho vášeň pro hudbu, začínají si myslet, že Rickova posedlost Dannym pramení spíš z nevyřešených frustrací a lítosti nad kariérou, která nikdy pořádně nezačala.
Po neúspěšné schůzce s právníky se Rick opakovaně snaží Dannymu dovolat, ale je ignorován a odmítán. Postupně ztrácí kontrolu nad svým životem a obrací svůj vztek proti všem kolem sebe. Danny mezitím bojuje s vlastními výčitkami a začíná si uvědomovat, jaké následky mohou mít jeho činy pro Ricka i pro něj samotného.

Úspěch písně How to Write a Song donutí Dannyho i Ricka položit si několik nepříjemných otázek. Byl skutečným autorem skladby opravdu Rick? Nebo Danny jen dokázal udělat to, na co Rick nikdy neměl odvahu či příležitost? Je Rick natolik uvězněný ve své minulosti, že nedokáže přijmout vlastní život? A touží Dany po návratu na vrchol tak moc, že kvůli tomu klidně zradí přítele?
Producent Anthony Bregman vysvětluje: „Ve filmu se vede zajímavá debata o samotné podstatě kreativity. Vzniká autorství písně už prvotním nápadem? Nebo až jejím finálním provedením? Pravda je, že potřebujete obojí.“
Právě tato myšlenka ukazuje, jak moc si jsou Danny a Rick podobní, přestože oba bojují o autorství jediné skladby. Srdcovka se tak mění v emotivní příběh dvou hudebníků, kteří hledají vlastní identitu, smysl života i místo ve světě.
„Ten konflikt funguje jako varovný příběh o dvou lidech, kteří se nacházejí v různých bodech své kariéry,“ říká režisér John Carney. „Není to ale jednoduchý souboj dobra a zla. Je to příběh o krádeži a jejích následcích pro všechny zúčastněné. A hlavně o tom, jak může jedna jediná píseň znamenat pro každého něco úplně jiného.“
Paul Rudd dodává: „How to Write a Song je milostná píseň, kterou Rick i Danny vnímají rozdílně podle toho, kde se ve svém životě právě nacházejí. Text říká: ‚Nikdy nechci zjistit, jak napsat píseň s tebou, když každá píseň, kterou jsem kdy napsal, je o tobě.‘ Rick v tom vidí lásku ke své dceři Aje. Danny si ta slova spojí se svou přítelkyní Marciou. A právě v tom je hudba tak silná – stejný text může mít pro různé lidi úplně odlišný, a přitom stejně pravdivý význam.“
„Srdcovka je o identitě a o tom, jak člověk hledá odpověď na otázku, kdo vlastně je – jako tvůrce i jako člověk,“ říká Nick Jonas. „Ve své podstatě je to příběh dvou lidí, kteří říkají: ‚Prosím, řekněte mi, že jsem dost dobrý.‘ Ten příběh je nádherně komplikovaný a nutí vás přemýšlet, jak byste se v podobné situaci zachovali vy sami. A právě takové filmy miluju.“

Podle Paula Rudda je Rick člověkem, který nikdy nepřestal věřit ve svůj sen, i když se jeho život nevyvíjel podle představ. „Rick je outsider. Má chyby, ale fandíte mu, protože mu na všem strašně záleží. Má pocit, že ho svět přehlíží – a právě s tím se podle mě dokáže ztotožnit spousta lidí, bez ohledu na to, jestli mají s hudbou něco společného.“
Když už Rickovi nezbývá žádná jiná možnost, odletí společně se svým spoluhráčem Sandym do Los Angeles. Dva muzikanti z irské svatební kapely se náhle ocitají v úplně cizím světě a vydávají se na divokou, nepředvídatelnou cestu za uznáním, které Rickovi celé roky unikalo.
Danny mezitím zjišťuje, že návrat na vrchol hudebního průmyslu má svou cenu. Jeho sólová kariéra mu sice přináší slávu, ale zároveň ho nechává osamělého – na pódiu i mimo něj.
Nakonec nejde jen o jednu píseň. Jde o životní rozhodnutí, promarněné šance a sny, kterých se oba muži odmítají vzdát. Protože pro toho, kdo si bude moci skladbu How to Write a Song právem přivlastnit, neznamená úspěch jen potvrzení talentu. Znamená důkaz, že jeho sny a ambice měly skutečný smysl.
Pro scenáristu, režiséra a producenta Johna Carneyho představovala Srdcovka možnost vyprávět jiný typ milostného příběhu – takový, který přichází až ve chvíli, kdy mladické sny narazí na realitu dospělosti, manželství a každodenních povinností.
„Přišlo mi zajímavé vzít muzikanta a podívat se, kde se ve svém životě nachází právě teď,“ vysvětluje Carney. „Rickovi je 48 let, je ženatý, má dospívající dceru a žije v Dublinu. Takže otázka zní: co pro něj dnes znamená láska? Koho miluje? Co ho ještě dokáže nadchnout?“

Místo klasické romantiky našel Carney emocionální těžiště filmu v nečekaném vztahu mezi Rickem a Dannym. „Rick se vlastně trochu zamiluje do toho kluka, kterého potká. Vidí v něm sám sebe a svoji minulost. Je v tom určitý druh bromance, když to tak řeknu.“
Producent Anthony Bregman věří, že právě tahle emocionální rovina dává filmu jeho univerzálnost. „Nejsilnějším tématem filmu je podle mě uvědomění, že člověk musí dokázat ocenit to, co ve svém životě už má,“ říká.
Rickova cesta se tak postupně mění v příběh znovuobjevování vlastního života. „Velké Rickovo prozření spočívá v tom, že život, který mu připadal nedostatečný, byl možná tím nejlepším, co kdy měl,“ vysvětluje Bregman. „Celý jeho příběh je vlastně návratem k tomu, aby si uvědomil hodnotu věcí, které měl před sebou od začátku.“
A právě proto Srdcovka není jen filmem o hudbě a slávě. Je i o hledání štěstí tam, kde bychom ho možná vůbec nečekali. „Všichni se snažíme najít svůj nejlepší život,“ dodává Bregman. „A někdy je mnohem blíž, než si myslíme.“

Světové turné: z Dublinu až do Los Angeles
Srdcovka propojuje několik světů najednou – hudbu, film, komedii i emoce – a spojuje tvůrce z různých koutů filmového i hudebního průmyslu. Děj se odehrává mezi irským Dublinem a americkým Los Angeles a film se natáčel přímo v obou městech. Výsledkem je energická a autentická podívaná, která spojuje intimní lidský příběh s atmosférou velkého hudebního světa.
Za celým projektem stojí John Carney jako scenárista, režisér, producent i spoluautor hudby. Jeho osobitý rukopis je ve filmu cítit v každé scéně – od humoru přes silné emoce až po hudbu, která pohání celý příběh kupředu.

Producentka Rebecca O’Flanagan říká: „Dnes existuje jen málo filmařů, jejichž tvorba má tak jasně rozpoznatelný styl jako filmy Johna Carneyho. Srdcovka je typický ‚John Carney film‘ – má humor, hudbu i srdce, jen tentokrát ve větším měřítku. John má velmi silný pohled na život a lásku, ale zároveň nikdy nezapomíná na diváka a chce s ním být ve spojení v každém záběru.“
Producent Rob Walpole dodává: „John je vypravěč, který má neuvěřitelně široký arzenál. Dokáže vás rozesmát k slzám, o chvíli později vás úplně odzbrojit emocemi a pak napsat píseň, ze které vám naskočí husí kůže.“
Pověst Johna Carneyho jako hudebníka i filmaře měla na vznik Srdcovky zásadní vliv. Právě jeho jméno přitáhlo k projektu řadu herců, kteří chtěli být součástí dalšího osobitého hudebního příběhu.
Jack Reynor, který ve filmu hraje manažera Maca Darlinga, říká: „O tomhle projektu jsem věděl skoro deset let. Když jsem si přečetl scénář, bylo v něm Johna okamžitě cítit. Je to už náš čtvrtý společný projekt a já prostě miluju energii na place jeho filmů. Lidé jsou rádi, že tam mohou být, a celé natáčení má lehkou, zábavnou atmosféru.“

Podobně mluví i Nick Jonas: „Na Johnovi Carneym mě vždy fascinovalo, jak dokáže spojovat silná témata do nádherně vystavěných filmů. Jeho práce má rytmus, melodii a obrovskou lehkost. Spolupráce s ním byla dlouho jedním z mých cílů. Pamatuju si, jak jsem viděl Sing Street a úplně mě pohltily všechny ty komplikované vztahy – mezi postavami navzájem i mezi postavami a hudbou samotnou. A myslím, že přesně tohle má v sobě i Srdcovka.“
Svatební zpěvák a popstar: Rick & Danny
Paul Rudd překvapuje v netradiční roli svatebního zpěváka Ricka Powera, do které vložil nejen herecký talent, ale i vlastní pěvecký projev. Rick je Američan, který kvůli lásce opustil svůj život a přestěhoval se do rodného Irska své ženy. Právě mezi těmito dvěma světy se dnes jeho život rozděluje – mezi rodinnou jistotou a dávným snem stát se hudební hvězdou.

Rudd do postavy přináší lidskost, nejistotu i melancholii muže, který si začíná klást otázku, jestli se svého největšího snu nevzdal příliš brzy. „Nejsem žádný skvělý muzikant. Nikdy to nebylo něco, čemu bych se profesionálně věnoval. Upřímně jsem měl z té role strach, protože je úplně mimo mou komfortní zónu,“ přiznává herec. „Ale právě ten strach je důležitý. Znamená, že se dotýkáte něčeho skutečného, emotivního a lidského.“
Jeho herecký partner Nick Jonas byl Ruddovým výkonem nadšený: „Paul je pro Ricka naprosto ideální. Má v sobě zvláštní melancholii, kterou přenáší do všeho, co dělá. Rick je trochu cynický, trochu unavený životem, ale hudba v něm pořád drží oheň.“
Hudební nadšení Paula Rudda ale na place nepřehlédl vůbec nikdo. Režisér John Carney vzpomíná, že právě společná láska k hudbě rychle propojila celý tým filmu. „Paul je chodící hudební encyklopedie. Než jsme spolu začali pracovat, vlastně jsme se znali hlavně přes hudbu – přes kapely jako Steely Dan nebo Hall & Oates a všechny ty hudební detaily ze sedmdesátých a osmdesátých let,“ říká Carney. „Spousta lidí na filmu miluje stejnou hudbu a okamžitě jsme si sedli. Je to důkaz toho, jak dokáže rock’n’roll spojovat lidi po celém světě.“

Producent Anthony Bregman si navíc myslí, že Rudd své hudební schopnosti výrazně podceňuje. „Pro Paula to byla naprosto přirozená role. Ve skutečnosti je performer i mimo kameru – zpívá, hraje na kytaru a hudbou opravdu žije. Má obrovský přehled nejen o muzice samotné, ale i o hudebním průmyslu. Když jsme ho viděli na pódiu, působilo to naprosto autenticky,“ vysvětluje Bregman. „Někdo, kdo Paula dobře zná, po zhlédnutí záběrů řekl: ‚Tohle je Paul, který si plní svůj sen.‘ A přesně ten pocit z jeho výkonu cítíte.“
Paul Rudd si natáčení Srdcovky očividně užíval nejen kvůli hudbě samotné, ale také díky spolupráci s Nickem Jonasem. „Ještě že máme Nicka Jonase, který tomu všemu dodává opravdovou hudební autenticitu,“ směje se Rudd. „Doufal jsem, že když vedle něj budu sedět a hrát, něco z toho na mě přece jen přejde.“
Herec přirovnává společné hraní k zážitku, kdy si kdysi zahrál americký fotbal po boku profesionálních hráčů NFL. „Pamatuju si, jak jsem si tehdy říkal: ‚Páni, hraju s těmi nejlepšími na světě.‘ A úplně stejně jsem se cítil při hraní s Nickem. Hudba je jeho svět, ne můj. Ale možná jsem si z něj mohl aspoň kousek půjčit.“

Režisér John Carney byl přesvědčený, že právě Rudd dokáže vystihnout lidskost i nenaplněné touhy, které jsou v postavě Ricka ukryté. „Chtěl jsem s Paulem pracovat už roky. Miluju jeho lehkost a smysl pro humor,“ říká Carney. „Poslal jsem mu scénář a zeptal se ho: ‚Poznáváš v tomhle chlapíkovi sám sebe?‘ A Paul odpověděl: ‚Toho člověka miluju. A chci jím být.‘“
Nick Jonas naopak přinesl do role Dannyho Wilsona velmi osobní zkušenost, která se silně prolíná s jeho vlastním hudebním životem. „Už při prvních rozhovorech s Johnem jsem mu řekl: ‚Myslím, že jsem jeden z mála lidí, kteří si něčím takovým opravdu prošli,‘“ vzpomíná Jonas.
Jako člen skupiny Jonas Brothers zažil obrovský úspěch už v dospívání, a po rozpadu kapely se musel stejně jako Danny znovu hledat – jako hudebník i jako člověk. „Chtěl jsem do Dannyho přinést skutečné emoce a zkušenosti, které znám z vlastní kariéry i ze vztahu s bratry,“ vysvětluje Jonas. „Danny vnímá skládání hudby jako své skutečné poslání, zatímco boyband byla spíš odbočka. Hudební průmysl je fascinující, ale zároveň nebezpečný a svůdný svět. Pokud kolem sebe nemáte správné lidi, může vás velmi rychle pohltit.“
Právě tato autenticita byla pro tvůrce filmu zásadní. Režisér John Carney říká: „Nick si tímhle opravdu prošel. Nepůsobí jako herec, který si jen hraje na popovou hvězdu. Tu realitu zná každý den svého života.“ Producent Anthony Bregman dodává: „Nick dokázal skvěle spojit lidskost a status celebrity. Přináší do filmu něco velmi opravdového, civilního a uvěřitelného.“

Carney zároveň připomíná, že právě díky Jonasově zkušenosti získal film jedinečnou energii. „Potřebovali jsme někoho, kdo není jen herec zpívající do playbacku. Nick je skutečný hudebník, který žije pod tlakem popularity už desítky let. A přesně to je na Dannyho postavě cítit.“
Univerzální jazyk: hudba
Hudba je jádrem filmu Srdcovka – a zároveň jeho nejsilnější emocí. Stejně jako samotný příběh i filmový soundtrack ukazuje, jak složitý, osobní a zároveň týmový proces stojí za vznikem skutečného hitu. Režisér John Carney už v minulosti dokázal, že právě hudba umí v jeho filmech vyprávět to, na co slova nestačí. Jeho písně z filmů Newyorská romance, Sing street nebo Once získaly nominace na Oscary i Grammy a staly se nedílnou součástí jejich úspěchu.
Pro Srdcovku napsali Carney a hudebník Gary Clark zcela nové skladby přímo pro postavy Ricka Powera a Dannyho Wilsona. Každá píseň měla odrážet jejich osobní cestu, sny i vnitřní konflikty. Tvůrci přitom psali hudbu přímo na míru hereckým a pěveckým možnostem Paula Rudda a Nicka Jonase.
Jonas chtěl, aby Danny působil jako skutečný člověk, ne jen další popová hvězda. „Bylo pro mě důležité přinést do Dannyho něco nového. Nechtěl jsem znít jako Nick Jonas z Jonas Brothers ani jako moje sólová tvorba,“ vysvětluje. „Danny má v sobě něco ze mě, ale zároveň je to úplně samostatná postava se svou vlastní energií a emocemi.“
Výsledné skladby tak vznikaly jako skutečná kreativní spolupráce, ve které se spojily zkušenosti profesionálních hudebníků, filmařů i samotných herců. A právě díky tomu působí hudba ve filmu autenticky, emotivně a živě – jako soundtrack k příběhu o snech, ambicích a druhých šancích.

„Všechny písně vznikaly jako skutečná spolupráce a nesou v sobě to, co do nich přinesli Nick i Paul – jejich odlišné osobnosti i hudební zkušenosti,“ vysvětluje producent Anthony Bregman. „A Gary Clark je naprostý génius. Dokáže najít hudbu i texty, které dokonale vystihnou nejen konkrétní scénu, ale hlavně emoce postav.“
Nick Jonas, který se hudbě věnuje od dětství, si spolupráci s režisérem Johnem Carneyem mimořádně pochvaloval. „Bylo skvělé pracovat s někým, kdo hudbě opravdu rozumí. John přemýšlí jako muzikant,“ říká Jonas. „Zároveň jsme společně hodně řešili, co má divák při jednotlivých scénách cítit. John je neuvěřitelně detailní a přesný, ale zároveň umí i v těch nejsmutnějších chvílích najít humor a lidskost.“
Hudba pro film vznikala přímo v Irsku, kde se herci i tvůrci společně zavřeli do legendárního studia Grouse Lodge uprostřed irského venkova. Producent Bregman vzpomíná: „To místo je nádherné. Staré budovy obklopené přírodou mají zvláštní atmosféru, skoro jako byste se tam napojili na nějakou prastarou kreativní energii.“ I díky tomu získal soundtrack Srdcovky syrovost, autenticitu a emoce, které prostupují celým filmem
Natáčení Srdcovky
Během natáčení si Paul Rudd i Nick Jonas pochvalovali režijní přístup Johna Carneyho, který hercům dával velkou svobodu objevovat své postavy přirozeně a bez zbytečných omezení. „Když sledujete, jak John režíruje, je jasné, že podobně přemýšlí i o hudbě,“ říká Rudd. „Nesnaží se mít všechno pod absolutní kontrolou. Spíš nechává scénu dýchat a vede vás instinktivně tam, kam vás emoce zavedou. Pořád něco objevujete.“
Tento spontánní a otevřený styl podporoval i kameraman Yaron Orbach, dlouholetý Carneyho spolupracovník. Producent Anthony Bregman vysvětluje: „Yaron dokáže dodat filmu přirozenost a autenticitu. Díky tomu měli herci prostor improvizovat, zkoušet různé varianty scén a hledat momenty, které by jinak možná nikdy nevznikly.“
Právě uvolněná atmosféra a kreativní spolupráce byly podle herců jedním z největších kouzel natáčení. Jack Reynor vzpomíná: „Na Johnových natáčeních panuje vždy skvělá energie. Lidé tam opravdu chtějí být. Díky tomu vzniká prostředí, které je radost zažít – a to je ve filmu nakonec cítit.“
Vedle scénáře, hereckých výkonů a hudby pomáhá rozdílné světy Dannyho a Ricka vyprávět také výrazná výprava a kostýmy. Produkční designérka Anna Carney a kostýmní výtvarnice Triona Lillis vytvořily dva naprosto odlišné světy, které se ve filmu neustále střetávají.
„Anna musela navrhnout dvě reality,“ vysvětluje producent Anthony Bregman. „Rickův svět dělnického Dublinu, malých klubů a obyčejných hospod na jedné straně, a na druhé Dannyho svět luxusu, koncertů na stadionech a života celebrity.“
Stejný kontrast se promítl i do kostýmů. „Triona se pohybovala od nenápadných irských barů až po okázalé hollywoodské večírky plné lesku a glamour. Oba světy musely působit naprosto uvěřitelně,“ dodává Bregman.
Právě rozdílnost těchto prostředí dává příběhu Srdcovky silné emocionální napětí. Film bere diváky na cestu mezi dvěma zdánlivě vzdálenými světy – a postupně odhaluje, že si možná nejsou až tak cizí, jak se na první pohled zdá.

Parta, která drží pohromadě
Svět filmu Srdcovka nestojí jen na hlavních hvězdách, ale také na výrazných vedlejších postavách, které působí autenticky, živě a lidsky. Tvůrci chtěli od začátku obsadit herce, kteří budou fungovat jako skutečná parta muzikantů – se společnou historií, přátelstvím i vzájemným pošťuchováním.
Producent Rob Walpole například věří, že postava Sandyho byla prakticky stvořená pro Petera McDonalda. „Nevím, jestli existuje někdo jiný, kdo by tu roli dokázal zahrát stejně dobře. Peter ji totiž nejen hraje, ale také ji spoluvytvářel při psaní scénáře.“
Producentka Rebecca O’Flanagan dodává, že právě dlouholeté přátelství mezi Johnem Carneyem a McDonaldem se výrazně propsalo do atmosféry filmu. „Je v tom kus jejich vlastních životů – pohled dvou mužů, kteří přemýšlejí o tom, co po sobě zanechávají jako umělci i jako lidé.“
Stejně důležité bylo, aby kapela The Bride and Groove působila jako opravdová hudební parta. Herci jako Roy Keane, Keith McErlean nebo Paul Reid pomohli vytvořit energii skupiny, která spolu tráví roky na pódiích i v dodávkách mezi koncerty.

Peter McDonald popisuje, že najít správný tón nebylo jednoduché. „Museli působit trochu frajersky, jako chlapi, kteří se na hvězdy. Ale zároveň měli vypadat jako normální týpci, kteří už něco zažili. A právě tahle kombinace byla to nejdůležitější.“
Peter McDonald vzpomíná, že Paul Rudd mezi ostatní členy filmové kapely okamžitě zapadl. „Paul okamžitě naskočil do našeho humoru a vzájemného pošťuchování. Hned byl jedním z nás.“
Každý člen kapely The Bride and Groove má přitom v partě svou jasnou roli – podobně jako v opravdových kapelách. Bubeník Ben je ten nejpraktičtější a drží vše pohromadě, zatímco Rick je přirozenou hvězdou skupiny, talentem, který ale zároveň trochu utíká před odpovědností lídra. Sandy, kterého hraje sám McDonald, je podle něj „rozený showman a pistolník s kytarou“. A klávesista Kyle s baskytaristou Berniem? Ti podle něj působí trochu jako muzikanti a trochu jako hosté na svatbě, kteří si po koncertě ještě rádi zajdou na pár piv.
Přesto mezi nimi nikdy nevzniká pocit pevné hierarchie. „Nikdo tam vlastně nikomu nevelí,“ říká McDonald. Právě díky tomu působí kapela přirozeně a autenticky.
Režisér John Carney dodává, že velkou roli sehrála i společná láska herců k hudbě. „Spousta lidí na place miluje stejnou muziku. Jsme podobná generace a máme stejný hudební jazyk. A Paul do toho perfektně zapadl.“
Emocionální protiváhu hudebnímu světu pak představuje Rickova rodina. Marcella Plunkett jako jeho manželka Rachel a Beth Fallon v roli dcery Aji přinášejí do filmu civilnost, klid a lidskost. Producent Rob Walpole vzpomíná, že Fallon „rozzářila místnost už během konkurzu“ a do rodinných scén přinesla přirozenost a lehkost, která film krásně uzemňuje.
Marcella Plunkett vnímá vztah Rachel a Ricka jako velmi realistický obraz partnerského života. „Znám spoustu párů, kde jeden z partnerů býval muzikant nebo zpěvák. Když jsou mladí, žijí svobodně a bezstarostně, ale pak přijdou děti a skutečný život. A najít rovnováhu mezi rodinou a uměleckými sny není vůbec jednoduché.“
Právě autenticita jejich vztahu byla pro tvůrce důležitá. „Hodně jsme mluvili o tom, aby vztah Ricka a Rachel působil opravdově, pevně a lidsky,“ vysvětluje Plunkett. „Chtěli jsme být upřímní v tom, jak manželství skutečně funguje. Je to rozhodnutí být spolu a každý den ten vztah znovu budovat.“
Beth Fallon popisuje svou postavu Aji jako typickou teenagerku, která miluje svého otce, ale zároveň si prochází vlastním světem. „Aja svého tátu obrovsky podporuje, ale jako každý teenager je občas ponořená sama do sebe.“ Zároveň mezi nimi vidí silné pouto. „Myslím, že je Rickovi hodně podobná. Proto mezi nimi někdy vznikají konflikty, ale zároveň si rozumí i beze slov.“
Hudba pak v rodině funguje jako společný jazyk emocí. Přestože Rachel nesdílí Rickovy hudební ambice, je podle Plunkett právě ona zdrojem stability a opory. „Rachel Ricka miluje takového, jaký je – pro jeho talent i pro to, jak moc mu záleží na rodině.“ A hudba zůstává důležitou součástí jejich vztahu. „Rachel sama říká, že se zamilovala do jeho písní. To je jejich společný příběh.“

Fallon dodává, že právě hudba pomáhá postavám vyjádřit věci, které by jinak nedokázaly říct nahlas. „Hudba je v tomhle filmu vším. Jsou to všechny ty emoce a slova, která lidé nedokážou vyslovit přímo. Aja s hudbou vyrůstala, takže je přirozenou součástí jejího života stejně jako život celé rodiny.“
Beth Fallon říká, že možnost pracovat na filmu režiséra Johna Carneyho pro ni byla splněným snem. „Natáčení s Johnem bylo opravdu výjimečné. Na place panovala úžasná atmosféra a všichni byli neuvěřitelně zapálení pro to, co dělají.“
Stejně rychle si sedla i se svými filmovými rodiči. „Paul Rudd a Marcella Plunkett jsou tak milí a přirození lidé, že bylo nemožné si s nimi nerozumět,“ říká Fallon. „Paul je nesmírně srdečný, pokorný a navíc opravdu strašně vtipný.“
Také Plunkett vzpomíná na společné natáčení velmi pozitivně. O Ruddovi říká: „Je stoprocentně přítomný v každé scéně. Je hravý, otevřený a nebojí se zkoušet nové věci.“ Fallon pak podle ní přinesla na plac „krásnou mladou energii a nadšení“.
Producentka Rebecca O’Flanagan věří, že právě lidskost je pro Carneyho filmy typická. „Na Johnových filmech miluju, že vždy stojí na straně obyčejných lidí. Vedle humoru a emocí mají obrovské srdce.“
Podle producenta Anthony Bregmana je Srdcovka především filmem o tom, co hudba dokáže dělat s lidskými životy. „Hudba lidi spojuje, ale někdy je i rozděluje. Je součástí rodiny, přátelství i identity. A právě o tom Srdcovka je – stejně jako všechny Johnovy filmy.“

V kinech
Srdcovka přináší divákům jedinečný filmový zážitek, který propojuje energii koncertu, emoce velkého filmového příběhu a atmosféru živého vystoupení. Film je od začátku koncipovaný jako událost pro velké plátno – snímek, který si nejvíc užijete ve vyprodaném kině spolu s ostatními diváky.
Marcella Plunkett popisuje výsledný film jako směs humoru, emocí a hudby, která zasáhne publikum přesně tam, kde má. „Po zhlédnutí ve mně zůstal obrovský pocit lidskosti a tepla díky všem vztahům a výkonům ve filmu. Právě spojení emocí, humoru a ambicí dělá Srdcovku něčím výjimečným,“ říká herečka. „Tenhle film je nejlepší vidět s publikem – smát se společně, prožívat hudbu společně. Některé věci prostě fungují nejlépe, když je sdílíte s ostatními.“
Také Paul Rudd věří, že hudba dokáže vytvořit zážitek, který dalece přesahuje samotný příběh. „Hudba je univerzální jazyk. Jde přímo do emocí,“ říká. „S Johnem Carneym často mluvíme o kapelách, na kterých jsme vyrůstali, o tom pocitu, když stojíte na koncertě a hudba vás úplně pohltí. A přesně tenhle pocit jsme chtěli dostat i do filmu.“

Režisér John Carney přistupoval k filmu podobně jako k hudebnímu albu. „Chtěl jsem, aby diváci hudbu nejen slyšeli, ale skutečně ji prožili,“ vysvětluje. „Srdcovka není jen filmový příběh. Je to zážitek, kdy se necháte unést hudbou, emocemi a postupně objevujete jednotlivé skladby stejně, jako když poprvé posloucháte nové album.“
Vzpomínku na první nahrávání s Nickem Jonasem popisuje režisér John Carney téměř jako magický okamžik. „Seděl jsem ve studiu a Nicka jsem ještě pořádně neznal. A pak začal zpívat. Najednou mi úplně naskočila husí kůže. Byl to první zkušební take – a už tehdy bylo jasné, jak obrovskou zkušenost a emoci má ve svém hlase. Přesně proto se stal tak úspěšným.“
Carney věří, že pokud hudba fungovala tak silně už během samotného nahrávání, bude mít v kině ještě větší dopad. „Když jsem to slyšel ve studiu, okamžitě jsem si říkal, že se nemůžu dočkat, až to publikum zažije na velkém plátně – s obrazem, hudbou a zvukem kolem sebe.“
Právě spojení hudby, emocí a filmového vyprávění podle Carneyho dělá ze Srdcovky výjimečný zážitek. „Celé moje mládí mělo svůj vlastní soundtrack,“ říká. „V těch nejdůležitějších chvílích života vždy hrála nějaká písnička, která vás posouvala dál. A přesně tak by měla působit i Srdcovka – jako album, které si pustíte a necháte se jím unášet. Není to jen o příběhu, ale o tom dát si čas, poslouchat hudbu, sledovat, jak se vyvíjí, a prožít ty skladby stejně intenzivně, jako když poprvé objevíte nové oblíbené album.“
Zdroj: Bioscop