Přichází jeden z nejmagičtějších okamžiků roku svátek Mabon. Čas, kdy se příroda na chvíli zastaví mezi světlem a tmou, mezi tím, co odchází, a tím, co teprve přichází. Letos nastává přesně 23. září 2026 ve 2 hodiny a 5 minut po půlnoci. Právě v tomto okamžiku začíná astronomický podzim.
Pro naše předky nebyla rovnodennost jen obyčejným dnem v kalendáři. Byla posvátným předělem. Slunce se symbolicky sklání k temnější části roku a příroda začíná ukládat svou sílu k odpočinku. Přichází čas sklizně, poděkování, uzavírání a také čas podívat se do vlastního nitra. Mezi oblíbené rituály předků patřila komunikace se sudičkami, lidé se také loučili s Mokoší (slovanskou bohyní plodnosti) a vítali Moranu, která sice bere, ale i dává sílu (poskytuje čas pro odpočinek přes zimu). Pozůstatky tohoto svátku se uchovaly do dnešních dnů v podobě podzimních hodů a posvícení.
Slunce při rovnodennosti vstupuje do znamení Vah, které jsou spojovány s rovnováhou, harmonií, partnerstvím, láskou a spravedlností. A právě proto je toto období krásné nejen pro očistu a uzavření starého, ale také pro vztahy.
Je čas se zeptat sami sebe, kde ve vztazích dáváme příliš a kde naopak málo. Co chceme zachovat a co už nás vyčerpává? Co potřebuje odpuštění a co si zaslouží nový začátek? Slunce připomíná život, sílu, odvahu a vědomí. Měsíc zase intuici, sny, tajemství a to, co ukrýváme hluboko uvnitř. Proto je nádherné v tomto období pracovat s oběma silami.
Zapalte svíčku za světlo ve svém životě a chvíli pozorujte její plamen. Potom se podívejte do tmy a dovolte své intuici, aby Vám ukázala, co už není potřeba nést dál. Oheň měl od pradávna zvláštní místo v rituálech. Dokáže zahřát, osvětlit tmu, ale v symbolické magii také proměňovat. Na rovnodennost můžeme zapálit hnědou, zlatou, nebo oranžovou svíčku pro sílu Slunce, zelenou pro harmonii a růst nebo růžovou pro lásku a vztahy. Pokud chceme něco vědomě uzavřít, můžeme použít také bílou svíčku, která symbolizuje očistu a nový začátek. Do ohně nebo ohnivzdorné nádoby můžeme vložit malý lístek papíru, na který napíšeme to, čeho se chceme zbavit. Strach, starou bolest, hádku, zklamání, nefunkční vztah, závist nebo jednoduše všechno, co už nechceme přenášet do další části roku. Papír necháme bezpečně shořet a při tom si řekneme: „Co dosloužilo, odchází. Co má zůstat, zůstává. Co přichází, přijímám s otevřeným srdcem. Ve mně i kolem mě nastává rovnováha.“
K tomuto času se krásně hodí šalvěj, rozmarýn, levandule, pelyněk, mateřídouška nebo sušené podzimní byliny. Můžeme je použít k vykuřování prostoru nebo je položit kolem svíčky. Kousek skořice přinese teplo a hojnost, bobkový list ochranu a záměr a jablko připomíná plodnost, lásku a sklizeň. Nemusíme mít ale nic zvláštního. Magie není o množství věcí. Je především o záměru, který do nich vložíme.
Malý rituál rovnováhy
Večer si připravím jednu svíčku, misku se solí, sklenici vody a malý kousek papíru. Na jednu stranu napíšu, za co děkuji. Za lidi, kteří při mně stáli, za krásné okamžiky, za to, co jsem se naučila, i za věci, které nebyly jednoduché, ale něco mi ukázaly. Na druhou stranu napíšu, co už nechci nést dál. Papír poté 3x složte směrem k sobě.
Zapálím svíčku a kolem ní vytvořím malý kruh ze soli. Voda bude představovat emoce a očistu, sůl ochranu a zem, plamen proměnu a světlo. Chvíli sedím v tichu a dívám se do plamene. Potom řeknu: „Tak jako se dnes vyrovnává světlo s tmou, vyrovnávám i já své srdce. Pouštím, co odejít má. Chráníme to, co je vzácné. Přijímám nový čas, nové možnosti, novou sílu. Ať je můj domov naplněn klidem, mé srdce láskou a má cesta světlem.“ Papír s tím, co má odejít, bezpečně spálím. Druhou část si můžu ponechat a schovat třeba pod svíčku a po skončení rituálku spálit. Vždy posléze sůl patří vodě a popel za okno, vosk odneste z domu do 48 hodin.
A co láska?
Rovnodennost je nádherná také pro vztahová přání. Nejen pro přivolání lásky, ale hlavně pro rovnováhu v lásce. Můžeme si přát vztah, ve kterém nebude jeden stále dávat a druhý pouze přijímat. Můžeme požádat o uzdravení vztahu, o otevřenou komunikaci, o odpuštění nebo o příchod člověka, se kterým budeme kráčet vedle sebe, nikoli před sebou nebo za sebou.
A pokud jsme sami, není třeba se bát podzimního ticha. Někdy právě v tichu vzniká prostor pro něco nového. Podzim nás učí nádhernou věc. Stromy se nebojí pustit listí, i když nevědí, jak přesně bude vypadat jejich další jaro. Možná bychom se to měli naučit také. Nechat odejít to, co už nám neslouží. Poděkovat tomu, co nás něco naučilo. Odpustit, kde je čas odpustit. A přestat držet dveře, které už se samy zavírají. Podzimní rovnodennost je branou mezi dvěma světy. Mezi světlem a tmou, mezi létem a zimou, mezi minulostí a budoucností. A možná právě proto má v sobě tolik tiché magie.
Když nestíháte dělat rituál, dejte mi vědět a já se postarám o Vaše přání, která budou vyslyšena skrze velký oheň. Alespoň si večer zapalte malou svíčku, podívejte se na její plamen a chvíli jen buďte. A pokud budete chtít něco vyslovit, vyslovte to z celého srdce. Protože kouzlo není jen ve svíčce, bylinách nebo ohni. Kouzlo je především v nás. Rituál můžete udělat ještě týden po krásné rovnodennosti.
