Další významný milník v chovu až patnácticentimetrových „stromových humrů“. Zoo Praha získala ze San Diego Zoo tři sta vajíček kriticky ohrožených strašilek humřích – a ne ledajakých. Pocházejí totiž z pohlavního rozmnožování s oplozením, které dává vzniknout samičkám i samečkům. Dosud se přitom v Praze líhli pouze tzv. partenogenetičtí jedinci původem z neoplozených vajec. Z takových ale může u strašilek humřích vzniknout opět jen samička. Cenná zásilka i s potenciálními samečky dorazila z Kalifornie na začátku října, první nymfy by se mohly vylíhnout na přelomu roku.
„Už nyní pozorujeme rozdíly. Doufáme, že větší velikost pohlavně vzniklých vajíček je také předzvěstí větších mláďat a později hlavně i dospělců. Naši jedinci z partenogenetického rozmnožování totiž mimo jiné dosahují menší velikosti. Do budoucna budeme moci například zkoumat, jak se na vývoji projeví spáření samce s partenogenetickou samicí, či lépe pochopit odlišnosti mezi partenogenetickými jedinci a těmi vzniklými pohlavním rozmnožením s oplozením,“ říká odborný chovatel bezobratlých Zoo Praha Vojtěch Víta.
Nový chovný materiál navíc přišel do Evropy po dlouhých deseti letech. „Jde nejen o zplnohodnotnění chovu strašilek humřích v Zoo Praha, ale i o příslib další seriózní výzkumné práce s tímto druhem. Pokud vše půjde dobře, můžeme se stát evropským distribučním centrem strašilek pro další instituce,“ vysvětluje Víta. Vzhledem k omezenému množství studií o chovu strašilek humřích v lidské péči může být jednou z oblastí bádání například otázka, proč cenní samečci z evropských chovů postupně vymizeli.
Strašilka humří vedle své velikosti zaujme zejména fascinujícím příběhem svého zmrtvýchvstání. Ještě před 110 lety se naprosto běžně vyskytovala na Ostrově lorda Howea v jižním Pacifiku asi 700 km severovýchodně od Sydney. Začátek konce přišel roku 1918, kdy na jeho útesech uvízl parník, z něhož unikly krysy. Během pouhých dvou let pak z ostrova vymizel
V 60. letech minulého století se skupina australských dobrodruhů rozhodla zdolat Ballovu pyramidu – nejvyšší mořské skalisko na světě, které se tyčí z oceánu zhruba dvacet kilometrů od Ostrova lorda Howea. To se jim sice nepodařilo, ale zato na zdánlivě nehostinné skále objevili mrtvolku jakéhosi obrovského hmyzu.
Existence strašilek humřích na Ballově pyramidě byla potvrzena až počátkem nového tisíciletí. Šlo o první živé exempláře spatřené lidským okem po více než 80 letech. Vědci poté objevili další dvě desítky jedinců a v roce 2003 odebrali čtyři strašilky jako základ chovu v lidské péči. Bez nadsázky šlo o vůbec nejvzácnější hmyz na světě.
Zoo Praha dlouhodobě podporuje záchranný program strašilky humří v režii Melbourne Zoo. Její příběh se možná brzy dočká šťastného konce jako z hollywoodského filmu. „Na nadcházející rok je naplánována jejich reintrodukce na původní domovský ostrov, kde byly před více než sto lety vyhubeny. Deratizace místa byla totiž podle všeho úspěšná. Možná se tak blížíme doslova vzkříšení druhu a je skvělé být u toho,“ dodává Víta.
Zoo Praha chová strašilky humří od roku 2024, kdy získala 400 vajíček z Bristolu. Za tu dobu dokázala získat drahocenné zkušenosti a chov stabilizovat. Aktuálně dospívají samičky, které se letos v únoru vylíhly jako vůbec první ryze pražské strašilky humří. Brzy by se Zoo Praha mohla dočkat již druhé generace partenogenetických samic. Návštěvníci je mohou pozorovat v dolní části zahrady v expozici Ballova pyramida.
Zdroj: Zoo Praha
