Nespoutané Bardotky představují trailer

Havlová Veškrnová, Holubová a Pořízková v komedii, kterou si žádná žena nesmí nechat ujít Připravte se na film, o kterém se letos v létě bude mluvit. Bardotky přicházejí jako nespoutaná, upřímná a odzbrojující komedie o ženském přátelství, svobodě a odvaze žít podle sebe. Film pro ženy a o ženách konečně ukazuje to, co si mnohé myslí — ale málokdy to řeknou nahlas. Za snímkem stojí jak jinak než silné ženské duo: režisérka a scenáristka Hana Hendrychová a producentka a scenáristka Pavla Krečmerová. Před kamerou pak trio, které samo o sobě budí pozornost: Dagmar Havlová Veškrnová, Eva Holubová a Pavlína Pořízková, která se vůbec poprvé představí v českém filmu. Do kin Bardotky vstoupí 23. července 2026. Nyní představují trailer: Film, který je oslavou ženství Vrásky? V pořádku. Život bez partnera? Taky v pořádku. Chtít od života víc? Naprosto zásadní! Bardotky jsou letní jízda plná energie, humoru a ženské solidarity a přátelství. Film, ve kterém se najde každá žena — bez ohledu na věk. Protože některé věci prostě nestárnou: touha po radosti, blízkosti a svobodě být sama sebou. Režisérka a scenáristka Hana Hendrychová říká: „Bardotky jsou pro mě oslava ženství — ženský film pro ženy natočený a napsaný ženami. A pevně věřím, že v příběhu jedné ze tří našich hrdinek se najde každá z nás. Ukazují totiž zároveň, že je v pořádku mít vrásky, být bez muže nebo chtít od života víc. Zkrátka jde o film, který řekne: taková, jaká jsi, jsi skvělá! A já věřím, že kus Bardotky je v každé z nás. Je v tom rebelie, svoboda, touha naplnit své sny.“ Producentka a scenáristka Pavla Krečmerová dodává: „Já si moc přeji, aby ženy šly do kina spolu, třeba s kamarádkou, mámou, dcerou, nebo babičkou, a ještě cestou domů volaly další kamarádce, že tohle musí vidět. Aby to bylo takové až ženské spiknutí,” směje se. Přátelství, které nekončí titulky Herečka a bývalá první dáma Dagmar Havlová Veškrnová říká: „Jde o komedii, kde se vlastně bavíme věcmi, které úplně zábavné nejsou, ale my jsme přesvědčeny, že se musí brát s úsměvem a já bych si moc přála, aby si divačky odnesly ten pocit, že nikdy není pozdě. Na kamarádky. Na pravdu. Na sebe. Na život. A aby vyšly z kina a zavolaly někomu, komu dlouho nevolaly, a povídaly si a smály se a cítily se tak jako už třeba dlouho ne.… “ Na to, co mají postavy společného s třemi výraznými hereckými osobnostmi, odpovídá Eva Holubová: „Snad, že jsme věčně mladé v přístupu k životu.” A dodává: „Bardotky jsou pocta přátelství, svobodě a odvaze. Val, kterou hraje Pavlína Pořízková, přináší svobodu, Iva a Meda, které hrajeme já a Dagmar, ji radostně přebírají“. Dagmar Havlová Veškrnová uzavírá povídání tím, co jí Bardotky daly: „To, co se odehrávalo mezi námi mimo plac… ta soudržnost, pochopení a přátelství, které vzniklo úplně spontánně — na to se nezapomíná.“ Pavlína Pořízková: film o nás a o naději Pavlína Pořízková v Bardotkách ztvárňuje Valerii, Češku vracející se z New Yorku, která do života svých přítelkyň přinese nový vítr. „Je prima, že existuje film, co je o nás trošku starších holkách. A že je nás hodně ve světě, co máme v sobě spoustu života a moudrosti, kterou jsme před třiceti lety ještě neměly!“ (smích) „Ženy byly vždy silné a je dobré, že teď se to dozvídá svět taky. My, hlavně trošku starší ženy, tak jsme dlouho byly považovány za někoho, kdo má sedět v koutě a být babička, o koho se nikdo nezajímá… A my říkáme – takhle to není, a pokud si někdo myslí, že jsem moc stará na to, abych byla ženou, tak se mýlí.“ A jedním dechem dodává: „Každý den musíš využít naplno, nic netrvá věčně. V tom filmu je velká naděje. Každý den se můžeš naučit něco nového, něco nového vidět, ochutnat nové jídlo nebo se třeba zamilovat… Každý den je malý dárek.” V dalších rolích Bardotky představí Hynka Čermáka, Evu Podzimkovou, Pavla Kříže, Lukáše Příkazkého, Evu Leinweberovou, Otakara Brouska ml., Matěje Paprčiaka, Stanislavu Jachnickou a další. Snímek vstoupí do kin 23. července 2026 v distribuci společnosti Bontonfilm. Producentem snímku je Filmies a koproducentem společnost innogy. Generálním partnerem je Marlenka, hlavními partnery jsou Ahmad Tea, Oneplay Film, Domo, partnery filmu společnosti Vest, Vermont, Lesaffre, ČPP, Orea. Hlavním mediálním partnerem filmu je Rádio Impuls, mediálními partnery jsou Blesk pro ženy, Moje psychologie a TV magazín. Zdroj: Bardotky

Pasažér

(Passenger) Premiéra: 21. 5. 2026 Režie: André Øvredal Scénář: T. W. Burgess, Zachary Donohue Kamera: Federico Verardi Hudba: Christopher Young Hrají: Lou Llobell, Jacob Scipio, Melissa Leo, Tony Doupe Zastavit s autem uprostřed noci na opuštěné silnici může být horor. Kdo to udělá, měl by počítat s nejhorším. Diváci filmu Pasažér režiséra Andrého Øvredala už podobnou věc neudělají nikdy. Mladý pár, který je v očekávání narození potomka, chce předtím, než budou tři, zažít ještě jedno pořádné dobrodružství. Půjčí si tedy karavan a vyrazí na bezstarostnou jízdu po americkém venkově. Pohoda trvá do okamžiku, než uprostřed noci uvidí čerstvou havárii a zastaví, aby jejím účastníkům pomohli. Klukovi, zhroucenému za volantem, už ale pomoci nedokážou. V místě nehody se ale nachází ještě něco. Něco zlověstného, co zůstává skryto. Alespoň prozatím. V kempu, kde stráví následující noc, jim vyprávějí legendu o Pasažérovi, děsivém přízraku, který terorizuje ty, co zastavili. Uprostřed lesa, uprostřed cesty, tak jako tihle dva dobrodruzi. Podle legendy takoví nešťastníci nemají šanci a čeká je posledních pár chvil či dní života. Bylo by snadné hodit to za hlavu, kdyby se jim smůla nezačala lepit na paty, kdyby se opakující se děsivé vize daly nějak racionálně vysvětlit a kdyby blízkost smrti nebyla přímo hmatatelná. Režisér André Øvredal natočil výborný mysteriózní horor Tajemství smrti slečny Neznámé, který diváky držel v permanentním napětí od první minuty a děj prokládal účinnými lekačkami. Na totéž se mohou diváci „těšit“ i v případě Pasažéra. Prostoru úlevně vydechnout tu moc nebude. Přístupnost: nevhodné pro nezletilé osoby do 15 let Žánr: horor Verze: anglicky s českými titulky Stopáž: 94 min Zdroj: CinemArt 

V Česku vyrůstá nemocnější generace Hypertenze už není jen chorobou seniorů

Při příležitosti Světového dne hypertenze, který připadá na 17. května, varují lékaři před podceňováním onemocnění, které sice zpočátku nijak nebolí, ale patří k největším zdravotním hrozbám současnosti. Odborníci upozorňují, že vysoký krevní tlak je nutné vnímat jako velice komplexní „skládačku“. Pro to, aby byla péče opravdu celostní a pacient byl chráněn, nesmí v této mozaice chybět žádný dílek – od měření krevního tlaku, přes dostatek pohybu a udržování optimální hmotnosti pomocí vhodně zvolené stravy, až po správně nastavenou léčbu. Důsledky nekompenzované hypertenze jsou totiž fatální: vede k nevratnému poškození ledvin, rychlému rozvoji srdečního selhání a je hlavní příčinou infarktu myokardu i závažných cévních mozkových příhod neboli mrtvic. Jaké jsou tedy ty nejdůležitější dílky skládačky, na které v každodenním životě nesmíme zapomínat? Vysoký tlak už dávno není jen problémem seniorů Výskyt hypertenze se přesouvá do stále mladších věkových kategorií, což je přímým důsledkem drastických změn v našem životním stylu a poklesu fyzické aktivity. Podle globálních dat stoupl podíl obezity a nadváhy u dětí v období mezi lety 1990 a 2023 z 10 % na alarmujících 30 %. Tento trend patrný i v ČR vede k tomu, že se časné známky kardiometabolických poruch objevují u lidí neúměrně brzy a extrémně zatěžují zdravotní systém. „Dnešní mladí pacienti mohou mít na první pohled stejnou hmotnost jako lidé v minulosti, ale jejich tělesné složení je úplně jiné – mají mnohem více tuku a minimálně vyvinuté svaly. Často za to může naprostý nedostatek přirozeného pohybu, kdy je jedinou denní aktivitou mnoha lidí těch padesát metrů k autu a od auta zpět. Roste nám generace, která je objektivně nemocnější, a pokud tento trend nezměníme, ponese si do dospělosti velmi vážné následky,“ varuje prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D., primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi. Solná epidemie a skrytá hrozba v průmyslově zpracovaných potravinách Extrémní příjem sodíku zůstává jedním z největších rizikových faktorů, které vyhání krevní tlak do nebezpečných výšin. Zatímco doporučená denní dávka hlavního zdoje sodíku – kuchyňské soli – je pouhých 5 gramů, odhadovaná průměrná spotřeba se v České republice pohybuje kolem 15 gramů denně, což je naprosto mimo veškerá doporučení. „Lidé často věří mýtu, že svůj krevní tlak účinně ochrání tím, když si přestanou solit jídlo u stolu. Ve skutečnosti ale přijímáme drtivou většinu soli z průmyslově zpracovaných polotovarů, které jí obsahují i trojnásobek oproti běžnému domácímu jídlu. Moje praktická rada proto zní: pokud to myslíte se zdravím vážně, minimalizujte nákup vysoce zpracovaných výrobků a vraťte se k vaření ze základních surovin,“ upozorňuje profesorka Mlíková Seidlerová. Geny versus životní styl: Výmluva na dědičnost neobstojí Častým argumentem pacientů s hypertenzí je dědičná zátěž, avšak realita ukazuje, že vliv genetiky lidé přeceňují. Monogenně podmíněná hypertenze, za kterou by stála zřetelná mutace jediného genu, je v Česku extrémně vzácná a týká se nanejvýš stovek pacientů. Až u 90 % případů nelze určit jednu jasnou příčinu, jedná se o složitou polygenní dědičnost – tedy spolupůsobení stovek genů, které reagují na vnější vlivy. „Výmluva pacientů na to, že mají vysoký tlak v rodině a nedá se s tím nic dělat, zkrátka neobstojí. Genetika u naprosté většiny lidí funguje jen jako spínač, který aktivujeme až my sami ve chvíli, kdy k tomu dáme impuls nezdravým životním stylem. Pokud pacient včas radikálně změní své návyky, začne se hýbat a zredukuje hmotnost, dokáže nutnost začít brát léky oddálit i o několik let,“ vysvětluje profesorka Mlíková Seidlerová. Domácí měření tlaku a moderní léčba Základem pro efektivní kontrolu nemoci je správná diagnostika. S rozvojem chytrých tlakoměrů se dnes klade důraz hlavně na průběžné měření krevního tlaku v domácím prostředí. Podle odborných dat vykazuje 15–25 % pacientů v ordinaci falešně zvýšený krevní tlak, který je způsobený podvědomým stresem z návštěvy lékaře – jde o takzvaný syndrom bílého pláště. Domácí měření tak přináší přesnější obrázek o skutečném zdravotním stavu. K lékaři bychom se měli vydat i v případě, že se cítíme zcela zdraví, ale při měření v klidovém stavu opakovaně zaznamenáme hodnoty vyšší než 140/90 mmHg. „Možnosti moderní medicíny v léčbě hypertenze jsou dnes excelentní. Máme k dispozici moderní léky, které dokážou spojit více účinných látek do jediné tablety, a využíváme i nové šetrné intervenční metody. Abychom ale mohli efektivně pomoci, je nezbytné vysoký krevní tlak včas zachytit. Ráda bych proto apelovala na všechny zodpovědné dospělé, aby nezanedbávali preventivní prohlídky u praktického lékaře, na které polovina populace přestává po dosažení plnoletosti systematicky chodit. Je zcela klíčové osvojit si správný způsob domácího měření tlaku a nikdy léky bez konzultace s lékařem nevysazovat,“ uzavírá profesorka Mlíková Seidlerová. Zdroj: Světový den hypertenze

Muž 2026: Návod nenalezen.

Tři mladí muži hledají vlastní odpovědi v projektu S(t)IGMA Tři mladí muži, jedna filosofka a otázky, které se bojíme položit si nahlas. Divadelní soubor Tantehorse v režii Miřenky Čechové uvádí 9. června v Paláci Akropolis novou inscenaci S(t)IGMA: Možná nejsem problém já – dokumentární sondu do radikalizace mladých mužů, vlivu algoritmů a hledání mužské identity v době, kdy staré vzorce přestaly fungovat.  Podle dostupných výzkumů až 71 % mužů věří, že si své problémy musí řešit sami, a více než polovina má pocit, že projevením emocí působí slabě (zdroj: Liga otevřených mužů). Tyto postoje se dnes formují mimo jiné v prostředí sociálních sítí, kde se mladí muži stávají cílem algoritmů posilujících jednoduché, často radikalizující narativy. S(t)IGMA navazuje na předchozí výzkumně-performativní projekt Za muže!, který připravil soubor Tantehorse ve spolupráci s Akademií věd. Tvůrci v něm kombinují umělecký přístup s aktuálními společenskovědními daty a osobními výpověďmi třech mladých mužů – Matěje Šímy (producenta a DJ Hihihahaholky), Sebastiana Vopěnky a Matěje Šumbery – a výzkumným vhledem filosofky Alice Koubové, která je zároveň součástí představení.  Jak se tyto postoje promítají do každodenní zkušenosti mladých mužů, ukazují i autentické výpovědi tří protagonistů projektu:  „Protože si nejsem jistý, co vlastně znamená být chlap.“„Protože se koukám na prsa a zadky. A občas jsem jen příšerně nadržený.“„Protože nerozumím tomu, proč bych měl být ALFA za každou cenu.“„Protože mám strach z toho, kam se to celé posouvá.“ S(t)IGMA není klasickým divadelním příběhem. Jde o postpunkový hudební dokument, který vychází z autentických výpovědí tří mladých mužů. Ti na jevišti otevírají osobní témata nejistoty, tlaku na výkon, vztahů i hledání vlastní identity v době, kdy tradiční vzorce mužství přestávají fungovat. „Trochu mě to nahlodalo v tom smyslu, že Andrew Tate nabízí možnost ženy úplně vyřadit ze života a vlastně mluvit jenom o tý mužský sféře… Strašně to zjednodušuje ten problém a vytváří prostředí, kdy si člověk říká, jestli by tohleto nebylo vlastně ideální nebo příjemný.“ (středoškolský student) Tvůrci nechtějí nabídnout jednoznačné odpovědi. Naopak ukazují momenty, kdy jednoduchá vysvětlení začínají dávat smysl, a kdy je potřeba se rozhodnout, jestli jim uvěřit.  „Tahle inscenace vzniká z pocitu, že algoritmy jsou rychlejší než divadlo – a přesto věříme, že divadlo může říct něco, co algoritmus neumí. Jako mladý muž vím, jak tohle vakuum vypadá zevnitř. Staré vzorce mužství přestaly fungovat a nikdo nevydal aktualizaci. A příroda vakuum nesnáší: přicházejí lidé, kteří mají jasno – a chtějí, abyste jim věřili. S(t)IGMA není návod. Je to místo, kde se tahle otázka dá konečně položit nahlas,“ říká producent souboru Tantehorse Jan Honeiser. Projekt zároveň reaguje na širší společenský kontext. Jak ukazují aktuální data i zkušenosti z fokusních skupin, mladí muži dnes čelí kombinaci ekonomické nejistoty, tlaku na výkon a ztráty jasně definované role ve společnosti. V tomto prostoru se pak snadno prosazují ideologie, které nabízejí jednoduchá řešení a jasně pojmenovaného „viníka“. S(t)IGMA proto otevírá otázku, jak dnes hledat nové formy mužské identity, bez nutnosti uchylovat se k agresi, uzavřenosti nebo odmítání druhých. INFORMACE O PŘEDSTAVENÍ Název: S(t)IGMA: Možná nejsem problém já Premiéra: 9. června 2026 Místo: Palác Akropolis, Praha Režie: Miřenka ČechováDramaturgie: Barbora HerzScénář: kolektivPerformance: Matěj Šíma, Sebastian Vopěnka, Matěj ŠumberaSpolečenskovědní výzkum a performance: Alice KoubováScénografie a kostýmy: Kateřina RadakulanVideo design: Linda ArbanováHudba: Matěj ŠímaSvětelný design: Martin Špetlík Zvukový design: Jan PniakProdukce: Tantehorse, Jan HoneiserKoprodukce: Palác AkropolisOdborný partner: Liga otevřených mužů, Filosofický ústav Akademie věd ČRPředstavení vzniklo za podpory Hlavního města Praha, Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR Zdroj: Muž 2026:

 DEICHMANN – Bohémky leta

Objevte v sobě bohémku a užijte si lehkost, která k létu neodmyslitelně patří. Sandály, pantofle, baleríny i přírodní doplňky jsou tu pro chvíle, kdy nechcete nic komplikovat – jen být. Cítit slunce na kůži, brodit se pískem, poslouchat šumění moře i větru. Lehce, přirozeně, po svém. V této kolekci se snoubí éterická duše, nespoutaná ženskost, romantické srdce i svobodná mysl. Každý model je malým letním příběhem – pantofle na slunečné dny, sandály na večerní toulky městem, baleríny na všední okamžiky, které si chcete zapamatovat, a jemné doplňky, co podtrhnou váš styl. Ať už vás léto zavede kamkoli, dopřejte si ho prožít beze spěchu, s pocitem svobody na každém kroku. Představujeme aktuální Style File od značky DEICHMANN, kde naleznete průřez kolekcí v boho stylu. Zdroj: DEICHMANN

Oranžérie na zámku Dobříš získala prestižní ocenění Národního památkového ústavu. Iluzivní malba je celosvětový unikát

Zámek Dobříš láká návštěvníky na výjimečný zážitek – obnovenou oranžérii, někdejší zámecký skleník, s unikátní iluzivní malbou. Ta se po více než dvou stoletích vrátila do své podoby z poloviny 18. století. Mimořádná obnova se stala jedním z důvodů pro udělení prestižního ocenění Patrimonium pro futuro, které uděluje Národní památkový ústav. Ocenění předala na sklonku loňského roku generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková majitelům zámku Dobříš – rodině Colloredo-Mansfeld, řediteli zámku Pavlu Krejcárkovi a malířskému mistru Milanu Strnadovi. Oceněn byl mimořádný počin komplexní obnovy francouzské zahrady, která vyvrcholila rekonstrukcí malovaného průčelí oranžérie. Generální ředitelka NPÚ v této souvislosti uvedla: „Hluboce si vážím přístupu vlastníka k dlouhodobé péči a rozvoji celého zámeckého areálu v Dobříši. V tomto konkrétním případě bych však chtěla vyzdvihnout úsilí, čas a pochopitelně i významné finanční prostředky vynaložené na obnovu zámecké zahrady a výjimečné stavby oranžérie. V tomto směru totiž v areálu zámku v Dobříši došlo k naplnění péče o kulturním dědictví v plném rozsahu, tedy včetně péče o zachování hodnot zahradního umění jako nedílného integrálního prostředí kulturní památky.“ Cena Patrimonium pro futuro je dnes v oblasti péče o kulturní dědictví považována za jakéhosi památkového Oskara. „Význam památkové péče pro kvalitu kulturního prostředí, ve kterém žijeme, je neprávem snižován zvláště v případech někdy až bezohledného prosazování individuálních zájmů často bez respektu ke kulturnímu dědictví. Proto si Národní památkový ústav velice váží každé konstruktivní spolupráce zejména s vlastníky kulturních památek, kteří tak sami mají ten největší podíl na udržení a rozvoji kulturního dědictví naší země. A právě příkladný přístup rodiny Colloredo-Mansfeld na zámku v Dobříši to dokazuje. Ráda bych proto poděkovala opravdu všem, kteří se na této zdařilé obnově zahrady a oranžerie podíleli, a to nejen majitelům zámku, ale rovněž celému jejich týmu, kolegům z památkové péče, specialistům a řemeslníkům za skvěle odvedenou práci,“ dodává Naďa Goryczková. Úspěch projektu potvrzuje, že citlivě vedená obnova historických objektů dokáže propojit respekt k tradici s moderním využitím. Zámek Dobříš dnes nabízí veřejnosti důstojně obnovené prostory, které znovu ožívají. „Obnova francouzské zahrady s oranžérií se mohla uskutečnit jen díky mimořádnému nasazení a dlouhodobé péči majitelů. Iluzivní malba, kterou se podařilo znovu oživit, patří k výjimečným počinům současné památkové péče – a to jak svým rozsahem, tak kvalitou provedení. Výsledek je jedinečný a v českém prostředí nemá obdoby,“ říká Ing. Jan Žižka z Národního památkového ústavu. Historie oranžérie na zámku Dobříš Oranžérie je nedílnou součástí velkoryse komponované francouzské zahrady, budované od poloviny 18. století. Samotný zámek vznikl v letech 1745–1755 podle návrhu architekta Stephana Dieudonneho, později upraveného Anselmem Luragem. Zahrada s oranžérií byla dokončena v 60. letech 18. století a její existence byla doložena již v roce 1765. Zcela výjimečným prvkem oranžérie je její severní průčelí. Namísto klasického architektonického členění zde od počátku vznikla malířská iluze architektury. Iluzivní malba se dochovala až do počátku 20. století, poté prošla několika obnovami (ve 30. letech a v 70. letech 20. století), avšak kvůli nevhodným technologiím postupně chátrala. Zásadní obrat nastal v letech 2017–2022 (s dokončením v roce 2024), kdy byla malba kompletně rekonstruována na základě detailní fotodokumentace a historických podkladů. Nově byla provedena moderní silikátovou technologií, která zajišťuje dlouhou životnost. Výsledkem je mimořádně věrná a plasticky působící iluze barokní architektury. Komplexní obnova areálu Rekonstrukce oranžérie byla vyvrcholením dlouhodobé obnovy celého zámeckého areálu, která začala po navrácení panství rodu Colloredo-Mannsfeld v roce 1998. Postupně byla obnovena nejen samotná stavba oranžérie, ale i dvouhektarová francouzská zahrada – včetně teras, vodních prvků, sochařské výzdoby a ikonické fontány Napájení koní Heliových od Františka Ignáce Platzera. V uplynulých letech byl na zámku realizován rozsáhlý projekt obnovy francouzského parku a oranžérie s finanční podporou IROP (Integrovaný regionální operační program). Dnes patří k nejvýznamnějším příkladům revitalizace historických zahrad v České republice. Celkové náklady projektu vyšly na 98 643 616 Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pokryl z projektu IROP (Evropský fond pro regionální rozvoj) 85 procent nákladů, 15 procent nákladů pak společnost Colloredo-Mannsfeld spol. s r. o. Projekt zahrnoval nejen obnovu historických struktur, ale také vytvoření moderního zázemí včetně multifunkčních výstavních prostor, depozitářů a technického zázemí pro provoz oranžérie. Severní stěna oranžérie tak získala zpět svou původní podobu a znovu se stala dominantou celého zahradního areálu Oranžérie na Dobříši v 5 zajímavostech: • Téměř 90 metrů délky – oranžérie patří k největším historickým stavbám svého druhu v Česku. • Iluze místo architektury – její severní průčelí tvoří unikátní malovaná iluze architektury z 18. století. • Důmyslný vodní systém – pod stavbou vede historický kanál, který dodnes napájí fontánu Napájení Heliových koní v centrální části zahrady. • Původní skleník z roku 1813 – konstrukce odpovídá dobovým návrhům, později byla upravena kvůli rostoucím palmám. V minulosti zde byly uchovány tropické rostliny, aby odolaly chladným obdobím roku. • Historické topení – při obnově byl objeven a restaurován původní systém cihelných otopných kanálků. Zdroj: Zámek Dobříš

Česká čokoláda dál dobývá Evropu! Steiner & Kovarik získali dalších šest mezinárodních ocenění, překvapila novinka s řepou

Pražská rodinná firma Steiner & Kovarik pokračuje ve své mimořádně úspěšné jízdě na mezinárodní scéně. V prestižní soutěži International Chocolate Awards 2026 pro Evropu, Blízký východ a Afriku získala hned šest nových ocenění za své bean-to-bar čokolády. Česká firma uspěla mezi stovkami výrobců z desítek zemí a znovu potvrdila, že patří mezi nejoriginálnější evropské producenty řemeslné čokolády. Velkou pozornost vzbudila především novinka – hořká čokoláda s řepou a černým rybízem, která při své premiéře okamžitě získala bronzovou medaili v kategorii ochucených hořkých čokolád. „Máme obrovskou radost, že ocenění získala právě naše nová čokoláda s řepou. Opět se ukazuje, že i velmi netradiční kombinace mohou ve světové konkurenci uspět, pokud jsou postavené na kvalitních kakaových bobech. A ano – budeme se s ní chtít pokusit uspět i v celosvětovém finále,“ říká spolumajitel firmy Petr Kovařík. Steiner & Kovarik navazují na historický úspěch z minulého roku, kdy v celosvětovém finále International Chocolate Awards získali zlato za bílou čokoládu s jahodami a chřestem. Šlo o vůbec největší úspěch české a středoevropské čokolády v historii soutěže. „Loňské zlato nám otevřelo dveře a zároveň ukázalo, že česká gastronomie může uspět i v nejvyšší světové konkurenci. Organizátoři tehdy říkali, že budou naši tvorbu dál sledovat. O to více nás těší, že nové produkty zaujaly hned při prvním představení,“ doplňuje spolumajitelka firmy Silvie Steinerová. Mezi největší letošní úspěchy patří stříbrná medaile pro Aluna 100% Dark Chocolate v kategorii 100% hořkých single-origin čokolád. Česká tabulka navíc skončila celkově na třetím místě celé kategorie. Další výrazný úspěch zaznamenala Aluna 44% Milk Chocolate, která získala stříbro v kategorii čokolád s alternativními cukry a zároveň obsadila celkové druhé místo v kategorii. Bronzovou medaili ve stejné kategorii získala také Aluna 77% Dark Chocolate. Mezi ochucenými čokoládami uspěla nová Aluna 60% Dark Chocolate with Beetroot, tedy hořká čokoláda s řepou a černým rybízem. Další bronz přidala White Chocolate with Pepper and Almonds, nová bílá čokoláda s pepřem Pepper Field a mandlemi. Ocenění získala rovněž mléčná čokoláda Aluna 50 % bez přidaného cukru. International Chocolate Awards jsou považovány za nejprestižnější světovou soutěž v oblasti kvalitní čokolády a bývají označovány jako „Oscary čokoládového světa“. Hodnotí se kvalita kakaových bobů, technické zpracování, originalita, chuťový profil i celkové provedení produktu. Oceněné čokolády z „evropského“ kola postupují automaticky do celosvětového finále International Chocolate Awards. Úspěch české firmy přichází v době, kdy Steiner & Kovarik zásadně mění svůj dodavatelský model a směřují k naprostému unikátu v evropském měřítku. Už letos bude přibližně 80 % produkce firmy pocházet z kakaových bobů z amazonské Bolívie, které společnost získává přímo od místních pěstitelů a indiánských komunit. Rodinná firma zároveň buduje vlastní padesátihektarovou plantáž v bolivijské Amazonii, kde již vysadila tisíce kakaovníků původní odrůdy Criolla nativo. Od roku 2028 chce přejít na model „tree-to-bar“, tedy kompletní kontrolu celého procesu od pěstování kakaa přes sklizeň a fermentaci až po výrobu výsledné čokolády v Praze. Zdroj: Steiner & Kovarik

Mikrobiom jako základ každodenní pohody = krása v rovnováze

Moderní žena dnes hledá víc než jen rychlá řešení… Chce se cítit dobře, mít energii, být v rovnováze a pečovat o sebe přirozeně a s respektem ke svému tělu. A právě z této myšlenky vychází i novinka české značky Blendea – Women’s Probio, doplněk stravy vytvořený speciálně pro potřeby ženského mikrobiomu a každodenní vitality. Blendea Women’s Probio propojuje v každé kapsli sílu deseti probiotických kmenů, prebiotické vlákniny a pečlivě vybraných rostlinných extraktů. Ve složení nechybí ani laktobacily a bifidobakterie, které jsou přirozenou součástí ženského organismu. Stejně tak kapsle obsahují heřmánek podporující rovnováhu vaginální mikroflóry, dále fenykl, který je tradičně spojovaný s ženským komfortem a harmonickým obdobím během cyklu, a nakonec zázvor i kurkumu přispívající k normálnímu trávení a celkové duševní pohodě. Jak připomíná nutriční terapeutka Kristýna Kubíková z Blendea, ženské zdraví je úzce propojené s mikrobiomem a našim životním stylem. „Kombinace cílených probiotických kmenů s prebiotickou podporou a bylinkami s dlouholetou tradicí považuji za smysluplný a promyšlený přístup k přirozené péči o ženský mikrobiom.“ Proto by podle ní měla být pravidelná podpora střevního a intimního mikrobiomu důležitou součástí každodenní péče o ženské zdraví. Women’s Probio určitě zaujme každou ženu zejména svým promyšleným složením. Součástí receptury je totiž i BioPerine®, patentovaný extrakt z černého pepře, který pomáhá k lepšímu vstřebávání aktivních látek. Díky tomu tělo dokáže využít z každé kapsle maximum. Užívání kapslí navíc představuje jednoduchý každodenní rituál, který snadno zapasujete i do opravdu náročného životního tempa. Péče o ženský mikrobiom ovšem není otázkou jednoho období, jako spíše dlouhodobé rovnováhy. „Ženský intimní mikrobiom je oblast, které v preventivní péči dlouho nebyla věnována dostatečná pozornost. V mé praxi vidím, jak velkou roli hraje složení střevní a vaginální mikroflóry v celkové pohodě ženy,“ míní nutriční terapeutka Kristýna Kubíková a dodává, že právě fyzická i psychická rovnováha je podle ní něco, po čem dnes touží snad každá žena. Novinka od české značky Blendea proto osloví každou ženu, která se o sebe snaží přirozeně a vědomě pečovat. Protože skutečný pocit krásy obvykle začíná tím, jak se my ženy cítíme uvnitř… Krása, která začíná uvnitřDopřejte svému tělu péči, která jde opravdu do hloubky. Blendea Women’s Probio kombinuje 10 probiotických kmenů, prebiotickou vlákninu a pečlivě vybrané bylinné extrakty pro podporu ženského mikrobiomu i každodenní pohody. Ve složení najdete například laktobacily a bifidobakterie, heřmánek pro rovnováhu vaginální mikroflóry nebo fenykl spojovaný s ženským komfortem během cyklu. Zázvor a kurkuma navíc přispívají k normálnímu trávení a antioxidační ochraně organismu. Díky obsahu BioPerine® se jednotlivé látky efektivně vstřebávají a tělo z nich získává maximum. Jedna kapsle denně se tak může stát jednoduchým rituálem pro ženy, které chtějí podpořit své zdraví, vitalitu i přirozenou harmonii. Prodává www.blendea.cz, 60 kapslí za 399 Kč.