Letní slavnosti staré hudby na křídlech bájného Fénixe

Emblémem 27. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby je jeden z nejvěhlasnějších mytologických motivů napříč kulturami i tisíciletími – ohnivý pták Fénix. Zpěv tohoto mírumilovného stvoření působí magicky a jeho slzy mají léčivé účinky. Na jeho kouzelných křídlech se festival s podtitulem MÝTY A LEGENDY vydá od 16. července do 5. srpna za poklady (nejen) evropské hudební historie. Program nabízí rozmanitá hudební zpodobnění postav antické mytologie, odraz legend o svatých ve vokální polyfonii 16. a 17. století, skladby opředené mnoha mýty i pocty slavným skladatelům a virtuosům, kteří zanechali mimořádnou stopu v hudební historii. „Mytologie je kolektivní pamětí a duší civilizace, z níž pramení naše představy o světě, životě i lidských hodnotách. Mýty a legendy nás od počátků provázejí jako univerzální příběhy, které inspirují umění napříč staletími – hudbu nevyjímaje. Na letošním festivalu se k nim vracíme jako k živému zdroji imaginace, objevování i sdílené paměti,“ uvádí k nadcházejícímu ročníku festivalu jeho hlavní dramaturgyně Jana Semerádová. V rámci koncertních večerů se posluchači vydají například na cestu za nesmrtelnými příběhy olympských bohů, pěvce Orfea a jeho milované Eurydiky, Argonauta Iásóna a jeho osudové lásky a zrady vůči Médee… Průvodci jim budou přední interpreti mezinárodní scény, z nichž většina vystoupí v České republice poprvé. Například německý basbarytonista Andreas Wolf, britský vokální soubor Stile Antico, belgický vokálně-instrumentální soubor Scherzi Musicali pod vedením Nicolase Achtena, španělský soubor OBNI s houslistkou a uměleckou vedoucí Miriam Hontanou či mladý německý soubor I Zefirelli. Publikum si bude moci vyslechnout i celou řadu neobvyklých hudebních nástrojů, například chitarrone, colascione, chitarrino, oud, setar či cink. Koncertní programy byly vesměs připraveny přímo pro Letní slavnosti staré hudby a řada děl zazní ve světové i české novodobé premiéře. Slavnostní zahájení 27. ročníku festivalu bude patřit londýnskému vokálnímu souboru Stile Antico, který v akusticky jedinečném kostele Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském opatství připomene významné postavy křesťanské tradice i výročí 800 let od úmrtí sv. Františka z Assisi a představí „hudební hagiografii“ renesanční Evropy. Druhý koncert nabídne v zámku Troja nadčasový příběh bájného pěvce Orfea v podání vlámského souboru Scherzi Musicali pod vedením Nicolase Achtena, který se představí nejen jako pěvec, ale i instrumentalista na rozmanité dobové nástroje. Další večer zavede publikum do světa antických mýtů. Německý soubor I Zefirelli v Letním refektáři Strahovského kláštera oživí příběh Iásóna a argonautů prostřednictvím instrumentální hudby raného baroka. Následující koncert, situovaný do kostela sv. Šimona a Judy, bude patřit španělské houslistce Miriam Hontaně a souboru OBNI, kteří v programu Violino virtuoso představí vrcholná díla italské houslové školy. Poprvé se na festivalu objeví i mezinárodní projekt Metamorfosi, jenž propojí hudební tradice Východu a Západu v jedinečném dialogu inspirovaném antickými Proměnami a zazní v prostorách Trojského zámku. Festivalový program nabídne i návrat do zlatého věku anglické hudby v podání Vittorio Ghielmi Viol Quartet, který v Lobkowiczkém paláci představí repertoár pro gambové consorty včetně děl Henryho Purcella. Závěrečný koncert v kostele sv. Šimona a Judy bude tradičně patřit rezidenčnímu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Program sestavený pro tuto příležitost propojí operní tvorbu Georga Friedricha Händela a Henryho Purcella se světskými kantátami Johanna Sebastiana Bacha a vyzdvihne nadčasovou inspiraci mytologickými tématy. Sólistou večera bude německý basbarytonista Andreas Wolf. Online rezervace a předprodej vstupenek začíná 13. dubna v 10 hodin. Koncerty se budou konat v sakrálních a světských historických prostorách hlavního města Prahy (Emauzský klášter, zámek Troja, kostel sv. Šimona a Judy, Lobkowiczký palác, Strahovský klášter). Více informací na www.letnislavnosti.cz. Legendae sanctorum „In honorem Sanctorum…!“ Zahajovací koncert 27. ročníku zazní v nadpozemské akustice kostela Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském opatství. O nezapomenutelný zážitek se postará fenomenální londýnský soubor Stile Antico, jenž v České republice vystoupí úplně poprvé. Úhelným kamenem večera bude úcta ke svatým – velkým mužům a ženám víry, kteří byli vnímáni jako vzory zbožného života a o jejichž životech vypráví specifický literární žánr – legendy. Zpívat se bude například ke cti sv. Jakuba, Ondřeje, Cecilie, Kateřiny či Františka z Assisi, od jehož smrti uplyne v roce 2026 rovných 800 let. Program, sestavený přímo pro tuto příležitost, oživí repertoár z per anglických, franko-vlámských, italských a španělských velikánů renesanční polyfonie a představí část „hudební hagiografie“ 16. a počátku 17. století. Orámují jej Credo z Missa papae Marcelli a Allegriho Miserere mei – díla, která jsou sama o sobě opředena mnohými hudebněhistorickými mýty a legendami. Nechte se pohltit mozaikou dvanácti hlasů, v níž se hudba, historie a křesťanská mystika složí v jeden proud čisté krásy! Orfeo ed Euridice Nesmrtelný příběh bájného pěvce Orfea vypráví o tom, jak mocné je umění a především hudba, která dokáže obměkčit i vládce podsvětí. Zároveň však varuje před lidskou slabostí, zvláště strachem a pochybami, jež mohou zničit i tu největší naději… Tato báje inspirovala mnoho (nejen italských) autorů renesance a rodícího se baroka – Claudia Monteverdiho, Jacopa Periho či Giulia Cacciniho nevyjímaje. Okouzlující pěvcův hlas dokázal uchvátit bytosti lidské i mytické. Stejně jako Orfeus a Giulio Caccini, i umělecký vedoucí souboru Nicolas Achten se při zpěvu doprovází na rozmanité drnkací nástroje – teorbu, chitarrone, harfu či colascione. Instrumentář proslulého vlámského souboru Scherzi Musicali je však ještě pestřejší – posluchači uslyší i další méně známé nástroje (lirone, chitarrino) užívané pro doprovod zpěvu kolem roku 1600. Po všech stránkách mimořádný večer se uskuteční v jedné z nejvýznamnějších a také nejkrásnějších barokních památek v Čechách, která je díky své bohaté malířské i sochařské výzdobě mytologií přímo prostoupena… Viaggio magico S německým souborem I Zefirelli se posluchači vydají na bájnou výpravu a vystoupají z Letního refektáře Strahovského kláštera přímo na palubu legendární lodi Argó, s níž argonauti pátrali po zlatém rounu. Příběh o Iásónovi a jeho dobrodružné cestě patří k nejvýznamnějším řeckým mýtům a je symbolem spolupráce, vytrvalosti, lidské touhy po poznání a odhodlání překračovat hranice, jakož i morální nejednoznačnosti či prchavosti pozemské slávy a bohatství… Program sestavený z instrumentálního repertoáru raného italského baroka, plného působivých hudebních vyjádření rozmanitých citů, vášní a nálad, nabídne neodolatelný zpěv Sirén, ladný tanec nymf, dramatické mořské bouře i obdiv k oslnivému lesku zlatého pokladu. Připomene také odstíny osudového příběhu Iásóna a Médey – od bezbřehé lásky

Klenot české hudební scény Lucie Bílá slaví kulatiny v Máme rádi Česko

Je to skutečný poklad. Československý klenot, který na své konto sbírá ceny, jako jiní sbírají pohlednice. 21 zlatých Slavíků, 16 cen Anděl, 15 cen TýTý a k tomu třeba i cenu Thálie. A přesto zůstává, jak sama říká a jak naznačuje název její poslední desky, obyčejnou holkou. Lucie Bílá slaví kulaté narozeniny a pořad Máme rádi Česko jí vzdá hold tak, jak to umí nejlépe, s láskou, humorem a obrovským obdivem. Tentokrát se soutěžní týmy skládají výhradně z lidí, kteří Lucii znají nejlépe, z kolegů jejího milovaného divadla. Maminy a Taťkové z muzikálů se potkali na jednom place a bylo to přesně tak bouřlivé, jak byste čekali. V týmu kapitána Jakuba Prachaře nastoupí Vašek Kopta, Aleš Háma a Tomáš Savka. Na straně kapitána Vojty Kotka bude stát samotná Lucie Bílá, Markéta Schimmerová a Katka Pechová. Vojtův telefon a konec manželstvíNebyl to nikdo jiný než Vojta Kotek, kdo se postaral o první trapas večera, a to doslova během prvních vteřin natáčení. Když začal představovat svůj dámský tým, rozeznělo se studio nečekaným vyzváněním. Vojta si zapomněl vypnout telefon a chtěl to profesionálně přejít, jenže Lucie neváhala ani vteřinu. Přistoupila k jeho místu a telefon prostě zvedla. „Nemůže, je v koupelně,“ prohlásila suverénně, zatímco se Vojta červenal a omlouval, že musí rychle zavolat ženě. Lucie mu poradila, ať tam zavolá, že to byl fór pro kameru. Když se konečně dostal k představení podruhé, přidal větu, která zaručeně zůstane divákům v paměti: „Je mi velkou ctí, že po mém boku stojí dáma, která zřejmě právě ona bude stát za mým rozvodem. Na to jsem velice pyšný.“ Aleš Háma na tenkém ledě: Jak se (ne)hodnotí šéfováO pozdvižení večera se postaral Aleš Háma. Muž, který se nebojí ničeho. Ani vlastní ředitelky. Když moderátor Libor Bouček otevřel zdánlivě nevinné téma, jaká je Lucie jako šéfová divadla, bylo vidět, že se někteří soutěžící do odpovědi zrovna nehrnou. Aleš se ale chopil mikrofonu s odvahou a humorem sobě vlastním prohlásil, že Lucie je svérázná, spontánní a upřímná a tam, kde nebyla bohem obdarovaná, třeba v ekonomické oblasti, má prý geniální talent obstarat si opravdové profesionály. Lucie okamžitě reagovala: „To si ještě potom vysvětlíme. To spolu probereme.“ Aleš se ale nenechal zastrašit. Prý si to obhájí, a jinak že divadlo má obrovskou výhodu, protože tam je vždycky dobrá atmosféra. „Tím bych to skončil,“ dodal diplomaticky. Vojta podotkl: „Do dneška byla.“ A Vašek Kopta přidal diagnózu: „To, co jste možná slyšeli, byl ten praskající tenký led, na kterém kolega Háma chvíli stál, a teď už v podstatě není mezi námi.“ Aleš se ale nevzdával a tvrdil, že si na tom ledě pokusil o trojitého axla, jen se nepovedl. Tečku za scénkou dal Jakub Prachař: „Já jsem viděl ve Václavových očích tu hrůzu, že už teď ví, že se musí učit Alešovy texty.“ Lucie o sobě: lichotky, Otrokovice a rybička z akváriaLucie přiznala, že celý díl pro ni byl jednou velkou lekcí v přijímání komplimentů, a ta lekce ji pořádně potrápila. Lichotek bylo prý tolik, že měla neustále chuť ukazovat na ostatní. „Jsem prostě ten typ, co nikdy moc lichotky neuměl přijímat. Každému jsem to rozmlouvala, ale učím se to nedělat.“ Co ji překvapilo? Že netuší, kolik hlasů dostala za posledních pět let do Slavíka, tipovala méně. Mnohem víc se ale bála zeměpisných otázek. Jak sama přiznala, neřídí, vzadu navléká andělíčky, řídí Ráďa, a kdyby ji někde nechali, ztratí se. Města prý poznává podle šaten, osvětlení v sále a hlediště, ne podle mapy. Český ráj ale má zmáknutý, protože to je podle ní nejkrásnější místo v zemi. Svou lásku k Československu neskrývá: „Jsem Čechoslovačka, táta byl z Petržalky. Několik let jsem nebyla u moře a nechybí mi to. Když přejedu hranice, jsem ztracená jako rybička, co vypadne z akvária.“ Na dovolenou opět zamíří do Českého ráje. A odpočinek? Ten u Lucie Bílé prakticky neexistuje. Po natáčení ji čekal ještě večerní koncert a noční přejezd na Slovensko a přesně tak to má ráda. „Mám trochu alergii na volno. U dne, kdy se nic neděje, mám pocit, že je ho škoda,“ smála se. Relaxuje prý jedině na jevišti. Všechno okolo je těžká práce, ale ten moment na pódiu je odměna. „Jsem obyčejná holka, co má to povolání jenom trošku víc vidět. Jinak mám starosti jako ostatní.“ Aleš Háma: patriot s krajíčkem u PrahyVtipálek večera na otázku, zda je patriot, odpověděl bez váhání kladně. Prý by dokázal na chvíli odejít, ale vždycky s vědomím, že se může vrátit. „Žijeme v unikátním kousku zeměkoule. Je tu relativně bezpečno, krásná čtyři roční období, byť některá už slábnou,“ řekl. A pak přidal moment, který prozradil, že za tím vtipálkovským brněním bije měkké srdce: „Vždycky když se to letadlo blíží k Praze, mám trochu na krajíčku.“ Oblíbené místo v Česku vybrat nedokázal. Od Krušných hor přes Jindřichohradecko, Máchův kraj až po Krkonoše a nově i okolí Dalešické přehrady. Těch míst je prý prostě moc. Večer plný humoru, lásky a obdivu k ženě, která zůstává navzdory 21 Slavíkům „obyčejnou holkou“. Lucie Bílá, její divadelní rodina a spousta překvapení, to vše v novém díle Máme rádi Česko v pátek 10. dubna ve 20.15 na Primě! Foto a video: FTV Prima

Napětí, historie i útěk za novým životem – to jsou dubnové novinky nakladatelství MOBA

Detektivní zápletky, historická dramata i příběhy o nových začátcích. Dubnové knižní novinky nakladatelství MOBA přináší příběhy oblíbených českých i zahraničních autorů. Britská klasika Milovníky klasické detektivky potěší Ann Granger a její detektivní román Smrt na lovu (do češtiny z originálu Death on the Prowl, přeložila Michaela Martinová). Když Jerry Harrison jedné zimní noci přijme ve svém odlehlém domě nevítaného návštěvníka, rozhodně neočekává, že tato noc bude jeho poslední. Druhý den ráno ho však uklízečky najdou smrtelně pobodaného a policie má na starosti vyšetřování vraždy. Zpočátku si inspektorka Jess Campbellová a superintendant Ian Carter nejsou jistí, zda jde skutečně o Harrisona, ale netrvá dlouho a sousedka Eleanor Holderová jim jeho identitu potvrdí. A na povrch vyplují i další okolnosti… Templáři, Skotsko a vražda Vlastimil Vondruška přichází s druhým dílem série s Afroditou Rossovou Dědictví skotských templářů. Úspěšná lingvistka a historička se tentokrát vydává ze zříceniny moravského Templštejna až do Skotska, kde se podle legend ukrývá další templářský poklad. Pátrání se však brzy změní v nebezpečný případ. Na rodinném hradě dojde k vraždě a Afrodita se ocitá mezi podezřelými.  Oheň, zrada a staré hříchy Historický román Pravda v plamenech Jaroslavy Černé zavede čtenáře do spáleniště honosného domu vážené šlechtické rodiny Vodňanských. Když na místo dorazí soudní vyšetřovatel Borek, nalezne už pouze ohořelá těla. Proč obyvatelé před ohněm neutekli? S pomocí staroměstského kata Hanuše Mydláře Borek brzy zjišťuje, že byli krutě zavražděni. Důvodů mstít se rodině váženého velkostatkáře se nabízí víc než dost, muž byl totiž pověstný svůdník a nadělal si spoustu nepřátel. Byla to vražda ze žárlivosti, nebo byl motiv činu úplně jiný? Nový začátek pod španělským sluncem Román Pod andaluským nebem od Jo Thomas (z originálu Retreat to the Spanish Sun přeložila Marie Štefanidesová) přináší čtivý a silný příběh. Hrdinka Eliza odjíždí z přeplněného domova do jižního Španělska, kde nachází nejen novou práci, ale i nový smysl života. Mezi iberskými farmami, gastronomií a sluncem začíná znovu a možná i s novou láskou.  Vraždy v kulisách historie i současnosti Dubnovou nabídku doplňují také nové české detektivky. Historická krimi Ohavné mordy boleslavské autorů Jiřího Dobrylovského a Jany Vitoušové sleduje sérii brutálních zločinů v kališnické Mladé Boleslavi. Oblíbená Edice Původní česká detektivka se rozšíří o další dva tituly. Vražedné ego Martiny Novotné sleduje vyšetřování smrti muže nalezeného na hladině řeky Labe protékající královským městem Nymburkem. Pro kapitána Přibyla a poručíka Dvořáka tak začíná nový případ. Musí zjistit, zda se onen utopenec do řeky dostal sám, či mu tam někdo pomohl… A pokud ano, tak kdo a hlavně proč? A v knize Případ pana Lály Petra Eidlera se detektivní pátrání propojuje s minulostí sahající až do období protektorátu a terezínského ghetta a dávné zrady, která poznamenala životy mnoha generací… Dubnové novinky nakladatelství MOBA Vlastimil Vondruška, Dědictví skotských templářů, druhý díl románové série Ann Granger, Smrt na lovu, britská detektivka Jaroslava Černá, Pravda v plamenech, historický román Jo Thomas, Pod andaluským nebem, román pro ženy Jiří Dobrylovský a Jana Vitoušová, Ohavné mordy boleslavské, historická krimi Martina Novotná, Vražedné ego, Edice Původní česká detektivka Petr Eidler, Případ pana Lály, Edice Původní česká detektivka Zdroj: nakladatelství MOBA

Divadlo a investigativní žurnalistika – Činohra ND se podílí na novém evropském projektu TRUST

Národní divadlo je jedním z devíti evropských divadel, která se zapojila do ambiciózního projektu TRUth on STage – Stories, Journalism, Theatre (TRUST), zaměřeného na propojení divadla a investigativní žurnalistiky. Projekt je částečně financován z fondů Evropské unie, a to částkou 1 milion eur. Činohra Národního divadla do projektu TRUST vstoupila ve spolupráci s novinářem Vojtěchem Boháčem a nezávislým médiem Voxpot.cz. Devět předních evropských divadel pod vedením divadelní sítě European Theatre Convention (ETC) a divadla Schauspiel Köln se v rámci projektu zaměří na nové podoby spolupráce mezi divadly a novináři. Budou hledat cesty, jak převést novinářskou tvorbu na jeviště, bojovat proti dezinformacím, vytvořit prostor pro kritický veřejný dialog, a posílit tak demokracii. Cílem projektu TRUST, který byl zahájen v březnu 2026 a potrvá do června 2028, je potvrdit historickou roli divadla jako prostoru společenské reflexe a občanské angažovanosti v době, kdy se Evropa potýká s rostoucími krizemi, protidemokratickými náladami a nekontrolovaným šířením dezinformací. Umělci a novináři z různých koutů Evropy se společnými silami ponoří do aktuálních událostí a pokusí se z nich vytvořit silné divadelní inscenace, jež přimějí diváky, aby se zamysleli, kladli si otázky a osobně se zapojili. Projekt vychází z přesvědčení, že pokud se spojí divadlo s étosem důsledného hledání pravdy, kterým je vedena (nejen) investigativní žurnalistika, vznikne mocný prostor pro veřejný dialog a demokratickou diskuzi. Významnou inspirací je činnost divadla Schauspiel Köln, které projekt vede, a jeho uznávaného uměleckého ředitele Kaye Vogese, jehož divadelně-žurnalistická inscenace Geheimplan gegen Deutschland z roku 2024 – spojená s odhalením plánů krajně pravicových politiků v Německu zpravodajským médiem CORRECTIV – byla uvedena ve 40 divadlech po celém Německu a prostřednictvím živého vysílání a videa na vyžádání ji vidělo 1,5 milionu diváků. Inscenace významně přispěla k největším protestům v německé historii, kdy do ulic vyšly 4 miliony lidí Možnost zapojit se do projektu jednoznačně oceňují také Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, umělečtí ředitelé Činohry Národního divadla: „Činohra ND chce navázat na úspěšný projekt Privatizace a rozvinout hledání aktuálních společenských témat ve spolupráci s novináři a umožnit hlubší společenskou diskuzi nad rámec jednoho novinového článku. Proto jsme vstoupili do evropského projektu TRUST, který propojuje několik významných evropských institucí. Tento projekt nám umožní financování širšího výzkumu inscenačních týmů v dlouhodobé spolupráci s novináři, výměnu zkušeností takovýchto týmů napříč Evropou a nacházení možností, jak inscenovat ‚žurnalistické‘ divadlo. Hlavním výstupem a cílem by tak měla být, kromě aktuálních intervencí a drobných performancí, zejména nová autorská inscenace v režii Petra Erbese a Borise Jedináka.“ „Divadlo vždy pomáhalo společnosti vyznat se ve složitém světě,“ uvedla Heidi Wiley, výkonná ředitelka ETC. „V době zahlcené roztříštěnými informacemi potřebujeme vypravěče, kteří dokáží jasně a přesně popsat naléhavé události. Rozhodnutí Evropské unie investovat do projektu TRUST 1 milion eur představuje odvážný krok ve snaze vytvořit prostor pro společnou soustředěnou tvorbu, kde budou moci diváci přemýšlet, hledat a společně rozhodovat o tom, co je pro jejich svět nejlepší.“ „Svou investicí do projektu TRUST Evropská unie zdůrazňuje zásadní úlohu kultury při ochraně demokratických hodnot,“ uvedl Kay Voges, umělecký ředitel divadla Schauspiel Köln. „Prostřednictvím odvážných experimentů a mezioborové spolupráce si projekt TRUST klade za cíl vytvořit stabilní evropský model žurnalistického divadla, a zajistit tak, aby se divadla po celé Evropě stala prostorem, kde se pátrá po pravdě, kde se sdílejí příběhy a kde se komunity scházejí, aby společně utvářely svou budoucnost.“ Celoevropské partnerství Subjekty zapojené do projektu TRUST odráží evropskou kulturní rozmanitost. Spojují se zde přední divadla, novináři a partnerská média i největší síť veřejně financovaných divadel v Evropě, European Theatre Convention (ETC): ● Schauspiel Köln (Německo) ● European Theatre Convention (Německo) ● Národní divadlo Ivana Vazova v Sofii (Bulharsko) ● Národní divadlo (Česká republika) ● Teatro Nacional Dona Maria II, Lisabon (Portugalsko) ● CDN – National Dramatic Center – Théâtre Nanterre-Amandiers (France) ● Divadlo Örkény, Budapešť (Maďarsko) ● Folkteatern Göteborg (Švédsko) ● Volkstheater Wien (Rakousko) ● De Toneelmakerij, Amsterdam (Nizozemsko) Tito partneři z různých koutů evropského kontinentu představují široké spektrum divadelních scén a tradic. Jejich první pracovní sympozium se uskutečnilo 27.–29. března 2026 v divadle Schauspiel Köln. https://truthonstage.eu/ European Journalistic Theatre Collective (Evropské sdružení žurnalistického divadla) V rámci projektu TRUST vzniklo Evropské sdružení žurnalistického divadla. Jeho členové společně: ● připraví inovativní divadelní inscenace založené na výzkumu a investigativní žurnalistice, ● budou učit divadelníky účinné spolupráci s novináři, ● vytvoří adaptabilní podobu žurnalistického divadla, která bude sloužit jako vzor pro další evropská divadla, ● posílí vazby mezi mediálními organizacemi a kulturními institucemi, ● zprostředkují divákům kritický dialog o složitých společenských otázkách. Kromě divadelníků by měl projekt přinést hmatatelný přínos i novinářům tím, že rozšíří jejich dosah, zvýší zapojení veřejnosti do investigativní žurnalistiky a bude posilovat demokratické hodnoty a sociální soudržnost. O European Theatre Convention (ETC) European Theatre Convention (ETC) byla založena v roce 1988 a jde o největší síť veřejných divadel v Evropě. Tato umělecká organizace podporuje evropské divadlo jako živou platformu pro dialog, demokracii a vzájemnou spolupráci, jež odráží a zapojuje současné rozmanité publikum a měnící se společnost. Současný čtyřletý program ETC s názvem European Theatre: BREAK THE MOULD (Evropské divadlo: Opusťte škatulky) je spolufinancován Evropskou unií a slouží na podporu vzájemných vztahů, profesního rozvoje a umělecké spolupráce divadelníků v celé Evropě. Představuje divadlo jako klíčovou uměleckou formu jednadvacátého století. Síť ETC má 75 členů z více než 30 zemí a je podporována z programu Evropské unie „Kreativní Evropa“. Zdroj: European Theatre Convention (ETC)

YouTube kanál Nerdopolis překonal 100 000 odběratelů. Projekt dvou autorů dnes generuje milionové příjmy

YouTube kanál Nerdopolis překonal hranici 100 000 odběratelů a zařadil se mezi úspěšné české tvůrce, kteří získali takzvané ocenění Silver Play Button a zhruba mezi 0,3 % kanálů globálně, které takové mety dosáhly.1 Projekt, který začal na sociálních sítích jako generátor memů ze světů Pána prstenů, Harryho Pottera či Zaklínače a dalších, se během posledních zhruba dvou let proměnil v poloprofesionální mediální platformu s milionovými ročními příjmy. Za Nerdopolis stojí dvojice autorů: Libor Pokorný (Libo-Wan Kenobi) a Jan Vítů (Honzík Křepelka). Zatímco Pokorný se stal hlasem, který zní ze všech videí, Vítů stojí za jejich střihem a technickou produkcí. Obsah kanálu se zaměřuje na popkulturu – především fantasy, sci-fi, filmy a hry – ale také na příběhy z historie, které patří k nejsledovanějším formátům projektu. Z fanouškovských memů k milionovému projektu Nerdopolis původně vznikla jako facebooková a instagramová stránka publikující popkulturní memy. Jedním z dlouhodobých running gagů komunity byla a je otázka proslavená světem Pána prstenů: „Kde byl Gondor, když padly Západní úvaly?“ Ironií osudu dnes Pokorný působí jako marketingový manažer ve společnosti J&T REAL ESTATE, kde se podílí mimo jiné na komunikaci developerského projektu Nový Rohan. Ten může názvem evokovat právě zemi, ze které pochází král Théoden, autor věty, která vešla do dějin nejen Nerdopolis. „Když jsme začínali, šlo čistě o zábavu. Dnes máme kanál, který sleduje zhruba půl miliónů unikátních diváků měsíčně a fungujeme jako menší multimediální projekt,“ říká Pokorný. Miliony ročně z YouTube S rostoucím publikem roste i ekonomická stránka projektu. Nerdopolis dnes generuje pravidelně šestimístný příjem měsíčně pouze z YouTube, v součtu jde o nižší miliony korun ročně. Nedávno se také tvůrci dohodli na spolupráci se společností Seznam.cz, díky které se videa objevují a monetizují také na platformě Stream.cz. Nerdopolis i mimo internet Projekt se postupně rozšiřuje i do offline světa. Autoři například vytvořili scénické představení o životě a díle J. R. R. Tolkiena, které vzniklo ve spolupráci s podcasty Tam a zase zpátky a Toulky s Tolkienem a pravidelně se reprízuje v různých městech České republiky. Pro Jana Vítů je dnes tvorba obsahu hlavní profesí. Pokorný má stále své zaměstnání v real estate marketingu, což z Nerdopolis dělá poněkud netypický příklad úspěšného tvůrčího projektu, kdy se mu jeden z tvůrců projektu dále věnuje pouze ve svém volném čase. Podobné příklady nejsou ve světě YouTube úplně běžné, ale existují. Například americký tvůrce William Osman si vedle svého milionového YouTube kanálu vybudoval kariéru jako inženýr a technologický vývojář. „YouTube jsme nikdy neplánovali jako kariéru. Přesto dnes díky němu máme vlastní společnost a umožňuje nám dělat věci, které by jinak nevznikly,“ říká Vítů. „YouTube je jen začátek. V hlavě máme plány na další projekty, které bychom na úspěchu Nerdopolis chtěli postavit. V minulosti jsme třeba v Knihách Dobrovský vydali vlastní diář Průvodce fantastickým rokem fanouška popkultury a máme v hlavě další nápady,“ dodává Pokorný. Zdroj: YouTube kanál Nerdopolis

Dny evropského filmu: od Sorrentina přes Pálfiho a Ozona po nové režisérské hvězdy

Očekávané novinky etablovaných režisérů, oceňované debuty i filmy, v nichž hraje klíčovou roli hudba. 33. ročník festivalu Dny evropského filmu (DEF) přinese od 9. dubna na plátna kin silná společenská témata, intimní lidské příběhy i formálně odvážná díla. V české distribuční premiéře či předpremiéře nabídne hned několik filmů. Osobně v Praze představí oceňovaný dokument Šepot lesa (Whispers in the Woods) Vincent Munier, projekce filmu Vlci (Wolves) se uskuteční za účasti režiséra Jonase Ulricha a producentky Nicole Ulrich a drama Co je ti, holka? (Little Trouble Girls) Uršky Djukić uvede představitelka hlavní role Jara Sofija Ostan. Cestu do českých kin otevře dále novince maďarského provokatéra Györgye Pálfiho Slepice (Hen), nové adaptaci románu Alberta Camuse Cizinec (The Stranger) Françoise Ozona či filmu Hladovka (Hunger Strike Breakfast) od Karolise Kaupinise. Více než dvě desítky festivalových titulů se do české distribuce jinak nedostanou, a DEF tak nabízí mimořádnou příležitost vidět je na velkém plátně. Mezi ně patří například v San Sebastiánu oceněná hořká komedie Maspalomas a naléhavé drama Bez tíže nebo vizuálně odvážný snímek s cenou z Locarna Bílý šnek. Do kin míří i film oscarového režiséra Jima Sheridana Rekonstrukce (Re-creation) nebo Dracula experimentátora Radu Judeho. Kolekci doplní z domácí produkce aktuálně Českými lvy oceněné filmy Karavan a Pohádky po babičce. „Vybrali jsme filmy, které nejen oslovují diváky, ale také originálně a různorodě zpracovávají témata identity, paměti a společenských změn. Chceme nabídnout program, který je svěží, živý a překvapivý,“ říká programový ředitel festivalu Šimon Šarfánek. V samostatné sekci pak festival připomene snímky Paola Sorrentina, včetně oscarové Velké nádhery (The Great Beauty), a mezi festivalovými hosty bude i Sorrentinův dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Ceny vítězům festivalové sekce Poprvé, věnované filmovým debutům, a soutěžní sekce Film a hudba budou předány při slavnostním zahájení 9. dubna. Filmovou nabídku zpestří bohatý doprovodný program pro všechny generace a profesní skupiny – od diskusí a masterclass Sorrentinova dvorního střihače Cristiana Travaglioliho přes projekce pro školy a seniory, animační dílny až po prostor pro neziskové organizace a debaty k festivalovým titulům. DEF se uskuteční od 9. do 14. dubna v Praze v kinech Světozor, Edison Filmhub a Přítomnost, a také v ostravském Minikině. Brněnská část přehlídky se uskuteční od 12. do 19. dubna v Artu. Od 15. do 19. dubna se na festival mohou těšit filmoví fanoušci v dalších regionech, konkrétně: Boskovice (Panorama), Frýdek-Místek (Kino Vlast), Havířov (Kino Centrum), Hodonín (Kino Svět), Hradec Králové (Bio Central), Jablonec nad Nisou (Kino Junior), Přerov (Metro 70), Šumperk (Kino Oko), Vrchlabí (Kino Střelnice) a Znojmo (Kino Svět). Kompletní program a vstupenky jsou k dispozici na www.eurofilmfest.cz Přední režiséři a herecké hvězdy Festivalová sekce Panoráma představuje sílu současného evropského filmu v celé šíři, s etablovanými režiséry i hereckými hvězdami. Uvede novinku francouzského režiséra Françoise Ozona Cizinec (The Stranger), černobílou adaptaci románu Alberta Camuse odehrávající se v Alžírsku 30. let, která získala Césara pro nejlepšího herce ve vedlejší roli a tři ceny francouzské kritiky Lumière. Do doby před pádem železné opony zve diváky polská režisérka Kasia Adamik filmem Zima Vran (Winter of the Crow), jenž přibližuje napjatou atmosféru Varšavy konce roku 1981. Litevská Hladovka (Hunger Strike Breakfast) Karolise Kaupinise pak připomíná události začátku 90. let, kdy litevskou televizní stanici obsadí ruští vojáci. Jak se při rekonstrukci zločinu mění pravda i pravděpodobnost, je tématem irského filmu režisérského dua Jima Sheridana a Davida Merrimana Rekonstrukce (Re-creation) s Vicky Krieps v hlavní roli. Aktuální dokument fotografa a dokumentaristy Vincenta Muniera Šepot lesa (Whispers in the Woods), oceněný dvěma Césary a s rekordní návštěvností ve francouzských kinech, je úchvatným vyznáním krásám a tajemstvím francouzského hvozdu, ale i jeho vlastnímu otci. Po projekci proběhne diskuse se zástupci organizace Hlas zvířat. Originální pohled na upírský mýtus nabídne rumunský snímek kultovního režiséra Radu Judeho Dracula. Otázky rodiny a vlastní identity v konfrontaci s očekáváními a společenskými normami se pak prolínají snímkem španělské režisérky Isabel Coixet Trojí loučení (Three Goodbyes), zachycujícím melodramatické zvraty osudového vztahu. Hlavní roli ztvárnila vynikající herečka Alba Rohrwacher. Téma rodiny najdeme i v norském filmu Solomamma Janicke Askevold, sledujícím novinářku hledající dárce spermatu pro své dítě, i ve snímku Co je ti, holka? (Little Trouble Girls) Slovinky Uršky Djukić, který zkoumá konflikt víry a sexuality v katolickém pěveckém sboru. Pražskou projekci osobně uvede představitelka hlavní role Jara Sofija Ostan. Z českých filmů festival nabídne road movie Zuzany Kirchnerové Karavan (Caravan) a animovaný film Davida Súkupa Pohádky po babičce (Tales from the Magic Garden). Na startu hvězdné dráhy DEF každoročně přináší ochutnávku tvorby nejmladší generace filmařů, jejichž debuty oslovily odbornou i laickou veřejnost. V letošním roce je soutěžní debutová sekce Poprvé plná suverénních děl napříč žánry. Promítne například vizuálně odvážné drama Bílý šnek (White Snail) režijní dvojice Elsa Kremser a Levin Peter, milostný příběh z Minsku o dívce snící o kariéře modelky a chlapci pracujícím v márnici. Film získal Zvláštní cenu poroty na festivalu v Locarnu. Křehké drama Julian belgické režisérky Cato Kusters sleduje lesbický pár, který se rozhodne svou svatbu uspořádat ve všech zemích, kde je to legální. Osobně uvede v Praze režisér Jonas Ulrich svůj milostný příběh z blackmetalové subkultury současného Švýcarska Vlci (Wolves). Úspěšným debutem, který DEF nabídne, je i dánská křehká generační výpověď Bez tíže (Weightless) režisérky Emilie Thalund, která vyhrála soutěž debutů v San Sebastiánu. Po projekci v Brně bude následovat diskuse s lékařkou a psychoterapeutkou Kateřinou Cajthamlovou. Dalšími výraznými prvotinami aktuální filmové produkce jsou absurdní válečná komedie Kolem dokola (Straight Circle) britského režiséra Oscara Hudsona, jež excelovala v sekci Týden kritiky při festivalu v Benátkách, bláznivá francouzská komedie I Love Peru režisérské dvojice Raphaël Quenard a Hugo David a atmosférická kriminálka z holandských rákosových polí V rákosí (Reedland) Svena Bressera. Filmy, kde prim hraje hudba Soutěžní sekce Film a hudba přináší výběr snímků, kde se prolínají originální příběhy, neotřelé vizuální nápady a hudba, která každému filmu dodává jedinečný náboj. Slepice (Hen) je akční dobrodružství černé slípky, která udělá vše, aby neskončila na talíři, vizuálně ohromující film maďarského excentrika Györgye Pálfiho (Taxidermia). Portugalsko-lucemburská Nova 78′ Rodriga Areiase a Aarona Brooknera přináší autentické záběry z newyorské konvence na počest spisovatele Williama S. Burroughse, kde vystupují Patti

Temné síly zbystřete! Sestry Halliwellovy ze seriálu „Čarodějky“ přicházejí na FilmBox

Tři sestry, jedna kniha kouzel a nadpřirozené schopnosti, které jim navždy změní život. Kultovní seriál „Čarodějky“ patří k nejúspěšnějším fantasy projektům přelomu tisíciletí a během osmi řad si získal miliony fanoušků po celém světě. Příběh, který přepsal pravidla televizní fantasy, nyní přichází na kanál FilmBox. Diváci jej mohou sledovat od 7. dubna 2026, vždy od pondělí do pátku v 18:10 a 19:05. Kniha kouzel, která změnila osud tří sester Vše začíná návratem tří sester do rodinného domu v San Franciscu a nálezem prastaré knihy kouzel. Když přečtou jedno z jejích zaklínadel, probudí v sobě dávno ukryté nadpřirozené schopnosti, které se v jejich rodě dědí po generace. Prue (Shannen Doherty) získá schopnost telekineze, Piper (Holly Marie Combs) umí zastavit čas a Phoebe (Alyssa Milano) získává dar předpovídat budoucnost. Z obyčejných životních starostí se tak rázem stává nebezpečný boj s démony, temnými silami i vlastním osudem. Od odvážné vize k nejsledovanějšímu debutu stanice Jedním z hlavních cílů tvůrců bylo navázat na rostoucí popularitu televizní fantasy a překonat úspěch seriálu „Buffy, přemožitelka upírů“. Za vznikem projektu stála scenáristka a producentka Constance M. Burge. Ta původně pracovala s námětem o třech kamarádkách, které jsou čarodějkami. Po konzultaci s producentem E. Duke Vincentem se však příběh proměnil v koncept tří sester. Seriál měl premiéru v roce 1998 na americké televizní stanici, zaměřené především na mladé publikum. Úvodní epizodu sledovalo 7,7 milionu diváků, což z ní tehdy učinilo nejsledovanější debut v historii této stanice. Během osmi řad pak vzniklo celkem 178 epizod. Inspirace pro novou generaci seriálů o čarodějkách Seriál „Čarodějky“ se postupně stal popkulturním fenoménem přelomu tisíciletí. Inspiroval vznik knih, komiksů, soundtracků, her, magazínů, a jeho postavy se objevovaly nebo byly zmiňovány v dalších filmových a televizních projektech. Na seriál odkazuje například seriál „American Horror Story: Coven“. Mimo jiné také inspiroval vznik dalších projektů s podobnou tematikou, jako jsou „Čarodějky z East Endu“ nebo „Tajemství kruhu“. Trvalá popularita seriálu vedla dokonce v roce 2018 k uvedení nové adaptace se stejnojmeným názvem, která příběh představila v moderním pojetí. Magie, která si podmanila i televizní kritiky Popularitu a společenský dopad seriálu dokládají četné nominace a ocenění. Seriál byl nominován na Saturn Awards udělované Akademií science fiction, fantasy a hororových filmů, například v kategoriích nejlepší televizní seriál v tomto žánru a nejlepší televizní herečka, na niž byla nominována Shannen Doherty. V roce 1999 získal dvě ocenění ASCAP za hudbu ve filmu a televizi, v kategorii nejlepší hudba k televiznímu seriálu. Seriál byl rovněž nominován na Teen Choice Awards a na TV Guide Award v kategorii oblíbený sci-fi/fantasy seriál „Čarodějky“ na FilmBoxu Kultovní seriál „Čarodějky“ míří 7. dubna 2026 na FilmBox, kde divákům každý všední den nabídne dvě po sobě jdoucí epizody (v 18:10 a 19:05) plné magie, napětí a ikonických momentů, díky nimž se stal televizním fenoménem. Zdroj: FilmBox

Jana Fabiánová vydává nový autorský singl „Řeka bez vody“

Zpěvačka, textařka a skladatelka Jana Fabiánová přichází s novým singlem „Řeka bez vody“, který představuje její dosud nejodvážnější ale i nejautentičtější krok směrem k rockové energii. Svým způsobem předznamenává návrat k muzice s českými texty v duchu melodického rocku. Novinka je ode dneška dostupná na všech streamovacích platformách. Singl „Řeka bez vody“ otevírá novou hudební kapitolu Jany Fabiánové. “Je pravda, že jsem se vždycky na mé muzice nějakou mírou autorsky podílela. Už první deska, Zamilovaná ničitelka, byly z jedné třetiny moje texty a muzika, ale tentokrát jsem to jen já. Je to samozřejmě risk, ale taky je v tom velká kreativní svoboda a autenticita, což je pro mě nejdůležitější.” přiznává Jana. Jak tvoje nová muzika vznikala? Celý minulý rok jsem si psala muziku a texty, jen tak pro sebe. Jediným záměrem byla radost ze psaní. Až během roku, kdy jsem nesměle některé písničky hrála mým blízkým, začal vznikat nápad tuhle novou muziku vydávat a sdílet. Používáš ke skládání AI? Ačkoliv mám ráda technologie, ke skládání muziky a psaní textů AI nikdy nepoužívám. Muzika, kterou teď píšu je hodně o introvertní osobní zkušenosti / myšlence / pocitu i když je to rock. Hledám autenticitu a baví mě ten totálně introvertní proces, kdy člověk sedí v noci v tichu se sluchátky u piana a píše. Jo, jestli se někdy vrátím k taneční muzice, tak v rámci produkce si určitě umím práci s AI představit. Ale co se týče psaní rockově laděných písniček, tam mi to pro můj styl psaní nesedí. Jak bys popsala žánr, tvojí nové muziky? Řekla bych, že to je melodický rock, pop/rock a co se týče temnějších věcí, které mám napsané, tak tam to jde do alternativního rocku. To je pro tebe jazzovou a popovou zpěvačku velká žánrová změna, ne? Pro českého posluchače asi ano. Ale já v USA spolupracovala hned s několika rockovými kapelami a v kategorii alternativní rock jsme tam s projektem The Infinite Seas vyhráli dvě hudební ceny a jedu celkem zajímavou nominaci. Plus jsem z generace, která vyrostla na Soundgarden a Nine Inch Nails, takže kytarovou muziku miluju už od puberty. Takže spíš než změnu, to vnímám, jako návrat domů, návrat sama k sobě. Ten žánr se v mojí muzice totiž objevil tak nějak samovolně, nebyl za tím žádný záměr. Dá se nějak popsat emoce tvé nové muziky? Kde bereš inspiraci? Inspiraci beru asi úplně všude. Ze života, z myšlenky, z nálad. Emoce mojí nové muziky? Řekla bych, že to je to taková hlasitá muzika pro introverty. Píšu často o nějaký situaci, nebo emoci, která s člověkem tak nějak zůstane. Můj první nový singl Řeka bez vody je energický love song. Chtěla jsem napsat něco, co člověka nabije pozitivní energií. Depky je teď všude dost. S kým jsi na projektu spolupracovala? Vokály k prvnímu singlu jsem nahrávala ve studiu u producenta a multiinstrumentalisty Honzy Horáčka, který dlouhodobě spolupracuje především s Michalem Hrůzou. Kytarové sólo nahrál kytarista a skladatel Honza Ponocný AKA Circus Ponorka, který dlouhodobě spolupracoval například s Ivanem Králem a Mirem Žbirkou. Producentsky se na mé muzice podílí jeden zahraniční producent, který ale zatím nechce být jmenován. Na zvuku pracujeme jako producenti dva, mám štěstí, že jsem našla parťáka, který se mnou jde směrem ke zvuku, který mám v hlavě. Muzika vychází pod mým labelem Synchronia Records. Žiješ v Čechách ale od roku 2010 také v Los Angeles. Plánuješ dělat muziku i pro globální trh? Ano. Je to sice trošku složitější, protože budu dělit vydávání singlů na české a anglické playlisty, a je možné, že některou písničku vydám česky a pak taky anglicky, ale momentálně mám v USA podporu k tomu vydávat věci i pro globální trh, takže zkusit bych to měla. Chystáš k prvnímu singlu Řeka bez vody videoklip? Ano chystám. Momentálně řešíme lokace, příběh… Ta písnička je taková lítací, nevím, jak jinak to říct. Chtěla bych ten pocit v klipu ještě posílit. Ráda bych klip vydala koncem května. Odkaz na singl zde: https://open.spotify.com/album/2BMPEmv42KZwIlKnrA7Tm1 O Janě Fabiánové: Její kariéru odstartovalo v roce 2003 vítězství v televizní soutěži TV Nova, Rozjezdy pro Hvězdy, následovalo vydání alba Zamilovaná Ničitelka u EMI, které jí vyneslo titul Objev TV Nova Český Slavík Mattoni v roce 2003. Od roku 2006 se Jana na sedm let zabydlela na jevišti divadla SeMaFor. Následovala divadla Kalich, Royal, Národní Divadlo Moravskoslezské, Národní Divadlo Praha a další, kde jí diváci mohli vídat v hlavních rolích převážně komediálního a muzikálového žánru. Hudebně to ale Janu více a více táhlo od taneční hudby k jazzu a alternativě. V roce 2010 se Jana přestěhovala do Los Angeles, kde získala nejprve umělecké vízum a poté, v roce 2014 také trvalý pobyt za přínos kultuře v oblasti zpěvu a herectví. V USA se Jana nadále věnovala muzikálovému a experimentálnímu divadlu a spolupracovala s několika hudebními projekty většinou v žánru jazz a alternativní rock. Od roku 2013 je Jana hlasující členkou Americké Grammy. Sledujte: https://www.facebook.com/janafabianovaofficial/ https://www.instagram.com/janafabianovaofficial/ Zdroj: Helena Váňová Production

Film Guy Ritchie: Pouto v premiéře na Nova Cinema 29. března ve 22 hodin

Nova Cinema uvede 29. března ve 22 hodin premiéru válečného filmu Guy Ritchie: Pouto. Snímek přináší strhující příběh o přátelství, odvaze a závazku, který přesahuje hranice běžných akčních filmů. Režisér Guy Ritchie, známý především svými lehčími žánrovými tituly, se tentokrát vrací se silným dramatem zasazeným do prostředí války v Afghánistánu, kde se střetávají tvrdé reálie bojů s niternými dilematy lidských rozhodnutí. Film sleduje seržanta Johna Kinleyho, kterého v terénu zachrání místní tlumočník Ahmed poté, co jejich jednotku napadne Taliban a většina vojáků nepřežije. Kinley však následně zjistí, že slíbená pomoc, která měla Ahmedovi a jeho rodině zajistit návrat do bezpečí, nikdy neproběhla. Rozhodne se proto osobně splatit svůj dluh — i za cenu návratu do válečné zóny. Hlavní role ztvárnili Jake Gyllenhaal jako seržant John Kinley a Dar Salim v roli tlumočníka Ahmeda. V českém znění propůjčili postavám své hlasy Martin Písařík jako John Kinley a Lukáš Jurek jako Ahmed. Film dále obsazuje řadu výrazných herců, mezi nimiž jsou Sean Sagar, Jason Wong, Rhys Yates, Christian Ochoa nebo Emily Beecham . Natáčení probíhalo převážně ve Španělsku, konkrétně v oblastech kolem Alicante, Villajoyosy a Zaragozy, jejichž místní terén a krajina byly využity jako věrohodná kulisa afghánské pouště a horských oblastí. Režisér Ritchie a jeho tým dokázali díky promyšlenému výběru lokací a práci s kamerou vytvořit výrazný vizuální styl, který podtrhuje nehostinnost prostředí i fyzickou a psychickou náročnost celé mise. Některé scény, například okolí vojenské základny nebo klíčové momenty u přehrady, byly natočeny na letecké základně Zaragoza a u přehrady Amadorio. Přestože se jedná o válečné drama s výraznými akčními prvky, Guy Ritchie: Pouto je především příběhem o morálních volbách a osobní odpovědnosti, které vystavují hlavní postavy extrémním zkouškám. Film zároveň otevírá téma osudů místních tlumočníků, kteří během konfliktu riskovali vlastní životy při spolupráci se zahraničními jednotkami a po skončení bojů byli často ponecháni napospas nebezpečí, které sami pomáhali zmírnit. Zajímavosti:• Dar Salim, představitel Ahmeda, skutečně ovládá arabštinu i dárí. Narodil se v Iráku a vyrůstal v Dánsku, což jeho hereckému výkonu dodává výraznou autenticitu.• Původní pracovní název filmu zněl The Interpreter. Během produkce byl snímek přejmenován na Guy Ritchie’s The Covenant, aby se odlišil od jiných titulů.• Intenzivní sekvence záchrany a přežití se natáčely v různých typech španělského terénu, přestože se děj odehrává v Afghánistánu. Film tak vznikl bez využití skutečného válečného bojiště.• V jedné ze scén v Qala-e-naw se u silnice objevuje česká Škoda Pickup, ze které místní prodávají ovoce v přenoskách. Oficiální export osobních vozů Škoda do Afghánistánu přitom nikdy neprobíhal.• Letištní scény vznikly na letecké základně Zaragoza ve Španělsku.• Finále filmu se natáčelo na přehradě Amadorio, která se nachází mezi městy Villajoyosa a Orcheta v oblasti Alicante a je přírodní rezervací oblíbenou mezi turisty i cyklisty.• Během závěrečných titulků se objevují fotografie skutečných vojáků s afghánskými tlumočníky.• Po tragické nehodě při natáčení filmu Rust (2024), při níž herec a producent Alec Baldwin nešťastnou náhodou zastřelil kameramanku Halynu Hutchins, se Guy Ritchie rozhodl, že se při natáčení jeho filmu nebudou používat žádné reálné zbraně. Všechny byly nahrazeny airsoftovými replikami.• Film je inspirován skutečnými událostmi. Zdroj: TV Nova

Pocta legendě: FilmBox uctí Chucka Norrise filmovým večerem

Chuck Norris, legenda akčních filmů a mistr bojových umění, zemřel v pátek 20. března. Americká hvězda patřila k nejvýznamnějším filmovým hrdinům, kteří svou silou, charakterem a charismatem ovlivnili miliony diváků po celém světě. Ve středu 25. března uctí kanál FilmBox památku Chucka Norrise tematickým večerem, během kterého odvysílá filmy „Sám proti teroru“ a „Krvavé diamanty“. Od skromných začátků ke zrodu hvězdy Carlos Ray „Chuck“ Norris se narodil v roce 1940 v Oklahomě. Jeho otec byl členem indiánského kmene Čerokíů a matka byla irská baptistka. Po odchodu otce se ve svých 12 letech přestěhoval s matkou a bratry do Kalifornie. V osmnácti letech vstoupil do Letectva Spojených států amerických a stal se pilotem. Právě zde si vysloužil přezdívku „Chuck“. Během svého působení v Jižní Koreji objevil bojová umění, která mu navždy změnila život. Norris se rychle stal mistrem karate, opakovaně získal titul mistra světa a patřil mezi první průkopníky popularizace bojových sportů v USA. Po návratu do vlasti založil několik škol karate, které navštěvovaly osobnosti jako byla Priscilla Presley nebo Steve McQueen, který ho povzbudil, aby se vydal na filmovou dráhu. Jeho schopnosti, zejména jeho proslulé kopy z otočky, autentičnost a charisma mu otevřely dveře do Hollywoodu. Nejprve působil jako choreograf a herecký partner Bruce Leeho. Později se prosadil jako akční hvězda, a to ještě před tím, než ztvárnil roli legendárního seržanta Walkera, ochránce státu Texas. Snímky, co z Chucka Norrise udělaly legendu Seriál „Walker, Texas Ranger“ přišel v době, kdy nastupovala nová éra médií na přelomu 90. let a začátku 21. století. Přímočarý děj, boj dobra se zlem a charismatická role Chucka Norrise udělaly z hlavní postavy víc než jen filmového strážce zákona. Stal se novým americkým symbolem „nezničitelnosti“ – člověkem, který vždy vyhrává a má vždy pravdu. Snímky „Sám proti teroru“ a „Krvavé diamanty“ dokazují, proč se Norris stal hvězdou světových rozměrů. Ve filmu „Sám proti teroru“ propojuje své dovednosti v bojových uměních s typickým stylem akčních filmů 80. let. Výsledkem je role, na kterou se jen tak nezapomíná. Film „Krvavé diamanty“ je novější snímek, v němž ztvárňuje soukromého detektiva pátrajícího po otci své přítelkyně a po ztracených diamantech z dob druhé světové války. Právě díky titulům, jako je „Sám proti teroru“, ho diváci začali vnímat nejen jako akčního herce, ale jako skutečnou ikonu akčního žánru. Chuck Norris nečekaně zemřel na Havaji ve věku 86 let. „Nebyl jen hercem nebo mistrem bojových umění…byl pro nás symbolem odvahy a nezdolnosti, a především milujícím manželem, otcem a dědečkem,“ uvedla rodina herce v oficiálním prohlášení pro média. FilmBox připravil speciální filmový večer na počest Chucka Norrise, během nějž uvede dva tituly s legendární ikonou akčního filmu „Sám proti teroru“ a „Krvavé diamanty“. Připomeňte si 25. března s kanálem FilmBox jeho nezapomenutelné role: · „Sám proti teroru“ – 20:00 · „Krvavé diamanty“ – 22:00 Zdroj: FilmBox