Deva Cassel trénovala deset hodin denně, Fantom trávil hodinu a půl v maskérně. Jak vznikal nový film Fantom opery?

Deva Cassel se na roli tanečnice připravovala tři měsíce a trénovala až deset hodin denně, Julien de Saint Jean trávil každý natáčecí den téměř hodinu a půl v maskérně. Část filmu se natáčela přímo v historické Opeře Garnier za běžného provozu. Skutečné podzemní jezero pod operou však filmařům nestačilo. V ateliérech proto vybudovali vlastní podzemní svět o rozloze téměř 1 300 metrů čtverečních. Nové francouzské zpracování románu Gastona Lerouxe Fantom opery s Devou Cassel, Julienem de Saint Jean a Romainem Durisem vstoupí do českých kin 29. října v distribuci společnosti Bioscop.

Deva Cassel se na roli připravovala až deset hodin denně

Pro hlavní roli mladé tanečnice Anastasie hledal režisér Alexandre Castagnetti herečku, která dokáže spojit křehkost a mladistvost s odhodláním prosadit se v náročném prostředí pařížské opery. Vybral si Devu Cassel, dceru Moniky Bellucci a Vincenta Cassela, známou také ze seriálu Gepard. „Při kamerových zkouškách byla velmi přesvědčivá a je nesmírně pracovitá,“ vysvětluje režisér.

Přestože Cassel začala s klasickým baletem už v šesti letech, role si vyžádala intenzivní fyzickou přípravu. „Pracovala jsem tři měsíce deset hodin denně se skutečnými tanečníky, což mě velmi motivovalo překonávat vlastní hranice,“ vzpomíná herečka. Při náročnějších tanečních scénách ji zastupovala profesionální tanečnice Georgina Hills, Deva Cassel se však snažila zvládnout co nejvíce choreografií sama. Podle režiséra se nakonec v konečném sestřihu objevilo jen minimum záběrů s dublérkou.

Role Fantoma vyžadovala výraznou hereckou stylizaci, protože zůstává velmi tajemnou postavou a téměř nemluví. Julien de Saint Jean se na roli Fantoma společně s Cassel a režisérem připravoval měsíce před začátkem natáčení. Každý natáčecí den navíc strávil téměř hodinu a půl v maskérně, kde mu zesvětlovali pleť a vytvářeli jizvy a popáleniny na obličeji i ruce. „Líčení a kostýmní zkoušky na mě velmi zapůsobily. Jako herec mám právě v takových chvílích pocit, že postavě vdechuji život,“ říká de Saint-Jean.

Další výraznou postavu, obdivovaného a obávaného choreografa Jamese, ztvárnil Romain Duris. Jeho postava představuje odvrácenou stránku uměleckého prostředí, v němž se touha po dokonalosti může proměnit v manipulaci a moc nad ostatními.

Podívejte se na trailer filmu Fantom opery:

Ve dne turisté, v noci filmový štáb

Jednou z největších výzev bylo natáčení přímo v pařížské Opeře Garnier, historické budově, která inspirovala už samotného Gastona Lerouxe. Filmaři zde v srpnu strávili několik týdnů a kvůli běžnému provozu pracovali převážně v noci.

Natáčení v chráněné památce podléhalo přísným pravidlům. „Nesmíte se dotknout ani žárovky, technici Opery nám byli neustále za zády,“ popisuje režisér Alexandre Castagnetti. Protože se budova ráno znovu otevírala návštěvníkům, musel štáb po každé natáčecí noci odstranit techniku, uklidit a uvést prostory do původního stavu.

„V Opeře jsme nakonec ztratili pojem o čase a nevěděli, jestli venku bylo světlo, nebo tma. Bylo to, jako bychom byli nepřetržitě uvnitř filmu. Bylo to kouzelné,“ vzpomíná Deva Cassel. Štáb přitom získal přístup i do zákulisních prostor a chodeb, které běžní návštěvníci nevidí. Jedna ze scén s Julienem de Saint Jean vznikla dokonce na střeše Opery při západu slunce, v jediném nepřerušeném záběru s výhledem na Paříž.

Pod Operou Garnier je skutečná nádrž. Pro film ale vznikla mnohem větší

K legendě o Fantomovi neodmyslitelně patří tajemné podzemní jezero. Pod Operou Garnier skutečně existuje vodní nádrž, její prostory však nebyly pro filmové natáčení vhodné. Má totiž velmi nízký strop, a proto se tvůrci rozhodli vybudovat vlastní podzemní svět v ateliérech Cité du cinéma. Vznikla tak monumentální dekorace o rozloze téměř 1 300 metrů čtverečních se stěnami vysokými 15 metrů.

Náročnou přípravu si vyžádalo také samotné baletní finále. Patnáctiminutová sekvence bez dialogů vznikala po měsících hudebních a choreografických příprav. Tanečníci, mezi nimiž nechyběly ani hvězdy Pařížské opery Guillaume Diop a Dorothée Gilbert, zkoušeli pět měsíců.

Fantom opery přenáší slavný příběh do současné Paříže. Mladá tanečnice Anastasia nastupuje do souboru Opery Garnier, kde během zkoušek údajně prokletého představení Orfeus naváže vztah s tajemným klavíristou. S blížící se premiérou se v divadle začínají odehrávat nevysvětlitelné události a legenda o Fantomovi znovu ožívá. Film vstoupí do českých kin 29. října 2026 v původním znění s titulky i s českým dabingem.

Synopse:

Slavný příběh o posedlosti a osudové touze dostává moderní, temně romantickou podobu.

Některé lásky jsou osudové. Jiné vás mohou zničit.

Paříž, současnost. Pod zlatými lustry Opéry Garnier se připravuje nová inscenace údajně prokleté opery Orfeus. Mladá tanečnice Anastasia se během zkoušek setkává s tajemným klavíristou, který ji přitahuje stejně silně, jako ji zneklidňuje.

V prostředí jedné z nejúchvatnějších operních budov světa se rodí vášeň, která vzdoruje rozumu, přitažlivost, které nelze uniknout, a láska, jež může mít děsivou cenu. Protože co když muž, do kterého se zamilujete, není tím, za koho ho máte?

S blížící se premiérou se v divadle začínají dít podivné věci. Nevysvětlitelné nehody a znepokojivé události znovu probouzejí legendu o Fantomovi opery. Jako by se ve stínu nádherných kulis znovu probouzelo něco, co mělo navždy zůstat pohřbené…

Režisér Alexandre Castagnetti přináší vůbec první francouzskou filmovou adaptaci slavného románu Gastona Lerouxe určenou pro kina. V hlavní roli se představuje Deva Cassel, dcera Moniky Bellucci a Vincenta Cassela, po jejímž boku hrají Julien de Saint Jean a Romain Duris.

Informace o filmu:

ůvodní název: Le fantôme de l’opéra

Datum premiéry: 29. 10. 2026

Země původu: Francie

Jazyková verze filmu: dabing / originální znění s českými titulky

Žánr: romantický / drama

Délka: 134 minut

Přístupnost: přístupný bez omezení

Rok výroby: 2026

Premiérový víkend: 29. 10. 2026

Režie: Alexandre Castagnetti

Scénář: Alexandre Castagnetti, Camille Fontaine; Gaston Leroux (kniha)