Studna. Příběh lásky, který traumatizoval Československo, pro Voyo natáčí Tereza Kopáčová

Znají ho celé generace Čechoslováků. Málokdo však ví, co oné rodinné tragédii, která se přihodila v roce 1968 ve středočeských Vonoklasech, předcházelo, co po ní následovalo a jaké byly pohnutky a motivace jejích aktérů. Celý příběh rodiny Jelínkových na ploše téměř pěti dekád přinese v šesti epizodách připravovaný Voyo Originál Studna v režii jedné z nejuznávanějších režisérek současnosti Terezy Kopáčové a podle scénáře nejvýraznějších talentů své generace Mira Šifry a Kristiny Májové. Ústřední rodinu Jelínků ztvární David Švehlík, Johana Matoušková a Filip Červenka. Událost vzbuzuje zvědavost do dnešních dní. V médiích vycházejí články a reportáže, rodí se nové, často divoké teorie, i po letech vyvstává spousta otázek. Natáčení seriálu tak předcházela dlouhá příprava a pečlivé rešerše. „I po padesáti letech je příběh Studny stále živý. Proto pro nás bylo důležité projít si všechny spisy a dostupné materiály o rodině, která velkou část společného života prožila v izolaci. V první řadě pro nás bylo stěžejní najít verzi, které sami věříme, a která podle nás nejlépe vystihuje to, co se doopravdy stalo. Ale i když si člověk vše nastuduje, existují stále některé věci, které se nedozví nikdy. S Jelínkovými jsme neseděli u rodinného stolu, nebyli jsme svědky jejich běžných životních situací. Proto jsme vše konzultovali s psychology, vytvářeli si profily jednotlivých postav, snažili jsme se do nich vcítit, zjistit, co se jim mohlo honit hlavou. Aby příběh o nich, o jejich blízkých, rodině i sousedech byl co nejkomplexnější, ale především nejvěrnější. Proto jej vyprávíme od začátku, kdy se Máňa se Standou do sebe zamilovali,“ popisuje vznik seriálu scenárista Miro Šifra. V roce 1932 se na vesnické tancovačce voják Standa začíná dvořit mladičké Marii. Zamilovaný pár buduje své hnízdo lásky, touží založit spokojenou rodinu, šťastně žít, mít dítě z lásky. „Třináct let bydlím s rodinou ve Vonoklasech. Už když jsme se přistěhovali, věděli jsme o jak ‚slavnou‘ vesnici jde. Začal jsem se o příběh rodiny Jelínkových zajímat, procházet dobové archivy, obecní kroniku, ale i bláznivé teorie, které kolem něj vznikají. Povídal jsem si se sousedy, kteří si rodinu Jelínků ještě pamatují,“ přiznává osobní motivaci kreativní producent Voyo Michal Prokeš. „Nebylo jich mnoho. Jelínkovi bydleli na okraji vesnice. Nechodili do hospody, neúčastnili se obecních akcí. Všichni, kdo si na ně pamatují, o nich mluví jako o podivínech, jako o do sebe uzavřené rodině. To ale muselo být něčím způsobeno, a to je to téma, které mě nejvíce lákalo.“ „Která holka by se nezamilovala do šarmantního, vtipného Standy? Byl okouzlující, uměl velká gesta. Ale někde hluboko uvnitř v něm od začátku doutnal problém. Máňa ho nejdříve nevidí, pak ho nechce vidět, a nakonec už nechce odejít. Žila totiž v době, kdy se od rodiny neodcházelo, měla pocit, že ji musí držet pohromadě za každou cenu. Studna pro mě není jen fenomén, který stále fascinuje, senzace i noční můra několika generací. Našla jsem v ní právě toto silné téma, kterému rozumím, a které považuji za důležité převyprávět,“ říká režisérka Tereza Kopáčová, která má s tvorbou sérií podle skutečných událostí bohaté zkušenosti. Stála i za prvním Voyo Originálem Případ Roubal. I tam jednu z hlavních rolí ztvárnil David Švehlík. Jeho role Standy Jelínka je ale naprosto odlišná. „Od začátku bylo jasné, že David Švehlík to umí herecky pořádně rozbalit. Potřebovali jsme někoho okouzlujícího s temnými kouty ve své duši. Křehkého i pevného. Takový přesně David umí být.“ Životní lásku Standy, Marii, ztvární Johana Matoušková. I pro ni byla tato role výzvou – postavu Marie si zahraje v době kdy je jí osmnáct i padesát let. Marie, které nikdo neřekne jinak, než „Máňo“, vstupuje do manželství se svou životní láskou v nelehké době před 2. světovou válkou, na truc svým rodičům a především matce, která si pro ni představovala úplně někoho jiného, než „šaškujícího“ Standu Velmi záhy se pak Máňa musí potýkat s první ze zkoušek, kterým musí spolu se svým mužem čelit. Od počátku jim ale čelí hrdě, nezdolně a je tahounem rodiny. Johana Matoušková Máňu popisuje: „Je to pořád obyčejná, ale silná a ambiciózní žena, která by rodině obětovala vše. Je pro ni těžké svou roli opustit, fixace na syna v ní vzbuzuje pocit, že bez ní nic nezvládne, přesto, že ho celou dobu vede k opaku.“ Představitel Slávka, Filip Červenka, ke své postavě uvádí: „Celou dobu ve Slávkovi bují hlavní konflikt, jak moc má blízko k oběma rodičům. Nevíme, jak to s ním dopadne. Dokáže se osamostatnit? Dokáže vše ustát a najít v životě klid?“ Pro Filipa Červenku jde o první velkou dramatickou roli. „Moc jsem o ni stál, v životě jsem žádnému projektu nevěnoval tak intenzivní přípravu, jako právě tomuto seriálu. Je to pro mě úplně nová disciplína, hodně se na roli soustředím, i mezi jednotlivými obrazy na natáčení jsem spíše sám, koncentruji se. O skutečném případu jsem, jako asi všichni, přečetl mnoho. Snažím se ale nenechat se tím příliš ovlivnit a vše vložit do naší verze příběhu.“ Studna tak rozšíří portfolio sérií Voyo Originálů, které jsou inspirovány skutečnými příběhy, osobnostmi nebo událostmi. „Silné příběhy přitahují silné tvůrce, a to se nám podařilo. Miro Šifra je jedním z nejvýraznějších talentů své generace, má před sebou další nominaci na Českého Lva. Tereza Kopáčová patří k nejúspěšnějším českým režisérkám. Oba mají cit pro detail, empatii vůči svým hrdinům a uvědomují si křehkost a zodpovědnost při vyprávění podle skutečných událostí,“ dodává Jindřich Motýl, producent společnosti Lumivod, která pro Voyo Studnu připravuje. S tvorbou sérií podle skutečných událostí má bohaté, cenami ověnčené, zkušenosti i Michal Reitler, který je společně s Michalem Prokešem kreativním producentem projektu: „Studna je Voyo Originálem druhé generace. Měli jsme více času na pátrání po kořenech tragédie. Zjistili jsme, že se týká našich dnešních životů víc, než jsme tušili. Může se stát znovu. A proto toto rodinné drama chceme vyprávět.“ Šestidílná Studna se bude natáčet do června. režie: Tereza Kopáčová // scénář: Miro Šifra, Kristina Májová // kamera: Tomáš Juríček // architekt: Petr Kunc // výkonná producentka: Martina Stránská // výkonná producentka Voyo: Lucie Brabcová // castingová režisérka: Maja Hamplová // masky: Jana Bílková // kostýmy: Kateřina Štefková // producenti Lumivod: Martin Růžička, Jindřich

Herec Příkazký si k narozeninám přeje obytňák!

Oblíbený herec Lukáš Příkazký oslavil své poslední narozeniny začínající trojkou, kromě zdraví a úspěchů v práci má ještě jedno velké přání. Jeho nový zatím tajný sen vyvstal díky natáčení letní komedie Prázdniny s Broučkem, ve které Lukáš ztvárňuje společně s Bárou Polákovou hlavní roli. V tomto snímku si své přání tak trochu vyzkoušel, nyní by ho chtěl realizovat i v reálném životě. Snímek režiséra Jiřího Matouška bude v kinech od 18. dubna. Natáčení nového rodinného filmu bylo nejspíš pro Lukáše vzrušujícím dobrodružstvím, plným nových výzev a příležitostí. A jak se zdá, právě tato zkušenost ho inspirovala k nápadu zažít dovolenou v karavanu, stejně tak, jako představitelé snímku Prázdniny s Broučkem. Ačkoli herec podle svých slov preferuje raději klid před adrenalinem, touha po objevování v něm od natáčení stále sílí. „Od té doby, co mám rodinu, dávám přednost klidnější dovolené. S mojí profesí je náročné najít čas a když už se člověk rozhodne, že někam vyrazí, tak je potřeba to naplánovat s velkým předstihem, tím se trochu vytrácí to kouzlo nečekaného dobrodružství,“ říká Příkazký. „Kdybych si ale mohl přát k narozeninám cokoli, tak by to kromě zdraví mé rodiny a úspěchů v pracovní sféře, mohl být obytný vůz. Velmi rád bych procestoval nejdřív Českou republiku a potom bych se pustil za hranice. Tahle myšlenka se v mé hlavě nezrodila přímo na natáčení filmu, ale právě tam jsem si uvědomil, jak fantastická věc to vlastně je. Upřímně bych preferoval na své cesty novější model, než je Brouček, ten je z roku 1972 a nejsem si jistý, že by se mi s ním podařilo moje plány uskutečnit. Možná ale o to dobrodružnější by moje cesta nakonec byla,“ doplňuje herec, který ve skrytu duše touží po své vytuněné dodávečce, kterou by si sám navrhnul a vlastními silami dal dohromady. Lukáš Příkazký sám o sobě tvrdí, že je obstojný řidič, ale i tak pro něj bylo řízení obytňáku při natáčení občas pěkně náročné. „Vůbec jsem nečekal, že takhle stará věc bez posilovače řízení a jiných vymožeností bude mít tak dobré jízdní vlastnosti. Některé úkony jako třeba couvání do kopce a podobně byly ale dost náročné. U tohoto typu vozu je potřeba jet podle zrcátek, protože tam vlastně není vidět dozadu do zpětného zrcátka, ani se nemůžete otočit při couvání jako u klasického osobáku. Navíc zrcátka, která byla na Broučkovi při natáčení nebyla původní, aby to vypadalo líp na kameře. Ty fejkový filmový zrcátka tedy vůbec nefungovaly tak, jak měly a couvalo se s nimi opravdu hodně špatně. Párkrát jsem to zkusil, ale pak jsem to raději přenechal pánům od rekvizit, protože přece jen je lepší, když to nabourá někdo jiný,“ vypráví herec. O tom, že to s obytným vozem z roku 1972 nebylo jednoduché, ví své i režisér Jiří Matoušek. „Jednou při natáčení Broučkovi došlo palivo. Natankovali jsme znovu plnou nádrž, ale motor přesto nechtěl naskočit. Naštěstí náš rekvizitář Iggy je zkušený automechanik a dobře věděl, jak si s tím poradit. Musel z motoru odmontovat hadičku na přívod paliva do motoru a nasávat benzín pusou, aby se palivo do motoru dostalo. Tato skutečná příhoda nás inspirovala natolik, že jsme ji použili i ve filmu, kdy „Starosta“ v roli Tomáše Jeřábka nasává palivo. Ten měl narozdíl od našeho rekvizitáře v hadičce jen ledový čaj a nepoblil se z toho jako Iggy, který nasával skutečný benzín. Náš rekvizitář byl za odměnu a jako poděkování, že se tak hezky staral o Broučka, obsazen jako cameo (krátký výstup osobnosti ve filmu). Je tedy vidět v jedné scéně v dílně, kde budí Pavla Zedníčka,“ uzavírá režisér Jiří Matoušek. V komedii se dále představí Tomáš Jeřábek, Michal Isteník, Martin Sobotka, Pavel Zedníček, Marie Ludvíková a Pavel Nový. Film bude uveden do kin 18. dubna. Zdroj: Lukáš Příkazký