Nejvyšší míru fyziologické zátěže v Česku vykazují teenageři. Český chytrý náramek Elonga u osob do 19 let naměřil v roce 2025 průměrnou hodnotu stresu* 7,7 z 10, což je výrazně nad celopopulačním průměrem 6,92.
Tyto závěry vycházejí z nového Elonga Stress Indexu, který pracuje s anonymizovanými uživatelskými daty z měření aktivity sympatického nervového systému – části nervové soustavy zodpovědné za stresovou reakci a celkovou aktivaci organismu. Hodnota indexu se pohybuje na škále 0–10, přičemž vyšší číslo odpovídá vyšší míře fyziologické zátěže organismu. Výsledky jsou vždy zobrazovány v porovnání s vrstevníky stejného pohlaví a věku, aby bylo možné jednotlivé hodnoty smysluplně interpretovat.
Největší zátěž přichází s Vánoci
Při pohledu na vývoj aktivity nervového systému je patrný jasný sezónní vzorec. Nejnižší hodnoty Elonga dlouhodobě zaznamenává na jaře, zatímco nejvyšší míra aktivace organismu přichází na konci roku. Právě listopad a prosinec patří z pohledu celkové zátěže k nejnáročnějším obdobím. Data ukazují, že míra aktivace organismu neroste skokově, ale postupně se zvyšuje s blížícími se vánočními svátky.
Do výsledků se promítá kombinace faktorů, jako je pracovní tlak, uzavírání projektů, kratší dny, méně spánku i zvýšená psychická zátěž spojená s očekáváním Vánoc. Z fyziologického pohledu jde o důsledek dlouhodobější aktivace organismu a kumulovanou zátěž, nikoli o krátkodobé výkyvy.
Kromě Vánoc je u teenagerů patrné i zvýšení nároků na organismus v červnu, což může souviset s obdobím zkoušek a školních testů.
Mladí jsou pod větší zátěží, ale lépe regenerují
Nadprůměrnou míru zátěže kromě teenagerů vykazují i mladí dospělí ve věku 20–29 let, u nichž hodnota dosáhla 7,4. Naopak nejnižší míru fyziologické zátěže Elonga dlouhodobě sleduje u uživatelů ve věku 80+, kde se průměr pohyboval na úrovni 5,6.
Data zároveň ukazují, že zjednodušená představa, podle které jsou mladí lidé dlouhodobě zatížení a senioři „v pohodě“, neodpovídá realitě. Elonga totiž sleduje také aktivitu parasympatického nervového systému, který souvisí s regenerací organismu.
Právě v této oblasti mají mladší generace výhodu – jejich tělo se dokáže zotavovat rychleji a efektivněji než u starších uživatelů.
Na schopnost regenerace má přitom zásadní vliv i to, jaké každodenní návyky dlouhodobě dodržujeme. Jejich pravidelné sledování pomáhá lépe rozlišit, které rutiny organizmu skutečně prospívají.
Data Elongy tak dávají konkrétní kontext tomu, co lidé jinak často hodnotí pouze pocitově. Za uplynulý rok si více než 80 % uživatelů stanovilo alespoň jeden návyk související se stravováním. Druhou nejčastěji sledovanou oblastí je spánek a třetí regulace stresu. Tato zjištění potvrzují, že mezi nejdůležitější sledované oblasti patří základní pilíře dlouhodobého zdraví – pohyb, kvalitní odpočinek a vyvážená strava. Právě jejich kombinace má zásadní vliv na to, jak se organismus vyrovnává se zátěží v různých životních obdobích.
* Elonga neměří psychologický stres jako emoci či subjektivní prožitek, ale fyziologickou reakci sympatického nervového systému, která se v běžném jazyce se stresem často spojuje. Veškeré uvedené hodnoty proto odrážejí míru aktivace organismu, nikoli psychický stav jednotlivce.
Zdroj: Elonga:
