Dvě rodiny, dvě odlišné reality. Jak dopadne výměna Lucie a Marie?
Co se stane, když se Lucie a Marie, dvě ženy z úplně jiných světů, pokusí na týden vyměnit své životy? Lucie z Ústeckého kraje zanechává svůj dům plný dětí a míří do bytu Marie v Lounech, zatímco Marie, zkušená kadeřnice, objevuje domácnost plnou výzev. Dokážou si obě poradit s novými podmínkami a najít nový pohled na svůj rodinný život? Lucie, 39letá žena v domácnosti, žije se svým partnerem Petrem (49), operátorem výroby, a třemi dětmi – čtrnáctiletou Nikolou, jedenáctiletým Dominikem a osmiletým Matiášem ve vlastním domě. Po 19 letech vztahu partneři cítí, že láska vyprchala, a mají pocit, že jsou spolu jen kvůli dětem. Lucie doufá, že si hlavně děti uvědomí, že doma je potřeba pomáhat. Maminka navíc zamlčela štábu své zdravotní problémy, kvůli kterým je pod dohledem lékařů. Marie je oproti tomu 53letá kadeřnice, která se nezastaví. Pracuje sedm dní v týdnu, aby uživila rodinu, kterou tvoří její partner Aleš (43) a čtrnáctiletý syn Adam. Žijí v pronajatém bytě 2+kk v Lounech, kde většina povinností zůstává na Marii. Aleš sice občas vypomůže brigádami, ale podle Marie to nestačí. Marie by byla ráda, kdyby se rodina trochu osamostatnila a Aleš by více přispíval. Lucie po příjezdu do bytu v Lounech naráží na nečekané překážky. Kritizuje vybavení domácnosti, které podle ní neodpovídá jejím standardům. „No takhle kdyby to měly moje děti, tak je normálně ztřískám,“ komentuje s ironií a hodnotí pořádek i přístup náhradní rodiny. Lucie si však rychle uvědomuje, že život v pronajatém bytě není jednoduchý, zvlášť když je vše na Marii. Naopak Marie je překvapená podmínkami v domě Lucie. Stav domu ji šokuje – zchátralé zařízení, stará koupelna a nedostatečný prostor pro rodinu jsou jen některé z problémů, se kterými se musí vypořádat. Přesto se Marie snaží udržet dobrou náladu a čelí situaci s nadhledem. Během týdne se obě ženy snaží zapojit do chodu domácnosti náhradní rodiny. Lucie má za úkol motivovat Aleše k větší aktivitě, zatímco Marie se snaží rozproudit komunikaci mezi Petrem a dětmi. Obě rodiny však čelí konfliktům, které odhalují hlubší problémy v jejich vztazích. Petr například vyjadřuje obavy o Luciino zdraví a jeho nejistota ovlivňuje průběh výměny. Jak dopadne střet dvou tak rozdílných světů? Sledujte středeční epizodu Výměny manželek ve 20:20 na TV Nova nebo už teď na Voyo! Zdroj: TV Nova
Rozhovor s režisérem Markem Dobešem o nezávislé filmové tvorbě.
Marek Dobeš stojí za tak rozdílnými projekty jako je první český thriller Kajínek, zombie komedie o hledání smyslu života Choking Hazard s Jaroslavem Duškem, historický velkofilm Jan Žižka nebo aktuálně černá vlastenecká komedie Ďáblova sbírka. Všechny spojuje jedna kvalita – nevznikly za státní peníze, nebyly dotovány z daní nás všech. Peníze na ně šly ze soukromých zdrojů. Přesto nebo právě proto mnohé z nich svou originalitou většinu běžné české kinematografie zastiňují. O tom poslední z nich renomovaná kritička Mirka Spáčilová napsala, „Ďáblova sbírka se nepodobá ničemu, co u nás běžně vzniká.“ Autor sám prohlašuje, že jde o nejaktuálnější český film všech dob. Těsně před premiérou snímku v nabitém Kině Lucerna, podepsal premiér České republiky konkordát, tedy smlouvu se Svatým stolcem. Podobným podpisem film Ďáblova sbírka končí. Pro změnu mezi Vatikánem a Hitlerem. Jde o jedinou smlouvu s nacistickým Německem, která platí dodnes. Také proto jsme se scenáristou a režisérem Markem Dobešem hovořili o nezávislosti v tvorbě i mezinárodní politice. Jan Hřebejk označil váš nový film za punkový, vtipný a svobodný, má pravdu? Velmi si jeho označení vážím. Honza Hřebejk má obrovský přehled o tom, co se v naší kinematografii děje. Na uzavřenou pracovní projekci ho pozval představitel jedné z hlavních rolí, Bohumír Starý, ještě v době, kdy nebyla hotová zvuková míchačka, a já měl obavu, jak v téhle nedotažené fázi film přijme. Byl nadšený a neopomněl to zmínit na Twitteru. Strašně to pomohlo představování filmu dalším veřejným intelektuálům. Protože není mnoho těch, kteří by podobný film dokázali ustát. Film Ďáblova sbírka se dotýká tématu konkordát, konkrétně toho uzavřeného mezi Vatikánem a Hitlerem. Proč je podle vás tento dokument tak důležitý právě teď? Když jsem začal pracovat na tomto filmu před deseti lety, neměl jsem tušení, jak aktuální se téma stane. Ukazuje se, že téma konkordátu je nejen historickým pozůstatkem, ale že má přímou souvislost s dnešním děním a politikou naší země. Můžete vysvětlit, co konkordát vlastně znamená a jaký má jeho uzavření význam? Konkordát je smlouva o spolupráci mezi konkrétním státem a církví. V případě, který zmiňujeme, byl uzavřen mezi Hitlerem a Vatikánem a zasahuje do citlivých otázek moci, kontroly a náboženství. Je alarmující, že jde o jediný mezinárodní dokument uzavřený třetí říší, který dodnes platí a nebyl zrušen ani přes nacistické řádění v Evropě. Lidice neLidice, Vatikán drží. Což jednoznačně poukazuje na problém, který máme nyní my sami. Smlouva podepsaná premiérem ČR, kterou nyní projednává sněmovna, je natolik vágní, že Vatikán díky ní bude moci zasahovat do čehokoli, co v původně sekulárním státě, kdysi známém jako Česká republika bude chtít posunout ve svůj prospěch. Podle vývoje na Slovensku, kde již uzavřen byl, se dá predikovat následující model – schválí se konkordát, lobbisté čekají tři roky, pak přijdou se zdánlivě neškodnou úpravou zdánlivě nesouvisejícího zákona, zákon je pozměněn, zapadne do schématu a konkordát se lehce prohloubí směrem k zájmu katolické církve. A takto rok za rokem, donekonečna, navždy. Přístup Jezinky bezinky „Smolíčku Pacholíčku, otevři nám svou světničku, jen dva prstíčky tam strčíme, jen co se ohřejeme, hned zase půjdeme.“ No. Nepůjdou, tu světničku si vatikánské Jezinky přisvojí i s celým barákem. A pak přijdou další… také o tom vypráví Ďáblova sbírka. Hlavní postava, kterou právě hraje Bohumír Starý, v ní říká: „Tobě se to asi jako katolíkovi nebude líbit, ale já ti můžu říct, že všichni nás tady okrádali po Bílý hoře, nejdřív to byli katolíci, pak fašisti, Němci, pak komunisti a pak zase katolíci.“ Tím byly myšleny církevní restituce. Ale jak vidno, jimi to nekončí. Ani náhodou. Účastnil jsem se ve Sněmovně nejen prvního čtení, ale také kulatého stolu na toto téma. Tam emeritní církevní soudce, ICLic. Mgr. Jan Rozek, tvrdí, že extenzivním výkladem konkordátu, jak je nyní napsán, by mohlo dojít k finančním transferům z kapes daňového poplatníka v rozměru, který by z církevních restitucí udělal drobnou peněžní transakci. V tomto světle není divu, že vláda uzavřela konkordát tajně. Začínal jste jako filmový novinář, jaký je váš divácký rekord? Kolikrát jste viděl svůj nejoblíbenější film? Čtyřicetkrát, možná padesátkrát, možná sedmdesátkrát. Prostě nepočítaně. Krotitelé duchů. Samozřejmě ti z roku 1984. Geniální vrchol americké filmové komediální školy. Co vás nutí se dívat pořád dokola? Nenudí vás to už po čase? Kouzlo stále funguje. Dokud tomu tak bude, budu film sledovat. Viděl jsem ho v tuhém sociku s partou v kině, okamžitě jsme věděli, kam patříme, vyrobili si nášivky. Následně jsem si koupil VHS dávno před pořízením VHS videa, soundrack na CD, DVD i Blu-ray před pořízením patřičných přehrávačů. Mám sběratelské figurky, comics, jednoho dne si pořídím i celý kostým a budu v něm v domově seniorů hledat Danu Barrettovou. Z filmu Kajínek, ke kterému jste napsal scénář se už také stala klasika. Jak blízko má vlastně k realitě skutečného případu? Příliš ne, spíš postihuje tu podstatu. Původní zadání znělo – natočme co nejrealističtější, skutečnosti co nejvíce odpovídající film. Teprve v průběhu psaní scénáře jsme si začali uvědomovat, že film potřebuje určitou míru stylizace, začali jsme nacházet způsob, jak být pravdiví, zodpovědět otázky, na které divák odpověď očekává, a na druhou stranu vytvořit biják, zábavu, která diváka nepustí až do konce filmu. To vše přišlo až během psaní. Nebyl by film jako drama silnější? On ale Kajínkův reálný příběh je spíš akční film a ne drama. Už jen útěk z Mírova je neuvěřitelná věc, olympijský výkon ve své vlastní disciplíně. Ze stovky lidí by to nedokázal nejspíš ani jeden, Jiří Kajínek je až ten sto první. Já jsem na Mírově několikrát byl a viděl jsem na vlastní oči, že ta výška, ze které se spouštěl po laně, je obrovská. Navíc věděl, že po něm budou střílet a skákal do tmy – netušil, jak dopadne. Musel naprosto věřit svým propočtům, nesmírně riskoval. Co vás přivedlo k rozhodnutí postavit se na stranu člověka, který je odsouzený za několikanásobnou vraždu? Umělci se mohou v díle postavit na stranu kohokoli a neznamená to žádný morální postoj. Jde o vyznění jejich příběhu. Vezmi si film Miloše Formana Lid versus Larry Flynt. Ten je o svobodě slova. Film Kajínek je o boji za spravedlnost v České
Únikovka Titanic a drinky – netradiční Valentýn v Endorfinu
Oslavte svátek lásky originálně a nezapomenutelně v Endorfinu! Pro všechny páry (i přátele) je připraven jedinečný zážitek: zahrajte si únikovou hru Titanic ve dvou a ponořte se do slavného příběhu lásky Jacka a Rose a zakončete ho skvělým stejnojmenným drinkem. Dramatická výprava únikovky v pražském Endorfinu vás přenese do roku 1912. Po srážce s ledovcem se Titanic potápí v chladném Atlantickém oceánu mezi kusy ledových ker. Jste uvězněni v části u motoru a cesta na palubu je uzamčena. Máte jen hodinu na záchranu života – uspějete? V rámci speciální valentýnské nabídky ke hře Titanic obdržíte také 2 drinky dle výběru a 5 tematických fotek na památku. Překvapte svou drahou polovičku dobrodružstvím, které zpestří vaše rande a stane se zážitkem, na který budete vzpomínat. Cena: 1 600 Kč Zdroj: Endorfin
O AMBICIÓZNÍ VSTUP NAKLADATELSTVÍ ALBATROS MEDIA DO JARNÍ SEZÓNY SE POSTARAJÍ MIMO JINÉ ROBERT GALBRAITH, MICHAELA KLEVISOVÁ NEBO SCARLETT WILKOVÁ.
Cormoran Strike v Hladovém hrobu stojí proti zvrácené sektě, manželé Studničkovi radí, jak na partnerské soužití, renomovaný lékař Petr Kolář vás provede Labyrintem bolesti, abyste se v něm neztratili, s Lindou Bartošovou se zase zamyslíte nad bolestí duše, se Scarlett Wilkovou se vrátíte do éry valutového podnikání v socialismu a svůj bestseller představí úspěšná polská spisovatelka Zoška Papužanka. Královna české detektivky Michaela Klevisová přivedla k životu novou ženskou postavu – vyšetřovatelku Terezu, která své kvality prokáže v románu Letní slunovrat. A dosyta se jistě nasmějete u knihy Petry Klabouchové Muž z Brna, která nabízí chytrý humor, kterému nelze odolat. Nejen to najdete vy a vaši čtenáři v nabídce Albatros Media na první tři měsíce letošního roku. Ať se vám knihy líbí! Robert Kapal: Píseň pro Kateřinu Příběh velké lásky, kterou poznamenala emigrace z totalitou sevřené vlasti. Pavel Leitner žije v nizozemském Leidenu, kam v roce 1970 emigroval z Československa. Patří mu antikvariát, společnost mu po rozpadu dlouholetého manželství dělá jen kocour. Jednoho dne jeho poklidný život naruší telefonát ze staré vlasti. Jakýsi mladík jménem Petr má pro něj dopis, který mu na smrtelné posteli svěřil otec, Leitnerův dávný známý. Událost stárnoucího antikváře uvrhne do víru vzpomínek – na mládí, na rodnou zemi, a hlavně na krásnou Kateřinu, Petrovu maminku… Vyšehrad, vychází 20. 1. (i jako e-book), cena: 369 Kč Robert Galbraith: Hladový hrob Ve spárech sekty. Sedmý případ Cormorana Strika a Robin Ellacottové. Cormorana Strikea kontaktuje znepokojený muž, jehož syn se vydal do hlubin norfolkského venkova, aby se připojil k náboženské sektě. Univerzální humanitární církev navenek působí jako mírumilovná organizace, pojí se s ní však zlověstné události a nevysvětlená úmrtí. Robin Ellacottová se proto rozhodne sektu infiltrovat a odcestuje do Norfolku, aby žila inkognito mezi jejími členy. Není ale připravena na všechna nebezpečí, která tam na ni čekají – ani na to, jaké oběti bude muset přinést… Kniha Zlín, vychází 3. 2. (i jako e-book a audiokniha), cena: 769 Kč Olga Studničková Šípková – Milan Studnička: Kniha pro partnery Průvodce pro každého, kdo hledá harmonický partnerský vztah? Jak vybudovat spokojený vztah, ve kterém se budou partneři vzájemně doplňovat a v němž budou společně růst? Olga Studničková Šípková a Milan Studnička vám na základě vlastních zkušeností ukážou, jak se při budování láskyplného vztahu vyhnout slepým uličkám. Partnerské role, komunikace, náš osobní příběh, prvotní dojmy, slabé a silné stránky, postoj k vlastní minulosti – to všechno jsou oblasti, které teď díky zkušenému psychologovi a inspirativní koučce uvidíte v novém světle. nastole, vychází 6. 2., (i jako e-book), cena: 449 Kč Naděžda Reviláková: Na kameni kámen Pohnutý příběh dvou mladých lidí, kteří odhalují pravdu o své rodinné historiiKniha Zlín, vychází 10. 2., cena 299 Kč Když Adam přijde do bytu Eviny babičky s tvrzením, že kdysi patřil jeho rodině, ani jeden ještě netuší, jak hluboko jsou jejich osudy propletené. Mezi starými zdmi začne ožívat pravda o lásce mezi jejich prarodiči, které rozdělila válka. Nově objevené skutečnosti otřesou nejen Eviným světem, ale i Adamovou vírou v dědečka, který jako jediný z rodiny přežil koncentrační tábor. Kolotoč křivd se znovu roztáčí. Obrátí se Adamův hněv proti Evě, nebo dokážou čelit stínům minulosti společně? Kniha Zlín, vychází 10.2. (i jako e-book), cena: 299 Kč Jan Bělíček – Tomáš Glanc: Ruská duše neexistuje Co víme o dnešním Rusku a odkud se to vzalo? Rozhovor s kulturním historikem Tomášem Glancem Co se za fasádou agenturních zpráv děje v Rusku? Jakým vývojem prošla tamní společnost od rozpadu SSSR? Kde hledat historické kořeny nynějšího stavu a války proti Ukrajině? Na tyto a další otázky hledá v rozhovoru s šéfredaktorem deníku Alarm Janem Bělíčkem odpovědi Tomáš Glanc, slavista z univerzity v Curychu. Odborné znalosti přitom kombinuje s vlastními zkušenostmi – k Rusku ho pojí bezpočet vazeb, vedl také České centrum v Moskvě. Vyšehrad, vychází 24. 2. (i jako e-book), cena: 399 Kč Pavel Kolář: Labyrint bolesti a jak se v něm neztratit Mnohovrstevnatý fenomén bolesti očima profesora Pavla Koláře Ačkoli to nemusí být jasné na první pohled, bolest má v našem životě užitečnou a smysluplnou roli – upozorňuje na to, že se v těle něco děje. Problém nastává, když se mění v chronickou nemoc. Renomovaný fyzioterapeut Pavel Kolář rozebírá fenomén bolesti z nečekaných úhlů a sdílí i své zkušenosti z pozice člověka, který od mládí bojuje s Bechtěrevovou nemocí. Vydejte se cestou vedoucí přes hlubiny vědomí, podvědomí i prožívání a odhalte, jak bolest využít jako příležitost k sebepoznání a růstu. Vyšehrad, vychází 24. 2., cena: 399 Kč Veronika Gonzáles: Blízcí Rodina. Nejužší pouto, nejhlubší jizvy. Fotografka Bára se přestěhuje za svým partnerem Igorem na venkov, kde místo klidu narazí na tvrdou realitu. Nepřijetí ze strany jeho přátel a rodiny, v čele s neústupnou a manipulativní matkou Jarkou, ji vrhá do nejistoty. Postrádá starý život, zápasí s tvůrčí krizí a čelí nátlaku ohledně mateřství, na které není připravená. Křehké přátelství s Igorovou vyčerpanou a nejistou švagrovou Petrou jí postupně odhalí palčivé pravdy, které navždy změní její pohled na to, kým je – a kým si myslela, že by chtěla být. Motto, vychází 27. 2. (i jako e-book), cena: 399 Kč Linda Bartošová: Jako by mě opustila všechna síla Bolest duše není tabu. Kniha rozhovorů o psychických potížích. Duševní problémy trápí čím dál více lidí a stává se z nich celospolečenský fenomén. Novinářka Linda Bartošová vyzpovídala devět osobností, do jejichž psychiky zasáhly různé diagnózy – od vyhoření přes poruchu příjmu potravy až po deprese a úzkostné poruchy. Otevřené rozhovory s hercem Josefem Trojanem, influencerkou Sophií Šarlákovou, novinářkou Hanou Řičicovou, spisovatelem Markem Torčíkem a dalšími známými tvářemi dokazují jedno: nemoc si nevybírá, vždy je ale kam se obrátit o pomoc. CPress, vychází 10. 3. (i jako e-book), cena: 469 Kč Scarlett Wilková: Vekslačka Alma měla ráda peníze a peníze měly rády Almu. Román od autorky historických bestsellerů. Když jí bylo třináct, přišla do poválečného Československa měnová reforma a Alminu rodinu to zničilo. Z velké vily tatínka zubaře se ocitla v maličkém sklepním bytě se dvěma babičkami a špatným kádrovým profilem. Alma ale nebyla holka, co sedává s rukama v klíně. Tohle je její
Nova Cinema uvede 31. ledna v 15:30 premiéru filmu Touha po domově
Diváci Nova Cinema se mohou 31. ledna v 15:30 hodin těšit na premiéru americké romantické komedie Touha po domově (The Lost Husband). Film, který vznikl v roce 2020 pod režijním vedením Vicky Wight, je adaptací stejnojmenného románu Katherine Center z roku 2013. Hlavní role ztvárnili Leslie Bibb jako Libby Moran a Josh Duhamel jako James O’Connor. Snímek sleduje příběh Libby, která se po náhlé smrti manžela přestěhuje se svými dvěma dětmi na kozí farmu své tety v centrálním Texasu, aby zde našla nový začátek a nový smysl života. Film se zabývá tématem ztráty a následného hledání nových cest. Děj je zasazen do centrálního Texasu a natáčení probíhalo převážně ve městě Round Top, které poskytlo malebné a autentické prostředí pro farmářský život zachycený ve filmu. Některé scény byly natočeny také v Austinu, hlavním městě Texasu. Díky těmto lokacím je ve filmu zdůrazněný kontrast mezi městským a venkovským prostředím. Co jste možná nevěděli: Zdroj: TV Nova
Srdcaři na vodě
Oblíbený seriál se vrací – po zážitcích v Africe a na dalekém severu se nyní vydávají na vodu. Světem na hlavě, po hlavě, bezhlavě, ale vždycky srdcem! Filmařská parta Srdcaři.cz jsou nadšenci, kteří do svého konání dávají především srdce a také ho v něm kus nechávají. Nejbližší jim je cestování, poznávání cizích krajů, adrenalin, film a fotografie. Na cestu za srdcařskými příběhy se tentokrát vydáme po vodě křížem krážem Evropou. Nový expediční projekt po vodě je tu a vše opět prožito na vlastní kůži a na Prima ZOOM. Vodní dobrodružství na Prima ZOOM: Od 2. 2. 20.00 – Srdcaři na vodě Srdcaři na vodě (8 dílů, premiéry neděle ve 20.00, reprízy středy v 9.20) Po úspěšných seriálech Srdcaři v Africe a Srdcaři na severu přichází tato partička ostřílených cestovatelů s novou sérií. Vydejte se s nimi na plavbu po evropských řekách napříč vodními cestami a pobřežím Evropy v novém seriálu Srdcaři na vodě. Začalo se natáčet v říjnu 2021 a tentokrát nebude hlavní hrdinkou putování dvanáctitunová offroadová MANka, ale dvacetimetrová říční kráska – jachta M. I. Twins. Z Prahy poplujeme po řekách a kanálech přes Berlín, Hamburk, Amsterdam, Brusel, Paříž, Vídeň, Bratislavu a Budapešť až do Černého moře. Podobný seriál u nás nebyl nikdy natočen, tak držte palce a AHOJ! Vydají se na trasu z Prahy do Severního moře a odtud pak skrz kontinent až do Černého moře a nevynechají ani proslulý Baťův kanál. Plavba z Prahy do Černého moře trvala 138 dní – propluli 13 států, 9 hlavních měst, 351 plavebních komor a celkem urazili 6 519 km. Zajímá vás, jaké nástrahy a zážitky je po cestě čekají? Tak se dívejte! Proč z Prahy? V době vlády Karla IV. patřila Praha k největším městům Evropy. „Otec vlasti“ nechal ve 14. století opravit Pražský hrad, založil univerzitu, vyprojektoval Nové město pražské, postavil kamenný most přes Vltavu a – nařídil vybudovat loděnici. Korunovaný vizionář přikládal lodní dopravě mimořádný význam, v tomhle ohledu předběhl svou dobu o staletí. Věkem rozvoje říční plavby se ale stalo teprve 19. století, kdy se zrodila paroplavba. Postupným splavněním řek a budováním kanálů začala vznikat síť vodních dálnic, až se nakonec podařilo evropská rozvodí propojit. Z Prahy tak lze doplout až do Černého moře. Labsko-vltavská vodní cesta je bohužel jedinou spojnicí mezi Českou republikou a světovými přístavy, a po nedávném zrušení projektu průplavu Dunaj – Odra – Labe už ani jiná nebude. Pokud se někomu zdá, že plout do Černého moře přes Berlín, Amsterdam, Brusel a Paříž byla oklika, tak má pravdu. Šlo by to rozhodně rychleji, ale plavba by nebyla tak pestrá a zajímavá. Kapitán a expediční loď Srdcařskou partu, tedy producenta Honzu Tutokyho, kameramana Ondru Hoška, dronaře Marka Jehličku a lodníka a režiséra Miroslava Náplavu, doplnil pátý člen – na lodi nejdůležitější člověk – kapitán Stanislav Hampala. Znali se z moravského Baťova kanálu a dokonce na menších lodích společně propluli kus Evropy. Loď holandského typu Luxemotor, pokřtěná M. I. Twins, filmařům velkoryse zapůjčil majitel Miroslav Valenta. Ve svém podpalubí skrývá dokonalé zázemí jak pro posádku, tak pro hromadu filmové techniky. Má výtlak 53 tun a šestiválcový motor Jonh Deer s nádrží na 4 tisíce litrů nafty. Jednoduše jachtařský sen. Vyplouváme! „Jistým bodem počínaje není již návratu. Toho bodu je třeba dosáhnout,“ napsal spisovatel a pražský rodák Franz Kafka. Onoho bodu dosáhli vyplutím na státní svátek 28. října, kdy už nebylo cesty zpět. Černé moře byl jejich hlavní cíl. Datum nemělo žádnou „státně-svátkovou“ symboliku, dříve pro náročnou přípravu zkrátka vyplout nestihli. Ani slavní cestovatelé Miroslav Zikmund s Jiřím Hanzelkou, když vyjížděli s Tatrami na své cesty v roce 1947 a 1959 vždy 22. dubna, tento termín neplánovali. Vyšlo jim to tak. Pomalost je přednost Vyráželi dávno po sezoně, kdy se dny krátily a teplota klesala. V době, kdy i v Nizozemsku, království jachtařů, symbolicky uzamykají kanály a jachtaři zahajují zimní spánek. Přestože v lodi měli topení, bylo jasné, že zimu budou muset přečkat někde v přístavu – mlhy, sněžení a tma totiž nejsou nejlepšími přáteli bezpečné plavby. Nakonec ty zimy zažili dvě. Do Černého moře totiž pluli v několika etapách a oněch výsledných 138 dní je součet dní strávených na palubě. Také nepluli jen v pěti. Do posádky během jednotlivých etap přibyli kamarádi, kteří s logistikou plavby pomáhali. Cestou na palubu pozvali i zajímavé hosty: slavného mořeplavce Richarda Konkolského, saxofonistu Joe Kučeru, francouzského historika Oliviera Chalina nebo rakouského architekta Petera Pelikana, spolupracovníka extravagantního rakouského umělce, malíře a ekologa Friedensreicha Hundertwassera. Někdo říční plavbě vyčítá, že je příliš pomalá. Srdcaři pomalost brali jako přednost, ale aby mohli natočit „pomalý seriál do rychlé doby“, museli nejprve sami sebe naladit na tempo plynoucí vody, pomalu ubíhající krajiny kolem a taky na zdlouhavý proces proplouvání komorami. Nebylo to jednoduché. Aniž si to uvědomujete, ať chcete nebo nechcete, tempo doby vás ovládá. Stále něco nestíháte a pořád by se hodil alespoň týden navíc. Technické divy V seriálu šlo především o to, co nejvíce ukázat úžasné propojení našeho kontinentu vodními cestami, někdy doslova dálnicemi. Od velkých řek (pluli po Vltavě, Labi, Emži, Šeldě, Seině, Marně, Mosele, Rýnu, Mohanu i Dunaji), mořských i vnitrozemských kanálů, až po kanály, do kterých se s lodí sotva vešli. Cílem je diváky provést světem lodní vnitrozemské dopravy, ukázat technické divy v podobě lodních zdvihadel, plavebních komor, tunelů nebo vodních křižovatek. Za všechny zmíníme alespoň dva výtahy v Belgii. V březnu 1957 belgická vláda odsouhlasila plán modernizace svých hlavních vodních cest. Mezi vesnicí Ronquieres v provincii Henegavsko a kopcem u města Seneffe je téměř 70metrový výškový rozdíl. Překonat ho lodí by znamenalo proplout 14 plavebními komorami na dvoukilometrovém úseku, což trvalo až dva dny – a jak se říká, čas jsou peníze. A tak inženýři dali hlavy dohromady a po šesti letech vyprojektovali doposud nevídané zdvihadlo. Dráha nakloněného výtahu Ronquieres je dlouhá 1432 metrů a překonává spád 68 metrů se sklonem téměř 5 %. Dvě ocelové kádě nebo vany, chcete-li, naplněné 5000 tunami vody, jezdí jako vagony po kolejích. Druhým zázrakem je vertikální lanový lodní výtah Strépy – Thieu. Z dálky vypadá jako velký hřib, což ho
Nové výrazné postavy v Ulici! Komu a jak zasáhnou do života?
Dění v seriálu Ulice, který se vysílá od roku 2005 na TV Nova, ovlivní tento týden hodně podstatným způsobem tři nové postavy, které se dlouhodobě podepíší na osudech různých členů stávajících uličních rodin. Překvapivá setkání čekají nejen Gábinu, ale také třeba Báru a Miloše. Tvůrci seriálu Ulice, jehož dvacátou sezonu vysílá TV Nova, nyní přivádějí do děje další nové postavy, které vstoupí do vyprávění jednotlivých osudů docela překvapivým způsobem. Setkání to budou natolik výjimečná, že začnou ovlivňovat příběhy dlouhodobě, každá z těchto postav svým specifickým způsobem. Herecký tým Ulice tak obohacují další známá jména – Kristýna Leichtová, Klára Oltová a Antonín Měkota. Je Petra ta pravá? Gábina (Aneta Krejčíková) a Jirka (Jan Holík) Hermanovi stále hledají náhradní matku, díky které by se dočkali vytouženého miminka. Nyní se zdá, že se i u nich zablýsklo na lepší časy. Gábině se konečně ozve adeptka, která zareagovala už na konci roku na jejich videovýzvu. Se seznámením si sice dala načas, teď ale udělá vše pro to, aby se s Hermanovými sešla co nejdříve. Petra Beranová v podání Kristýny Leichtové je stejně bezprostřední a přímá jako akční, a tak se dá záležitost Hermanových rychle do pohybu. Gábina si ale chvílemi nebude moc jistá, jestli je to tím správným směrem, protože Jirkovy reakce budou více než výmluvné. Ostatně i samotnou Gábinu milá Petra překvapí hned několikrát. Po tak dlouhém mlčení by totiž takovou smršť čekal asi málokdo. Proč ta náhlá změna a čím si Petra Gábinu docela nakloní? Z Comebacku do Ulice Herečku Kristýnu Leichtovou není třeba divákům TV Nova představovat. Stačí zmínit Comeback, a hned mají jasno. Ulice se stala stejným fenoménem jako tento sitkom. Sympatická herečka tu nastupuje do pořádně rozjetého vlaku na rozdíl od jiných projektů, ve kterých zazářila, jak vzpomíná na první natáčecí den? „Musím říct, že Ulice je svým způsobem specifická a člověk si na její tempo musí zvyknout. Ale moji herečtí kolegové a vůbec všichni ve štábu jsou moc vstřícní a ochotní a chápou, že jsem tady nová,“ dodává s úsměvem Kristýna Leichtová. Bára se neubrání dojetí Pro Báru bude setkání s dalším zájemcem o práci v Království hraček hned několikerou výzvou. Jednak pro ni bude záhadou, proč jí místo něj píše jeho maminka, která se s ním chystá i na přijímací pohovor. Po zkušenostech se svérázným Lukášem Chodem (Jiří Maryško) se Bára už ničemu příliš nediví, ale když se s Václavem Tůmou (Antonín Měkota) a jeho maminkou Klárou (Klára Oltová) poprvé setká, neubrání se slzám dojetí. Někoho takového, kdo by chtěl tolik pracovat jako Václav, opravdu nečekala. Přesto ho bude muset zklamat. Jenže Václav se svého snu jen tak nevzdá… Premiérové díly seriálu Ulice vysílá TV Nova od pondělí do pátku od 18:30 hod. Zdroj: TV Nova
Ostružina uvádí na trh knihu TANČI – pohybovník, český překlad portugalské knihy DANÇA
OSTRUŽINA z.s. uvádí na český knižní trh knihu TANČI, abecedně uspořádanou, vizuálně poutavou a graficky výraznou publikaci, která od A do Z zkoumá fenomén tance. Kniha přináší umělecké, historické, vědecké a filozofické pohledy na tanec, a prostřednictvím praktických návrhů na aktivity vhodné pro rodiny, školy, i volný čas inspiruje k vlastní tvorbě. Na stránkách knihy TANČI se setkáte s pestrou paletou osobností, tanečních stylů a forem z celého světa. Ze zadní strany vykukuje Manifest NE Yvonne Rainer, na jiných stránkách tančí Josephine Baker, Ludvík XIV., Isadora Duncan i Nižinského Faun. Z dalších vyskakuje Šiva, muži v oblecích a černých brýlích nesoucí rakev, hula hoop i adagio. Takovou společnost na jednom místě jen tak nepotkáte! TANČI je určena dětem i dospělým, lektorům, pedagogům i žákům, profesionálům i amatérům – všem, kteří chtějí v širším, zábavném a aktivním kontextu objevovat tanec v jeho rozmanitých podobách. Knihu napsala spisovatelka, novinářka a scenáristka Inês Fonseca Santos, nakreslil ji renomovaný ilustrátor, filmový režisér a scénograf, který získal řadu ocenění, včetně Gulbenkianovy ceny (2004) a ceny Jiřího Trnky (2022), André Letria. Letria je také zakladatelem portugalského nakladatelství Pato Lógico, které originál vydalo v roce 2022 jako součást kolekce Atividário, (aktivita + abeceda), česky Pohybovník. TANČI může sloužit jako učební pomůcka, ale jejím hlavním posláním je být hravým objektem, kterého čtení propojuje – rodiče a děti, prarodiče a vnoučata, žáky a učitele. Díky rozmanitým aktivitám kniha inspiruje k objevování tance v praxi. Projekt vznikl pod uměleckým vedením tanečnice a choreografky Barbory Látalové, v překladu Barbory Müllerové. Odbornou redakci a úpravy textu do češtiny vedly Barbora Látalová a Zden Brungot Svíteková společně s mnoha odborníky v tanečním oboru. S dovolením portugalského vydavatele Pato Lógico je kniha doplněna i o několik reálií z českého prostředí. Je to první literární počin spolku OSTRUŽINA. Proč umělecký spolek, zaměřený především na tvorbu tanečních inscenací, vydává knihu? “Protože je to pohybovník a je o tanci!” říká Barbora Látalová, iniciátorka a umělecká vedoucí projektu. „Její překlad byl tvůrčí taneční proces plný objevů a cestování napříč dějinami i tanečními styly. Knihy o tanci nám na českém trhu chybějí, proto jsme se rozhodli tento pohybovník vydat v češtině. Našim záměrem není nahradit odbornou encyklopedii, ale věříme, že tato originálně pojatá kniha bude čtenáře inspirovat k tvorbě.„ Křest knihy se uskuteční v pondělí 3. února od 18 hodin v Café Husovka. S touto knihou nejen odhalíte tajemství tanečních stylů a forem z celého světa, ale rovnou vás strhne do víru pohybu! Budeste chtít tančit v dešti s Fredem Astairem, zkusit, jaké to je v kabaretu, nebo si zatrsat s židlí za opaskem. Tak na co čekáste? Pojďte tvořit rytmus, který hýbe světem! ____________________________________________ TANČI, pohybovník Napsala Inês Fonseca Santos Nakreslil André Letria Odborná spolupráce Daniel Tércio Z portugalského originálu DANÇA vydaného roku 2022 nakladatelstvím Pato Lógico v Lisabonu přeložila: Barbora Müllerová Odborná redakce a úprava textu: Barbora Látalová a Zden Brungot Svíteková Jazyková redakce: Petra ČechováJazykové korektury: Jiří DvořákSazba a grafická úprava českého vydání: Jiří TroskovVytiskl: H.R.G., spol. s r.o., Litomyšl © Czech edition, Ostružina, 2024 První české vydání Partneři: Portugalské centrum Instituto Camões v Praze, Vize tance, NIPOSZa finanční podpory: Ministerstva kultury, Státního fondu kultury ČR, Direção – Geral do Livro, dos Arquivos e das Bibliotecas (DGLAB) / Portugal Poděkování: Zuzaně Rafajové děkujeme za revizi odborné korektury. Za konzultace k jednotlivým heslům děkujeme Janu Bártovi, Soně Beaumont, Šárce Grauové, Heather Cornell, Viktoru Čechovi, Kláře Čížkové, Mirce Eliášové, Ivaně Hessové, Anetě Hladovcové, Monice Horné, Lucii Kocourkové, Marcele Látalové, Martě Ljubkové, Daniele Machové, Blance Markové, Marku Medunovi, Nikitovi Měcháčkovi, Janě Návratové, Evě Oliva, Jitce Pavlišové, Petře Pellarové, Martě Polákové, Mish Rais, Anně Romanovské, Bebe de Soares, Markétě Stránské a Karolině Štraus Idris. Poděkování za cenné rady, jak přeložit a vydat knihu, Tereze Horváthové (nakladatelství Baobab) a Joachimu Dvořákovi (nakladatelství Labyrint & Raketa). Křest proběhne 3.2. 2025 v 18 hodin v Café Husovka, Husova 242/9, Praha 1 – Staré Město Knihu lze již nyní objednat. Rozměr: 240 x 329 mm, počet stran: 72, vazba: brožovaná šitá Cena: 380,- Kč Objednávky na: kniha@ostruzina.eu _______________________________________________________________ OSTRUŽINA z.s. je umělecký nezávislý spolek se sídlem v Praze zaměřující se na taneční a pohybovou tvorbu nejen pro mladého diváka. WEB Ostružina Zdroj: OSTRUŽINA z.s.
ROBERT GALBRAITH A JEHO CORMORAN STRIKE V NOVÉM ROMÁNU HLADOVÝ HROB
Při vyšetřování nového případu v knize Roberta Galbraitha (pseudonym J. K. Rowlingové) Hladový hrob (769 Kč) vstupuje detektiv Cormoran Strike na území tajemné náboženské sekty. Robin Ellacottové se do církve dokonce podaří infiltrovat a je tak nucena čelit situacím, na které opravdu nebyla připravena. Knihu vydává nakladatelství Kniha Zlín. Vychází jako e-book a audiokniha. Cormorana Strikea kontaktuje znepokojený muž, jehož syn se vydal do hlubin norfolkského venkova, aby se připojil k náboženské sektě. Univerzální humanitární církev navenek působí jako mírumilovná organizace, pojí se s ní však zlověstné události a nevysvětlená úmrtí. Robin Ellacottová se proto rozhodne sektu infiltrovat a odcestuje do Norfolku, aby žila inkognito mezi jejími členy. Není ale připravena na všechna nebezpečí, která tam na ni čekají – ani na to, jaké oběti bude muset přinést… Pokračování série s hlavními postavami vyšetřovatele Cormorana Strikea a jeho kolegyně Robin Ellacottové je obsáhlejší než předešlé knihy. Má rozsah 1056 stran a každou kapitolu uvozuje úryvek z poetické Knihy proměn (I-ťing), jedné z nejstarších knih lidského rodu, která významně ovlivňovala vývoj čínské civilizace a filozofie. Anglický název Running grave je citát z Dylana Thomase volně přeložený jako „Když vás čas pronásleduje jako hladový hrob…“. Tato myšlenka se vine celou knihou, stejně jako pocit smrtelnosti, který je v tomto díle velmi silný a důležitý. A jak uvozuje název knihy – viníky činy, které spáchali, jednou doženou. Rezonují zde i témata vlivu sociálních sítí zejména na mladé lidi, jejich izolace od reálného života a vznik virtuálních sociálních bublin. Postupný pocit osamělosti otevírá možnosti snadné manipulace s takto osamělými jedinci, a to je živná půda pro existenci kultů či sekt. V případě této knihy Univerzální humanitární církve, která byla původně komunou stejně smýšlejících lidí. Ovšem postupně se změnil způsob, jakým funguje, jak nabírá nové rekruty a jak manipuluje s individuálním i skupinovým vědomím. Nejen mladí lidé hledají v současném nejistém světě možné ukotvení, zamýšlejí se nad tím, zda existuje nějaká jistota mimo tento svět, a právě tím jsou zranitelní a představují snadnou kořist pro sekty, které tuto možnost připouštějí. Po 1. týdnu prodeje se kniha dostala na 1. místo v žebříčku bestsellerů ve Velké Británii, USA a Austrálii. Na Amazonu (VB) má hodnocení 4,7 (z 5 hvězdiček), na Goodreads 4,6. Recenze vyšly ve všech důležitých periodicích, jako je třeba The New York Times, Financial Times, Guardian… Strhující (. . .) příběh o tom, jak nás lidská touha po uznání a pocitu smysluplnosti může někdy svést na scestí (. . .) Hladový hrob je důkazem vypravěčského umění Roberta Galbraitha. – GUARDIAN Dojemné, strhující a děsivé – DAILY MAIL Kniha vychází 5.2. v nakladatelství Kniha Zlín, překlad David Petrů. Titul vychází i jako e-book a audiokniha. O autorovi: Robert Galbraith alias J. K. Rowlingová je známá především sérií knih o Harrym Potterovi, která vycházela v letech 1997–2007. Právě díky Harrymu Potterovi se stala celosvětově známou a uznávanou spisovatelkou. Knihy o Harrym Potterovi dostaly svoji filmovou podobu, stejně jako další její nahlédnutí do kouzelnického světa – Fantastická zvířata a kde je najít. Pro dospělé čtenáře napsala román Prázdné místo a pod pseudonymem Robert Galbraith vydává detektivní sérii s hlavním hrdinou Cormoranem Strikem. I tyto knihy byly zfilmovány. Loňský rok vyšel šestý román s touto postavou Černočerné srdce, letos pokračuje autor/ka sedmým příběhem Hladový hrob. Zdroj: Kniha Zlín
Ohlédnutí za 2024: rekordních 5 072 návštěv – rozdávali jsme smích, který léčí, do všech koutů Česka
Rok 2024 byl pro Zdravotní klauny mimořádně úspěšným obdobím. S celkovým počtem 5 072 návštěv překonala organizace všechny předchozí rekordy, a rozehrála tak úsměvy ještě na více tvářích. Zdravotní klauni zavítali nejen do 66 nemocnic po celé České republice, ale také do domovů pro seniory, hospiců, rehabilitačních center a navštívili i pacienty v domácí péči. „Každý úsměv, který se nám podaří vykouzlit, nás utvrzuje, že naše práce má nejen smysl, ale také, že ji děláme dobře. Navíc, studie provedená na Masarykově univerzitě potvrdila, že přítomnost našich Zdravotních klaunů jednoznačně přispívá ke sníženému vnímání bolesti u dětských pacientů. Rok 2024 pro nás také znamenal nejen navýšení počtu klauniád, ale také jsme spustili inovativní projekty, jako například spojení muzikoterapie s rehabilitací v léčebně v Janských lázních, který oslovilo nejen samotné pacienty, ale i jejich rodiny a zdravotnický personál,“ shrnuje Kateřina Slámová Kubešová, ředitelka organizace. Úspěchy, které psaly rok 2024 Rekordní počet klauniád Zdravotní klauni uskutečnili 3 898 pravidelných klauniád pro děti v nemocnicích, při nichž se zaměřovali na individuální potřeby malých pacientů a přizpůsobovali svá představení každé situaci, aby dětem přinesli radost a pomohli zapomenout na nemocniční prostředí. V domovech pro seniory se uskutečnilo 372 návštěv, během nichž klauni navázali osobní vazby s klienty a společně zavzpomínali na radostné chvíle z jejich mládí. Dále jsme zrealizovali 802 speciálních programů, k nimž patří muzikopaliativní klauniády, které využívají sílu hudby k uvolnění emocí a zmírnění stresu. Přidali jsme i návštěvy v hospicích nebo například návštěvy pacientů v domácí péči, kde klauni svou přítomností přinášeli radost nejen malým pacientům, ale také úlevu jejich rodinám. Nadále pokračuje program NOS! (Na Operační Sál!). Ten pomohl stovkám dětí zvládnout předoperační stres díky hravému přístupu klaunů, kteří je doprovázeli až k samotnému zákroku. Nové projekty V léčebně Vesna v Janských Lázních zahájili Zdravotní klauni jedinečný program kombinující muzikoterapii, rehabilitaci a klauniádu. Tento projekt pomáhá dětem s pohybovými potížemi překonávat náročné léčebné procesy. V lednu 2024 jsme zahájili spolupráci s domovem se zvláštním režimem G – Centrum v Táboře. Klauniády zde mají specifickou podobu přizpůsobenou potřebám klientů s ohledem na jejich onemocnění – místo navazování vztahů a příběhů se zaměřují na smyslové zážitky, jako jsou vůně květin, dotek látky nebo jemné tóny hudby. „Na pravidelnou návštěvu dvakrát do měsíce vždy zavítá klaunská dvojice přinášející humor, hezké vzpomínky a známé písničky. Klientům ochotně naslouchají a v historkách a scénkách se s nimi vracejí do dob jejich mládí. Svým vtipem přinášejí radost nejen klientům, ale i celému personálu. Jsme rádi, že jste si nás vybrali, děkujeme,“ říká Bc. Hana Měchurová, sociální pracovnice, Domov se zvláštním režimem G – Centrum Tábor. Mezinárodní spolupráce Organizace Zdravotní klaun je zapojená v síti Red Noses International (RNI) po boku dalších organizací z deseti zemí. Tato spolupráce zajišťuje nejen předávání důležitých informací, zkušeností a postupů, ale podporuje vzdělávání Zdravotních klaunů skrze mezinárodní studijní programy a praktické semináře. Organizace pokračovala v úspěšném zapojení do programu Emergency Smile pod hlavičkou RNI, přičemž čeští klauni působili v oblastech postižených přírodními katastrofami. Osvětové aktivity Na Masarykově univerzitě přišli s významným výzkumem potvrzujícím pozitivní vliv klauniád na vnímání bolesti u dětských pacientů. Jeho výsledky mimo jiné zdůraznily snížení vnímání bolesti a zlepšení psychické pohody malých pacientů. Kromě toho naši lektoři nabídli celou řadu seminářů a dílen zdravotnickému personálu i studujícím lékařských fakult. Spolupráce s 2. a 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, Fakultní Thomayerovou nemocnicí v Praze, Západočeskou univerzitou v Plzni a dalšími institucemi přinesla praktické vzdělávací programy o neverbální komunikaci, humoru a jejich praktické aplikaci. Naši odborníci také představili novou koncepci seminářů na XVIII. Pediatrickém kongresu v Hradci Králové a na Česko-slovenském foniatrickém kongresu. Důležitým milníkem bylo zahájení programu vzdělávání v dětské paliativní péči na 3. LF UK díky podpoře Nadace rodiny Vlčkových. Příběhy, které inspirují Jedna z mnoha zpětných vazeb, kterou obdrželi Zdravotní klauni, pochází od maminky Dany z Kroměříže: „Moc bych chtěla poděkovat klaunům, kteří dnes navštívili mě a našeho malého Vojtíška. Když se otevřely dveře, začala jsem strašně plakat. Po týdnu, kdy jsme byli zavření na pokoji, to bylo neuvěřitelné potěšení. Byli nádherní, vtipní, milí a Vojta se na ně smál. S manželem vám moc děkujeme!“ „Moc si vážíme toho, že navštěvujete v rámci muzikoterapie i naše imobilní, obvykle nekomunikující klienty. Dokážete v nich vzbudit opravdu velké pozitivní emoce, což nám se při běžném kontaktu nepodaří. Vidět klienty, kteří většinu času nekomunikují, jak na vás najednou celí rozzáření reagují, je jen ukázka toho, že vaše práce má velký smysl právě i v zařízeních pro seniory. Ještě jednou děkujeme za vaši práci, “ říká Mgr. Aneta Nalewajková, sociální pracovnice z Domova pokojného stáří Kamenná v Brně. Zdroj: ZDRAVOTNÍ KLAUN