Pavel Mészáros: „VLADIMÍR HRON – Žiju na plný plyn“
Šedesátka je prý ten správný čas, kdy je dobré se ohlédnout a podělit se s diváky a čtenáři se svýmivzpomínkami. Vladimír Hron je renesanční umělec, kterého políbilo hned několik múz – je skvělýzpěvák, imitátor a bavič, ale málokdo ví, že za všudypřítomným úsměvem a smyslem pro humor seskrývá kus života, který nebyl vždycky zrovna přívětivý. Přestože mu přinesl mnoho ztrát, neztratil síluse s nimi poprat a díky tomu stále rozdává radost početnému publiku. Nikdy o svém soukromí mocnemluvil, nestal se vděčným objektem zájmu bulvárních médií, a tak se v roce svého kulatéhoživotního jubilea rozhodl své soukromí odkrýt. Snad se mu to v knize rozhovorů s PavlemMészárosem, které jsou charakteristické svou otevřeností, podařilo. Ale to ať posoudí čtenáři apříznivci tohoto všestranného umělce. Kniha vychází v listopadu 2026 a kromě otevřené zpovědi letošního oslavence přináší i téměř stovkufotografií, zachycujících nejen historii jeho umělecké kariéry, ale také dosud nezveřejněné snímkyz raného mládí i dětství. Taky jste v dětství rádi chodili do kina na kovbojky a indiánky? Přiznám se, že ani mě toneminulo, takže Old Shatterhand a jeho rudý bratr Vinnetou byli zkrátka neodmyslitelnousoučástí mého dětství. Tedy alespoň do určitého věku. S přibývajícími léty sláva hrdinůdivokého Západu poněkud vyšuměla, což prý bývá obvyklé, protože do života dospívajícíhojedince přicházejí jiní hrdinové, jiné vzory a hlavně romantický svět dětství se neodvratněmění na ten reálný. Když pak do mého života vstoupily děti, došlo v mém životě k jakési renesanci světa plnéhokoňských kopyt, prosluněných prérií a nablýskaných koltů, které promluví vždycky, když jetřeba hájit spravedlnost. Z velké části se tak stalo díky mému synovi, kterého – světe div se –v jistém věku taky najednou zachvátilo indiánské období, a já měl možnost se díky tomu zasechvílemi vracet do dětství a aspoň na chvíli se občas znovu cítit klukem. Bylo to v době, kdyjsme už nebyli odkázáni pouze na krátký čas, kdy nám nějakou tu indiánku západníprovenience milostivě promítnou v kině. My už mohli naštěstí využívat vymoženostísvobodného přístupu k informacím, takže vynález internetu nám dovoloval vykouzlit siatmosféru divokého západu kdykoliv nás napadlo a dokonce si ještě umocnit zážitek ipravidelnými návštěvami westernových atrakcí. Čas běžel, děti odrostly, stejně jako u mne se jejich romantický dětský svět přirozeně převtělildo toho reálného, jenže já se i přes svůj věk občas pořád rád vracím mezi kovboje a indiány.Rád se nechávám dojímat při emotivních představeních s koňmi v boskovickém westernovémměstečku, a to i v době, kdy se mnou už děti nejezdí, protože mají svůj život, a nahradili jemoji stejně postižení vrstevníci, známí a přátelé. Že si přitom rád navléknu džíny, countrykošili a na hlavu posadím stetsona, je samozřejmé. Před několika lety jsem se poprvé ocitl na letní akci v Brné u Ústí nad Labem, kterou tam užtradičně pod názvem Indiánské léto po řadu let pořádá dlouholetý souputník v kultuře,kamarád Zdeněk Kymlička. Má to svoji logiku, protože právě v Brné svého času pobývalslavný spisovatel Karel May. Jedním z vrcholů akce je uvítání průvodu indiánů, v jehož čele nasvém koni hrdě přijíždí nezapomenutelný Vinnetou. Tím, kdo se do šlechetného náčelníkaApačů už pár let pravidelně převtěluje, není nikdo jiný než Vladimír Hron. Je na něm přitomvidět, že se převtěluje s chutí a užívá si to. Právě v Brné jsme se s Vladimírem před lety sešli poprvé. Protože si i přes přibývající léta rádihrajeme, setkáváme se tam pravidelně každý rok. Když se pak setkáme i jinde, vždycky sipovídáme o tom, jak je skvělé, když si chlap i v dospělém věku dokáže zachovat něco z dušemalého kluka a občas si v životě pořádně zablbnout. Věřte, že témat k rozhovorům mámespoustu. Oba jsme prožívali dětství a mládí na severu Čech, oba máme podobný vkus namuziku, holdujeme podobnému stylu humoru, oba jsme obdivovateli ženské krásy… a obajsme se narodili ve stejném roce. V době vzniku této knížky máme oba na krku šedesátku, a já se nikdy nepřestal na setkánís Vladimírem těšit. A těšil jsem se jako malý kluk, protože jsem věděl, že před sebou budu míttaky malého kluka, který tam kdesi uvnitř zapomněl stárnout. Z toho setkávání dvoušedesátiletých kluků byl nakonec docela fajn pokec. Díky němu vznikla i tato knížka jako nášnarozeninový dárek všem, kteří mají Vláďu Hrona rádi a kteří vědí, že je za co jej obdivovat. Autor Zdroj: Radioservis
NOVÁ SAMICE MEDOJEDA V ZOO PRAHA
Zoo Praha obnovuje chov medojedů, oblíbených drsňáků zvířecí říše. Mladá a geneticky perspektivní samice se nyní zabydluje v pavilonu Afrika zblízka i v jeho venkovním výběhu. Pokud vše půjde dobře, dočká se loňská rodačka ze Zoo Olomouc příští rok i partnera. Do pražské zoo by měl přijít samec ze Safari Parku Dvůr Králové – vnuk úplně prvních pražských medojedů. Zoo Praha chová tyto lasicovité šelmy od roku 2001 a pyšní se také vůbec prvním přirozeným odchovem v Evropě. V Zoo Praha donedávna žili dva medojedi, oba pozdně seniorského věku. První uhynula minulý rok samice a již tehdy začalo hledání nových zvířat. „Loni se podařilo odchovat mláďata hned v několika evropských zoo, což nebývá obvyklé. Volba nakonec padla na samici narozenou v Olomouci, zcela nepříbuznou ostatním evropským chovům, ve kterých se v řadě případů uplatňuje linie našich původních pražských jedinců získaných před čtvrt stoletím,“ vysvětluje kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl. Mladá samice nezapře živelnou povahu svého druhu. „Po měsíci na karanténě prokázala, že je velmi šikovná – nejen, že se naučila vcházet do přepravní boudičky, ale dokonce se v ní uměla i sama zavřít. Své technické schopnosti prokázala i v expozici, a to například vyšroubováním vrutů, o jejichž existenci jsme ani nevěděli. Jsou to zkrátka fištróni,“ popisuje Pavel Brandl. Medojedi prosluli svou nebojácností. Díky své pasivní i aktivní obraně skutečně dokážou zastrašit kobru či lví smečku. Tyto nevelké, avšak robustní šelmy vynikají drsnou a tuhou kůží, kterou neproniknou zuby jedovatých hadů ani žihadla včel, jejichž hnízda medojedi rozhrabávají. Kůže je současně tak volná, že se medojed dokáže protivníkovi nečekaně vysmeknout a znenadání sám zaútočit. V obraně mu vedle zubů pomáhají mohutné drápy a umí také využít páchnoucí výměšek svých análních žláz. Zdroj: Zoo Praha
Nadace Anežka a Mezi námi zvou na Mikulášskou: Koledy se známými osobnostmi doprovodí 90letý harmonikář
Vánoční atmosféra, společné zpívání koled, adventní tvoření se seniory, mikulášská nadílka i dobročinný bazárek. To vše nabídne charitativní akce Mikulášská a zpívání koled s Nadací Anežka, která se uskuteční v pátek 4. prosince od 15 do 18 hodin v Ateliéru na pražském Výstavišti. Předvánoční setkání pořádá Nadace Anežka společně s organizací Mezi námi o.p.s., která se věnuje propojování generací. Cílem akce je prostřednictvím hudby, tvoření a společných zážitků sblížit děti, jejich rodiny a seniory. Akci podpoří také známé osobnosti. Společně s návštěvníky si vánoční koledy zazpívají například Míša Štiková, Petra Vojtková nebo zpěvačka Tonya Graves. Vánoční koledy propojí generace Jedním z hlavních okamžiků odpoledne bude společné zpívání tří tradičních vánočních koled, ke kterému se může připojit každý bez ohledu na věk či pěvecké zkušenosti. Texty koled budou pro všechny návštěvníky připraveny přímo na místě. O hudební doprovod se postarají senioři z organizace Mezi námi o.p.s., mezi nimiž bude také výjimečný host – 90letý harmonikář Jiří Grumlík. Organizace Mezi námi o.p.s. se dlouhodobě věnuje propojování generací a podporuje vzájemné porozumění mezi dětmi a seniory. „Na harmoniku hraji už od svých 24 let a hudba mě provází prakticky celý život. Vždycky mě těšilo, když jsem mohl hrát pro ostatní, a ještě větší radost mám, když se ke mně lidé přidají a společně si zazpíváme. Moc se těším na setkání s dětmi i jejich rodiči. Je krásné, že hudba dokáže spojovat různé generace a že tentokrát navíc pomůže dětem, které naši podporu potřebují,“ říká 90letý harmonikář Jiří Grumlík. „Když jsme začali připravovat letošní Mikulášskou, napadlo mě, proč zůstat jen u klasické nadílky. Chtěl jsem do programu zapojit také seniory, kteří mají spoustu zkušeností, dovedností a chuti předávat je dál. Proto mě napadlo oslovit organizaci Mezi námi o.p.s. a společně vytvořit akci, na které senioři nebudou jen hosty, ale stanou se její důležitou součástí. Líbí se mi představa, že si děti odnesou nejen mikulášskou nadílku a vlastnoručně vyrobené dárky, ale také vzpomínky na setkání s lidmi, které by jinak možná neměly příležitost poznat,“ vysvětluje Lukáš Vilt, ředitel Nadace Anežka. Adventní tvoření se seniory a Galerie přání Předvánoční setkání nabídne také čtyři kreativní stanoviště, na kterých budou senioři pomáhat dětem a jejich rodičům s výrobou vánočních dekorací a drobných dárků. Společně si budou moci vyrobit náramky, vánoční koule či andílky nebo se zapojit do skládání skládaček. Tvořivé dílny budou otevřené po celé odpoledne, aby se do nich mohl zapojit každý podle svého zájmu. Zajímavou součástí programu bude také Galerie přání, která vznikne přímo během akce. Děti, rodiče, senioři i známé osobnosti budou moci napsat nebo nakreslit svá vánoční přání a zavěsit je na společnou galerii. Co si přejí pro sebe, své blízké nebo pro svět kolem nás? Každé přání zde bude mít své místo a společně vytvoří originální připomínku setkání, které spojuje generace. Mikulášská nadílka i vánoční dárky, které pomáhají Na nejmenší návštěvníky bude čekat také tradiční mikulášská nadílka. Mikuláš, anděl a čert, jejichž role se ujmou senioři z organizace Mezi námi o.p.s., dorazí přibližně v 17 hodin. S dětmi se budou setkávat průběžně, aby si každé z nich mohlo užít svůj vlastní mikulášský okamžik. Chybět nebude ani dobročinný vánoční bazárek Nadace Anežka, kde si návštěvníci budou moci pořídit drobné dárky pro své blízké a zároveň podpořit společné aktivity Nadace Anežka a organizace Mezi námi o.p.s.. „Vánoce jsou především časem, kdy bychom měli být spolu, myslet na druhé a dělat si navzájem radost. Chtěli jsme proto vytvořit setkání, na kterém se potkají děti, rodiče i senioři, společně si zazpívají a užijí si krásnou předvánoční atmosféru. A pokud při tom dokážeme zároveň pomoci rodinám, které se ocitly v náročné životní situaci, budou mít letošní Vánoce zase o něco hlubší smysl,“ říká Míša Štiková zakladatelka Nadace Anežka. Mikulášská a zpívání koled s Nadací Anežka a organizací Mezi námi o.p.s. Kdy: pátek 4. prosince 2026, 15.00–18.00 hodin Kde: Ateliér na Výstavišti – Rychta, Praha 7 Orientační harmonogram akce: · 15.00 – Zahájení akce, otevření kreativních stanovišť, Galerie přání a dobročinného bazárku. · 15.30–15.45 – Společné zpívání vánočních koled se známými osobnostmi za hudebního doprovodu seniorů. · 15.45–16.15 – Vánoční tvoření se seniory, Galerie přání a dobročinný bazárek. · 16.15–16.30 – Druhé hudební zastavení – vánoční koledy a písně. · 16.30–17.00 – Pokračování tvořivých aktivit a volného programu. · 17.00–17.30 – Mikulášská nadílka s Mikulášem, andělem a čertem. · 17.30–18.00 – Dokončení tvoření, společné setkávání a závěr akce. Přijďte si užít předvánoční odpoledne, zazpívat si s námi a podpořit dobrou věc! Pomáhat můžete už nyní! Chcete podpořit děti, kterým pomáhá Nadace Anežka? Prostřednictvím QR kódu můžete přispět libovolnou částkou na ozdravné pobyty konkrétních dětí a pomoci jim tak získat péči, kterou potřebují. Zdroj: NADACE ANEŽKA
Známí spisovatelé v čele s Alenou Mornštajnovou vyzývají: Přepište příběh a pomozte rodinám dětí s postižením
Společnost pro ranou péči spustila 1. listopadu unikátní kampaň s názvem „Přepiš příběh“, která inovativně propojuje literární tvorbu široké veřejnosti s přímou podporou rodin, které vychovávají děti se zrakovým nebo kombinovaným postižením. Cílem letošního ročníku je získat finanční prostředky na zajištění odborných terénních služeb přímo v domácnostech klientů. Do kampaně se zapojily přední osobnosti současné české literatury, jako jsou Alena Mornštajnová, Markéta Pilátová, Svojost, Dominik Landsman či Petra Klabouchová. Autorky a autoři rozepsali úvody svých povídek a nechali jejich pokračování otevřené pro veřejnost. Osobní motivaci i tajemství skrývající se v rozepsaném textu přibližuje spisovatelka Petra Klabouchová: „Dětství by mělo být jen plné lásky, radosti a smíchu. Nemoci, postižení, slzy bolesti v dětských očích bych zákonem zakázala. Ne vždy je ale osud spravedlivý, a tak bych ráda aspoň maličko pomohla. No a taky jsem měla zajímavý začátek příběhu, skutečné malé tajemství, o kterém už dlouho přemýšlím. Tak mi ho třeba někdo z pisatelů pomůže vysvětlit.“ Jak se zapojit do literární výzvy? Zájemci z řad veřejnosti si na webu kampaně odemknou přístup k rozepsaným textům prostřednictvím daru ve výši minimálně 100 Kč. Cílem je vybrat do konce kampaně 630 000 Kč na podporu 7 rodin. Lidé mají čas do 30. listopadu 2026, aby vybraný příběh dopsali a zaslali organizátorům. U každého příběhu pak autor rozepsaného textu vybere spolu se zástupci Společnosti pro ranou péči vítězné pokračování, které bude následně zveřejněno. Pomoc, která má smysl i bez psaní Organizátoři zdůrazňují, že pro podporu dobré věci není nutné být zkušeným autorem ani se přímo účastnit literární soutěže. „Určitě můžete jen přispět a žádný příběh nedopisovat. Příběh psát nemusíte – i samotný dar má velký smysl a pomáhá rodinám, které to potřebují. Každý dar pomůže přepsat příběh některé z rodin s dítětem s postižením,“ uvádí Jitka Barlová ze Společnosti pro ranou péči. Každý dar se stává investicí do budoucí samostatnosti dětí a stability celého rodinného kruhu. Důležitost včasné podpory a rané péče Finanční prostředky získané v rámci kampaně budou využity k financování odborných terénních služeb, které poradkyně poskytují přímo v domácím prostředí. Raná péče je klíčová zejména proto, že včasná stimulace v raném věku je zásadní pro správný vývoj mozku dítěte. Význam této pomoci potvrzují i sami rodiče, pro které je odborná podpora v nejtěžších chvílích naprosto zásadní. „Raná péče nás do všeho zasvětila. Její rady a tipy jsou k nezaplacení,“ říkají rodiče nevidomého Patrika. Další rodina doplňuje: „Nejtěžší byla ta nejistota. Raná péče nám ukázala, jak kluky rozvíjet.“ Právě tyto skutečné příběhy mohou dárci svým zapojením pomoci „přepsat“ k lepšímu. Výsledky literární výzvy a jména vítězů budou oznámeny nejpozději 20. prosince 2026 na webu kampaně. Zdroj: Společnost pro ranou péči