Sabina Laurinová a Marek Němec opět spolu

Diváci si je zamilovali v seriálu Modrý kód – vysloužili si post nejoblíbenějšího seriálového páru. Sabina Laurinová a Marek Němec se opět po letech potkali před kamerou. V seriálu ZOO sice hrají oba, ale scenáristé je k sobě nepřivedli až teď. A velmi se na to těšili. Ona je bohatá vdova, on rytíř, co chrání utlačované. Alice a Charlie se konečně potkali. To jejich představitelé Sabina Laurinová a Marek Němec se setkávali maximálně na chodbě a v maskérně. „Den před natáčením jsem si vzal do ruky scénář a učil se texty, až došlo na vtipné chvíle, kdy se Alice Charlieho ptá, zda je ten kardiochirurg, kterému sponzorovala výzkum kmenových buněk. Říkal jsem si, že to je skvěle napsané a hledal, kdo je Alice. Když jsem zjistil, že to je právě Sabina, tak jsem si řekl, že to nemůže být náhoda. Hned jsem jí psal, co s tím budeme dělat,“ vysvětluje Marek, který do té doby neměl se svou hereckou kolegyní v ZOO co dočinění. „Bylo to vtipné, protože jsme měli předstírat, že se neznáme, ale i tak jsme se tam snažili propašovat nějaké pohledy. Zůstali jsme profesionálové, určitě bychom si to užili víc, kdybychom to netočili v sedm ráno. Nakonec se nám to ale rozpadlo,“ směje se Marek. Tihle dva se před kamerou setkali po dvou a půl letech. „V sedm ráno nejste svěží, ale s Markem už na sebe slyšíme, takže to bylo moc fajn,“ přiznává Sabina, jejíž Alice byla na Charlieho trochu ostrá. „Charlie se k Alici přimotá a chce jí pomoci, jenže ona ho nezná, navíc je zamilovaná až po uši do jiného, a tak ho moc nevnímá,“ prozrazuje Laurinová, která na legendární dvojici – Mery a David, kterou v Modrém kódu hráli – vzpomíná v dobrém. „Všechno se tehdy potkalo přesně, jak mělo. My to asi hráli dobře, když si diváci ty dva oblíbili a mají je stále rádi. I dnes nám lidé Mery a Davida připomínají a vzpomínají na ně,“ prozrazuje Sabina a dodává, že si toho velmi váží. A jestli by si Sabina opět s Markem něco zahrála? „Ráda, třeba by to mohla být dvojice vtipných detektivů. Humor je jedna z věcí, která nás spojuje.“ Jako zamilovaná dvojice si tihle dva na chvíli rádi oddechnou. „Nemrzí mě, že spolu nebudeme hrát v ZOO zase zamilovanou dvojku. Nemůžeme hned skočit do další. V Modrém kódu jsme dosáhli takového vrcholu, byli jsme legendární pár. Už by to nebyl David a Mery. Oni nás měli rádi, protože jsme byli takové porouchané panenky. Takže ne, tady v ZOO mi to líto není. Viděl jsem teď nedávno několik dílů Modrého kódu a říkal jsem si, že to bylo vlastně moc dobrý, dávalo to smysl,“ vysvětluje Marek a věří, že v ZOO se budou potkávat před kamerou jen jako přátelé. „Jedině bych to posunul tak, že by se Charliemu o Alici mohlo zdát, že jsou třeba doktor a sestra, to by bylo jediné východisko,“ směje se Marek Němec tomu, jak by seriál ZOO ještě okořenil. „V ZOO je to, jak to má být, to má Marek pravdu. A někdy v něčem dalším? To záleží na tvůrcích, co je napadne, ale my už to umíme,“ uzavírá Laurinová. Zdroj: TV Prima

Skvostná Francie

Známá francouzská města mají nejen nezaměnitelnou atmosféru, ale také ikonický vzhled, který získala postupně během několika dlouhých staletí. Výjimečné architektonické památky vyrostly po celé zemi od severu až po jih a dnes sebevědomě dominují městskému prostředí. Podívejte se, jak jejich autoři inovovali stavebnictví, překonávali těžké výzvy, a dokonce umožnili i to, co bylo považováno za nemožné. Objevte nejkrásnější stavby v šesti městech po celé Francii. Vydejte se s námi do Bordeaux, Lille, Lyonu, Marseille, Nice a Štrasburku. Ukážeme vám místní krásy a skvosty od zvonice radnice v Lille, která je těžší než Eiffelova věž, až po extravagantní hotel Negresco v Nice. Uvidíte, jak se jejich stavitelé vyrovnali s překážkami, a nakonec dokázali i to, co bylo do té doby považováno za nemožné. Jak se jim podařilo vyzdvihnout sochu Panny Marie s Jezulátkem na samý vrchol chrámu Notre-Dame de la Garde v Marseille? Jak to, že katedrála ve Štrasburku vzdoruje silám gravitace a má věž dvakrát vyšší než Notre-Dame v Paříži? Odhalíme tajemství ikonických architektonických památek a s nimi i vědecký a technický pokrok, díky kterým mohly vzniknout a okouzlovat nás dodnes. Železnice ve druhé polovině 19. století změnila Paříž a její hromadnou dopravu, dostavníky byly překonány a vystavěno bylo hned šest velkých nádraží. Ta s rozvojem brzy potřebovala rozšíření i kompletní přestavby. Vzniklo tak několik budov, které jsou zcela zaslouženě národními architektonickými památkami. Měly fascinovat v roce 1900 při Světové výstavě, působivé však zůstaly doposud. V Paříži je šest největších vlakových nádraží, do kterých každodenně přijedou více než tři tisíce vlaků. Ty přivezou přes milion cestujících nejen ze všech koutů Francie, ale z celé Evropy. Proto není divu, že jsou tato nádraží tolik rozlehlá – vždyť Gare du Nord je větší než palác Louvre nebo katedrála Notre-Dame. Šestice pařížských vlakových nádraží, to jsou skutečné architektonické skvosty. Staly se vzorem urbanistického plánování i navzdory radikálním změnám, kterými prošly od poloviny 19. století, kdy byly vystavěny. Jak se jim podařilo pojmout tak obrovský nárůst cestujících během pouhých několika desetiletí? Kolik nesmírného úsilí bylo zapotřebí, aby vůbec vznikla, a kolik práce stály jejich následné úpravy? Ať už jde o monumentální skleněné stěny Gare du Nord, ikonickou věž Gare de Lyon nebo vůbec první kompletně elektrifikované nádraží, každá z těchto staveb má vlastní zajímavý příběh. Nechte se okouzlit francouzskou architekturou na Prima ZOOM: Od 19. 12. 21.05 Odhalené skvosty: Monumenty Francie 23. 12. 23.15 Paříž a její nádraží Zdroj: Prima ZOOM.

Živý nebo umělý? Výběr vánočního stromečku z pohledu udržitelnosti

S blížícími se vánočními svátky začíná většina lidí přemýšlet nad výběrem ideálního stromečku. Toto zdánlivě jednoduché rozhodnutí v sobě skrývá řadu otázek týkajících se udržitelnosti a dopadu na životní prostředí. V době rostoucího zájmu o udržitelný životní styl se tak výběr mezi živým a umělým vánočním stromečkem stává zajímavým ekologickým dilematem. Je z hlediska dopadu na životní prostředí lepší živý a voňavý smrček, jedlička či borovice, nebo umělý stromeček, který po Vánocích odstrojíte, uložíte do sklepa a za rok opět využijete? Volba mezi živým a umělým stromečkem by ideálně měla odrážet nejen osobní preference každé rodiny, ale také dopady na životní prostředí. . V dnešní době, kdy technologie hrají stále významnější roli, přichází s pomocnou rukou i platformy jako Green0meter.com. Tyto platformy nabízejí nástroje pro výpočet a správu uhlíkových stop, což jednotlivcům i společnostem umožňuje lépe pochopit jejich dopad na životní prostředí a činit informovanější a udržitelnější rozhodnutí. Živý stromek: menší uhlíková stopa, ale pozor na správné zpracováníPřírodní vánoční stromečky, často pěstované v místních školkách, představují ekologicky šetrnější variantu. Hlavním důvodem je jejich relativně nízká uhlíková stopa. „Když je stromeček po svátcích využit na dřevo nebo spálen, dosahuje jeho uhlíková stopa zhruba 3,5 kg CO2,“ říká Karel Kotoun, CEO společnosti Green0meter, ale zároveň dodává: „Pokud ale stromek po Vánocích skončí na skládce a rozkládá se, jeho uhlíková stopa dramaticky vzroste až na 16 kg CO2.“ Další výhodou živých stromků je samozřejmě i fakt, že při svém růstu pohlcují CO2, což jednoznačně prospívá životnímu prostředí. Umělý stromek: vyšší uhlíková stopa, ale výhoda opakovaného využitíUmělé stromečky mají výrazně vyšší počáteční uhlíkovou stopu, odhadem okolo 40 kg CO2. Tu lze  však  výrazně snížit jeho dlouhodobým používáním, ideálně po dobu alespoň 10 až 15 let. „Životní cyklus obou typů stromů ukazuje, že umělé stromečky mají uhlíkovou stopu deset až dvacetkrát větší než přírodní stromečky. Dlouhodobé opakované využívání ale jejich počáteční negativní dopad na životní prostředí vyrovnává,“ doplňuje Karel Kotoun. Který je tedy ekologičtější?Živý stromeček může být lepší volbou, pokud je z lokálních zdrojů a správně recyklovaný, umělé stromečky však nabízejí možnost dlouhodobého udržitelného používání. „V rámci ekologicky uvědomělého výběru by si měl každý položit otázku, zda je s preferovaným typem stromku schopen zacházet udržitelně,“ vysvětluje Karel Kotoun. V případě živého stromku to znamená správnou likvidaci, u umělé varianty jde především o to, aby stromeček našel uplatnění i v dalších letech. „Pokud si člověk pořídí umělý stromek, za pár let ho vyhodí a koupí další, který následně skončí podobně, uhlíková stopa závratně roste,“ uzavírá Karel Kotoun z platformy Green0meter, která umožňuje vyčíslit dopady na životní prostředí a učinit ekologické rozhodnutí.  Zdroj: Green0meter

ZÁSAH ŠTĚSTÍM

Jubilejní padesátý a pravděpodobně poslední film legendárního scenáristy a režiséra Woodyho Allena. Romantické komediální drama Zásah štěstím vypráví příběh o tom, jak důležitou roli hrají v našich životech náhoda a štěstí. Fanny a Jean působní jako naprosto dokonalý pár. Mají vše, o čem ostatní sní. V profesním životě jsou spokojení, žijí v nádherném bytě v krásné pařížské čtvrti a zdá se, že jsou do sebe zamilovaní stejně, jako když se poprvé setkali. Vše ale změní jedno náhodné setkání. Když Fanny potká Alaina, svého bývalého kamaráda ze střední, bezděčně propadá jeho neodolatelnému šarmu. Její pocit štěstí a poklidu v idylickém manželství dostává trhliny. A s každou další schůzkou jsou si s Alainem bližší a bližší… Vypravěčský mág Woody Allen se ve svém novém filmu opět s lehkostí a ironií směje lidské pošetilosti, bezradnosti a složitosti vztahů. Zásah štěstím vzbudil na filmovém festivalu v Benátkách nadšení a získal velký ohlas jak od kritiků, tak od divácké veřejnosti. PREMIÉRA: 4. 1. 2024 ORIGINÁLNÍ NÁZEV: COUP DE CHANCE PRODUKCE: Francie, Velká Británie, 2023 FORMÁT: 2,00:1, 2D JAZYKOVÁ VERZE FILMU: originální znění s titulky ZVUK: 5.1 ŽÁNR: komedie / drama / romance / thriller STOPÁŽ: 93 minut PŘÍSTUPNOST: nevhodný do 12 let REŽIE: Woody Allen KAMERA: Vittorio Storaro SCÉNÁŘ: Woody Allen STŘIH: Alisa Lepselter HRAJÍ: Lou de Laâge, Cecilio Andresen, Anna Laik, Melvil Poupaud, Yannick Choirat a další INTERNET: https://www.bioscop.cz/filmy/zasah-stestim Zdroj: BIOSCOP

Muzikál Biograf láska odehrál slavnostní 111. reprízu

Pouhých 12 hracích měsíců stačilo muzikálu Divadla Kalich se slavnými písničkami Hany Zagorové Biograf láska k odehrání 111 repríz. Nebývale vysoké číslo určitě stálo za oslavu, která vypukla hned po jubilejním představení. Muzikál Biograf láska produkují v Divadle Kalich společnosti Hamlet Production a No.Art, scénář k němu napsala spisovatelka a publicistka Uljana Donátová, režii a scénografii vytvořil Jan Kříž, choreografii Petra Parvoničová a kostýmy Radek Fišer. Slavnostní 111. reprízu si zahráli v hlavních rolích Nina Horáková, která za svůj výkon v Biografu láska získala širší nominaci na Cenu Thálie, Michaela Tomešová, Kateřina Bohatová, Roman Tomeš, Jan Tenkrát, Přemysl Pálek či Felicita Victoria Prokešová. Hostem slavnostního večera byl zpěvák Stanislav Hložek, který muzikál Biograf láska viděl poprvé. „Opravdu jsem si muzikál moc užíval. Líbil se mi děj, který písničky pěkně propojuje, a skutečně všichni skvěle zpívali. Během představení se mi stala zvláštní věc: přestože jsem texty všech těch písní samozřejmě slyšel za život mnohokrát, až teď jako bych docenil jejich krásu a hloubku, to byl pro mě silný zážitek,“ nešetřil po představení chválou Hložek, který se na řadě písní, jež v muzikálu znějí, podílel jako jeden z jejich původních interpretů. “Myslím, že dnešní tři jedničky symbolizují obrovský úspěch muzikálu. První jedničkou je určitě Hana Zagorová, protože její písničky dokáží oslovit publikum napříč generacemi. Druhá jednička představuje nadšení, vášeň a zároveň pokoru, s nimiž jsme všichni k celému muzikálu Biograf láska přistoupili. A třetí jednička jsou fantastičtí diváci, kteří se napojili na naši energii a svým ohlasem pomáhají každé představení dotvářet. A to je vlastně i odpověď na otázku, čemu vděčí Biograf láska za ten nebývalý divácký zájem. Všechny tři jedničky se spojily v tohle skvělé číslo a věřím, že budeme brzy oslavovat další tři jedničky,” komentuje vysoký počet repríz autorka scénáře Uljana Donátová. „Mám z toho velkou radost, protože v dnešní době je takové číslo za prakticky jednu sezónu ohromný úspěch. Příprava tohoto představení trvala skoro tři roky a hodně lidí v tom nechalo obrovský kus práce, takže fakt, že se muzikálu takhle daří u diváků, je obrovské zadostiučinění pro všechny. Myslím, že takový úspěch je souhra řady okolností. Nevětší díl určitě patří samotným písním Hanky a její osobnosti. Ona má napříč generacemi tolik fanoušků a její písně jsou plné krásných příběhů a situací. Příležitost přinést její písně na divadelní prkna byla radost a velká čest. Navíc věřím, že muzikál se trefil svou náladou do doby, kdy lidé potřebují naději, které jsou písně Hanky plné, a my jsme se snažili tuhle esenci přinést i do příběhu a nálady samotného představení. Věřím, že je to něco, co s lidmi rezonuje v dnešní zmatené a nejistě době, plné zvratů a vyčerpání z toho, co všechno se kolem nás děje a co musíme nějak vstřebat. A v neposlední řadě věřím, že diváci z jeviště cítí tu obrovskou pokoru a muzikálovou divadelní poctivost, se kterou moji kolegové spolu s celým technickým zázemím divadla do každé reprízy jdou. Povedlo se dát dohromady výjimečný tým lidí, kteří chtějí divákům každý večer dát maximum, a já jsem na ně prachobyčejně pyšný,“ doplňuje režisér inscenace Jan Kříž. Muzikál Biograf láska je stále vyprodaný dlouho dopředu, do konce této divadelní sezóny ho v Divadle Kalich čeká ještě 60 naplánovaných repríz a divadlo se snaží dle provozních možností přidávat další, aby průběžně vycházelo vstříc výjimečnému diváckému zájmu. Na trhu je album s písničkami z představení v podání hereckého obsazení muzikálu i stejnojmenná kniha Uljany Donátové, která přináší rozšířenou románovou podobu příběhu, známého z divadelního jeviště. Zdroj:Divadlo Kalich