Richard Lví srdce

Richard I., zvaný Richard Lví srdce, žil v letech 1157–1199, pocházel z dynastie Plantagenetů a v letech 1189–1199 byl anglickým králem a vládcem anjouovské říše. Mládí trávil v Akvitánii a s bratry a matkou Eleonorou se účastnil vzpoury proti svému otci Jindřichovi II. Nejvíce se proslavil účastí na třetí křížové výpravě (1189–1192) proti Saladinovi, v jejímž čele po odjezdu francouzského krále Filipa II. stál. Na zpáteční cestě byl zajat Leopoldem Babenberským a dva roky strávil ve vězení. Po návratu se v Anglii vypořádal s rebelujícím bratrem Janem Bezzemkem a další léta pak válčil ve Francii se svým někdejším přítelem, francouzským králem Filipem II. Zemřel po zásahu kuší při obléhání hradu svého odbojného limousinského vazala. Jeho erb se třemi kráčejícími hledícími lvy se stal znakem Anglie. Podívejte se na legendární příběh tohoto zajímavého panovníka opředeného tajemstvími na Prima ZOOM. Richard Lví srdce: Uvězněný král (repríza pátek 9. 6. v 9.15) Dokonce už ve své době král Richard zosobňoval veškeré ideály rytířství. Podle legendy byl spřízněný s mytickým králem Artušem a nosil jeho slavný meč Excalibur. Anglický panovník, chrabrý bojovník a neúprosný zabiják, byl vysoký šest stop a měl rudé vlasy i vousy. Ale také propadal vášni pro poezii a v době, kdy se evropské rody nemilosrdně rvaly o moc, prokázal, že je mistrným stratégem. Jenže jeho životní osud se naplnil už v 35 letech, když ve špatnou dobu na špatném místě oblékl špatné šaty. V roce 1190 se Richard a král Francie vydali na společnou křížovou výpravu, ale cestou do Svaté země se mezi nimi objevily neshody. A ty měly cestou zpátky dalekosáhlé následky. Francie začala kout pikle proti Richardově vládě. Netrvalo dlouho a podařilo se najít velké množství spiklenců. Všechny cesty domů byly najednou zavřené. Richard cestoval inkognito, ale nedaleko Vídně byl polapen. Po patnácti měsících v zajetí byl vyměněn za neslýchané výkupné 35 tun stříbra, trojnásobek příjmu anglické koruny. Rovnováha moci v celé Evropě se tím pádem zásadně změnila. Jak únos probíhal? A jak došlo k tomu, že se mýtus krále Richarda Lví srdce natolik zakořenil v mysli všech lidí od minstrela Blondela až po legendu o Robinu Hoodovi? Tento napínavý historický film zkoumá otazníky a odhaluje tajemství, která obestírají Richarda Lví srdce.

Nová dimenze cestování

Cestujete rádi, ať již v zahraničí nebo jen v tuzemsku? Máte rádi luxus a přitom toužíte po trošce dobrodružství a svobodě? Pak vám můžeme jednoznačně doporučit přívěsy od společnosti Carbon Tear. Splňují totiž vše – luxus, dobrodružství svobodu. Jestli si plánujete jen prodloužený víkend po České republice nebo se chystáte na pořádný trip po Evropě, Carbon Tear je pro vás tím pravým partnerem. Tento luxusní designový přívěs předčí vaše očekávání. Vzhledem ke své velikosti / nabízí komfortní prostor pro 2 osoby/ nepodléhá zákonům o parkování karavanů.  Můžete s ním tedy zaparkovat prakticky kdekoliv. Nejste omezováni žádnými kempy. Žádné poplatky navíc. Carbon Tear je vybavený vlastní sprchou, luxusní kuchyní a solárními panely pro dostatek elektřiny. Takže večer se klidně můžete dívat na televizi, pracovat na počítači či si dobíjet mobilní telefony. Není potřeba tedy žádná přípojka v kempu, a zastavit si zkrátka můžete, kde chcete. S tímto přívěsem jste zkrátka totálně svobodní! Vzhledem k jeho hmotnosti cca 1500 kg jej můžete s přehledem zapřáhnout téměř za jakýkoliv automobil. Spotřeba paliva vám nevzroste více jak o 1l/100km, takže cestovat můžete křížem krážem bez obav na finanční náklady. Je to nová dimenze cestování a teď už je to jen na vaší fantazii. Chcete jet do Norska chytat ryby? Ráno se probudit u fjordů, udělat si kávu, celý den rybařit a večer si v karavanu udělat rybu? Nebo chcete do provoněné Provance, jen tak si někde zastavit a dát si večer sklenku dobrého vína? Pokud jste příznivci extrémnějších sportů, vyjeďte do Alp na kola, které můžete připevnit na střechu přívěsu. Zkrátka s tímhle přívěsem můžete úplně všechno. Pokud se chcete dozvědět více informací, klikněte sem: www.carbontear.cz Pokud si chcete přívěs vyzkoušet, můžete, Carbon Tear mají i půjčovnu: https://www.carbontear.cz/pujcovna-karavanu/

Psí den plný ocásků s úžasnou podporou útulků!

Sobotní slunečné odpoledne se stalo dnem plným radosti a nadšení v Centrálním parku Lužiny, kde se konal 7. ročník oblíbené akce „PSÍ DEN s Prahou 13.“ pod záštitou starosty Davida Vodrážky. Tato každoroční akce, zaměřená na podporu útulků a opuštěných pejsků, přilákala příznivce psů ze všech koutů Prahy a okolí. Podpořit tuto smysluplnou akci přišlo také plno známých tváří, někteří v doprovodu svých psích miláčků. Akce se zúčastnili Bára Jánová, Sára Rychlíková, Sarah Haváčová, Karel Heřmánek jun., Miroslav Hrabě, Jana Krausová, její syn David Kraus a mnoho dalších. Počasí přálo a atmosféra byla nabitá pozitivní energií. Všichni přítomní si užili spousty zábavy s pejsky a podpořili také dobrou věc. Jedním z hlavních cílů této akce byla důležitá podpora útulků a možnost adopce pro pejsky, kteří by rádi našli lásku u svého nového páníčka. To se také povedlo!  Velkou měrou pomoci přispěli právě pozvaní VIP osobnosti. Mirek Hrabě si akci moc užil, protože je velkým milovníkem zvířat, především pejsků „Jakákoliv možnost jim pomoci a přispět tak na dobrou věc je u mě samozřejmostí. Psí den Prahy 13 je navíc moc příjemná akce, kde potkám spoustu milých přátel a pejsci si to tam opravdu užijí. Nám adopce změnila život a přinesla do rodiny jenom radost. Společná chvíle s adoptovanými psími holčičkami je ten nejkrásnější dárek, co jsme si mohli dát.“, dodal Mirek, který přišel se svou buldočkou Kačenkou. Také Bára Jánová všechny podporovala svým nadšením a láskou k pejskům „Miluji psy, všechny rasy i voříšky. Nepřestávají mě fascinovat tím, co všechno dokážou a jaké velké množství lásky v sobě mají. Měli bychom jim to oplácet stejnou měrou. A proto jsem se Psí den rozhodla podpořit.“, zmínila Bára.Sarah Haváčová, která dělala porotkyni v soutěži výstavy adoptovaných psů a vzkázala,a netýká se to jen každoročních psích dnů s Prahou 13, „adoptujte!“ Akce, která se stala nezapomenutelným zážitkem, nabídla pestrou paletu aktivit pro pejsky i jejich majitele. Atmosféru umocnila i Jitka Boho se svým krásným zpěvem, který rozveselil a potěšil všechny přítomné.  Psí den nabídl originální program, který se stal tradiční součástí tohoto psího svátku. Skákání do výšky, sraz psích ras, soutěž přehlídka pejsků v roztomilých psích oblečcích, byly jen některé z atrakcí, které se konaly. Letos se dokonce představil dostih pro hendikepované pejsky, aby i oni mohli zazářit na psím závodišti. Pro pejsky, kteří se chtěli pořádně vyřádit se svými psími kamarády, byla k dispozici psí herna, kde si všichni společně užili spoustu aktivit. Jednou z nich bylo i nové psí bludiště, které mělo u návštěvníků velký úspěch. Více informací o této akci a plno nádherných fotek, najdete na oficiálních stránkách Psího dne: www.psiden.cz. Díky podpoře Prahy 13, všem účastníkům, dobrovolníkům a partnerům tohoto nezapomenutelného dne, byla sobota plná lásky a péči o čtyřnohé přátelé a přinesla zábavu i pomoc. Osvěta a podpora útulků, která je každý rok neodmyslitelnou součástí celé akce, nakonec dopřála domov pár šťastným pejskům. „V charitativní tombole na podporu útulkům se podařilo vybrat částku 50 100 Kč“ sdělila hlavní organizátorka Karolína Hájková O napínavý zážitek se postarali soutěžící psi ve skoku do výšky, kteří se pokoušeli překonat rekord ve skoku do výšky z minulého roku. To se sice nepovedlo, ale i tak to byla velice zajímá podívaná.  Letošní překonaná hranice měřila 120 cm. Tu zdolal, jak loňský vítěz kříženec border kolie Rocky a fenka amerického stafordšírského teriéra Ellie. Třetí ve skoku do výšky se umístila fenka vodního portugalského psa Candy.

TV Nova – moderátorská posila v Počasí

Tým moderátorek Počasí TV Nova se rozroste o novou posilu. Dagmar Honsová, která doposud s TV Nova spolupracovala v roli meteoroložky, se od 1. června postaví i před kameru. Diváci již mohou Dagmar Honsovou znát jako odbornici z reportáží týkajících se nejrůznějších projevů počasí či dlouhodobých předpovědí. Sbírá i data, na jejichž základě se relace Počasí připravuje. Natáčí také videa a živá vysílání o počasí a jeho vlivech na člověka i přírodu pro TN Live, což je živé vysílání v rámci webu TN.cz.  „Na počasí je úžasné, že se nikdy nezastaví a pořád se něco zajímavého děje. Někdy bývá vyčerpávající s ním udržet krok, ale vždy mne motivuje, když mohu o jeho zajímavostech informovat diváky. Na tom dobře spolupracujeme s Aničkou Bábovskou a Simonou Šimkovou, s nimiž konzultujeme, jak předpověď počasí co nejlépe podat. Říkám si, že pokud někdo díky tomu druhý den třeba jen nezmokne, je to skvělé a stojí to za to,“ říká Dagmar Honsová.  Dagmar Honsová studovala na České zemědělské univerzitě. Ve volném čase se věnuje svým dcerám, ráda se projede na kole, zvelebuje zahradu, poznává nová místa, stále ale samozřejmě sleduje počasí. Její kolegyně Simona Šimková dočasně v polovině června z relace odchází, protože se již brzy bude věnovat mateřským povinnostem.

Špejchar VLADIMÍRA MIŠÍKA slaví tři dekády!

Ikonická kompilace znovu vychází na 2LP, 2CD i digitálně Vladimír Mišík sice už pověsil koncertování na hřebík, ale i tak se toho okolo něj a jeho jménem děje stále víc než dost. Kromě Anděly ověnčené nové studiové tvorby se můžeme průběžně těšit také z reedic Mišíkových starších, často dlouho nedostupných alb. Aktuálně v podobě kompilace, která se ne nadarmo honosí přízviskem ikonická! Dvojalbum Špejchar 1969–1991 I–II, jež letos slaví třicet let od prvního vydání, se na pětadvaceti písních ohlíží za první částí Mišíkovy velmi úspěšně kariéry rockového písničkáře a asi netřeba zdůrazňovat, že je vskutku za čím se ohlížet. Nyní navíc s novým masterem z původních pásů a se skvělou variací na originální grafiku z dílny Karla Halouna a Luďka Kubíka na 2LP, 2CD i digitálně. Podívejte se na videoteaser: „Pokoušet se posuzovat ony z devadesáti procent zlidovělé hity, vytleskávané dodnes starými bigbeatovými pardály i mladými kočičkami s tisíci korálků na Mišíkových koncertech, by asi bylo nošením piva na Špejchar,“ napsal mimo jiné hudební publicista Ondřej Bezr ve své recenzi pro Rock & Pop v roce 1993, kdy Špejchar 1969-1991 I-II vyšel poprvé. Tato slova platí i nyní, kdy po třiceti letech tato výtečná kolekce vychází v jubilejní reedici. Písně jako Kuře v hodinkách, Slunečný hrob, Stříhali dohola malého chlapečka, Sladké je žít, Variace na renesanční téma, Co ti dám nebo Královský večer jsou pojmy a v podstatě synonymy vysoké textové i hudební kvality samy o sobě. Co je však neméně důležité, je skutečnost, že – jak známo – Vladimír Mišík není vyznavačem seskupování písní do nových výběrů. O to výjimečnější tak „Špejchar“ je, zvláště, když si uvědomíme, že jde o úplně první kompilaci či pomyslné best of v Mišíkově diskografii. Víceméně chronologické řazení songů pak nabízí také ucelený pohled na Mišíkovu tvorbu i hudební vývoj během více než dvou dekád. Posluchač může sledovat, jak se po velkých začátcích v Blue Effectu a Flamengu rockový bard rozhodl v polovině sedmdesátých let hledat zcela vlastní cestu. Ta neobcházela zvuková lákadla v podobě syntetizérů či jiných studiových a elektronických pomocníků, ale podstata byla vždy v silných kytarových melodiích, pečlivě vybíraných textech, skvělých muzikantech v ETC…, a především v unikátním zpěvákovi, vypravěči příběhů. Od původního rhythm-and-blues či skoro hard rocku se Mišík šťastně potkal s mnoha dalšími vlivy, v čele s těmi folkovými. Z více úhlů pohledu je Špejchar 1969-1991 I-II prakticky dokonalý, což potvrzuje i výroční žebříček Rock & Pop z roku 1993, v němž skončil s průměrem 3,8 jen o chlup na čtvrtém místě, a předstihl tak třeba Songs of Faith and Devotion Depeche Mode nebo Davida Kollera. Po pětadvaceti letech a zcela po právu se letos „Špejcharu“ dostalo nového masteringu z maxima dostupných pásů (studio Sono) a zabalení do zmíněné variace na původní vlastní obal (Karel Haloun plus Luděk Kubík). Ne všechny kompilace mohou být označeny za legendární, u této to však rozhodně platí! TRACKLIST: CD1/LP1 Kuře v hodinkách / Slunečný hrob / Jednohubky / Proč ta růže uvadá / Obelisk / Šero v kavárně / Stříhali dohola malého chlapečka / Já mám schůzku o půl páté / Třináctej plat / Víno, ženy, zpěv / Ty II. / Sladké je žít / Taxůvku jsme chytli CD2/LP2 Variace na renesanční téma / Sochy / Malá paní / Tma stéká do kaluží / Doteky / Životní režim / 20 deka duše / Co ti dám / Šmajdák a ploužáky / Královský večer / Špejchar blues / Jam session s Fr. Gellnerem

Ze Saši Rašilova se stane mrtvola

Chce víc a nedostane nic. Popravdě přijde o všechno a nakonec i o život. Postava Oldy v minisérii Půlnoční zpověď skončí stejně špatně jako její hlavní hrdinka Denisa Nesvačilová, přijde totiž o život. Připlete se na špatné místo ve špatný čas a hamižnost ho dožene až k smrti. Je to jeden z největších padouchů v seriálu, takové tiché zlo, na které ale nakonec taky dojde. Jeho život vyhasne rukou vraha Marianny Krausové. Touha po penězích ho dožene k vydírání Alberta (Marek Lambora), u kterého najde pěstírnu marihuany. Přijde si k penězům a myslí si, že se na něj konečně usmálo štěstí! Jenže to netrvá věčně a pak přijde rána. „Vzpomínám si, že nejtěžší úkol na mě čekal po samotné vraždě. Točilo se to na silnici, kde nebylo vůbec nic. Foukal strašný vítr a byla zima, takže jsem měl problém, abych se jako mrtvola neklepal chladem. Kameramani potřebovali mít kvůli záběrům otevřená okýnka u auta, a tak to pěkně profukovalo. Klasický herecký protiúkol, aby se mrtvola neklepala zimou. I rvačka, kterou jsem měl s Márou Lamborou, byla náročná, ale výsledek jsem neviděl,“ popisuje herec, jak se mu hrála mrtvola. Na natáčení těchto scén nebyl herec sám a k ruce měl vždy odborné poradce. „Spolupracujeme s kaskadéry a koordinátory, kteří jsou zkušení a pracují na spoustě filmů a seriálů. Přesně ví, jak má rvačka nebo násilí před kamerou vypadat správně a autenticky. Hlavní je, aby se nikomu nic nestalo a vše proběhlo pro herce bezpečně,“ vysvětluje producentka a jedna z autorek seriálu Kateřina Bártů. „Krev stříká jen falešná. I když jsou herci jako Marek Lambora nebo Saša Rašilov fyzicky zdatní, nechali si poradit. Finální podobu scény dělá samozřejmě akční střih,“ dodává. Saša Rašilov si tak díky Půlnoční zpovědi zahrál pořádného hajzlíka. „Bylo načase. Neberu to tak, že si člověk vybírá jen dobré a pozitivní role. Jsou to hlavně zajímavé postavy a příběhy a myslím, že ani tenhle týpek není úplně černobílý. Je to zoufalý člověk a je strašně zajímavé hledat pro obhajobu takového člověka motivace, když je od začátku jasné, že to je nějaký zloun, nemá žádné tajemství, předehry a všechno je na začátku prozrazeno. Tyhle figury jsou tak paradoxně daleko složitější a náročnější. Byl jsem za něj rád a holky Bártů věděly, že mi tím udělají radost. Jsem takový jejich maskot,“ směje se Saša Rašilov a s láskou vzpomíná na všechny jejich společné projekty.