Bod obnovy, Vladimir 518 a Katarzia odhalují song k filmu
Už 21. září dorazí do kin počin, který podle dosavadních reakcí filmových recenzentů i diváků přináší naději a víru v to, že česká kinematografie není ještě zcela ztracena. První český sci-fi film po dlouhých desítkách let s názvem BOD OBNOVY na sebe navíc nabaluje i výjimečné osobnosti a umělce. Týden před svou distribuční premiérou odhaluje vizuálně intenzivním videoklipem své spojení s hudebníkem a výtvarným umělcem Vladimirem 518, který spolu s producentem Mikem Trafikem a zpěvačkou Katarzií složil a nahrál unikátní song k filmu – Vidim to, jako by to bylo včera. „Moje představa spočívala ve volném a abstraktním doplnění záběrů z filmu tak, aby si oba světy nijak nekonkurovaly, ale naopak spolu komunikovaly na nějaké pocitové bázi,“ přiblížil svou režijní koncepci Vladimir 518. Hlavními tématy videoklipu se pro něj staly situace jako konstrukce-dekonstrukce, obnova a tělo v kombinaci s různými objekty nejen technického charakteru. Do vizuální identity videa se tak skrze spojení zdánlivě nesourodých elementů z městské minulosti a současnosti přirozeně dostávají i jeho výtvarně založené vize a umělecký charakter. „Tvorbu osobně vnímám jako jednu univerzální věc a je mi upřímně tak trochu jedno, jestli zrovna píšu text, maluju obraz nebo komponuju scénu pro video. Díky téhle metodě se mi jednotlivé disciplíny přirozeně prolínají. I v tomto videoklipu používám své oblíbené výtvarné postupy nebo odkazy na konkrétní umělce naší nedávné minulosti,“ prozradil multimediální umělec, který v tracku navazuje tematický dialog se slovenskou zpěvačkou, skladatelkou a producentkou Katarzií. „Vycházela jsem ze scénáře filmu a našeho dialogu s Vladimirem 518. Přemýšleli jsme nad tím, jaké by to bylo mít možnost vrátit se do života po smrti. Zaujala mě i představa, jaké různé způsoby zániku by si lidé chtěli vyzkoušet v podobě adrenalinových sportů, pokud by něco jako návrat do života existovalo,” vysvětlila Katarzia. Jako by se celá městská infrastruktura převrátila vzhůru nohama a veškerá data, kabely a dráty ještě násilněji pronikly a ovlivnily životy lidí pod technologicky spletitými mračny. Témata z celé řady kultovních science fiction filmů ostatně pronikla i do atmosféry a brutalistního zvuku tracku samotného. „Inspirací mi od začátku byl film Blade Runner, aniž bych film Bod obnovy tehdy vůbec viděl. Dokonce jsem si ho tak i schválně pojmenoval. Když jsem ho Vladimirovi pouštěl v původní čistě instrumentální podobě, došlo mi znovu, jak moc oba dva milujeme nejenom tenhle film, ale i Vangelisův soundtrack,“ nastínil proces vzniku tracku jeho producent Mike Trafik. A proč producent filmu Bod obnovy Jan Kallista sáhl právě po těchto umělcích? „V našem filmu se snažíme ukázat neotřelou estetickou kvalitu a otevřít otázky okolo morálních a etických hodnot současné společnosti. Chceme dokázat, že se i u nás dají udělat projekty, které mohou být unikátní vizuální podívanou. Při tvorbě klipu jsme chtěli propojit dva světy, ten filmový a ten hudební. Vladimir 518, Katarzia a Mike Trafik jsou lidé, se kterými sdílím podobný vkus, vztah k umění a architektuře. Jsou pro mě synonymem progresivity a invence na české hudební scéně. Jejich tvorba tak perfektně zapadá do konceptu a myšlenky našeho projektu,“ osvětlil producent. Snímek Bod obnovy byl jedním z nejvýraznějších filmů letošního ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, kde byl promítán v sekci Zvláštní uvedení, a kde jej zhlédl a ocenil také prezident České republiky Petr Pavel. Od té doby byl film vybrán na mnoho mezinárodních festivalů po celém světě, kde získal už i ocenění. Kromě světové premiéry v Jižní Koreji a festivalů ve Švýcarsku, Kanadě, Chorvatsku, Srbsku, Slovensku či Německu jej uvidí v nejbližších týdnech také festivaloví diváci v USA, Rakousku, Řecku, Španělsku, Holandsku, Velké Británii, Belgii, Itálii a v mnoha dalších zemích. Film také získal distributory v USA, Kanadě, Austrálii, Německu, Rakousku a pokračuje dále ve svém úspěšném tažení. Hlavní roli v Bodu obnovy si zahrála Andrea Mohylová, které zdatně sekundují Matěj Hádek a Václav Neužil. V dalších výrazných rolích se představí Jan Vlasák, Karel Dobrý, Agáta Kryštůfková, Iveta Dušková, Adam Vacula či slovenští herci Milan Ondrík a Richard Stanke. Příběh, který se odehrává v roce 2041, je srovnáván s mnoha kultovními sci-fi snímky, svým umístěním do Prahy a okolí a velmi kvalitním VFX zpracováním postprodukční společnosti Magiclab ale nahrává unikátnosti a podporuje představivost a zvědavost diváků, jak bude pravděpodobně naše okolí vypadat za necelých 20 let. Snímek Bod obnovy dorazí do českých i slovenských kin 21. září 2023, jeho distributorem je společnost Bioscop, na Slovensku Continental Film. Vladimir 518 / KATARZIA / MIKE T – Vidim to, jako by to bylo včera Directed by – Vladimir 518 Producer – Jan Kallista (FILM KOLEKTIV) DOP – Jan J. Filip Edited by – Jakub Jelínek (Mingle) Production Manager – Filip Brouk Picture Postproduction – Magic Lab STARRING: Katarzia Andrea Mohylová Vladimir 518 Matěj Hádek Mike Trafik Produced by FILM KOLEKTIV Synopse filmu V roce 2041 má každý člověk právo být oživen, pokud zemře nepřirozenou smrtí. Stačí si jen pravidelně vytvářet digitální zálohu své osobnosti – BOD OBNOVY. Agentka Em právě dostává do rukou případ, kdy byla základní pravidla obnovy porušena. Bod obnovy oběti byl smazán a Em tak má před sebou výjimečný zločin. Strhující příběh zasazený do blízké budoucnosti, kdy technologie budou zaručovat lepší život a lidé si budou moci zaplatit jeho prodloužení. Herci Em Trochinowská: Andrea Mohylová David Kurlstat: Matěj Hádek Mansfeld: Václav Neužil Viktor: Milan Ondrík Ředitel Rohan: Karel Dobrý Petra: Agáta Kryštůfková Kapitán, nadřízený Em: Jan Vlasák Viktorova teta: Iveta Dušková Dále hrají: Richard Stanke, Adam Vacula, Jan Jankovský, Katarzyna Zawadzka, Lech Dyblik, Lucie Štěpánková, Daniel Rouha, Tereza Richtrová Tvůrci Scénář: Tomislav Čečka, Robert Hloz, Zdeněk Jecelín Režie: Robert Hloz Kamera: Filip Marek Střih: Jarosław Kamiński Zvuk: Lukáš Ujčík, Samuel Jurkovič Hudba: Jan Šléška Architekt: Ondřej Lipenský Výtvarník kostýmů: Ivan Stekla Umělecký maskér: Vladimír Wittgruber Výkonný producent: Tadeáš Trojánek Producent: Jan Kallista (FILM KOLEKTIV) Koproducenti: Helena Uldrichová (kreativní producentka České televize), Rasťo Šesták, Peter Bebjak (DNA Production/Slovensko), Stanisław Dziedzic (Film Produkcja/Polsko), Danilo Bećković, Marko Paljić (Mali Budo/Srbsko) Produkce: ČR/Slovensko/Polsko/Srbsko Žánr: Sci-fi/thriller Délka: 111 minut Premiéra: 21. 9. 2023 Zdroj: Bioscop
Petr Frey: O bezpečnosti v Brazílii
Míra bezpečnosti na území dnešní Brazílie je věčným tématem. V tomto rozhovoru se Petr Frey, jehož rodným místem je Rio de Janeiro, zabývá otázkami kriminality a vysoké aktivity drogových gangů v brazilských favelách. Jeho vyjádření může pomoci čtenářům lépe pochopit současnou situaci a vyhnout se nežádoucím rizikům, která by jim hrozila v některých částech brazilských oblastí. 1. Jak vnímáte současný stav Brazílie, zejména s ohledem na její historii, otroctví, diktatury a korupci? Já to úplně nevnímám, jako něco zcela odlišného. V našich zemích bylo nevolnictví, diktatura i korupce. U Brazílie mi ovšem přijde zajímavé to historické míchání kultur, které mělo a má bezesporu vliv na vývoj země a hlavně její kulturu. K tomu tam proběhly neuvěřitelné boomy jako portugalskou kolonizaci a věk cukru. Zajímavé je, že ty miliony otroků z Afriky dovezli proto, že se jim nepodařilo zotročit místní domorodce. Proběhla tam zlatá i diamantová horečka, kaučukový boom a samozřejmě káva. A pak republika, diktatura a nakonec demokracie. Jsou to vzlety a pády. Myslím, že v Brazílii je pořád možné snít nějaký sen o velkém boomu a velkém bohatství. Jsou tam obrovské sociální rozdíly, a to prostě vede ke korupci. Její současný stav vnímám jako cestu, která ještě zdaleka neskončila. 2. Mohl byste popsat jaké jsou největší bezpečnostní výzvy, se kterými se obyvatelé Brazílie potýkají? Největší kriminalita v zemi se odehrává v chudinských čtvrtích – favelách. To se týká hlavně Ria de Janeira a Sao Paula. Proto je největší bezpečnostní výzvou pro všechny, kteří v Brazílii žijí a hlavně tamních orgánů, zasazovat se o kultivaci těchto částí a jejich obyvatel. Není to ovšem nic snadného. Stejně jako Evropa bojuje s problémy v komunitách uprchlíků. Tak tady to máte dlouhodobě soustředěno na jednom místo. A navíc, díky drogovým mafiím, je tu průpleť různých vztahů. Někde se gangy chovají paradoxně trochu jako samospráva obce. Vzniká tam nějaké drobné podnikání, dělají se tam akce. Je to prostě zvláštní svět. Ti lidé, co tam žijí, jsou na samém okraji společnosti. Mnozí z nich důvěřují víc gangům, než státu, který tam před nedávnou dobou poslal armádu na zásah. A ti lidé už několikrát zažili boje jak mezi drogovými gangy mezi sebou, tak s armádou. Myslím, že takto zakořeněný problém je ještě složitější než třeba řešení uprchlické krize. 3. Mohl byste popsat zda/jak se různé oblasti Brazílie liší v ohledu na bezpečnostní situaci? Je diametrálně odlišná ve velkých aglomeracích, kde jsou favely. Samozřejmě opatrnosti nikdy nezbývá ani v jiných částech. Nicméně je v tom velký rozdíl. Řekl bych, čím dále od favel a velkých měst, tím je bezpečněji. Brazilci jsou sami o sobě velmi vstřícní a přátelští. Nejlepší je na sebe moc neupozorňovat různými ledvinkami a kamerami na krku. Nejlepší je koupit si nějaké kristusky, co brazilci nosí, košili nebo triko, věci si dát do igelitky z místního supermarketu a tvářit se, že tam patříte. Mně se to po několika návštěvách už docela daří… 4. Existují nějaká konkrétní opatření nebo programy, které byly úspěšné při zlepšování bezpečnosti v Brazílii? Ano, jistě. Problém je podle mě v tom, že každá nová vláda určí trochu jiný směr a řešení, a tak jakoby začíná od nuly. Toho bezpochyby zneužívají gangy a další struktury. Program staronového, levicového prezidenta Luly da Silvy, je hodně orientovaný na sociální politiku a školství, což může pomoci. Oblíbený je program Můj dům, kdy Brazilci z chudinských čtvrtí získávají družstevní byty v lepších částech měst. Mimoto mě zaujaly i některé bezpečnostní aplikace podporované státem. Jedna z nich vám například ukáže, kde se právě střílí nebo kde dochází k častým krádežím. 5. Myslíte si, že je vůbec možné dosáhnout výrazného pokroku v oblasti bezpečnosti v následujících pár letech? To si nemyslím. Výrazným úspěchem by podle mě bylo alespoň několikaprocentní snížení kriminality a částečné oslabení vlivu drogových gangů ve favelách i státních strukturách. Jinak je to běh na dlouhou trať ale s velkou nadějí pro tuto úžasnou zemi. 6. Jaké jsou vaše zážitky z cestování a prozkoumávání Brazílie? Co považujete za fascinující a v této zemi? Ta země je úžasná hlavně v tom, že je vlastně neprocestovatelná. Díky její pestrosti a ohromné rozloze má stále svá tajemství. Říká se, že v Amazonii zřejmě žijí komunity, které se nikdy nesetkali s naší civilizací To je, myslím, dost vzrušující záležitost. Každopádně pro mě jsou i opakované návraty vždy nové. Takové pulzující Rio je jiné každý den. Určitě jsou úchvatné vodopádu Iquacu a stojí za to koloniální Salvador da Bahia nebo Manaus. Pro mě osobně je největším zážitkem, když se setkám s tím, že se někdo pokusil uskutečnit nějaký sen. S tím se setkávám právě v Brazílii. Nemyslím tím jen město Brasília, které je samo o sobě vyjádření touhy začít jinde a jinak. Představuji si tehdejšího prezidenta Kubitcheka jak vizionářsky diskutuje s architem Niemeyerem nad plány města, které ze vzduchu vypadá jako letící pták. Sen najdete i v Manausu, kde stojí Teatro Amazonas. Neoklasicistní budova v Amazonii! 7. Jaké jsou naděje a perspektivy pro budoucnost Brazílie, které vyjadřujete i ve svém románu? Nerad bych prozrazoval těm, kteří mou knížku Mise Rio ještě nečetli, její závěr. Ale ano, chtěl jsem vyjádřit naději, že boj s drogovými gangy není v Brazílii marný. Medailonek: Petr Frey, narozený v Rio de Janeiro, je absolventem Filozofické fakulty UK v Praze. Po pracovním působení v nadnárodních reklamních agenturách se stal samostatným marketingovým poradcem, za což obdržel ocenění České marketingové společnosti. Petr je nyní poradcem pro lidské zdroje a žije na Vysočině se svou ženou a dcerami. Je ale také autorem sbírky poezie inspirované rockem a blues, dvou publikací o nových trendech v marketingu a románu Mise Rio, který se odehrává v jeho rodném městě. https://www.petrfrey.cz/ Zdroj:
Muž roku s pokutou! Vyřešeno na místě
Málokdo se přizná, ale Muž roku dostal pokutu. A přestože se v tom sympaťák František Knobloch v cítí trochu nevinně, pokutu „zacvakal“ a radši neprotestoval. Jinak prý ale jezdí předpisově. „Jel jsem na padesátce rychlostí 69 km/h. Jsem v tom trochu nevinně. Vjezd do Berouna je strmý a hned za zatáčkou je radar. A navíc jsme trošku spěchali, protože jsem vezl kámoše na vlak. Pokuta nebyla vysoká, vyřešili jsme to na místě a body mi dopraváci také nevzali,“ přiznal Muž roku 2023 František Knobloch při přebírání své hlavní ceny, vozu Toyota Proace City v showroomu Autostyl Trutnov. Skoro dvoumetrový beachvolejbalový reprezentant si prostorné auto pochvaloval. Stejně dobře rostlí spoluhráči se do něj pohodlně usadí a vzadu je hodně prostoru na sportovní potřeby. „Jsme zvyklý na automatickou převodovku a tohle je manuál. Musím si dát pár tréninkových jízd. Nejsem blázen do aut, beru je jen jako dopravní prostředek. Denně se autem dopravím na okraj Prahy a dál pokračuji MHD. Šetřím peníze, životní prostředí i čas,“ uvedl František a plánuje, že autem od Autostylu Trutnov bude jezdit po republice na turnaje. Auto Muži roku spolu předávala moderátorka Lenka Špillarová. Ta začala aktivně jezdit před dvěma roky a dnes autem od Autostylu jezdí jako „drak“. Také moderátorku primáckého Nového dne pokuty nemíjí. „Třeba občas zapomenu zaplatit parkování nebo jsem zaparkovala blízko přechodu. Vím, že jsem jednou zazmatkovala a jela na červenou, naštěstí nic nejelo. Ale jinak jsem vzorný řidič,“ prozradila na sebe Lenka Špillarová, která se po prázdninové přestávce vrátila k rannímu vysílání na Primě. Opětovné vstávání ve 4 hodiny je kruté. „Na ranní stávání se zvyknout nedá. Jak mám rozhozený biorytmus, jsem z toho úplně vyřízená. Nemůžu za to. Vrátila jsem se sice k rannímu vysílání, ale uvidím, co bude dál.“ Lenku Špillarovou a Františka Knoblocha přivítal ve firmě Autostyl Trutnov její majitel Jan Kranát. „Toyota Proace City je pro užitkové vlastnosti jedinečný vůz. Zajímá nás, jaké s ním bude mít Muž roku zážitky a těšíme se, jak o tom bude psát. Pokud jsou jeho kamarádi výšky kolem dvou metrů, do tohoto modelu se pohodlně vejdou. Jsme dlouhodobí partneři soutěže Muž roku. Není to soutěž jen fitnessáků, ale také inteligentních a perspektivních mužů. I program finálového večera je čím dál tím lepší, pestřejší. Pro soutěžící je to škola života a zážitek. Do takové soutěže se s Autostylem vždycky rádi zapojíme.“ Letošní ročník soutěže Muž roku předáním hlavní ceny vítězi rozhodně nekončí. „Finalisté se sice vrátili do škol a zaměstnání, ale ocenění muži se postupně rozjedou na světové soutěže mužské krásy a budeme se těšit, že přivezou ocenění. A pak už přemýšlím o soutěži pro příští rok,“ uvedl president soutěže David Novotný a připomněl, že to bude ročník výroční. Soutěž Muž roku oslaví 25. výročí trvání. Zdroj: Muži roku
BIG HEADS! IKONICKÉ ALBUM ZNOVU NA LP I CD! Michal Pavlíček, Jiří Veselý a Jiří ZelenkaBIG HEADS! IKONICKÉ ALBUM ZNOVU NA LP I CD!
V roce 1992 se ve studiu sešla trojice vynikajících hudebníků, aby zaznamenala dvanáct nových nahrávek, které přinesou radost všem milovníkům umně propracovaného rocku. Skvělá formace Big Heads, složená z kytaristy a hlavního skladatele Michala Pavlíčka, baskytaristy Jiřího Veselého a bubeníka Jiřího Zelenky, má za sebou bohatou historii účinkování v projektech jako Pražský výběr, Stromboli, ETC…, Krausberry a mnoho dalších. S novým albem, jehož obal nese motivy slavného výtvarníka Pavla Brázdy, představuje trojice rockové skladby obohacené mnoha různými hudebními prvky, někdy naznačenými v názvech skladeb, jako je například “Dýmka Jazzy Metalu”. Pavlíček, Veselý a Zelenka se na tomto albu mohli plně soustředit na instrumentální virtuozitu a vytvořit něco, co překračuje hranice běžného rockového žánru. Součástí reedice Big Heads, která vychází na LP a CD je také bonusové CD, které obsahuje 13 koncertních nahrávek z roku 2001. Repertoár tohoto koncertu se částečně překrývá s albem, ale přináší i unikátní živou verzi skvělých skladeb. Zdroj: SUPRAPHON
Jak nosit vestu
Vesty jsou jedním z top podzimních svršků letošní sezóny. Máte je spojené spíš s neatraktivními trendy, které byly v módě před několika lety? Pojďte to změnit a dejte vestám novou šanci! Neoddělitelnou součástí podzimních outfitů je vrstvení. Zakomponováním vesty do svého looku získáte úplně nové možnosti. Jaké modely se letos nejvíc nosí, a jak tento kousek oblečení zkombinovat, aby působil šik? Prošívané vesty Pohodlné a hřejivé kousky, které se už dávno nenosí jen na sport. Naopak, jsou skvělou alternativou k jiným ležérním svrškům na začátek podzimu na volný čas i do města. V aktuálních podzimních kolekcích najdete jak prošívané vesty k bokům, tak i prodloužené modely. Letošním trendem jsou převážně modely v nadčasových neutrálních a zemitých tónech. Prošívané vesty si skvěle rozumí s ležérním, až lehce sportovním stylem oblékaní. Oblečte je k džínům, cargo kalhotám, nebo k legínám, které zkombinujete s lehkým bavlněným rolákem či minimalistickou mikinou. Obujte si chunky tenisky nebo Chelsea obuv na nízkém podpatku, popadněte kabelku a můžete směle vyrazit do ulic. Zateplené vesty v imitaci kůže Dalším typem vest, který ovládl letošní módní kolekce, jsou kousky v imitaci kůže či semiše, zateplené umělým beránkem. Pokud na vás působí prošívané vesty příliš sportovně, sáhněte po vestě v tomto stylu. Krátká kožešinová vesta se hodí k úpletovým podzimním šatům či svetrovým kompletům, k denimové sukni, midi sukni i k džínům s vysokým pasem. Díky umělé kožešině opticky nabírá na objemu, a tak je vhodné pod vestu oblékat spíš lehké přiléhavé kousky. K ležérnímu vestovému outfitu se sukní či šaty se perfektně hodí podzimní obuv v pánském stylu, například mokasíny, šněrovací polobotky nebo kotníková obuv na blokovém podpatku. Představujeme ukázku oblečení a obuvi z aktuálních kolekcí značek Deichmann a F&F. Zdroj: Deichmann
Ztracená rodina opět pomáhá. Tereza Pergnerová a Mirek Vaňura nacházejí ztracené rodiče i sourozence
Tereza Pergnerová a Mirek Vaňura vyrazí do Skutče a Veselí nad Moravou a opět se pokusí pomoct dvěma lidem, kteří se dlouhodobě snaží najít své pokrevní příbuzné. Dva velké příběhy s dobrým koncem, premiérový díl Ztracené rodiny uvede TV Nova ve čtvrtek 14. září ve 21:35. Někteří lidé, kteří byli dáni k adopci nemají vůbec potřebu poznat své biologické příbuzné. Čtyřicetiletý kuchař David žije ze Skutče to měl naopak a televizní štáb televize Nova se mu rozhodl pomoct. David po celá léta považoval za svou matku přítelkyni svého biologického otce. Kromě lásky prarodičů z otcovy strany nejsou Davidovy vzpomínky na dětství příliš hezké. Často byl bezdůvodně bit. Další vzpomínky má z dětského domova, kam byl kolem čtvrtého roku umístěn a odkud si ho v pěti letech odvedli adoptivní rodiče. O tom, že jeho adoptivní rodiče nejsou pokrevní, se dozvěděl od babičky ve věku pětadvaceti let…. Diváci uvidí, jak se David ve svých čtyřiceti letech dozví, jak jeho máma o něj přišla, jak se následně pokusila o sebevraždu a pak skončila v léčebně. Druhý příběh patří sedmadvacetileté mamince tří dětí Kristýně, která byla bezprostředně po porodu dána k adopci a dnes touží poznat své biologické příbuzné. O tom, že je adoptovaná se dozvěděla kolem osmého roku. Kristýna měla štěstí, že na dětství v adoptivní rodině může láskyplně vzpomínat. Když jí bylo dvacet jedna let, její adoptivní otec se oběsil a dnes se svou adoptivní mámou nevídá. Přesto je oběma vděčná a považuje je za své rodiče. Tato ztráta ji přiměla k tomu, že začala intenzivně hledat své příbuzné. A Ztracená rodina jí pomohla. Mirek Vaňura: Všechna naše setkání dopadla dobře a nikdo nelituje, že se k tomu kroku odvážil Když jste dostal nabídku k moderaci projektu Ztracená rodina, co vás na něm zaujalo? Pro mě to byla výzva, která mi byla blízká od samého počátku. Já se totiž považuji za rodinný typ a myslím, že rodina je pro každého hodně důležitá. Všude jsou nějaké problémy. Takže mě zaujalo, že můžeme někomu pomoci a dát ztracenou rodinu opět dohromady. Za pokus to vždycky stojí. Často v rozhovorech zdůrazňujete, že točíte téměř výhradě pořady, které režíruje vaše manželka. V tomto případě je to jinak. Jak jste si sedl s Janou Rezkovou? S Danou jsme sehraní, ale už jsem pracoval s mnoha režiséry. Z Jany jsem od začátku cítil přirozenou autoritu. Vždycky ví, co chce, a myslím, že je obrovsky kreativní. Je to prostě profík, takže natáčení s ní mě baví a vyhovuje mi její styl práce. A myslím, že z výsledku budou nadšení i diváci. Ztracená rodina je nový pořad TV Nova, který pomáhá nalézat „ztracené“ členy rodiny. Na co ještě se diváci mohou těšit? Jedním slovem na emoce. Setkání, které diváci uvidí, je reálné. Ti lidé se opravdu řadu dlouhých let neviděli, často o sobě ani nevěděli a vidí se poprvé v životě. Vždy, když k setkání dojde, tečou celému štábu slzy. Brečí i zatvrzelí tvrďáci. Produkční už nám začali rozdávat kapesníčky. Jak s těmi emocemi pracujete? Můžete si dovolit nechat se ovládnout emocemi? Já jako moderátor si určitě můžu dovolit emoce s hledanými rodinami prožívat, ale pořád si musím udržet nadhled. S člověkem, kterého najdeme, také přirozeně navážu bližší vztah, a když se pak schyluje k setkání, beru ho tak trochu za svého a prožívám shledání s ním. Je to napínavé a dojemné. Pokud byste někoho postrádal, dokážete si představit, že byste se do takového televizního projektu přihlásil? Na začátku jsem si myslel, že já bych asi tímhle způsobem rodinu nehledal, ale teď můžu říct, že jsem změnil názor. Myslím, že ve štábu jsme už takoví terapeuti. Pomáháme překonat nejistoty a obavy. Když už do toho s námi někdo jde, tak nakonec určitě nelituje! Co pro vás osobně vůbec znamená rodina? Rodina je to nejvíc, co v životě máme. Občas zapomínáme, že ke vztahům patří i nějaký ten nesoulad nebo rozdílné názory a že je důležité umět nad tím mávnout rukou. Ve chvíli, kdy se rodina začíná rozpadat, měl by každý umět udělat kompromis a zabojovat. Ať chceme, nebo ne, naše myšlenky se vrací k dětství, rodičům a širší rodině. Chceme někam patřit, hledat kořeny a přes ně pochopit i sami sebe a svoji životní cestu. Proto je Ztracená rodina pořad, který natáčím opravdu rád. Mnoho lidí vás v současné době vnímá skrze true crime story. Při získávání informací jste asi musel dost využívat investigaci. Využijete tuto pátrací schopnost i ve Ztracené rodině? Moje role ve Ztracené rodině je skutečně taková – hledám, pátrám, nalézám. To, že při tom budu čerpat ze svých předchozích zkušeností, se ode mě určitě čekalo. Při hledání nám pomáhá mnoho odborníků, kteří se orientují v archivech a matrikách, a já se zase snažím pomoci nějakými praktickými fígly, které jsem pochytil od policejní operativy. To je zase více o práci s lidmi a mě to obrovsky baví. Hodně mi v tom pomáhá i fakt, že mě lidé poznávají a snaží se mi pomoci, za což jim tímto děkuji! Kdybyste se neživil jako novinář a publicista, byl byste policistou? Umím si to představit. Když o tom někdy přemýšlím, vidím se právě v té policejní operativě, kde je vše o komunikaci. Musíte umět zapadnout do prostředí, přirozeně se pohybovat na VIP večírku mezi milionáři, stejně jako na ulici mezi bezdomovci. Je potřeba být kreativní, ale když má člověk rád život ve všech podobách, jde to vlastně samo. A já mám lidi rád. Kde se u vás vzala ta fascinace policejní prací? Já vlastně nevím. Ale vždycky mě fascinoval ten malý předěl mezi dobrem a zlem. A to, jak snadné je dostat se na tu špatnou stranu. Takže když jsem se rozhodl pro dobro, bylo jasné, že budu mít blízko i k té kriminálce. Nikdo samozřejmě nemáme rádi represi nebo policejní radary, ale bez toho by vládla anarchie. V hledání vám pomáhá Tereza Pergnerová. Jak to mezi vámi funguje? S Terezou jsem se do té doby neznal, ale její pořady jsem viděl a samozřejmě jsem ji sledoval. Líbí se mi, jak komunikuje s lidmi a umí vytvořit atmosféru. Za
Historická událost znovu ovlivní děj seriálu Zlatá labuť
Bára (Marta Dancingerová), Alena (Simona Lewandowska) i Eva (Beáta Kaňoková) zažívají těžké období. Bára teskní po Petrovi, Eva se bojí o Martina (Kryštof Bartoš) a Alena čelí zákeřnému útoku. Irena (Kristýna Ryška) neví, co má řešit dřív. Brání se Lukášovu (Robert Mikluš) obvinění, žehlí Rudolfův (Petr Stach) průšvih s Gruberem (Jaroslav Plesl) a navíc musí rychle uklidnit situaci kolem Jakuba (Mark Kristián Hochman), který dluží velké peníze špatným lidem. K tomu všemu jí hraje na nervy kolaborant Bouchner (Ladislav Hampl), který v Labuti řádí jako černá ruka. A navíc ji ještě čeká šokující zážitek s matkou… Eva je v těžké situaci, protože Martin nevzdává svůj boj proti německé nadvládě. Tentokrát se rozhodl účastnit protestní poutě na Říp a za žádnou cenu si to nenechá rozmluvit. „Pouť na Říp je další z reálných událostí, které jsme se rozhodli do děje Zlaté labutě zakomponovat. Šlo o první výrazné protiněmecké povstání českého obyvatelstva. V neděli 30. dubna 1939 se poutě na Říp zúčastnilo více než 60 000 lidí, přestože účastníkům hrozilo ze strany gestapa velké nebezpečí,“ popisuje historickou předlohu kreativní producentka Klára Follová. Jak zasáhne událost do života Evy a Martina? Premiérový díl seriálu Zlatá labuť mohou diváci sledovat ve čtvrtek ve 20.20 na TV Nova a už teď na Voyo. Zdroj: TV Nova
SUPER DEN 2023 – SLAVNOSTNÍ PROMOCE PSÍCH SUPERHRDINŮ
Již 21. ročník významné události, kterou organizuje Helppes, se uskuteční v sobotu 16. 9. 2023 od 10.00 hodin v motolském výcvikovém areálu na Praze 5. Slavnostní promoce čtyřnohých absolventů akademie Helppes je tradičně spojena s předáním psích pomocníků jejich novým držitelům, lidem s postižením. Letošní ročník bude výjimečný, pokud jde o počet úspěšných absolventů – slavnostní promoce se zúčastní celkem 22 asistenčních psů. Většina z nově vycvičených pomocníků již byla předána novým páníčkům a celkem osm psů si lidé s postižením převezmou do konce letošního roku. Mezi psí superhrdiny, kteří se zúčastní slavnostní promoce, patří například asistenční průvodcovský pes, flat coated retriever Channy Bohemia Luxyvett, vycvičený pro Eliho, který trpí sociální fobií, disociací a panickými atakami. Dále je tu asistenční signální pes, labradorský retriever Billy of Clear Passion, pomocník vycvičený pro slečnu Terezu trpící epilepsií a úzkostmi. Fena knírače malého Baruška, vlastním jménem Charisma Lee Astronaut, pomáhá jako asistenční pes malé Julince, kterou její zdravotní postižení upoutalo na invalidní vozíček. Zlatý retriever Brandon of Clear Passion bude zase pomocníkem pro Zuzku trpící kombinovaným postižením na základě vzácné genetické poruchy, těžkou skoliózou a opožděným mentálním vývojem. Lidé s postižením si převezmou své psí anděly z rukou patronů, kteří projekt Pomoc přichází na čtyřech tlapkách podpoří benefičním vystoupením. Patronaci přislíbilo mnoho známých osobností, z nichž mnohé spolupracují s organizací Helppes dlouhodobě – Jaroslav Břeský, Jan Burian, Jan Čenský, Martin France, Kristýna Frejová, Jakub Kohák, Mirek Konvalina, Marta Kubišová, Magda Malá, Richard Nedvěd, Bára Nesvadbová, Patricie Pagáčová, Peter Pecha, Milan Peroutka, Raego, Viktor Sodoma, Jana Stryková, Dana Syslová a V-Rock. Účastníci slavnostní promoce se mohou těšit na den plný zábavy a hudebních vystoupení, ukázky neuvěřitelných dovedností asistenčních psů i občerstvení. Super dne se zúčastní nejen fanoušci, sponzoři, známé osobnosti a podporovatelé organizace, ale i celá řada osob s postižením, kterým Helppes za dobu svého fungování pomohl. Akce proběhne v sobotu 16. 9. 2023 od 10.00 hodin v motolském výcvikovém areálu organizace Helppes v Praze 5. Jelikož se koná pod širým nebem, a to za každého počasí, je důležité zvolit vhodné oblečení a obuv. Pokud s sebou budete chtít vzít i své psí kamarády, je nutné u vstupu předložit jejich platný očkovací průkaz či pas. Helppes – Centrum výcviku psů pro postižené, o.p.s. pomáhá již 22 let osobám s postižením zvyšovat kvalitu jejich života prostřednictvím speciálně vycvičených psů. Za dobu svého fungování dokázal Helppes vycvičit a předat více než 300 psích pomocníků, kteří se stali partnery lidí s nejrůznějšími typy zdravotního postižení. Zdroj: Helpppes
Obraz Brazílie v očích spisovatele Petra Freye
Brazílie, rodná země Petra Freye, je plná tajemství a rozmanitosti. Pulzující Rio, kouzlo vodopádů Iquacu či historické Salvador da Bahia okouzlí ne jednoho turistu. Brazilci žijí naplno, s důrazem na rodinu a přátelskou atmosféru. Problémy bezpečnosti některých částí Brazílie vidí Frey pouze jako součást cesty k lepší budoucnosti země. 1. Jaké jsou vaše zážitky z cestování a prozkoumávání Brazílie? Co považujete za fascinující a v této zemi? Ta země je úžasná hlavně v tom, že je vlastně neprocestovatelná. Díky její pestrosti a ohromné rozloze má stále svá tajemství. Říká se, že v Amazonii zřejmě žijí komunity, které se nikdy nesetkali s naší civilizací To je, myslím, dost vzrušující záležitost. Každopádně pro mě jsou i opakované návraty vždy nové. Takové pulzující Rio je jiné každý den. Určitě jsou úchvatné vodopádu Iquacu a stojí za to koloniální Salvador da Bahia nebo Manaus. Pro mě osobně je největším zážitkem, když se setkám s tím, že se někdo pokusil uskutečnit nějaký sen. S tím se setkávám právě v Brazílii. Nemyslím tím jen město Brasília, které je samo o sobě vyjádření touhy začít jinde a jinak. Představuji si tehdejšího prezidenta Kubitcheka jak vizionářsky diskutuje s architem Niemeyerem nad plány města, které ze vzduchu vypadá jako letící pták. Sen najdete i v Manausu, kde stojí Teatro Amazonas. Neoklasicistní budova v Amazonii! 2. Co o nás Brazilci vědí, případně jak ČR vnímají? Vidíte v jejich kultuře nějaké velké rozdíly? Myslím, že Brazilci si oproti nám dokážou život víc užívat. Nemyslím tím karneval nebo nějaké párty. Dokáží být spolu a radovat se z toho. Rodiny mi přijdou v Brazílii soudržnější. Třeba takové Vánoce jsou o navštěvování. Udělá se stůl s mnoha židlemi a k němu postupně přicházejí návštěvy a každá něco přinese. Jsou to rodinní příslušníci, jejich přátelé a známí. My jsme v Čechách mnohem uzavřenější. Jinak Brazilci o nás vědí myslím dost. Nestalo se mi, že by někdo nevěděl, kde je země, ve které žiji nebo Praha. Tedy, neptal jsem se indiánů v Amazonii, ale třeba by mě překvapili. Ono Brazilií prošlo dost významných Čechů, měli i prezidenta s českým původem Juscelina Kubitscheka, a po válce byla Brazílie hlavním působištěm Tomáše Bati, jehož stopy jsou tam dodnes patrné. 3. Jaká byla vaše inspirace a motivace při psaní románu Mise Rio a proč jste si vybral právě prostředí Ria? Samotného mě to překvapilo. Měl jsem námět na příběh chlapíka kolem padesátky, kterého v životě potkali různé věci, a tak je už dost vyhořelý. Mám pár takových kamarádů, i sám jsem se tak někdy cítil. Záleží mu už jen na jeho dospělé dceři, která pracuje daleko v zahraničí. Pak se s ní něco v té cizině stane a on najednou vstane z popela a odletí ji zachránit do pro něj úplně cizího prostředí. No, a jak jsem ten námět rozvíjel, najednou jsem zjistil, že přirozeně píšu o Riu. Když mi to došlo, začal jsem s tím pracovat. Evokovalo mi to vlastní vzpomínky, nastudoval jsem aktuální bezpečností problémy a strukturu drogových gangů. Začal jsem se ještě víc zajímat o současnou brazilskou kulturu. A od té doby jsem v tom stále hlouběji. 4. Jak vnímáte současný stav Brazílie, zejména s ohledem na její historii, otroctví, diktatury a korupci? Já to úplně nevnímám, jako něco zcela odlišného. V našich zemích bylo nevolnictví, diktatura i korupce. U Brazílie mi ovšem přijde zajímavé to historické míchání kultur, které mělo a má bezesporu vliv na vývoj země, a hlavně její kulturu. K tomu tam proběhly neuvěřitelné boomy jako portugalskou kolonizaci a věk cukru. Zajímavé je, že ty miliony otroků z Afriky dovezli proto, že se jim nepodařilo zotročit místní domorodce. Proběhla tam zlatá i diamantová horečka, kaučukový boom a samozřejmě káva. A pak republika, diktatura a nakonec demokracie. Jsou to vzlety a pády. Myslím, že v Brazílii je pořád možné snít nějaký sen o velkém boomu a velkém bohatství. Jsou tam obrovské sociální rozdíly, a to prostě vede ke korupci. Její současný stav vnímám jako cestu, která ještě zdaleka neskončila. 5. Mohl byste popsat jaké jsou největší bezpečnostní výzvy, se kterými se obyvatelé Brazílie potýkají? Největší kriminalita v zemi se odehrává v chudinských čtvrtích – favelách. To se týká hlavně Ria de Janeira a Sao Paula. Proto je největší bezpečnostní výzvou pro všechny, kteří v Brazílii žijí, a hlavně tamních orgánů, zasazovat se o kultivaci těchto částí a jejich obyvatel. Není to ovšem nic snadného. Stejně jako Evropa bojuje s problémy v komunitách uprchlíků. Tak tady to máte dlouhodobě soustředěno na jednom místo. A navíc, díky drogovým mafiím, je tu průplet různých vztahů. Někde se gangy chovají paradoxně trochu jako samospráva obce. Vzniká tam nějaké drobné podnikání, dělají se tam akce. Je to prostě zvláštní svět. Ti lidé, co tam žijí jsou na samém okraji společnosti. Mnozí z nich důvěřují víc gangům než státu, který tam před nedávnou dobou poslal armádu na zásah. A ti lidé už několikrát zažili boje jak mezi drogovými gangy mezi sebou, tak s armádou. Myslím, že takto zakořeněný problém je ještě složitější než třeba řešení uprchlické krize. 6. Mohl byste popsat zda/jak se různé oblasti Brazílie liší v ohledu na bezpečnostní situaci? Je diametrálně odlišná ve velkých aglomeracích, kde jsou favely. Samozřejmě opatrnosti nikdy nezbývá ani v jiných částech. Nicméně je v tom velký rozdíl. Řekl bych, čím dále od favel a velkých měst, tím je bezpečněji. Brazilci jsou sami o sobě velmi vstřícní a přátelští. Nejlepší je na sebe moc neupozorňovat různými ledvinkami a kamerami na krku. Nejlepší je koupit si nějaké kristusky, co Brazilci nosí, košili nebo triko, věci si dát do igelitky z místního supermarketu a tvářit se, že tam patříte. Mně se to po několika návštěvách už docela daří… 7. Existují nějaká konkrétní opatření nebo programy, které byly úspěšné při zlepšování bezpečnosti v Brazílii? Ano, jistě. Problém je podle mě v tom, že každá nová vláda určí trochu jiný směr a řešení, a tak jakoby začíná od nuly. Toho bezpochyby zneužívají gangy a další struktury. Program staronového, levicového prezidenta Luly da Silvy, je hodně orientovaný na sociální politiku a školství, což může pomoci. Oblíbený je
PRŮLOMOVÉ OSMDESÁTKOVÉ ALBUM PRECEDENS V REEDICI
Syntezátory a velký hlas spojeny v jedinečném debutu Doba ledová znovu na LP, CD a digitálně Kapela Precedens, známá svým inovativním zvukem a silným vokálem, přináší fanouškům nostalgickou vzpomínku na 80. léta s reedovaným debutovým albem „Doba ledová“. Od založení v roce 1982 prošel Precedens několika vývojovými fázemi, než se dostal k tomuto zásadnímu okamžiku. Album, které kombinuje výrazné syntetické zvuky s ohromujícím vokálem, ukázalo kapacitu skupiny přesáhnout hranice žánrů a nabídnout posluchačům nezapomenutelný hudební zážitek. Po počátečním období temného písničkářství s Janem “Saharou” Hedlem a intelektuální ironií Lumíra Tučka se kapelník Martin Němec spojil se syntezátory a Bárou Basikovou, což znamenalo zásadní změnu směru. Z klubových vystoupení se staly masivní koncerty ve velkých sálech, přičemž atmosférická hudba byla brilantně doplněna výtvarnými prvky. Album, které právě reedujeme z roku 1988 v klasické sestavě, přináší mnoho hitů, které se staly kultovními. Skladby jako “Černá bohyně,” “Doba ledová” nebo “Dívčí válka” vyzařují nekonvenční hitovou popularitu. Hudbu a texty Martina Němce bravurně interpretuje Bára Basiková, která je stále jedním z nejvýraznějších ženských hlasů naší hudební scény. Precedens se logicky zařadil mezi kapely, které zásadně obohatily českou hudební krajinu. Reedované album je doplněno o rekonstruovaný obal s texty a stylový CD bonus. Zdroj: SUPRAPHON