Vražda faráře, tajemný mnich objevující se v ruinách hradu Rokštejna a atmosféra starých legend. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška rozšiřuje svou populární sérii Letopisy královské komory o nový román Tajemná postava, v němž se čtenáři opět setkají s Jiřím Adamem z Dobronína.
Vražda pod hradem Rokštejn
Během letního pobytu Jiřího Adama z Dobronína na tvrzi rodičů jeho manželky v Panské Lhotě dojde ve zříceninách nedalekého hradu Rokštejna k vraždě faráře Ignáce. Jenže tím tajemství teprve začíná. V ruinách se po nocích zjevuje záhadná postava mnicha a záhy přichází další vražda. Jiří Adam postupně zjišťuje, že celý případ je mnohem složitější, než se na první pohled zdá.
Hrdina, kterému čtenáři věří
Série Letopisy královské komory dnes čítá už více než dvě desítky dílů a stále si drží mimořádnou čtenářskou oblibu. Podle autora stojí její síla především na hlavním hrdinovi.
„Jiří Adam z Dobronína je muž tradičního střihu se smyslem pro rodinu, práci a problémy lidí kolem něj. To jsou zjevně hodnoty, které lidé navzdory modernistickému klopýtání potřebují,“ říká Vlastimil Vondruška.
Tajemství, legendy a romantika dávných časů
Právě atmosféra starých časů je pro autora jedním z největších zdrojů inspirace. „Tajemná noc, neznámá postava, ruiny starobylého hradu, vytí psa v dálce, měsíc za mraky… Kulisy mají totiž v románech mimořádně důležité místo, protože spoluvytvářejí příběh a přenášejí nás do autorova světa. A já romantické kulisy dávných časů miluji,“ doplňuje autor.
Historie jako inspirace
Přestože Vlastimil Vondruška vychází z historických faktů, přiznává, že při psaní musí dát prostor i fantazii a samotnému příběhu. „Je nereálné napsat stoprocentně věrohodný historický román, to nejde ani při psaní vědeckých statí. Minulost musíme vždycky nějak uchopit, a to znamená zjednodušit a přizpůsobit ji našemu vnímání. A čím hlouběji jdeme do minulosti, tím více musí pracovat fantazie a musíme si vymýšlet, protože písemné prameny ze středověku jsou mimořádně skoupé na líčení běžných osudů a popis prostředí,“ vysvětluje.
Autor zároveň připomíná, že lidské slabosti, touha po moci i strach se během staletí příliš nemění. „Dějiny se neustále opakují se všemi chybami, ale to neznamená, že život není krásný. I to je smysl historické tvorby. Připomínat, co bylo, abychom si uvědomili, co je,“ uzavírá Vlastimil Vondruška.
Vlastimil Vondruška, foto nakladatelství MOBA
Rozhovor s Vlastimilem Vondruškou ke knize Tajemná postava
Série Letopisy královské komory má už více než dvě desítky dílů a čtenáři se k Jiřímu Adamovi z Dobronína stále vracejí. Čím si podle vás tahle postava drží svou přitažlivost i po tolika letech?
Myslím si, že odpověď je zřejmá a platí obecně pro každé dílo tohoto žánru. Hlavní hrdina – detektiv musí mít vlastnosti, které se od něj očekávají. Protože reprezentuje spravedlnost a dobro, musí sám být spravedlivý a čtenář se s ním musí ztotožnit. Nechápu, jak je možné ztotožnit se s detektivem opilcem, který má rozhárané manželství, léčí se z psychóz atd. Problémů máme kolem sebe víc než dost, proč si tedy jimi zaplevelovat ještě vlastní svět fantazie a snění? Jiří Adam z Dobronína je muž tradičního střihu se smyslem pro rodinu, práci a problémy lidí kolem něj. To jsou zjevně hodnoty, které lidé navzdory modernistickému klopýtání potřebují.
V nové knize Tajemná postava pracujete nejen s vraždou, ale i s motivem tajemného mnicha a atmosférou zříceniny hradu Rokštejna. Co vás na podobných legendách a „nevyřčených“ příbězích české historie nejvíc inspiruje?
Od časů Edgara Wallace jsou tohle kulisy tajemných příběhů, které polechtají naši představivost. Tajemná noc, neznámá postava, ruiny starobylého hradu, vytí psa v dálce, měsíc za mraky… Kulisy mají totiž v románech mimořádně důležité místo, protože spoluvytvářejí příběh a přenášejí nás do autorova světa. A já romantické kulisy dávných časů miluji.
Vaše detektivky vždy stojí na pevném historickém základě. Jak vypadá moment, kdy historik ustoupí spisovateli a fakta začnou sloužit napětí a příběhu?
Historik musí ustoupit vždycky, jakmile se příběh začne odvíjet. Je nereálné napsat stoprocentně věrohodný historický román, to nejde ani při psaní vědeckých statí. Minulost musíme vždycky nějak uchopit, a to znamená zjednodušit a přizpůsobit ji našemu vnímání. A čím hlouběji jdeme do minulosti, tím více musí pracovat fantazie a musíme si vymýšlet, protože písemné prameny ze středověku jsou mimořádně skoupé na líčení běžných osudů a popis prostředí. A pokud hovoří o některých věcech, tak spíše ideologicky než pravdivě. Takže historik dokonce ochotně spisovateli ustoupí, protože do mnoha věcí vlastně nemá čím přispět.
Letopisy královské komory dnes vycházejí nejen knižně, ale i jako audioknihy. Přemýšlíte při psaní někdy i nad tím, jak bude příběh znít, když ho posluchači uslyší?
Přiznám se, že nepřemýšlím a nepíšu s nějakým formálním úmyslem něco dělat tak či jinak. Já totiž píšu tak, jako bych v tom příběhu byl a popisuji to, co vidím a cítím. Vlastně jako bych byl součástí filmu. Takže si myslím, tohle je pro audioknihy ideálně formát.
Vaše knihy často ukazují, že lidské slabosti, touha po moci nebo strach se v průběhu staletí příliš nemění. Nacházíte při psaní historických detektivek paralely i k dnešní společnosti?
Touha po moci, strach, ale i lidské slabosti, a dodejme i neřesti, jsou staré jako lidstvo samo a jsou všudypřítomné. Jenže někdy na to zapomínáme a myslíme si, že nám se to stát nemůže, protože my jsme lepší a rozumnější. Nejsme. Dějiny se neustále opakují se všemi chybami, ale to neznamená, že život není krásný. A objektivně dnes žijeme snad nejlépe, jak jsme za posledních tisíc let žít mohli. Tak proč si pořád na něco stěžujeme a mladí mají deprese z budoucnosti? Je to přece v našich rukách. I to je smysl historické tvorby. Připomínat, co bylo, abychom si uvědomili, co je.
Červnové novinky z nakladatelství MOBA
Vlastimil Vondruška, Tajemná postava, historická detektivka
Michael Robotham, Bílá vrána, thriller
Håkan Nesser, Všeho do času, severská krimi
Olivia Hayle, Rande s šéfem, román pro ženy, pouze jako ekniha
Anna Lee Huber, Anatomie vraždy, úvodní díl nové detektivní série
Kathryn Taylor, Léto pro dva, román pro ženy
Alena Jakoubková, Ta první je vždycky blondýna, román pro ženy
Martina Novotná, Vražedné roráty, Edice Původní česká detektivka
Zdroj: MOBA
