Novinka od královny erotické literatury, tentokrát temnější a drsnější, než jak ji známe!
Královna erotické literatury J. E. Malpasová přichází s novým vzrušujícím příběhem! Ambiciózní Amelia touží po odpočinku, místo něj však v luxusních lázních potká záhadného milionáře Judea Harrisona. Jejich vzájemná přitažlivost je spalující, jeho touha vlastnit ji nebezpečná. A jejich setkání? To rozhodně nebyla náhoda… Pozvání, které se neodmítá. Touha, které se nedá odolat. Amelia Lazenbyová potřebuje pauzu – od práce a od stresu způsobeného nedávným rozchodem. Když ji kamarádka obdaruje dnem v luxusních venkovských lázních Arlington Hall, očekává chvíle relaxu a klidu. Místo toho se dočká zrychleného tepu, když spatří dokonale mužného Judea Harrisona. Amelia se nechce hned pouštět do nového vztahu, ale vášeň, kterou v ní Jude probudí, je ochromující. I když je trochu majetnický. I když jeho povaha, stejně jako vliv, který má na její tělo, mohou trochu nahánět hrůzu. Amelii navíc znejistí nejen to, že je Jude majitelem Arlington Hall, ale také, že jejich setkání vůbec nebylo náhodné. Bylo naplánované. Ale s jakým cílem? TAKÉ JAKO AUDIOKNIHA V PODÁNÍ RENÉ SLOVÁČKOVÉ. 384 stran, formát 145×205 mm, brožovaná vazba s klopami, 449 Kč O autorce: Jodi Ellen Malpasová patří mezi pětici nejčtenějších autorek románů pro ženy na světě. Jodi Ellen Malpasová se narodila a vyrostla v Midlands v Anglii ve městě Northampton, kde žije dodnes. Je věčným snílkem a závislačkou na konverskách a mojitu. Má hroznou slabost pro alfa samce. Psát silné příběhy o lásce a vytvářet návykové postavy se stalo její vášní, kterou teď sdílí se svými oddanými čtenářkami. Je pyšná na to, že se několikrát umístila v čele žebříčku autorů v New York Times. Její knihy slaví ovšem úspěch i na mezinárodním poli. Byly přeloženy do více než dvaceti jazyků a objevily se také v čele žebříčku Sunday Times. V nakladatelství Cosmopolis již vyšel její fantasticky napsaný příběh o naději, ztrátě a zlomeném srdci Pro tebe a erotické romány Ochránce, Zakázané ovoce, Hříšný gentleman a Bez dechu Zdroj: GRADA
Podzimní Jizerky v té nejlepší společnosti
Abyste objevili kouzlo Jizerek, nepotřebujete modrou oblohu. Snad ještě více jim sluší ranní mlhy a podzimní kabát v červených, zlatavých a měděných odstínech. Na zdejší cesty se vrací klid a intenzivní síla přírody. Sychravější dny přejí poznávání další tváře Jizerek a prozkoumávání sklářské tradice, technických památek i místní gastronomie. Ať už přijedete s dětmi, partnerem nebo kamarádkami, o zážitky rozhodně nebude nouze. S nejmladšími turisty do Kořenova Děti spolehlivě zabavíte v malebné horské obci Kořenov. Přesvědčíte se zde, že i cesta může být cíl. Zvlášť pokud mají vaše ratolesti v oblibě vláčky. Právě tudy totiž vede skutečná železniční rarita. Trať mezi Tanvaldem, Kořenovem a Harrachovem je nejstrmější železnicí v Česku. Zároveň jde o jednu z posledních dochovaných ozubnicových drah, takzvanou zubačku, v Evropě. Svézt se můžete historickým motoráčkem (14. 11.) i parními vlaky (17. 11.). Přímo v Kořenově navštivte Muzeum ozubnicové dráhy, které je spolu s Výtopnou Kořenov otevřeno na svátek 17. listopadu. Návštěvníky přivítá také mezi vánočními svátky, poté znovu v hlavní sezóně. Bez ohledu na počasí a sezónu se děti vyřádí v Celnici Kořenov, kde na ně čeká herna s lehkou lezeckou stěnou, kruhy, opičí dráhou a balančními hračkami. Starší mohou vyzkoušet velkou boulderovou stěnu nebo si zahrát stolní fotbálek. Na své si přijdou i milovníci dobrého jídla. V nabídce je street food, výběrová káva a piva z místních pivovarů. Kořenov je však hlavně skvělým výchozím bodem pro pěší turistiku. Naším tipem je nenáročná, zhruba čtyři kilometry dlouhá procházka Za výhledy na pomezí. Zavede vás k rozhledně Štěpánka, ale také k moderní rozhledně Maják Járy Cimrmana. Malým dobrodruhům cestu zpestří volnočasový areál, příznivci českého génia zase ocení muzeum věnované jeho odkazu. Podrobný popis trasy naleznete na www.jizerky.cz. Se čtyřnohými mazlíčky na Jizerku Podzimní výlety se psy mají své kouzlo. Příjemnější teploty přejí delším procházkám a v Jizerkách objevíte spoustu tras, které zvládnou i vaši čtyřnozí parťáci. Nemusíte si lámat hlavu ani s ubytováním. Mezi hotely, kde mazlíčka rádi přivítají, patří Jizerka 4. Na pokoji pro něj připraví pelíšek i misku. Ubytování je možné také se dvěma nebo třemi vychovanými psy, vítané jsou i kočky. A kam na procházku? Kousek od hotelu se napojíte na Naučnou stezku Tři iseriny, která vás provede rozmanitou krajinou a seznámí se zajímavostmi zdejší přírody i historie. Pokračovat můžete směrem k vyhlídce na vrchoviště, a pokud nenapadne sníh, také na Bukovec, který máte kousek od hotelu. Vy budete mít v nohách šest kilometrů, tlapky vašeho doprovodu nejspíše naběhají mnohem víc. Za romantikou na Petřín Schody až do nebe? Téměř. Na jabloneckém Petříně vás ty zrekonstruované dovedou na rozhlednu, odkud budete mít jako na dlani nejen zamilované srdce, ale i celé okolí. Ve vyhlášené restauraci Hotelu Petřín se navíc přesvědčíte, že láska prochází žaludkem. Zdejší kuchyně čerpá inspiraci z období první republiky a sází na kvalitní suroviny, lehkost i nápadité zpracování. V útulných pokojích pak najdete božský klid. Lepší kulisy pro romantický podzimní pobyt ve dvou byste hledali jen těžko. Povzneseni jako na zamilovaném obláčku zůstanete i při procházkách k některé ze zdejších vyhlídek. Patří k nim rozhledna Císařský kámen, jejíž ocelovou konstrukci zakrývá dřevo. Odtud se otevírá panorama ještědského hřbetu, Liberce, Jablonce nad Nisou, ale i jižních svahů Jizerských hor nebo západních Krkonoš a Českého ráje. Na dámskou jízdu do Jablonce Jablonec nad Nisou je jako stvořený pro dovolenou s kamarádkami. Naplno si tu vychutnáte sklářskou tradici kraje, a hlavně šperky a bižuterii, které proslavily region daleko za jeho hranicemi. Bohatství tohoto řemesla můžete obdivovat ve Státním muzeu skla a bižuterie, jehož sbírkový fond čítá neuvěřitelných 12 milionů předmětů. Expozice vás provedou historií českého skla i proměnami šperkařské tvorby. A příjemně tu na vás dýchne i adventní atmosféra. Muzeum totiž spravuje největší veřejnou sbírku skleněných vánočních ozdob na světě. Radost si zajděte udělat také do Perlex Bijoux Jablonec, který sídlí právě v Jablonci nad Nisou. Vyrábějí se tu voskované perly. Základní nabídka zahrnuje přibližně 165 barevných odstínů, takže si svou pestrostí nezadají s podzimní přírodou ani s vaším šatníkem, ke kterému tu jistě najdete vhodný šperk. V samém centru Jablonce objevíte také ideální místo pro relax. Z hotelu Rehavital se vám v plné kráse vyjeví Jizerky. Dělají tu skvělé snídaně, a navíc si tu užijete saunu, vířivku i masáže. Za kulturou i relaxem do Liberce Máte rádi podzimní toulky městy? Pokud vám na seznamu dosud chybí Liberec, je nejvyšší čas to napravit – anebo rovnou přidat do navigace a vyrazit. Kultura, dobrá káva, architektura i odpočinek tu tvoří kombinaci, které se jen těžko odolává. Po tříměsíční rekonstrukci se 16. října znovu otevřela Galerie Lázně Liberec, která zaujme už samotnou monumentální stavbou. Jde o čtvrtou největší galerii v České republice a její sbírky čítají okolo 23 tisíc uměleckých děl. Kromě dlouhodobých expozic vstupila do podzimní sezóny s výstavami, které přiblíží výrazné osobnosti středoevropské výtvarné scény v čele s rakouským umělcem Erwinem Wurmem. Vstřebat dojmy můžete u skvělé kávy. Přímo v objektu se totiž nachází jedna ze tří kaváren liberecké rodinné sítě NORDBEANS. Pražírnu s kořeny v Jizerských horách založili před více než deseti lety bratři Kozlové. Dnes si tu vychutnáte kávy z různých koutů světa i sladké a slané dobroty z řemeslné pekárny. Na památku nebo jako dárek si odsud můžete odvézt také limitovanou edici kávy Jizerky. Její koupí podpoříte Jizersko-ještědský horský spolek, který pečuje o místní krajinu. Část výtěžku z každého balíčku míří například na obnovu rašelinišť, značení rezervací nebo ochranu biologicky cenných luk. Edice vznikla ve spolupráci se spolkem Visit Jizerky a potěší nasládlou chutí. Nejen Galerie Lázně Liberec, ale i další místa, která by byla škoda přehlédnout, najdete na trase Za libereckými poklady. Má necelé tři kilometry a městem vás provede například kolem radnice, Technického muzea, MUZA | Severočeského muzea v Liberci i botanické a zoologické zahrady. Detailní popis této procházky je připravený na www.jizerky.cz. Hezkou tečkou za aktivním dnem může být wellness v hotelu Liberecká výšina, kde si dopřejete suchou i parní saunu nebo hydromasážní vanu. Ze zdejší rozhledny spatříte město s ikonickým Ještědem, zalesněné hřebeny Jizerských hor i nedaleký Jablonec nad Nisou. A pokud vám vyhládne, v restauraci vám
Máma a Táta jsou Boží
ČR – 2026 Délka: 103 min. Žánr: komedie, rodinný, dobrodružný, fantasy Premiéra: 19. listopadu 2026 Námět: Petr Kubík, Adam Hobzik, Jan Chramosta Scénář: Adam Hobzik, Jan Chramosta Režie: Adam Hobzik, Jan Chramosta Hrají: Vica Kerekes, Petr Lněnička, Anna Dvořáková, Jakub Jenčík, Anna Vyčítalová, Jiří Chadraba, Predrag Bjelac, Jiří Lábus, Klára Issová, Elizabeth Marie Kubík, Petr Vaněk a další Staré legendy ožívají. Nové dobrodružství začíná. Co se stane, když se dva teenageři z dávných časů ocitnou v dnešní době a do úplně obyčejných rodičů se vtělí staří slovanští bohové? Máma a Táta jsou Boží rozehrávají dobrodružnou rodinnou komedii, ve které se současnost propojuje se světem starých legend a každodenní starosti s magií, která dokáže pořádně zamíchat životem jedné rodiny. Čtveřice mladých hrdinů musí spojit síly a najít odvahu, aby zjistila, co se před tisíci lety doopravdy stalo, a ochránila tak své blízké. Od producentů snímků Princezna zakletá v čase 1 a 2, Zrození alchymistky nebo Zatmění, které v českých kinech vidělo přes čtvrt milionu diváků, přichází fantasy pro celou rodinu, která v současném pojetí navazuje na tradici českých filmů a pohádek, v nichž se skutečné potkává s neskutečným a dobro vítězí nad zlem. Na Kampě žije rodina Novotných docela obyčejný život. Máma zvládá práci i domácnost, táta by měl nejradši klid a děti Simona s Petrem řeší školu, kamarády a vlastní malé velké trable. Jenže všechno se změní ve chvíli, kdy se po tisíci letech do dnešní doby probudí dva teenageři. A spolu s nimi ožijí i dva slovanští bohové, kteří se vtělí právě do rodičů Novotných. Z poklidné rodiny se rázem stává domácnost plná podivných proměn, zvláštních schopností a situací, které občas nedávají žádný smysl. Tedy alespoň ne podle pravidel dnešní doby. Simona, Petr a jejich dva noví přátelé z dávných časů se brzy ocitají uprostřed dobrodružství, o jakém se jim ani nesnilo. Když se snaží zjistit, proč se dávné síly vrátily, postupně odhalují, že spolu s nimi ožilo i nebezpečí, které mělo navždy zůstat minulostí. Čtveřice mladých hrdinů musí překonat vlastní strach a zapojit vynalézavost, aby ochránila své blízké a zabránila chaosu, který by mohl nastat. Film Máma a Táta jsou Boží se odehrává v atraktivních českých kulisách a vedle humoru a napětí nabídne i řadu vizuálně výrazných scén. Vica Kerekes jako maminka Novotná, kterou ovládne bohyně Černaja, levituje nad propastí, společně s Petrem Lněničkou coby bohem Perunem se prochází po hladině Vltavy, obývákem se prožene vichřice a dojde i na zamrzlý byt nebo kaskadérské kousky. Tvůrci přitom nespoléhali jen na digitální efekty, ale velkou část kouzel a triků vytvářeli přímo před kamerou. Příběh zavede diváky hned do několika krajů České republiky, odehrává se mimo jiné na pražské Kampě, Malé Straně a Střeleckém ostrově, v Tiských stěnách, Českém Švýcarsku, Archeoskanzenu Modrá nebo ve Štěnovickém lomu nedaleko Plzně. Světovou premiéru měl film Máma a Táta jsou Boží na 66. ročníku Zlín Film Festivalu, který slavnostně zahajoval. Jako „První úlovek“ se představil na festivalu Finále Plzeň a v zahraničí byl uveden na i-Fest International Film Festival 2026, The Galactic Imaginarium Film Festival a Giffoni Macedonia Youth Film Festival. Zdroj: BONTONFILM
Škwor: Vyváženě i na hraně
Start na prvním místě albového žebříčku IFPI a status Zlatého alba – to je ve zkratce dosavadní vizitka dvanácté řadovky Škwor NA HRANĚ. Nahrávka, jež čítá čtrnáct nových písní, z nichž se už tři dočkaly i klipové podoby, oficiálně vyšla 15. října na LP, CD i digitálně a také jako speciální limitovaný boxset. „Pozlacená“ byla prakticky obratem, mimo jiné i díky předobjednávkám fanoušků. IFPI certifikovanou plaketu si pak kapela převzala z rukou zástupců vydavatelství Supraphon v pondělí 2. listopadu. O tom, jak album vznikalo, kde pro něj kapela hledala inspiraci i jak hodlá pojmout své kapacitně dosud největší turné plánované na jaro 2027, jsme si povídali s frontmanem Petrem Hrdličkou a kytaristou Janem Chudanem. Škwor má za sebou více než čtvrt století nikdy nepřerušené existence, plodné i co se nahrávek týče. Máte po těch letech pořád ještě chuť přicházet s něčím novým, hledat třeba nějaké výrazové či jiné polohy, které jste dosud nevyužili? Petr Hrdlička (kytara, zpěv): Snažíme se, aby každá deska byla jiná. Abychom nezamrzli a aby deska vždycky byla pestrá. Ale víc k tomu řekne asi spíš Honza, protože to je producent už druhé naší desky. Jan Chudan (kytara): Nesnažíme se vymýšlet speciální odbočky do nějakých jiných žánrů. Ale co se týče hudební produkce jako takové, to znamená aranží a výsledného zvuku, to je právě něco, kde se snažíme implementovat jiné, nové věci. Na téhle desce třeba máme už podruhé DJe Fluxe, který nám tam scratchoval, anebo se tu poměrně výrazně prosadilo violoncello skvělé Jitky Pallové. Myslím si, že to těm písničkám, na kterých se podíleli, pomohlo. Kde se ve vás bere potřeba ještě vůbec cokoliv tvořit, když už máte v zásobě takové množství písní? Klidně byste mohli každý rok vyrazit s jiným programem a nic nového nedělat… Hrdlička: Mně vždycky přijde – když dlouho hrajeme stejnej playlist – že už je to ohraný a že to publikum nemůže bavit. Pokud nemáme novou desku, tak se snažíme sáhnout do starého repertoáru a něco z něj pro osvěžení koncertního programu vylovit. Ale obecně cítím jako povinnost vůči lidem, kteří nás mají rádi a poslouchají nás, pro ně vytvořit novou desku. Pokud máme nějaké nápady, musíme to pro ně udělat, aby neposlouchali pořád to samé dokola. Přišlo by mi hloupé žít „jen z podstaty“. Sami ale dobře víte, že část posluchačů na nové věci není zas tak moc zvědavá a chce pořád slyšet prvořadě osvědčené hity. Hrdlička: To určitě, ale když se zařazují nové písničky, tak se z nich postupem času stávají hity taky. Jsme kapela, kterou baví hrát nové písně naživo. Je to pro nás oživení koncertů. Existují z posledních tří nebo čtyř desek písničky, které pevně zakotvily v repertoáru a stávají se z nich také „trvalky“? Chudan: Ano. Lze uvést Kolikrát…, Pokřivenej pohled, Tváře smutnejch hrdinů nebo Sobě věrnej. Hrdlička: Desky vydáváme po dvou a půl až třech letech a lidi na ně čekají. Máme úžasné fanoušky – ještě před vydáním alba máme díky předobjednávkám většinou zlatou desku a za chvíli platinovou. Díky tomu si můžeme dovolit dělat i vinyly a speciální vydání pro sběratele. Nechali jste se slyšet, že jste se na novém albu posunuli k současnějšímu, energičtějšímu rockovému zvuku. Co si pod tím představit? Chudan: Posloucháme nové nahrávky a nové kapely a chceme jít současnějším směrem, nezůstávat u starého, byť osvědčeného soundu. Ne že bychom chtěli znít jako tahle nebo tahle kapela, ale nebojíme se třeba elektronických prvků a podobně. Takže jste jako inspiraci neměli přímo nějakou konkrétní zahraniční skupinu či skupiny? Chudan: O to jsme se trošku snažili u minulé desky. Řekli jsme si: „Pojďme si dát nějakou referenci a zkusme jít tím směrem.“ Jenže čím víc jsme hledali, tím víc jsme zjišťovali, že u jedné kapely se nám nelíbí bicí, u jiné jsou utopené kytary, jiná je zase moc elektronická… Vlastně jsme žádnou skupinu, která by se nám zvukově absolutně líbila, nenašli. Takže jsme si spíš vyzobávali konkrétní prvky od různých kapel. Neexistovala jediná nahrávka ani tenkrát, ani teď, která by pro nás byla nějakým mustrem. Deska zní docela tvrdě a agresivně. Do jaké míry byly tentokrát samply a elektronika důležitým pomocníkem a nakolik jste se snažili zachovat přirozený kytarový zvuk? Chudan: Kytary jsou vedle přesných bicích a specifického Petrova vokálu základním pilířem Škworu. Samply jsou vlastně až ta poslední věc – stejně jako už zmiňované violoncello nebo scratching. To je jen takové koření. Když není dobrá písnička, ani nejlepší samply to nezachrání. Samply a další věci jsme řešili až v momentě, kdy byly finálně dané vokály a zpěv, protože zpěv musí být v nahrávce jasně čitelný, musí mu být rozumět a nesmí být v muzice utopený. Všechny ty skladby stojí na kytarách a živých muzikantech a samply jsou jen tam, kde si o to písnička sama říkala. Někde jich je víc a někde nejsou vůbec žádné, je to fakt individuální. Dokážete si představit, že někdy natočíte desku zcela bez samplů? Hrdlička: Já si to představit dokážu. Ale ona je taky otázka, co se vlastně považuje za samply, protože i kytary mohou být samplované… My kytary točíme živě, normálně na zesilovače. Chudan: I ten scratching je vlastně udělaný živě ve studiu. DJ Flux nebo violoncellistka přijedou a přinesou živou lidskou invenci. Kdybych to naťukal do AI, udělala by to sice přesně podle zadání, ale nebylo by to úplně ono. My se raději držíme „oldschoolových“ postupů – dělat si všechno poctivě sami. Třebaže by to šlo jinak, jednodušeji a rychleji. Pro Škwor jsou odjakživa důležité i nosné a přiměřeně chytlavé melodické nápady. Jak vyvažujete poměr mezi tvrdostí a melodikou? Hrdlička: Musí tam být oboje, protože to tak máme rádi. Ta kapela má nějakej mustr, jasně danej rukopis, a myslím, že se umíme trefit do vkusu našich fanoušků. Víme, co od nás očekávají. Chudan: Písniček jsme, stejně jako minule, složili víc a postupně nějaké odpadávaly. Třeba jsme měli už dvě balady, tak se další pomalá píseň škrtla, protože už nebyla potřeba. Nebo někde jsme zařadili raději nějakej tvrdší song místo jiného a podobně. Deska musí být vyvážená: nemohou tam být jen tvrďárny nebo jen balady,
„Nic mě nebolí, lékaře nepotřebuji.“ Co si mají muži hlídat ve 30, 40 a 50 letech?
Zatímco mužný knír je patrný na první pohled, vysoký tlak, zvýšená hladina cholesterolu ani časný nádor prostaty zpravidla ne. Listopad a známá kampaň Movember připomínají zdraví mužů. Prevence se ale netýká jen prostaty a varlat. České šetření EHES 2019 ukázalo, že muži mají častěji než ženy vysoký krevní tlak a některá metabolická rizika, a to už v mladé dospělosti. Co si hlídat podle věku, kdy je důležitá rodinná historie a proč do prevence patří také psychické zdraví? Kdy jste byli naposledy na preventivní prohlídce u praktického lékaře? Znáte svůj krevní tlak, hladinu cholesterolu a cukru v krvi? Preventivní prohlídka je hrazená z veřejného zdravotního pojištění jednou za 2 roky a od ledna 2026 má širší náplň. Zaměřuje se mimo jiné na rizika onemocnění srdce, cév, metabolismu a ledvin. „V ordinaci jsou ‚cítím se dobře‘ a ‚mám dobré výsledky‘ dvě různé informace. Vysoký krevní tlak může dlouho zůstávat bez příznaků, a přitom poškozovat cévy. Jeho včasné odhalení a léčba pomáhají chránit srdce, mozek i ledviny. Dlouhodobě zvýšený tlak může přispívat také k poškození zraku či k poruchám erekce,“ vysvětluje vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP MUDr. Jana Ježková. V šetření EHES 2019 měly naměřené hodnoty odpovídající hypertenzi ve věku 25–34 let cca 23 % mužů a 3 % žen. V celé sledované skupině 25–64 let to bylo 46 % mužů oproti 26 % žen. O svém zvýšeném krevním tlaku přitom nevědělo 39 % mužů, u nichž šetření zjistilo zvýšený krevní tlak. To, že se cítíte zdraví, tedy ještě neznamená, že nemáte žádná zdravotní rizika. Srdce nemá čekat na padesátiny Krevní tlak se vyplatí sledovat společně s dalšími rizikovými faktory. Ve stejném šetření mělo nadváhu nebo obezitu 77 % mužů a 56 % žen ve věkové skupině 25–64 let. Metabolický syndrom – souběh rizikových faktorů, jako jsou větší obvod pasu, zvýšený tlak, nepříznivé hodnoty krevních tuků a zvýšená hladina cukru – byl zjištěn u 38,1 % mužů a 28 % žen. S praktickým lékařem proto hodnoťte výsledky společně. Proberte také kouření, pohyb a rodinnou historii. Důležité je nejen to, zda někdo z blízkých příbuzných prodělal infarkt nebo cévní mozkovou příhodu, ale také v kolika letech. „Potíže s erekcí mohou být někdy časným signálem cévního onemocnění. Příčin mohou mít více, proto je důležité je nepodceňovat a zkontrolovat také krevní tlak, cholesterol a cukr v krvi. Na prevenci srdečně-cévních onemocnění se zaměřuje i náš program STOP infarktu, který je určen pojištěncům OZP ve věku 30–55 let. Zahrnuje lékařské vyšetření, laboratorní odběry a EKG,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková z OZP. Pojištěnci OZP si mohou laboratorní výsledky vyšetření indikovaných lékařem a hrazených z veřejného zdravotního pojištění zobrazit také v aplikaci VITAKARTA, pokud pocházejí ze spolupracující laboratoře. Mají je tak po ruce například při další návštěvě lékaře. Prostata: o termínu nerozhodují jen narozeniny Rodinná historie je důležitá také u prostaty. Národní program časného záchytu karcinomu prostaty je určen mužům ve věku 50–69 let včetně. Začíná odběrem krve na PSA u praktického lékaře nebo urologa. PSA je bílkovina tvořená prostatou. Její zvýšená hladina ještě neznamená rakovinu, může souviset také s nezhoubným zvětšením prostaty nebo zánětem. Výsledek proto musí vždy posoudit lékař. „Pokud rakovinu prostaty prodělal váš otec nebo bratr, řekněte také lékaři, v kolika letech onemocněl. U mužů s rodinnou zátěží, zejména pokud byl příbuzný diagnostikován před 60. rokem, lze zvážit časné vyšetření PSA už od 45 let; u nositelů mutace BRCA2 od 40 let. O vhodnosti a načasování vyšetření by měl vždy rozhodnout lékař podle individuálního rizika. Pro muže ve věku 40–49 let nabízíme program STOP rakovině prostaty. Mohou využít samostatný test PSA ve vybraných laboratořích bez žádanky a objednání, nebo komplexní vyšetření u lékaře. Výsledek je vhodné následně probrat s praktikem či urologem,“ uvádí MUDr. Ježková. Psychika se do laboratorní zprávy nevejde Z krevních odběrů lze zjistit mnoho, ale o spánku, náladě a zvládání každodenního života je potřeba mluvit. V roce 2024 zemřelo v Česku sebevraždou 1 261 mužů a 300 žen. Muži tedy tvořili přibližně 81 % těchto úmrtí. Tento poměr neznamená, že častěji trpí depresí. Ukazuje však, jak důležitá je včasná pomoc. „Nemusíte za lékařem nebo jiným odborníkem přijít se slovy ‚mám depresi‘. Stačí popsat, jak se vám žije. Třeba říct: ‚Nespím, nic mě netěší a doma pořád vybuchuju.‘ Podrážděnost, uzavírání se před ostatními nebo rostoucí spoléhání na alkohol mohou být důvodem k rozhovoru. Samy o sobě ještě neznamenají diagnózu, ale nejsou ani něčím, co by člověk musel jen vydržet a přetrpět. Duševní zdraví totiž úzce souvisí s tím tělesným,“ upozorňuje doktorka Ježková z OZP. Pokud obtíže přetrvávají, zhoršují se nebo narušují běžné fungování, obraťte se např. na svého praktického lékaře. Můžete s ním probrat, co prožíváte, a společně hledat další pomoc. Není nutné čekat několik týdnů či měsíců, až se potíže stanou neúnosnými. Při závažných obtížích vyhledejte pomoc ihned. V psychické krizi můžete zavolat na bezplatnou nonstop Linku první psychické pomoci 116 123, při bezprostředním ohrožení života volejte 155 nebo 112. První krok zabere pár minut Nemusíte hned měnit celý život. Začněte tím, že zjistíte datum poslední preventivní prohlídky a případně si domluvíte další. Poznamenejte si užívané léky, nemoci v rodině a potíže, které jste dosud neřešili. Mohou se týkat třeba i spánku nebo erekce. Při návštěvě lékaře se zeptejte: Která rizika jsou u mě nejdůležitější? Co mohu změnit? Kdy přijít na kontrolu? „Pokud nemáte praktického lékaře, s jeho hledáním vám může pomoci zdravotní pojišťovna. Naši klienti mohou využít Asistenční službu OZP. Důležité je, aby preventivní prohlídka neskončila jen seznamem naměřených hodnot. Lékař by vám měl vysvětlit, co výsledky znamenají, co je případně potřeba změnit a kdy přijít na další kontrolu,“ doplňuje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP. První krok můžete udělat hned. Zjistěte, kdy jste byli naposledy na preventivní prohlídce, a pokud už nastal čas, objednejte se. I když vás nic nebolí, může právě prevence pomoci odhalit zdravotní rizika včas. Co si hlídat podle věku Orientační přehled preventivních vyšetření pro muže bez potíží. Pokud se objeví nové příznaky, nečekejte na pravidelnou prohlídku a objednejte se k lékaři. Věk Co probrat a zkontrolovat 18–29 let Chodit pravidelně na prevenci
Villeneuve: Zrození šampióna
(Villeneuve: Rise of a Champion) Premiéra: 19. 11. 2026 Le Pacte, Kanada, 2026 Režie: Yan Lanouette Turgeon Scénář: Guillaume Lonergan, Daniel Roby Kamera: Jérôme Sabourin Hudba: Philippe Brault Hrají: Rémi Goulet, Rosalie Bonenfant, Patrice Robitaille, Anick Lemay Rozhodne se riskovat vše, co má. Chce si vybojovat místo ve velmi elitním světě, ve světě automobilových závodů na nejvyšší úrovni, ve Formuli 1. Sází při tom na svůj mimořádný talent. Jmenuje se Gilles Villeneuve. Film Villeneuve: Zrození šampióna je plný adrenalinu, protože mapuje kariéru jednoho z nejvýznamnějších kanadských sportovců. Gilles Villeneuve totiž změnil způsob, jakým se závodí ve Formuli 1. Narodil se v rodině ladiče klavírů, vyrůstal ve velmi skromných poměrech, ale jeho vášeň pro co nejvyšší rychlost spojená s citem pro technickou přesnost v něm byla již od dětství. Začínal se závody na sněžných skútrech, v nichž vyhrál světovou sérii. S upraveným Ford Mustangem se pak pustil do závodů drag-racing. Oženil se, měl dvě děti, ale v žádném případě se z něj nestal běžný taťka, který by se usadil doma na gauči. Jeho touha vystoupat na nejvyšší stupeň a být vždy nejrychlejší jej neustále hnala dál. Závody Formule 1 mu nejdřív připadaly nedostupné, protože je jako svou výsadní doménu obsadili členové bohaté elity, přesto se nevzdal. Vyšlo mu to v roce 1977 na Velké ceně Británie, kde usedl do vozu McLaren a zaujal slavného konstruktéra a závodníka Enza Ferrariho, který mu pomohl odstartovat jeho rychlou jízdu za splněnými sny. Ve svém krátkém životě dosáhl Villeneuve závratné řady úspěchů. Film Villeneuve: Zrození šampióna ukazuje cestu, kterou musel překonat s pomocí výjimečného talentu, extrémní disciplíny, podpory svých blízkých a také bezstarostného přístupu, díky čemuž nechával ostatní daleko za sebou. Přístupnost: nevhodné pro nezletilé osoby do 12 let Žánr: drama / životopisný / sportovní Verze: anglicky a francouzsky s českými titulky Stopáž: 102 min Zdroj: CinemArt
Civilní Obrana promění Velkou Lucernu k nepoznání. Chystá největší show své historie
Pražská Lucerna se 14. listopadu stane dějištěm mimořádné koncertní show. Rocková kapela Civilní Obrana zde oslaví dvacet let na scéně a připravuje produkci, která svým rozsahem výrazně překoná všechny její dosavadní koncerty. Unikátní aranžmá scény, propracovaná vizuální show, tanečnice a řada známých hostů slibují večer, který nebude mít v historii kapely obdoby. Velký sál pražské Lucerny se na jediný večer promění v prostor vytvořený speciálně pro oslavu dvaceti let Civilní Obrany. Kapela se totiž rozhodla pojmout svůj jubilejní koncert jako velkolepou audiovizuální show, na jejíž přípravě pracuje produkční tým už několik měsíců. Výraznou roli bude hrát unikátní scénické řešení, které propojí hudbu, světla, vizuální projekce a další prvky do jednoho celku. Celá produkce je navrhována přímo pro prostory Velkého sálu Lucerny a svým rozsahem má patřit k mimořádně náročným realizacím v tomto ikonickém koncertním prostoru. Dvacet let čekání na jediný večer „Čím víc se ten koncert blíží, tím víc si uvědomujeme, co jsme si na sebe vlastně vymysleli. Je za tím obrovský množství práce, peněz (ale ty vem čert) a hlavně lidí, kteří tomu věnují svůj čas. Samozřejmě cítíme i určitou nervozitu, protože očekávání jsou veliká. Ale přesně to nás žene dopředu. Chceme, aby si lidi odnesli zážitek, kterej bude úplně jinej než z běžných koncertů ať už našich nebo dalších kapel, “ říká frontman Marek Calík. Součástí večera bude také řada speciálních hostů. Na pódiu se představí Eva Decastelo, Filip Kaňkovský, Lucie Polišenská a kapely Jamaron, Zoči Voči a Náhodný Výběr. Chybět nebudou tanečnice ani hudební překvapení připravená výhradně pro tuto příležitost. Koncert, který se stane součástí historie kapely Výjimečný večer bude zároveň jedním z hlavních momentů připravovaného dokumentu o Civilní Obraně. Kamery zachytí koncert i atmosféru oslavy, která symbolicky uzavře prvních dvacet let existence kapely. „Když jsme začínali, byli jsme rádi, že si nás příjde poslechnout pár kamarádů. Dneska připravujeme koncert ve Velký Lucerně a víme, že tam s náma budou fanoušci, kteří nás provázejí třeba patnáct nebo dvacet let. A taky lidi, kteří nás objevili teprve nedávno. Právě tohle je pro nás na celý oslavě nejdůležitější. Že se tam všichni společně potkáme,“ dodává Calík. Koncert se uskuteční v sobotu 14. listopadu 2026 ve Velkém sále pražské Lucerny. Vstupenky jsou v předprodeji v síti QR Ticket. Vstupenky: https://qrticket.cz/udalost/civilni-obrana-20-let-ve-velke-lucerne O kapele Civilní Obrana je rocková kapela z Čáslavi, která letos slaví dvacet let na scéně. V červenci 2026 se zapsala do České knihy rekordů projektem Šesterák, během kterého odehrála šest koncertů v šesti městech během jediného dne. Jejím aktuálním singlem je skladba Nejsem OK z desky GenCO. Zdroj: Civilní Obrana
Solné květy jsou dokonalý dárek pod stromeček nebo na Mikuláše
Solný květ, ve francouzštině Fleur de Sel, patří ke špičce kulinářského umění. Je to tenká vrstva jemných bílých krystalků, které vznikly za specifických podmínek na hladině odpařovacích nádrží. Utvoří se křehká, téměř pavučinová krusta, a zkušení mistři toto „bílé zlato“ sbírají pomocí dřevěných nástrojů, vrstvu po vrstvě, s citem a respektem k řemeslu. Výsledkem je krystalická poezie – solný květ, který bude tím nejdokonalejším dárkem pod stromeček a originální pozorností k Mikuláši. Přijďte si vybrat do Guilty Wines, výjimečné prodejny delikates v Holešovicích. „Chceme představit to, co běžně v obchodech nenajdete. Skvělá vína a delikatesy z celé Evropy od lidí, kteří se tomuto oboru věnují se stejnou vášní jako my,“ vysvětlují majitelé Guilty Wines, manželé Vávrovi. Nejlepší solné květy jsou francouzské, ale některé mají původ i v horách Na rozdíl od běžné soli, která se těží ze země nebo získává průmyslovou rafinací, solný květ vzniká na hladině solných pánví působením slunce a jemného vánku. Jen Francie nabízí několik druhů Fleur de Sel. Pocházejí jak z pobřeží Atlantiku, tak ze Středomoří. Každá varianta má specifickou křupavost, barvu i chuťový profil podle intenzity slunečního svitu a větru. Nejoceňovanější jsou francouzské solné květy z pobřeží Atlantiku, ať už z poloostrova Guérande na pobřeží Bretaně, nebo ze dvou ostrovů v Atlantiku ležících jižně od Bretaně – Île de Ré a Noirmoutier. Křupavý a zářivě bílý s růžovým nádechem je solný květ ze středozemního pobřeží, z Camargue. Růžový nádech je způsoben obsahem minikrevetek, kterými se v Camargue živí plameňáci. Solný květ se může ale může vznikat i v horách z vody ze slaných podzemních pramenů (např. v pohoří Atlas v Maroku). Touto vodou se pak zavlažují solné pánve. Chuťový profil je jiný, přirozeně ho ovlivňují okolní lesy a skalnatý horský terén. Krystalky se sbírají ručně A to pomocí tzv. lousse, což je nástroj, který připomíná velkou stěrku, popř. síto na dřevěné násadě. S tou sběrač (palludier) dosáhne až doprostřed solného jezírka, aniž by do něj musel vstoupit a zvířit tak jíl ze dna. Solný květ pak zlehka seškrabává z hladiny, ještě, než ztěžkne a klesne ke dnu. Řemeslo palludierů se dědí z generace na generaci. Z jakých solných květů můžete vybírat? Značku Les Terres Blanches založila v roce 2018 Sonia Fanger, která chtěla světu představit nejjemnější francouzskou Fleur de Sel. Paní Sonia klade důraz i na design obalu, který má připomínat slavný kulovitý kaktus objevený v zahradě Majorelle v Marrákeši. Půvabné obaly se ručně vyrábí v Portugalsku. · Solný květ Noirmoutier pochází ze slanisek na francouzském ostrově Noirmoutier. Solný květ má sněhově bílou barvu a výjimečně jemnou chuť. · Solný květ z Île de Ré pochází z ostrova Île de Ré v západní Francii. Patří k nejpřirozenějším solným květům a skvěle se hodí ke sladkým i slaným pokrmům. Je považován za jeden z nejvytříbenějších a nejchutnějších solných květů vůbec. · Solný květ Marrakech se sklízí v pohoří Atlas obklopující Marrákeš v Maroku. Je přirozeně čistý, slaný a bohatý na minerály. Jedinečné prostředí a mimořádné vystavení slunci a větru dává solnému květu charakteristickou chuť. Zdroj: Guilty Wines