IMPULS JE NEJPOSLOUCHANĚJŠÍ RÁDIOVÁ RODINA

Rádio Impuls je největší rádiovou rodinou v Česku. Na jaře přináší nové pořady, nové hlasy a více společných zážitků. Rádio Impuls zůstává dlouhodobě jedničkou českého rozhlasového trhu s téměř dvěma miliony posluchačů týdně. Podle dnes zveřejněných výsledků Radioprojektu za IV. čtvrtletí 202ř a I. čtvrtletí 2026, který realizují společně agentury Median, STEM/MARK a Nielsen Admosphere, potvrzuje Rádio Impuls svou vedoucí pozici na českém rozhlasovém trhu. Měsíčně naladí Rádio Impuls 3.998.000 posluchačů a týdně je to 1.995.000 posluchačů. Nejnovější výsledky poslechovosti potvrzují, že Rádio Impuls tak oslovuje nejvíce posluchačů v České republice. „Ano, s našimi posluchači tvoříme největší rádiovou rodinu v zemi. A každá skutečná rodina stojí na důvěře a blízkosti. Chceme našim posluchačům poděkovat za společné strávené chvíle nejen u nich doma, ale také v práci nebo za volantem. A především za to, že s námi ochotně sdílí své životní příběhy. Toho si ceníme nejvíc,“ dodává Lenka Mahdalová, ředitelka pro programy a marketing. To vše se odráží v aktuální image kampani Ráááádia: JSME IMPULSOVI, VAŠE RÁDIOVÁ RODINA Jarní vysílání i proto přináší řadu novinek. Řidiče za volantem nově potěší Písnička na cestu, do ranní party přibyl také Pan Profesor, který posluchače na chvíli vrátí zpátky do školních lavic. Zuřivý reportér Aleš Růžička hledá mezi posluchači skutečné Hrdiny všedního dne. Jsou to lidé, kteří často stojí mimo svět reflektorů, ale jejich pomoc a odvaha mají obrovský význam. Nechybí samozřejmě ani fantastické stotisícové výhry v legendární hře: „Haló, tady Impulsovi!“ Rádio Impuls ale zůstává společníkem posluchačů během celého dne. Nový projekt Milionoví kolegové připomíná, že i na pracovišti vznikají vztahy, které často přerůstají v druhou rodinu. Posluchači jim mohou každý všední den věnovat 7 hudebních pecek bez jediné reklamy. Odpolední vysílání pak nabídne novinku Když nám bylo 18, která posluchače vrátí do časů prvních lásek, velkých plánů, módních trendů i nezapomenutelných hudebních vzpomínek. Aktuálně ladí týdně Rádio Impuls 1.995.000 posluchačů. Denně pak Impuls poslouchá 621.000 posluchačů. Součástí naší rádiové rodiny jsou a dobře si vedou také RockZone, Český Impuls a Gold Impuls. Zdroj: Rádio Impuls
Tenisová legenda na filmovém place! Bohdan Ulihrach si zahrál v novém snímku Davida Laňky „Projekt D“

Na tenisových kurtech pražského Vista Resortu bylo v těchto dnech pořádně rušno. Důvodem však nebyl turnaj ATP, ale natáčení nového rodinného filmu „Projekt D“ režiséra Davida Laňky. Pozornost všech na place upoutala legenda českého sportu – bývalý 22. hráč světa Bohdan Ulihrach. Tenista, který se fanouškům naposledy výrazně připomněl jako komentátor České televize, když na poslední chvíli „zachraňoval“ přenos ze zápasu Davis Cupu proti Španělsku, si tentokrát vyzkoušel roli před filmovou kamerou. Bohdan Ulihrach se objevil na place po boku hlavních hvězd filmu, mezi kterými nechybí Štěpán Kozub, Veronika Khek Kubařová a další známá jména. Příběh filmu „Projekt D“ má silný reálný základ. Scénář je inspirován skutečnými událostmi a předlohou pro hlavní postavy se stala přímo rodina Davida Laňky a Věry Laňkové. Autenticitu projektu podtrhuje i fakt, že Ulihrach není jediným sportovcem, který se ve snímku objeví. Diváci se mohou těšit také na účast známých českých krasobruslařů a dalších populárních osobností, jejichž jména zatím produkce tají. Za projektem stojí silní partneři. Film vzniká ve spolupráci s TV Nova, distribuci do kin zajistí Bontonfilm a očekává se také jeho uvedení na platformě Netflix. Slavnostní premiéra snímku je naplánována na začátek roku 2027. Fanoušci mohou nahlédnout přímo pod pokličku natáčení a sledovat vznik filmu krok za krokem na oficiálním instagramovém profilu @PROJECTD.CZ. Právě tam najdou nejen exkluzivní backstage fotografie z tenisového kurtu i dalších lokací, ale čekají na ně také pravidelné soutěže o dárky a ceny od mnoha partnerů filmu. Foto Roman Černy Zdroj: „Projekt D“
Simona Stašová zahájila vernisáž obrazů Yvone Baalbaki

Vernisáž malířky Yvone Balbaaki v unikátním prostoru Areál Podkovářská svým rozsahem a rozmanitostí děl ohromila. Stejně tak přítomné hosty zaujal bohatý kulturní program se zajímavými hosty v čele s oblíbenou herečkou Simonou Stašovou. Ne každá česká malířka se může pochlubit tím, že její obrazy visí na zdech bytu nějaké české osobnosti. Yvone Baalbaki ano. Právě Simona Stašová několik jejích obrazů vlastní. Video z vernisáže: „Známe se spoustu let“, prozradila Yvone Baalbaki. „Velmi mě těší, že po těch letech mohu o našem vztahu hovořit jako o přátelství. Moje volba kmotry vernisáže tedy byla jasná“, zdůvodňuje, proč její vernisáž pokřtila právě Stašová. Na slavnostním zahájení výstavy se objevila celá řada známých tváří, někteří z nich i zazpívali. Dvě stovky hostů, mezi nimi i moderátor Alexander Hemala s manželkou nebo zpěvačka Bára Vaculíková (Yellou Sisters), si poslechli písně v podání interpertů: Adrian T. Bell (ze skupiny The Prostitutes), Martin Maxa s kapelou, Jana Fabiánová, Markéta Martiníková a Jakub Machulda – Elvis. Poslední jmenovaný dokonce roztančil kmotru vernisáže Simonu Stašovou. Součástí programu vernisáže byl také „OUTPAINT“ videomapping na plátno, kterého se skvěle zhostili Sebas a Adams. Protože prostor disponuje také hřištěm na házenou, měli hosté možnost zasoutěžit si v hodu na koš s Jessikou Nechanickou, mistryní ČR v basketbalu a atletice. Výstava v Areálu Podkovářská (budova C) potrvá do konce června, prohlídky je možné objednat na telefonu 775 233 131 a možná budete mít štěstí, že vás provede samotná autorka obrazů. Během víkendu 23. a 24. května se v Podkovářské uskuteční OPEN HOUSE, jehož součástí je také vernisáž obrazů Yvone Baalbaki. Více informací zde: https://www.openhousepraha.cz/festival-2026 K příjemnému průběhu vernisáže přispěli také partneři akce, kteří poskytli občerstvení. Knedlíky Láznička, Řeznictví Čejka a Fanda Kanapka. Příjemné pohoštění pak doplnili další partneři, tentokrát s nápoji. Společnost Fleret Fruit přítomné potěšila míchanými drinky s Art Spritz a Oro Prosecco DOC – kterým se také vernisáž pokřtila, pivovar Benešov zase udělal radost pivem Ferdinand. Ze slavnostní vernisáže, která se proměnila ve společenský večer, si tedy hosté odnášeli jen samé příjemné pocity a mnozí hovořili o tom, že využijí možnost projít si výstavu v klidu ještě v průběhu příštích týdnů. Yvone Baalbaki „OPEN SPACE“ Pro její tvorbu je charakteristická bezprostřední energie, která dává vzniknout dynamickým obrazům. Symboly zde fungují ve spojení abstraktní a figurální roviny. Autorka rozmáchlými a divokými tahy štětcem přenáší na plátno vymyšlené krajiny, prostory ve vodě i vzduchu, zabydlené i postapokalyptické, okupované a přesto znepokojivě prázdné. Čáry, plochy, cákance, světlo, stín, vegetace, chimérické, zvláštní bytosti, architektonické objekty tvoří celky i detaily obrazů. Vytváří expresivní malby, které překračují hranici obrazu a stávají se přirozenou součástí prostoru. Kromě malby, kresby a grafických technik se věnuje profesionálně grafickému designu. V letech 1996-2006 založila a vedla grafické studio. V posledních letech připravuje talentované uchazeče ke studiu na střední a vysoké výtvarné školy, lektoruje malbu pro veřejnost. Vystudovala Střední uměleckou školu Václava Hol-lara, Vysokou školu uměleckoprůmyslovou – obor grafický design a University of Fine Arts, Holandsko. Sólo výstavy: – instalace obrazů v intérech společnosti AON, Praha, 2024/2026 – kavárna V Sedmém nebi, Praha, „Zvláštní bytosti“, 2023 – ART OWAY, „Pionýři radostně přihlížejí stavbě Berlínské zdi“, 2021 – kavárna V Sedmém nebi, Praha, „Jiné nebe“, 2021 – Česká centra Bratislava, „Anjeli“, 2008/2009 – Areál Podkovářská – „Konec skromnosti – ateliér 300 m2“, 2009 – Galerie Beroun, 2006 – Galerie Modrý domeček, „Poškrábejte mě někdo na lopatce“, 2009 – Galerie Lapidárium, Praha, „Na rozmezí“, 2006 Společenské výstavy: – Galerie 3.břeh na Vinohradech, Praha, Salon 2021/2022 – Galerie Lapidárium, Praha, Salón Nr. 5 , 2018/ 2019 – Galerie Lapidárium, Praha, Salónek 3, 2017 – Galerie Lapidárium, Praha, „Ryby ví“, 2017 – Galerie Lapidárium, Praha, „Echolet“, 2017 – Galerie Lapidárium, Praha, Umělecký salon Nr.2, 2016 – Galerie Lapidárium, Praha, Umělecký salon Nr.1, 2016 – Divadlo Archa, Praha, plakáty 2002 – Kuwait City, Kuvait: kniha písma, ilustrace a písmo: 1993 – Osaka, Japonsko, The Earth: plakáty 1993 – Ohio, Oxford, USA: logo, kniha 1991 Studijní a pracovní pobyty: Holandsko – University of Fine Arts in Maastricht, tříměsíční pobyt Bejrut, Libanon, tříměsíční pobyt, Changscha, Peking – China Music and Performance Expo 2007, Kuvajt, Jihoafrická republika, Sri Lanka, USA, Evropské státy Areál Podkovářská Bývalý průmyslový areál pro továrnu barev Weissberger a spol., postupně zdevastovaný necitlivými zásahy Výzkumného ústavu barev a laků v období socialismu, prošel od roku 2003 komplexní revitalizací. Ta kladla důraz zejména na zachování industriálního ducha místa. Elegantně a účelně proměněné prostory tovární loftové budovy z roku 1934 myslí na své uživatele nejen řešením interiérů, ale nabízí i místa k odpočinku a odreagování. Třeba unikátní střešní basketbalové hřiště! Areál také disponuje tiskařským zázemím, grafickým studiem a dalšími ateliéry. Unikátní prostor, kde se umění setkává s řemeslem, administrativní a obchodní prostory s grafickými a výtvarnými ateliéry. Budova byla za velice zdařilou rekonstrukci oceněna titulem Grand prix Národní cena za architekturu. www.podkovarska.cz Sebas a Adams: „OUTPAINT“ videomapping na plátno Vytvářejí audiovizuální projekty na hranici světla, zvuku, prostoru a pohyblivého obrazu. Ve své tvorbě propojují filmový jazyk, živou projekci, scénografii i klubovou estetiku a hledají způsoby, jak proměnit prostor v intenzivní vizuální zkušenost. Jejich práce osciluje mezi galerijní instalací, koncertním vizuálem a experimentálním filmem, vždy s důrazem na atmosféru, rytmus a fyzické působení média.Vedle autorské tvorby spolupracují s hudebníky, filmaři i módními značkami. Podíleli se na projektech pro mezinárodní značky jako PÁR nebo Carolina Herrera a vytvořili hudební videa pro interprety jako Taiga, Victor Sheen či Annet X. Paralelně se dlouhodobě pohybují v prostředí nezávislé a undergroundové scény, kde připravují scénografie, projekce a VJ sety pro kolektivy a eventy jako Mutanti Hledaj Východisko nebo Lillu Tesla. V roce 2026 duo spolupracovalo na filmovém projektu Jakuba Jansy prezentovaném na Bienále v Benátkách. Sebas — @sebastian_baalbaki / Adams — @adamssoukupicovic Zdroj: Helena Váňová Production
Festival hudby zámek Dobříš oslaví 6. ročník programem pro celé rodiny. Vystoupí Eva Urbanová, Kateřina Marie Tichá i další hvězd

Letní kulturní sezóna na zámku Dobříš vyvrcholí již šestým ročníkem festivalu hudby, který se uskuteční 6.–9. srpna 2026. Za dramaturgií stojí herečka Zdeňka Žádníková a houslový virtuóz Jaroslav Svěcený, kteří i letos připravili pestrý program propojující klasickou hudbu s dalšími žánry a místní komunitou. „Opět jsme připravili program, na který bychom sami chtěli jít. Bude zábavný, autentický, umělecký, pro všechny generace, pro místní i přespolní. Pohádkově noblesní prostředí dobříšského zámku dodává festivalu jasný punc originality,“ říká Jaroslav Svěcený. Festival si dlouhodobě zakládá na otevřenosti a přístupnosti. Přitahuje nejen milovníky klasické hudby, ale i publikum, které by na ni běžně nezavítalo. Návštěvníci oceňují především příjemnou atmosféru, neformální moderaci, humor a dramaturgii, která je živá, dynamická a srozumitelná širokému publiku, které přijíždí a někdy i přilétá z dalekých destinací. Silným prvkem festivalu, který se během čtyř dnů prolne celým zámeckým areálem, je právě jeho lidský rozměr. „Lidský faktor festivalu je pro nás zásadní, fanoušci se na festival rádi vrací. Na Dobříši potkávám skupinky fanoušků, kteří chodí každoročně na všechny koncerty a těší se měsíce dopředu. Místní ubytovací zařízení bývají dopředu zaplněna,“ doplňuje Zdeňka Žádníková. Zahájení ve francouzském parku, páteční kostel i víkendové pohádky pro děti Festival odstartuje ve čtvrtek 6. srpna tradičním Galakoncertem ve francouzském parku. Letní večer nabídne souběžně se stmíváním slavné pěvecké árie 18. a 19. století a vystoupí na něm Jaroslav Svěcený (housle), Gabriela Chocholoušová (mezzosoprán), Miguelangelo Cavalcanti (baryton), Zdeněk Rys (hoboj, sólista SOČR), Collegium Jaroslava Svěceného a dirigent Miloš Formáček. Chybět nebude ani tradičně osobitá moderace Zdeňky Žádníkové, dobré víno, skvělé občerstvení, káva a uvolněná letní atmosféra. Páteční večer se přesune do kostela Nejsvětější Trojice naproti zámku. Program s názvem Ve znamení varhanních píšťal a příčných fléten nabídne vystoupení Magdalény Bílkové Tůmové (laureátka Pražského jara) a Václava Uhlíře (varhany). Speciálním momentem bude společné vystoupení Zdeňky Žádníkové s jejími dcerami Andreou a Zuzanou, které zahrají na příčné flétny. V komorních partech zazní i zvuk italských houslí J.Svěceného. Dopolední víkendový program na nádvoří zámku bude patřit dětem. Divadelní spolek LokVar uvede oblíbené pohádky Kašpárek domek staví (sobota) a Tři prasátka (neděle). Sobotní večer přinese jeden z vrcholů festivalu – vystoupení legendární operní pěvkyně Evy Urbanové spolu s Jaroslavem Svěceným a Moravským klavírním triem. Večer otevře netradiční prvek: street dance týmy z Aerobic studia Orel Dobříš, což podtrhuje charakter festivalu jako prostoru pro propojování žánrů i generací. „Právě toto prolnutí je pro nás zásadní – klasická hudba se potkává s jinými formami umění i s místní komunitou,“ říká Jaroslav Svěcený. Festival vyvrcholí v neděli koncertem Kateřiny Marie Tiché s kapelou Bandjeez, držitelky ceny Anděl a výrazné osobnosti současné české hudební scény. Na Dobříši vystoupí ve své festivalové premiéře. Předprodej vstupenek: https://www.festivalhudbydobris.com/program Zdroj: Festival hudby zámek Dobříš
Audio novinky intenzivní a silné jako jarní příroda

Poslechněte si příběhy mrazivé jako jasná rána i žhavé tak, že se jim ani sluncem prohřátá odpoledne nevyrovnají. Právě vyšly skvělé tituly zachycující skutečné životní osudy a události – stejně jako díla, která dávají mnoho prostoru vaší fantazii. Budou vám jarní vzpruhou, impulsem k zamyšlení, zdrojem informací, ale také emocí. Kruté jaro Na jaro v roce 1853 marně čekali lidé v odlehlé osadě pod Huťským štítem. Místo něj přišly přívaly sněhu, hlad, neznámá epidemie, hrůza a šílenství. Někteří si vybrali smrt, jiní se v boji o přežití zřekli vlastního lidství. Děj inspirovaný jedním z největších přírodních i lidských neštěstí Šumavy připomněla v titulu Vona Petra Klabouchová. Příběh, který ctí horor i detektivku a vypráví o boji dobra proti zlu a odpuštění proti nenávisti, si nyní můžete poslechnout v podání Elišky Balzerové a Otakara Brouska mladšího. O audio zpracování titulu vydavatelství Host se postarala Audioteka. Zrada od nejbližších O ženách a jejich síle je další příběh, který si nově můžete poslechnout. Vlastními slovy jej vypráví Gisèle Pelicot, jejíž přístup změnil francouzskou legislativu i pohled veřejnosti na sexuální násilí. Po předvolání na policii zjistila Gisèle ve svých osmašedesáti, že jejího muže přistihla ostraha supermarketu při natáčení záběrů pod sukněmi žen. Následné vyšetřování odhalilo, že i sama Gisèle je obětí. Dominique Pelicot jí devět let tajně podával omamné látky, v bezvědomí ji znásilňoval a do jejich domova zval desítky cizích mužů, aby ji zneužívali také. Když stanul spolu s dalšími padesáti muži před soudem, Gisèle otevřela soudní jednání veřejnosti. Stala se tak hlasem i tváří milionů obětí sexuálního zneužívání a domácího násilí. V titulu Óda na život se vrací k dětství, kariéře, mateřství i manželství. Připomíná, že oběti nemají žádný důvod k hanbě. A ukazuje, že i po nepředstavitelné zradě lze znovu nalézt radost ze života a lásku. Inspirativní memoár ženy, která se odmítla vzdát, načetla Dana Černá. Zakoupit můžete na www.audioteka.cz. Titul je k poslechu přímo na stránkách nebo v aplikaci s řadou praktických funkcí. Nejdůležitější odkaz Ženy jsou i hlavními hrdinkami této jarní audio novinky. Dopisy od babičky jsou náhledem do nitra dvou mladých žen, které se snaží najít svoje místo v životě. Janě táhne na třicet. Vykonává práci, která ji nebaví, a žije v nefunkčním vztahu. Aby toho nebylo málo, právě zdědila starý dům po své babičce. A zatímco se snaží vymyslet, co s domem udělá, začnou jí prostřednictvím notářky chodit záhadné dopisy. Dopisy, které pro ni na sklonku života sepsala její babička Anna. Ta v roce 1944 právě oslavila osmnácté narozeniny a prožívala svou osudovou lásku. Autorkou titulu je Veronika Doušová. Hlasy hlavním postavám propůjčily Dana Černá a Nina Horáková. (Ne)hraná láska Po náročnějších tématech je čas na oddych a vášeň, které k jaru patří. Navnadí vás na ně Nejdivočejší sny. Dylan Casablancasová je pro Rhylanda Coltridge zakázané ovoce – mladší sestra nejlepšího kamaráda a žena s pořádnou dávkou problémů. Jenže když okolnosti donutí oba sehrát roli zasnoubeného páru, hra na lásku začne být až nebezpečně skutečná. Sukničkář Rhyland je přesně ten typ, kterému by se Dylan měla vyhnout, brzy ale zjišťuje, že jí dokáže nabídnout víc než jen vášeň. Dohoda byla jasná: až přijde čas, jejich cesty se rozejdou. Co se ale stane, když mezi nimi začne jít o víc než jen předstírání? Zapomeňte na šedou realitu všedních dní a pusťte si do života pořádnou dávku energie. Titul od L. J. Shen načetli Marie Maternová a Jiří Miroslav Valůšek. Poslechněte si například na www.audioteka.cz. Tenká hranice mezi hrdiny a padouchy Dobrá detektivka nikdy nesmí chybět. V jarních audio novinkách si nenechte ujít thriller od T. S. Ashmana Vraždím vrahy. Leu Nachtnebelovou vnímá veřejnost jako hudební ikonu. Ve skutečnosti je život světoznámé pianistky zahalen temnotou. Když jí bylo osm let, pobodala staršího chlapce a strávila měsíce v psychiatrické léčebně. V dospělosti pak oslnivou kariéru pianistky střídá s tajnou a nebezpečnou vášní – loví sériové vrahy. Když agent FBI Liam Richter začne vyšetřovat brutální vraždu, stopy ho překvapivě vedou k Lee. Začíná napínavá hra na kočku a myš. Podaří se Liamovi odhalit její tajemství, nebo mu Lea unikne? A co se stane, když se sérioví vrazi postaví proti sobě? Prozradí vám to Milada Vaňkátová a Pavel Hromádka v titulu, který vychází ve spolupráci vydavatelství Jota a Audioteky. Stále strhující historie Ty nejnapínavější příběhy často píše sama historie. Výborně přiblížit veřejnosti je umí Simon Scarrow, který se specializuje především na římské dějiny. V audio zpracování právě vychází titul Zrádcové Říma, který vás zavede do roku 56 n. l., kdy generál Corbulo shromáždil pro válku s Parthií vojsko o síle dvaceti tisíc mužů. Druhá pretoriánská kohorta pod velením veteránů tribuna Catona a centuriona Macrona je připravena k boji. Ovšem pomocné oddíly, jež neprošly kvalitním výcvikem a chybí jim dobrá výstroj, připravené nejsou. Úskoky, zrady a další zkoušky odvahy a vojenského umu vám přiblíží Marek Holý, který titul načetl. Vydala Audioteka. Nová epická fantasy o intrikách a říši Příznivce high fantasy potěší první díl nové epické fantasy Kronika Netesaného trůnu. Nese název Císařovy čepele a zachycuje císařství Annurian ve zmatku, který zavládl poté, co byl císař zavražděn. Potomci vládce se musí místo žalu připravit k odhalení spiknutí. Jak si povedou syn Valyna, který prochází výcvikem pro nejvražednější bojovou sílu říše, dcera, která je ministryně Adare, a dědic říše Kaden, který právě studuje ve vzdáleném klášteře? Hlas a výkon Ondřeje Nováka dodávají novince od Audioteky patřičnou sílu a atmosféru. Přesvědčte se sami. Zdroj: Audioteka
Michal Horáček vydává sbírku Pozemský prach a Boží dech. Biblické příběhy ožívají současným jazykem i koncertním projektem Takoví jsme byli

Spisovatel, textař a producent Michal Horáček přichází s novou knihou veršů Pozemský prach a Boží dech, která vyšla v nakladatelství Argo. Soubor čtyřiceti písní a básní inspirovaných biblickými příběhy vznikal během čtyřiceti týdnů roku 2025 a představuje osobitý pohled na Starý i Nový zákon — nikoliv z náboženské perspektivy, ale jako hluboce lidské výpovědi o vině, naději, pochybnostech, lásce i hledání smyslu. Sbírka propojuje známé biblické motivy se současným jazykem a civilním tónem. Vedle ústředních postav a událostí — od stvoření světa přes Mojžíše, Davida či Marii až po ukřižování a vzkříšení — dostávají prostor také postavy stojící na okraji příběhů: Veronika, chudá vdova, vojáci pod křížem, prorokyně Mirjam nebo andělé různých hierarchií. Všechny spojuje moment osobního povolání a individuální odpovědi na něj. „Nejde o převyprávění Bible. Zajímalo mě, co by její postavy mohly říkat dnes — samy za sebe, lidským hlasem,“ říká Michal Horáček. Knihu doprovázejí fotografie Jana Šibíka, které vytvářejí silný obrazový kontrapunkt k textům. Snímky zachycující lidské osudy v různých částech světa — od Afghánistánu přes Arménii až po Oděsu či Gazu — nejsou ilustrací konkrétních básní, ale vizuálním dialogem s tématy bolesti, víry, samoty i naděje. Doslov ke sbírce napsal evangelický teolog a mluvčí Charty 77 Miloš Rejchrt, redakční poznámku připravila Daniela Iwashita. Z knihy vzniká také hudební projekt Takoví jsme byli Texty ze sbírky současně inspirovaly rozsáhlý koncertní projekt Takoví jsme byli, v němž byly jednotlivé básně zhudebněny předními osobnostmi české hudební scény. Na hudbě se podílejí například Michael Kocáb, Steven Mercurio, Ivo Viktorin, Lukáš Sommer nebo Jan Kučera. Vzniká tak žánrově pestré pásmo oscilující mezi klasickou hudbou, folkem, rockem i písňovou poetikou. Na chystaném albu skladby interpretují Iva Bittová, Naďa Válová, Katarína Koščová, Robert Křesťan, Jiří Pavlica, Roman Janál, Vojtěch Pelka, Xavier Baumaxa a další výrazné osobnosti české a slovenské hudební scény. Koncert: Michal Horáček: Takoví jsme byli 24. června 2026 od 19:30 Kostel sv. Šimona a Judy, Praha Účinkují: Michal Horáček, Michael Kocáb, Katarína Koščová, Roman Janál, (baryton) Naďa Válová, Ivo Viktorin, Xavier Baumaxa, Vojtěch Pelka, (kontratenor) Jan Kučera, smyčcové kvarteto a sextet Iva Viktorina. Večer nabídne písně, árie i autorské promluvy inspirované biblickými příběhy a motivy, které propojují dávné archetypy se současnou zkušeností člověka. Michal Horáček Michal Horáček (*1952), textař, esejista, spisovatel, novinář, producent a antropolog (doktorskou disertační práci Habitus hazardního hráče obhájil roku 2011, knižně vyšla v roce 2012). Po libretu Kudykam (2009) a cyklu villonských balad Český kalendář (2012) je soubor Pozemský prach a Boží dech (2026) jeho třetí knihou veršů. Jan Šibík Jan Šibík (*1963), fotograf a fotoreportér. Jeho snímky ze stovek cest po celém světě i České republice byly oceněny v soutěžích Czech Press Photo, World Press Photo či Fujifilm Press Photographer. Knižně vydal osm autorských fotografických souborů Kdyby všechny slzy světa (1998), Ďábel v nás (2001), Stories (2006), Deset let (2017), Jan Šibík: 1989 (2019), Severní Korea (2024), spolu s Danielou Matulovou též Jaro 2020 (2020) a Kušti (2025). Zdroj: Michal Horáček
Oranžérie na zámku Dobříš získala prestižní ocenění Národního památkového ústavu. Iluzivní malba je celosvětový unikát

Zámek Dobříš láká návštěvníky na výjimečný zážitek – obnovenou oranžérii, někdejší zámecký skleník, s unikátní iluzivní malbou. Ta se po více než dvou stoletích vrátila do své podoby z poloviny 18. století. Mimořádná obnova se stala jedním z důvodů pro udělení prestižního ocenění Patrimonium pro futuro, které uděluje Národní památkový ústav. Ocenění předala na sklonku loňského roku generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková majitelům zámku Dobříš – rodině Colloredo-Mansfeld, řediteli zámku Pavlu Krejcárkovi a malířskému mistru Milanu Strnadovi. Oceněn byl mimořádný počin komplexní obnovy francouzské zahrady, která vyvrcholila rekonstrukcí malovaného průčelí oranžérie. Generální ředitelka NPÚ v této souvislosti uvedla: „Hluboce si vážím přístupu vlastníka k dlouhodobé péči a rozvoji celého zámeckého areálu v Dobříši. V tomto konkrétním případě bych však chtěla vyzdvihnout úsilí, čas a pochopitelně i významné finanční prostředky vynaložené na obnovu zámecké zahrady a výjimečné stavby oranžérie. V tomto směru totiž v areálu zámku v Dobříši došlo k naplnění péče o kulturním dědictví v plném rozsahu, tedy včetně péče o zachování hodnot zahradního umění jako nedílného integrálního prostředí kulturní památky.“ Cena Patrimonium pro futuro je dnes v oblasti péče o kulturní dědictví považována za jakéhosi památkového Oskara. „Význam památkové péče pro kvalitu kulturního prostředí, ve kterém žijeme, je neprávem snižován zvláště v případech někdy až bezohledného prosazování individuálních zájmů často bez respektu ke kulturnímu dědictví. Proto si Národní památkový ústav velice váží každé konstruktivní spolupráce zejména s vlastníky kulturních památek, kteří tak sami mají ten největší podíl na udržení a rozvoji kulturního dědictví naší země. A právě příkladný přístup rodiny Colloredo-Mansfeld na zámku v Dobříši to dokazuje. Ráda bych proto poděkovala opravdu všem, kteří se na této zdařilé obnově zahrady a oranžerie podíleli, a to nejen majitelům zámku, ale rovněž celému jejich týmu, kolegům z památkové péče, specialistům a řemeslníkům za skvěle odvedenou práci,“ dodává Naďa Goryczková. Úspěch projektu potvrzuje, že citlivě vedená obnova historických objektů dokáže propojit respekt k tradici s moderním využitím. Zámek Dobříš dnes nabízí veřejnosti důstojně obnovené prostory, které znovu ožívají. „Obnova francouzské zahrady s oranžérií se mohla uskutečnit jen díky mimořádnému nasazení a dlouhodobé péči majitelů. Iluzivní malba, kterou se podařilo znovu oživit, patří k výjimečným počinům současné památkové péče – a to jak svým rozsahem, tak kvalitou provedení. Výsledek je jedinečný a v českém prostředí nemá obdoby,“ říká Ing. Jan Žižka z Národního památkového ústavu Historie oranžérie na zámku Dobříš Oranžérie je nedílnou součástí velkoryse komponované francouzské zahrady, budované od poloviny 18. století. Samotný zámek vznikl v letech 1745–1755 podle návrhu architekta Stephana Dieudonneho, později upraveného Anselmem Luragem. Zahrada s oranžérií byla dokončena v 60. letech 18. století a její existence byla doložena již v roce 1765. Zcela výjimečným prvkem oranžérie je její severní průčelí. Namísto klasického architektonického členění zde od počátku vznikla malířská iluze architektury. Iluzivní malba se dochovala až do počátku 20. století, poté prošla několika obnovami (ve 30. letech a v 70. letech 20. století), avšak kvůli nevhodným technologiím postupně chátrala. Zásadní obrat nastal v letech 2017–2022 (s dokončením v roce 2024), kdy byla malba kompletně rekonstruována na základě detailní fotodokumentace a historických podkladů. Nově byla provedena moderní silikátovou technologií, která zajišťuje dlouhou životnost. Výsledkem je mimořádně věrná a plasticky působící iluze barokní architektury. Komplexní obnova areálu Rekonstrukce oranžérie byla vyvrcholením dlouhodobé obnovy celého zámeckého areálu, která začala po navrácení panství rodu Colloredo-Mannsfeld v roce 1998. Postupně byla obnovena nejen samotná stavba oranžérie, ale i dvouhektarová francouzská zahrada – včetně teras, vodních prvků, sochařské výzdoby a ikonické fontány Napájení koní Heliových od Františka Ignáce Platzera. V uplynulých letech byl na zámku realizován rozsáhlý projekt obnovy francouzského parku a oranžérie s finanční podporou IROP (Integrovaný regionální operační program). Dnes patří k nejvýznamnějším příkladům revitalizace historických zahrad v České republice. Celkové náklady projektu vyšly na 98 643 616 Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pokryl z projektu IROP (Evropský fond pro regionální rozvoj) 85 procent nákladů, 15 procent nákladů pak společnost Colloredo-Mannsfeld spol. s r. o. Projekt zahrnoval nejen obnovu historických struktur, ale také vytvoření moderního zázemí včetně multifunkčních výstavních prostor, depozitářů a technického zázemí pro provoz oranžérie. Severní stěna oranžérie tak získala zpět svou původní výtvarnou podobu a znovu se stala dominantou celého zahradního areálu. Oranžérie na Dobříši v 5 zajímavostech: • Téměř 90 metrů délky – oranžérie patří k největším historickým stavbám svého druhu v Česku. • Iluze místo architektury – její severní průčelí tvoří unikátní malovaná iluze architektury z 18. století. • Důmyslný vodní systém – pod stavbou vede historický kanál, který dodnes napájí fontánu Napájení Heliových koní v centrální části zahrady. • Původní skleník z roku 1813 – konstrukce odpovídá dobovým návrhům, později byla upravena kvůli rostoucím palmám. V minulosti zde byly uchovány tropické rostliny, aby odolaly chladným obdobím roku. • Historické topení – při obnově byl objeven a restaurován původní systém cihelných otopných kanálků. Zdroj: zámek Dobříš.
Nespoutané Bardotky představují trailer

Havlová Veškrnová, Holubová a Pořízková v komedii, kterou si žádná žena nesmí nechat ujít Připravte se na film, o kterém se letos v létě bude mluvit. Bardotky přicházejí jako nespoutaná, upřímná a odzbrojující komedie o ženském přátelství, svobodě a odvaze žít podle sebe. Film pro ženy a o ženách konečně ukazuje to, co si mnohé myslí — ale málokdy to řeknou nahlas. Za snímkem stojí jak jinak než silné ženské duo: režisérka a scenáristka Hana Hendrychová a producentka a scenáristka Pavla Krečmerová. Před kamerou pak trio, které samo o sobě budí pozornost: Dagmar Havlová Veškrnová, Eva Holubová a Pavlína Pořízková, která se vůbec poprvé představí v českém filmu. Do kin Bardotky vstoupí 23. července 2026. Nyní představují trailer: Film, který je oslavou ženství Vrásky? V pořádku. Život bez partnera? Taky v pořádku. Chtít od života víc? Naprosto zásadní! Bardotky jsou letní jízda plná energie, humoru a ženské solidarity a přátelství. Film, ve kterém se najde každá žena — bez ohledu na věk. Protože některé věci prostě nestárnou: touha po radosti, blízkosti a svobodě být sama sebou. Režisérka a scenáristka Hana Hendrychová říká: „Bardotky jsou pro mě oslava ženství — ženský film pro ženy natočený a napsaný ženami. A pevně věřím, že v příběhu jedné ze tří našich hrdinek se najde každá z nás. Ukazují totiž zároveň, že je v pořádku mít vrásky, být bez muže nebo chtít od života víc. Zkrátka jde o film, který řekne: taková, jaká jsi, jsi skvělá! A já věřím, že kus Bardotky je v každé z nás. Je v tom rebelie, svoboda, touha naplnit své sny.“ Producentka a scenáristka Pavla Krečmerová dodává: „Já si moc přeji, aby ženy šly do kina spolu, třeba s kamarádkou, mámou, dcerou, nebo babičkou, a ještě cestou domů volaly další kamarádce, že tohle musí vidět. Aby to bylo takové až ženské spiknutí,” směje se. Přátelství, které nekončí titulky Herečka a bývalá první dáma Dagmar Havlová Veškrnová říká: „Jde o komedii, kde se vlastně bavíme věcmi, které úplně zábavné nejsou, ale my jsme přesvědčeny, že se musí brát s úsměvem a já bych si moc přála, aby si divačky odnesly ten pocit, že nikdy není pozdě. Na kamarádky. Na pravdu. Na sebe. Na život. A aby vyšly z kina a zavolaly někomu, komu dlouho nevolaly, a povídaly si a smály se a cítily se tak jako už třeba dlouho ne.… “ Na to, co mají postavy společného s třemi výraznými hereckými osobnostmi, odpovídá Eva Holubová: „Snad, že jsme věčně mladé v přístupu k životu.” A dodává: „Bardotky jsou pocta přátelství, svobodě a odvaze. Val, kterou hraje Pavlína Pořízková, přináší svobodu, Iva a Meda, které hrajeme já a Dagmar, ji radostně přebírají“. Dagmar Havlová Veškrnová uzavírá povídání tím, co jí Bardotky daly: „To, co se odehrávalo mezi námi mimo plac… ta soudržnost, pochopení a přátelství, které vzniklo úplně spontánně — na to se nezapomíná.“ Pavlína Pořízková: film o nás a o naději Pavlína Pořízková v Bardotkách ztvárňuje Valerii, Češku vracející se z New Yorku, která do života svých přítelkyň přinese nový vítr. „Je prima, že existuje film, co je o nás trošku starších holkách. A že je nás hodně ve světě, co máme v sobě spoustu života a moudrosti, kterou jsme před třiceti lety ještě neměly!“ (smích) „Ženy byly vždy silné a je dobré, že teď se to dozvídá svět taky. My, hlavně trošku starší ženy, tak jsme dlouho byly považovány za někoho, kdo má sedět v koutě a být babička, o koho se nikdo nezajímá… A my říkáme – takhle to není, a pokud si někdo myslí, že jsem moc stará na to, abych byla ženou, tak se mýlí.“ A jedním dechem dodává: „Každý den musíš využít naplno, nic netrvá věčně. V tom filmu je velká naděje. Každý den se můžeš naučit něco nového, něco nového vidět, ochutnat nové jídlo nebo se třeba zamilovat… Každý den je malý dárek.” V dalších rolích Bardotky představí Hynka Čermáka, Evu Podzimkovou, Pavla Kříže, Lukáše Příkazkého, Evu Leinweberovou, Otakara Brouska ml., Matěje Paprčiaka, Stanislavu Jachnickou a další. Snímek vstoupí do kin 23. července 2026 v distribuci společnosti Bontonfilm. Producentem snímku je Filmies a koproducentem společnost innogy. Generálním partnerem je Marlenka, hlavními partnery jsou Ahmad Tea, Oneplay Film, Domo, partnery filmu společnosti Vest, Vermont, Lesaffre, ČPP, Orea. Hlavním mediálním partnerem filmu je Rádio Impuls, mediálními partnery jsou Blesk pro ženy, Moje psychologie a TV magazín. Zdroj: Bardotky
Muž 2026: Návod nenalezen.

Tři mladí muži hledají vlastní odpovědi v projektu S(t)IGMA Tři mladí muži, jedna filosofka a otázky, které se bojíme položit si nahlas. Divadelní soubor Tantehorse v režii Miřenky Čechové uvádí 9. června v Paláci Akropolis novou inscenaci S(t)IGMA: Možná nejsem problém já – dokumentární sondu do radikalizace mladých mužů, vlivu algoritmů a hledání mužské identity v době, kdy staré vzorce přestaly fungovat. Podle dostupných výzkumů až 71 % mužů věří, že si své problémy musí řešit sami, a více než polovina má pocit, že projevením emocí působí slabě (zdroj: Liga otevřených mužů). Tyto postoje se dnes formují mimo jiné v prostředí sociálních sítí, kde se mladí muži stávají cílem algoritmů posilujících jednoduché, často radikalizující narativy. S(t)IGMA navazuje na předchozí výzkumně-performativní projekt Za muže!, který připravil soubor Tantehorse ve spolupráci s Akademií věd. Tvůrci v něm kombinují umělecký přístup s aktuálními společenskovědními daty a osobními výpověďmi třech mladých mužů – Matěje Šímy (producenta a DJ Hihihahaholky), Sebastiana Vopěnky a Matěje Šumbery – a výzkumným vhledem filosofky Alice Koubové, která je zároveň součástí představení. Jak se tyto postoje promítají do každodenní zkušenosti mladých mužů, ukazují i autentické výpovědi tří protagonistů projektu: „Protože si nejsem jistý, co vlastně znamená být chlap.“„Protože se koukám na prsa a zadky. A občas jsem jen příšerně nadržený.“„Protože nerozumím tomu, proč bych měl být ALFA za každou cenu.“„Protože mám strach z toho, kam se to celé posouvá.“ S(t)IGMA není klasickým divadelním příběhem. Jde o postpunkový hudební dokument, který vychází z autentických výpovědí tří mladých mužů. Ti na jevišti otevírají osobní témata nejistoty, tlaku na výkon, vztahů i hledání vlastní identity v době, kdy tradiční vzorce mužství přestávají fungovat. „Trochu mě to nahlodalo v tom smyslu, že Andrew Tate nabízí možnost ženy úplně vyřadit ze života a vlastně mluvit jenom o tý mužský sféře… Strašně to zjednodušuje ten problém a vytváří prostředí, kdy si člověk říká, jestli by tohleto nebylo vlastně ideální nebo příjemný.“ (středoškolský student) Tvůrci nechtějí nabídnout jednoznačné odpovědi. Naopak ukazují momenty, kdy jednoduchá vysvětlení začínají dávat smysl, a kdy je potřeba se rozhodnout, jestli jim uvěřit. „Tahle inscenace vzniká z pocitu, že algoritmy jsou rychlejší než divadlo – a přesto věříme, že divadlo může říct něco, co algoritmus neumí. Jako mladý muž vím, jak tohle vakuum vypadá zevnitř. Staré vzorce mužství přestaly fungovat a nikdo nevydal aktualizaci. A příroda vakuum nesnáší: přicházejí lidé, kteří mají jasno – a chtějí, abyste jim věřili. S(t)IGMA není návod. Je to místo, kde se tahle otázka dá konečně položit nahlas,“ říká producent souboru Tantehorse Jan Honeiser. Projekt zároveň reaguje na širší společenský kontext. Jak ukazují aktuální data i zkušenosti z fokusních skupin, mladí muži dnes čelí kombinaci ekonomické nejistoty, tlaku na výkon a ztráty jasně definované role ve společnosti. V tomto prostoru se pak snadno prosazují ideologie, které nabízejí jednoduchá řešení a jasně pojmenovaného „viníka“. S(t)IGMA proto otevírá otázku, jak dnes hledat nové formy mužské identity, bez nutnosti uchylovat se k agresi, uzavřenosti nebo odmítání druhých. INFORMACE O PŘEDSTAVENÍ Název: S(t)IGMA: Možná nejsem problém já Premiéra: 9. června 2026 Místo: Palác Akropolis, Praha Režie: Miřenka ČechováDramaturgie: Barbora HerzScénář: kolektivPerformance: Matěj Šíma, Sebastian Vopěnka, Matěj ŠumberaSpolečenskovědní výzkum a performance: Alice KoubováScénografie a kostýmy: Kateřina RadakulanVideo design: Linda ArbanováHudba: Matěj ŠímaSvětelný design: Martin Špetlík Zvukový design: Jan PniakProdukce: Tantehorse, Jan HoneiserKoprodukce: Palác AkropolisOdborný partner: Liga otevřených mužů, Filosofický ústav Akademie věd ČRPředstavení vzniklo za podpory Hlavního města Praha, Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR Zdroj: Muž 2026:
Oranžérie na zámku Dobříš získala prestižní ocenění Národního památkového ústavu. Iluzivní malba je celosvětový unikát

Zámek Dobříš láká návštěvníky na výjimečný zážitek – obnovenou oranžérii, někdejší zámecký skleník, s unikátní iluzivní malbou. Ta se po více než dvou stoletích vrátila do své podoby z poloviny 18. století. Mimořádná obnova se stala jedním z důvodů pro udělení prestižního ocenění Patrimonium pro futuro, které uděluje Národní památkový ústav. Ocenění předala na sklonku loňského roku generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková majitelům zámku Dobříš – rodině Colloredo-Mansfeld, řediteli zámku Pavlu Krejcárkovi a malířskému mistru Milanu Strnadovi. Oceněn byl mimořádný počin komplexní obnovy francouzské zahrady, která vyvrcholila rekonstrukcí malovaného průčelí oranžérie. Generální ředitelka NPÚ v této souvislosti uvedla: „Hluboce si vážím přístupu vlastníka k dlouhodobé péči a rozvoji celého zámeckého areálu v Dobříši. V tomto konkrétním případě bych však chtěla vyzdvihnout úsilí, čas a pochopitelně i významné finanční prostředky vynaložené na obnovu zámecké zahrady a výjimečné stavby oranžérie. V tomto směru totiž v areálu zámku v Dobříši došlo k naplnění péče o kulturním dědictví v plném rozsahu, tedy včetně péče o zachování hodnot zahradního umění jako nedílného integrálního prostředí kulturní památky.“ Cena Patrimonium pro futuro je dnes v oblasti péče o kulturní dědictví považována za jakéhosi památkového Oskara. „Význam památkové péče pro kvalitu kulturního prostředí, ve kterém žijeme, je neprávem snižován zvláště v případech někdy až bezohledného prosazování individuálních zájmů často bez respektu ke kulturnímu dědictví. Proto si Národní památkový ústav velice váží každé konstruktivní spolupráce zejména s vlastníky kulturních památek, kteří tak sami mají ten největší podíl na udržení a rozvoji kulturního dědictví naší země. A právě příkladný přístup rodiny Colloredo-Mansfeld na zámku v Dobříši to dokazuje. Ráda bych proto poděkovala opravdu všem, kteří se na této zdařilé obnově zahrady a oranžerie podíleli, a to nejen majitelům zámku, ale rovněž celému jejich týmu, kolegům z památkové péče, specialistům a řemeslníkům za skvěle odvedenou práci,“ dodává Naďa Goryczková. Úspěch projektu potvrzuje, že citlivě vedená obnova historických objektů dokáže propojit respekt k tradici s moderním využitím. Zámek Dobříš dnes nabízí veřejnosti důstojně obnovené prostory, které znovu ožívají. „Obnova francouzské zahrady s oranžérií se mohla uskutečnit jen díky mimořádnému nasazení a dlouhodobé péči majitelů. Iluzivní malba, kterou se podařilo znovu oživit, patří k výjimečným počinům současné památkové péče – a to jak svým rozsahem, tak kvalitou provedení. Výsledek je jedinečný a v českém prostředí nemá obdoby,“ říká Ing. Jan Žižka z Národního památkového ústavu. Historie oranžérie na zámku Dobříš Oranžérie je nedílnou součástí velkoryse komponované francouzské zahrady, budované od poloviny 18. století. Samotný zámek vznikl v letech 1745–1755 podle návrhu architekta Stephana Dieudonneho, později upraveného Anselmem Luragem. Zahrada s oranžérií byla dokončena v 60. letech 18. století a její existence byla doložena již v roce 1765. Zcela výjimečným prvkem oranžérie je její severní průčelí. Namísto klasického architektonického členění zde od počátku vznikla malířská iluze architektury. Iluzivní malba se dochovala až do počátku 20. století, poté prošla několika obnovami (ve 30. letech a v 70. letech 20. století), avšak kvůli nevhodným technologiím postupně chátrala. Zásadní obrat nastal v letech 2017–2022 (s dokončením v roce 2024), kdy byla malba kompletně rekonstruována na základě detailní fotodokumentace a historických podkladů. Nově byla provedena moderní silikátovou technologií, která zajišťuje dlouhou životnost. Výsledkem je mimořádně věrná a plasticky působící iluze barokní architektury. Komplexní obnova areálu Rekonstrukce oranžérie byla vyvrcholením dlouhodobé obnovy celého zámeckého areálu, která začala po navrácení panství rodu Colloredo-Mannsfeld v roce 1998. Postupně byla obnovena nejen samotná stavba oranžérie, ale i dvouhektarová francouzská zahrada – včetně teras, vodních prvků, sochařské výzdoby a ikonické fontány Napájení koní Heliových od Františka Ignáce Platzera. V uplynulých letech byl na zámku realizován rozsáhlý projekt obnovy francouzského parku a oranžérie s finanční podporou IROP (Integrovaný regionální operační program). Dnes patří k nejvýznamnějším příkladům revitalizace historických zahrad v České republice. Celkové náklady projektu vyšly na 98 643 616 Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR pokryl z projektu IROP (Evropský fond pro regionální rozvoj) 85 procent nákladů, 15 procent nákladů pak společnost Colloredo-Mannsfeld spol. s r. o. Projekt zahrnoval nejen obnovu historických struktur, ale také vytvoření moderního zázemí včetně multifunkčních výstavních prostor, depozitářů a technického zázemí pro provoz oranžérie. Severní stěna oranžérie tak získala zpět svou původní podobu a znovu se stala dominantou celého zahradního areálu Oranžérie na Dobříši v 5 zajímavostech: • Téměř 90 metrů délky – oranžérie patří k největším historickým stavbám svého druhu v Česku. • Iluze místo architektury – její severní průčelí tvoří unikátní malovaná iluze architektury z 18. století. • Důmyslný vodní systém – pod stavbou vede historický kanál, který dodnes napájí fontánu Napájení Heliových koní v centrální části zahrady. • Původní skleník z roku 1813 – konstrukce odpovídá dobovým návrhům, později byla upravena kvůli rostoucím palmám. V minulosti zde byly uchovány tropické rostliny, aby odolaly chladným obdobím roku. • Historické topení – při obnově byl objeven a restaurován původní systém cihelných otopných kanálků. Zdroj: Zámek Dobříš