Monumenty, ale i miniatury – to je Slovanská epopej Alfonse Muchy
V Muzeu rekordů v Pelhřimově vystavují 222x zmenšenou epopej!
APOTEÓZA Z DĚJIN SLOVANSTVA
A. Mucha – 4,80 x 4,05 metru J.J. Rathsam: 22 x 18 milimetru
V červenci si v souvislosti s osobností světově proslulého malíře a grafika období secese Alfonse Muchy připomínáme jednak 85 let od jeho úmrtí a ve středu tomu bude 164 let, co se v Ivančicích autor pozoruhodné Slovanské epopeje narodil.
Kolekce monumentálních obrazů vytvořených v rozměru až 8,1 x 6,1 metru je vystavena na zámku v Moravském Krumlově. Alfons Mucha, který na ní pracoval 18 let, si přál, aby Slovanská epopej působila jako duchovní obnova pro všechny Slovany a aby ti se pro budoucnost svých národů poučili z historie. Pro práci na obřích plátnech si Alfons Mucha musel pronajmout veliké prostory. Zvolil zámek Zbiroh, kde také se svou rodinou až do r. 1928 pobýval. Obě jeho děti, Jaroslava a Jiří, zde strávily dětství. A také svému otci pomáhaly – stály mu modelem.
Alfons Mucha se řadí mezi nepřehlédnutelné osobnosti české historie. Jako malíř, grafik a návrhář inspiroval generace umělců po celém světě. Ale i nás. Třeba jihlavského akademického malíře Jana Jiřího Rathsama. Ten se navíc rozhodl vzdát Alfonsi Muchovi zcela neotřelým způsobem hold a na to konto 9 let tvořil miniaturní epopej.
Slavné obrazy (zmenšeniny Muchových pláten), vystavené v pelhřimovské expozici v příznačným názvem Zlaté české ručičky, mají v jeho podání rozměry 36 x 29 mm a menší. Přesto na nich oproti Muchovým originálům téměř nic nechybí! Při práci, kterou Agentura Dobrý den zapsala do České knihy rekordů a která zabrala rekordmanovi přibližně 1500 hodin čistého času práce, použil autor olejových barev, klasického plátna a miniaturních štětečků, přičemž detaily maloval drobounkým peříčkem anglického havrana. Celé dílo bylo vytvořeno pod lupou!
O nebývalé obtížnosti svědčí třeba i to, že například jen na obraze Zavedení slovanské liturgie je 66 postav. Zkrátka na rekordmanově díle je to, co je na originále! Ale nejen to. J.J. Rathsam se zaměřil i na vystižení charakteru a nálad postav, na smutek Jana Ámose Komenského vzpomínajícího v exilu na svou vlast, na zanícenost Mistra Jana Husa … i to na milimetrových plátnech najdeme.
Zdroj: Muzeum rekordů Pelhřimov
