Většina z nás má letní měsíce spojené s návštěvou nějaké pěkné země s mořem. Přestože je v nejznámější dovolenkových destinacích poměrně bezpečno, řada lokalit není bez rizika nákazy žloutenkou typu C. Na co si dát pozor, poradí prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.
Co je důležité vědět? Že proti hepatitidě C se nedá očkovat. Nicméně jiná očkování, která jsou doporučena před cestováním do rizikových oblastí světa, mají i přenesený nepřímý efekt. Proto je nepodceňujte.
„Nechám-li se očkovat proti žluté zimnici nebo hepatitidě A při cestě do subsaharské Afriky, snižuji tím riziko nákazy tímto onemocněním a tím i hospitalizace v oblasti, kde rozhodně nelze počítat se stejnou kvalitou zdravotnictví jako v západním světě. V těchto zemích bohužel nemáme záruku 100% testování dárců krve nejen na HCV (žloutenka C), ale i HIV či HBV (žloutenka B),“ objasňuje prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta, Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha, místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP, a dodává: „Riziko přenosu hepatitidy C je nepřímo úměrné vyspělosti zdravotního systému. Čím nižší úroveň, tím vyšší riziko přenosu. Proto je třeba minimalizovat riziko kontaktu se zdravotnictvím v těchto oblastech.“
Raději se vyhněte tetování na pláži
Protože se virus žloutenky typu C přenáší krví, má řada lidí riziko přenosu nemoci spojené především s nitrožilním užíváním drog, nechráněným pohlavním stykem, z historie netestovanou transfuzí či přenosem z matky na plod. Tato rizika jsou skutečně ta nejvyšší, ale kvůli jejich všeobecné známosti v souvislosti s HIV mohou zastiňovat rizika, která skrytě dál ohrožují většinovou populaci. Těmi jsou nejen na dovolených např. tetování, piercing či akupunktura (amatérské nebo v exotických zemích).
„Určitě se vyplatí omezit praktiky, jako je tetování na pláži – tatér obejde celou pláž včetně místních s jednou jehlou. Riziková jsou i tatérská studia, kde nelze mít jistotu o dodržování sterility používaných nástrojů, dále rizikový styk a komerční sex kdekoliv na světě nebo v asijských zemích tolik populární akupunktura. Zkrátka v zahraničí nelze automaticky počítat se stejnými hygienickými standardy, na jaké jsme zvyklí u nás.“
Žloutenka C se neprojevuje desítky let
Česká republika patří mezi země s nízkým výskytem infekce hepatitidy C s průměrným záchytem 800-1000 nových případů ročně a cca 0,5 % infikované populace. Jsou však země, kde je výskyt hepatitidy C i více než desetinásobný. Záludnost nemoci spočívá v tom, že se nemusí třeba i 30 let vůbec projevit, protože nemá specifické příznaky. Jenže pokud se neléčí, může mít dlouhodobé důsledky spočívající v riziku rozvoje jaterní cirhózy či primárního karcinomu jater.
„Doporučuji nechat se testovat na žloutenku C každému, kdo má z hluboké minulosti v horizontu 20-30 let zkušenost s jehlami v podobě třeba i jen tušené transfuze při operaci, při zákroku či hospitalizaci v zahraničí s nižším zdravotním standardem péče než v ČR, tetováním, piercingem, akupunkturou, rizikovým pohlavním stykem nebo i jen jednorázově nitrožilně podávanou drogou,“ dodává prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha, místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP.
Na žloutenku C musíte mít speciální test
Je důležité vědět, že žloutenku C lze odhalit pouze speciálním vyšetřením specifických protilátek proti viru hepatitidy C. Žádné jiné vyšetření onemocnění neprokáže ani nevyloučí. Jinými slovy: to, že jsem byl v období po vystavení riziku přenosu 100x u lékaře, že jsem měl 100x preventivní prohlídku a 100x předoperační vyšetření, neznamená, že žloutenku typu C nemám.
Kde se nechat otestovat? Informace vám podá váš praktický lékaře. Testování může proběhnout anonymně, a pokud by náhodou vyšlo pozitivně, léčba spočívá jenom v užívání léků po dobu 2-3 měsíce.
HCV v číslech:
· V ČR žije více než 40 000 osob infikovaných HCV a ročně je nově diagnostikováno přibližně 1000 nových případů, většina infikovaných jedinců o svém onemocnění neví.
· Po celém světě postihuje asi 57 mil. osob, většina žije v rozvinutých zemích západního světa.
· HCV infekce je nejčastější příčinou cirhózy jater (tzv. „tvrdnutí jater“) v západních zemích.
· Cirhóza jater se do 20 let rozvine až u 30 % osob trpících chronickou HCV.
· Pokud se diagnóza odhalí, léčí se víceméně snadno. Léčba je bezpečná, dobře snášená a účinná v 97-98 % případů. Nejčastěji probíhá 2-3 měsíce formou polykání 1-3 tablet denně.
· V důsledku cirhózy jater je v Evropě každoročně zaznamenáno až 170 000 úmrtí.
Zdroj: ČLS JEP.
