V noci ze soboty na neděli 25. října se ve 3:00 ručičky vrátí na 2:00. Hodina spánku navíc zní jako dárek a pro srdce je podzimní změna opravdu šetrnější než jarní. Studie na desítkách tisíc pacientů ale říkají i druhou věc: hodina navíc srdce nechrání. Co se v těle při posunu hodin děje a jak ho zvládnout bez zbytečných výkyvů, vysvětluje kardiolog prof. Tomáš Skála, spoluzakladatel Kardi Ai.
Srdce žije podle hodin
Ve tři ráno většina z nás posun hodin prospí. Tělo si ho ale všimne. Srdce a cévy pracují v denním rytmu, který řídí vnitřní biologické hodiny v mozku. Ráno stoupá krevní tlak i tepová frekvence a tělo vyplavuje stresové hormony, aby nás nastartovalo.
Že to není teorie, ukázala už v roce 1985 známá studie v New England Journal of Medicine. U téměř 3 000 pacientů zjistila, že infarkty nejčastěji začínají mezi 6. a 12. hodinou. Kolem deváté ráno přicházely zhruba třikrát častěji než kolem jedenácté večer.
„Ráno je pro srdce nejnáročnější část dne. Když posuneme hodiny, posuneme i chvíli, kdy tuhle zátěž potkáme. Zdravý člověk se srovná za pár dní, někomu to ale trvá déle,“ říká prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC, kardiolog a srdeční elektrofyziolog z I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FN Olomouc a spoluzakladatel Kardi Ai.
Jaro bere, podzim nevrací
Na hodinu spánku navíc se těší skoro každý. Americká data o tom, jak lidé tráví den, ale ukázala překvapivé zjištění: po podzimní změně lidé v průměru nespí déle. Hodina navíc se v jejich spánku neprojevila. Na jaře naopak přijdou zhruba o 40 minut spánku.
Rozdíl mezi jarem a podzimem je vidět i u infarktů. Metaanalýza z roku 2024, která shrnula 12 studií z 10 zemí, našla po jarní změně asi o 4 % vyšší riziko infarktu. Po podzimní změně se riziko nezměnilo ani jedním směrem.
Zajímavý detail přinášejí data z amerického Michiganu. V pondělí po jarním posunu přibylo infarktů ošetřených katetrizačně o 25 % oproti jiným pondělím. V úterý po podzimním posunu jich naopak bylo o 21 % méně. Celkový počet infarktů za týden po jarní změně se ale nezměnil. Posun hodin tedy spíš ovlivnil, kdy infarkt přišel, než kolik jich bylo. Podobně vyzněla švédská data: na jaře asi o 5 % více infarktů v prvním týdnu, na podzim jen pokles v pondělí.
„Změna času infarkt nezpůsobí. U člověka, který už má nemocné cévy, ale může posunout chvíli, kdy k němu dojde. Hodina navíc na podzim tedy není lék, v souhrnu studií riziko infarktu nesnižuje,“ vysvětluje Tomáš Skála, kardiolog z Kardi Ai.
Krátká noc, stres a sklenka: co spouští arytmii
Fibrilace síní je nejčastější porucha srdečního rytmu. Podle rozsáhlé dánské studie ji během života dostane zhruba každý třetí člověk starší 45 let. Záchvat často nepřijde z čista jasna. Typickými spouštěči jsou nedostatek spánku, stres a alkohol.
Jak rychle alkohol působí, ukázala americká studie se 100 pacienty, kteří nosili nepřetržitý EKG záznamník a čidlo alkoholu na kotníku. Už jeden drink zdvojnásobil šanci na záchvat fibrilace během následujících čtyř hodin. Dva a více drinků ji víc než ztrojnásobily.
A změna času? Studie s více než 6 000 pacienty hospitalizovanými pro fibrilaci síní zaznamenala nárůst příjmů po jarním posunu hodin. Po podzimním posunu se rozdíl neprokázal.
„Fibrilace síní málokdy přijde jen tak. Krátká noc, náročný týden nebo oslava jsou klasické spouštěče. Samotný posun hodin ji většinou nespustí, v kombinaci s ponocováním a alkoholem už to ale může být jiné,“ upozorňuje kardiolog Tomáš Skála.
Ticho neznamená bezpečí
Bušení srdce ještě nemusí znamenat arytmii. A naopak: fibrilace síní může probíhat úplně bez příznaků. Metaanalýza v European Heart Journal z roku 2024 přitom ukázala, že lidé s „tichou“ fibrilací mají stejné riziko mozkové příhody i úmrtí jako ti, kdo ji cítí.
Proč na tom záleží? Podle zmíněné dánské studie prodělá cévní mozkovou příhodu zhruba každý pátý člověk s fibrilací síní. Srdeční selhání se rozvine dokonce u dvou z pěti.
Samotná tepová frekvence, třeba z tlakoměru, říká jen to, kolikrát srdce za minutu udeří. Diagnózu stanoví až EKG, které zachytí elektrickou aktivitu srdce. Arytmie ale často přichází a odchází, takže krátké vyšetření v ordinaci ji snadno mine.
„Rozhodující je záznam EKG, ideálně pořízený přímo během potíží. Když se objevují jen občas, dává smysl sledovat rytmus delší dobu, dny až týdny, ne jen pár minut v ordinaci,“ říká Tomáš Skála.
Kdy už nečekat
K lékaři v několika dnech, pokud se bušení srdce opakuje, trvá déle, srdce bije nepravidelně nebo se přidá závrať, slabost či dušnost. Stačí praktický lékař, který případně doporučí kardiologa.
Okamžitě volat 155 při tlaku nebo bolesti na hrudi, ztrátě vědomí, výrazné dušnosti nebo příznacích mozkové příhody: pokles koutku, slabost jedné poloviny těla, porucha řeči. U mozkové i srdeční příhody rozhodují minuty.
6 tipů kardiologa z Kardi Ai, jak hodinu navíc opravdu využít
- Držte budíček. Choďte spát a vstávejte jako obvykle, i o víkendu. Americká kardiologická asociace zařadila spánek mezi osm pilířů zdravého srdce a dospělým doporučuje 7 až 9 hodin denně.
- Ráno ven na světlo. Denní světlo je pro biologické hodiny nejsilnější signál. Krátká procházka po snídani pomůže tělu srovnat se rychleji.
- Kávu si dejte do oběda. Ve studii zkrátila dávka kofeinu odpovídající 2–3 šálkům kávy spánek o více než hodinu, i když ji lidé vypili šest hodin před spaním. Totéž platí pro energetické nápoje.
- Večer střídmě s alkoholem. U lidí s fibrilací síní zdvojnásobil už jeden drink riziko záchvatu během následujících čtyř hodin.
- Hodinu před spaním odložte telefon. Pokud to nejde, zapněte aspoň noční režim a ztlumte jas obrazovky.
- Léky berte pravidelně i v den změny. Pokud nevíte, zda dávku posunout, zeptejte se lékaře nebo lékárníka.
Bude to naposledy?
Nejspíš ne. V roce 2018 se ve veřejné konzultaci Evropské komise vyjádřilo 4,6 milionu lidí a 84 % z nich chtělo střídání času zrušit. Evropský parlament to v březnu 2019 podpořil. Rada EU, tedy vlády členských států, se ale dodnes neshodla, hlavně na tom, zda nechat trvale letní, nebo zimní čas. Na podzim 2025 téma znovu otevřelo Španělsko, dohoda zatím chybí.
Američtí spánkoví lékaři mají jasno. Americká akademie spánkové medicíny doporučuje trvalý standardní, tedy zimní čas, protože nejlépe odpovídá vnitřním hodinám člověka.
Zdroj: Kardi Ai
