Na Haštalu vládl Angličan Downer. Tradiční squashový klub oslavil narozeniny

Atraktivní zápasy, skvělá divácká kulisa a kvalitní turnaj pro amatéry. Takový byl první ročník Flix City of Prague Open, profesionální squashová PSA akce mužů kategorie Closed Satellite. Ve finále porazil Robert Downer z Anglie českého hráče Ondřeje Vorlíčka 3:0 na sety. „Divácká kulisa byla vynikající. Hráči si pochvalovali výbornou a přátelskou atmosféru,“ prohlásil Jan Roll, trenér z klubu Squash Stará Praha, která celou akci organizuje. Byla to oslava klubu Squash Stará Praha, který začal fungovat před 25 lety. A užili si to všichni včetně diváků. Někteří z nich se zúčastnili také Turbokempu pod dohledem hráčů. A součástí programu byl také turnaj kategorie D, který vyhrál Fons Poon z Nizozemska, druhý skončil Michal Boška a třetí Michal Jeník. Hlavního turnaje s dotací 1000 dolarů se účastnilo 14 hráčů z pěti zemí světa. Vítězem se stal Robert Downer z Anglie, který ve finále porazil Ondřeje Vorlíčka 3:0 (11:7, 11:5, 11:6). Turnaj se mimořádně dohrával až do konečného umístění, a tak mohli diváci sledovat také bitvu o třetí místo, kterou svedli Jose Gallegos (Čile) s Davidem Zemanem. Gallegos zvítězil 3:0 (14:15, 11:9, 11:5). „Poděkování patří především hlavnímu partnerovi akce – společnosti FlixBus zastoupené jejím ředitelem Pavlem Prouzou. Ten je také nadšeným squashistou. Haštalu tedy přejeme vše nejlepší a ještě alespoň dalších 25 squashově bohatých let,“ dodal Jan Roll. Foto: Thu Hang Hoang Zdroj: ČESKÝ SQUASH

Obraz Brazílie v očích spisovatele Petra Freye

Brazílie, rodná země Petra Freye, je plná tajemství a rozmanitosti. Pulzující Rio, kouzlo vodopádů Iquacu či historické Salvador da Bahia okouzlí ne jednoho turistu. Brazilci žijí naplno, s důrazem na rodinu a přátelskou atmosféru. Problémy bezpečnosti některých částí Brazílie vidí Frey pouze jako součást cesty k lepší budoucnosti země. 1. Jaké jsou vaše zážitky z cestování a prozkoumávání Brazílie? Co považujete za fascinující a v této zemi? Ta země je úžasná hlavně v tom, že je vlastně neprocestovatelná. Díky její pestrosti a ohromné rozloze má stále svá tajemství. Říká se, že v Amazonii zřejmě žijí komunity, které se nikdy nesetkali s naší civilizací To je, myslím, dost vzrušující záležitost. Každopádně pro mě jsou i opakované návraty vždy nové. Takové pulzující Rio je jiné každý den. Určitě jsou úchvatné vodopádu Iquacu a stojí za to koloniální Salvador da Bahia nebo Manaus. Pro mě osobně je největším zážitkem, když se setkám s tím, že se někdo pokusil uskutečnit nějaký sen. S tím se setkávám právě v Brazílii. Nemyslím tím jen město Brasília, které je samo o sobě vyjádření touhy začít jinde a jinak. Představuji si tehdejšího prezidenta Kubitcheka jak vizionářsky diskutuje s architem Niemeyerem nad plány města, které ze vzduchu vypadá jako letící pták. Sen najdete i v Manausu, kde stojí Teatro Amazonas. Neoklasicistní budova v Amazonii! 2. Co o nás Brazilci vědí, případně jak ČR vnímají? Vidíte v jejich kultuře nějaké velké rozdíly? Myslím, že Brazilci si oproti nám dokážou život víc užívat. Nemyslím tím karneval nebo nějaké párty. Dokáží být spolu a radovat se z toho. Rodiny mi přijdou v Brazílii soudržnější. Třeba takové Vánoce jsou o navštěvování. Udělá se stůl s mnoha židlemi a k němu postupně přicházejí návštěvy a každá něco přinese. Jsou to rodinní příslušníci, jejich přátelé a známí. My jsme v Čechách mnohem uzavřenější. Jinak Brazilci o nás vědí myslím dost. Nestalo se mi, že by někdo nevěděl, kde je země, ve které žiji nebo Praha. Tedy, neptal jsem se indiánů v Amazonii, ale třeba by mě překvapili. Ono Brazilií prošlo dost významných Čechů, měli i prezidenta s českým původem Juscelina Kubitscheka, a po válce byla Brazílie hlavním působištěm Tomáše Bati, jehož stopy jsou tam dodnes patrné. 3. Jaká byla vaše inspirace a motivace při psaní románu Mise Rio a proč jste si vybral právě prostředí Ria? Samotného mě to překvapilo. Měl jsem námět na příběh chlapíka kolem padesátky, kterého v životě potkali různé věci, a tak je už dost vyhořelý. Mám pár takových kamarádů, i sám jsem se tak někdy cítil. Záleží mu už jen na jeho dospělé dceři, která pracuje daleko v zahraničí. Pak se s ní něco v té cizině stane a on najednou vstane z popela a odletí ji zachránit do pro něj úplně cizího prostředí. No, a jak jsem ten námět rozvíjel, najednou jsem zjistil, že přirozeně píšu o Riu. Když mi to došlo, začal jsem s tím pracovat. Evokovalo mi to vlastní vzpomínky, nastudoval jsem aktuální bezpečností problémy a strukturu drogových gangů. Začal jsem se ještě víc zajímat o současnou brazilskou kulturu. A od té doby jsem v tom stále hlouběji. 4. Jak vnímáte současný stav Brazílie, zejména s ohledem na její historii, otroctví, diktatury a korupci? Já to úplně nevnímám, jako něco zcela odlišného. V našich zemích bylo nevolnictví, diktatura i korupce. U Brazílie mi ovšem přijde zajímavé to historické míchání kultur, které mělo a má bezesporu vliv na vývoj země, a hlavně její kulturu. K tomu tam proběhly neuvěřitelné boomy jako portugalskou kolonizaci a věk cukru. Zajímavé je, že ty miliony otroků z Afriky dovezli proto, že se jim nepodařilo zotročit místní domorodce. Proběhla tam zlatá i diamantová horečka, kaučukový boom a samozřejmě káva. A pak republika, diktatura a nakonec demokracie. Jsou to vzlety a pády. Myslím, že v Brazílii je pořád možné snít nějaký sen o velkém boomu a velkém bohatství. Jsou tam obrovské sociální rozdíly, a to prostě vede ke korupci. Její současný stav vnímám jako cestu, která ještě zdaleka neskončila. 5. Mohl byste popsat jaké jsou největší bezpečnostní výzvy, se kterými se obyvatelé Brazílie potýkají? Největší kriminalita v zemi se odehrává v chudinských čtvrtích – favelách. To se týká hlavně Ria de Janeira a Sao Paula. Proto je největší bezpečnostní výzvou pro všechny, kteří v Brazílii žijí, a hlavně tamních orgánů, zasazovat se o kultivaci těchto částí a jejich obyvatel. Není to ovšem nic snadného. Stejně jako Evropa bojuje s problémy v komunitách uprchlíků. Tak tady to máte dlouhodobě soustředěno na jednom místo. A navíc, díky drogovým mafiím, je tu průplet různých vztahů. Někde se gangy chovají paradoxně trochu jako samospráva obce. Vzniká tam nějaké drobné podnikání, dělají se tam akce. Je to prostě zvláštní svět. Ti lidé, co tam žijí jsou na samém okraji společnosti. Mnozí z nich důvěřují víc gangům než státu, který tam před nedávnou dobou poslal armádu na zásah. A ti lidé už několikrát zažili boje jak mezi drogovými gangy mezi sebou, tak s armádou. Myslím, že takto zakořeněný problém je ještě složitější než třeba řešení uprchlické krize. 6. Mohl byste popsat zda/jak se různé oblasti Brazílie liší v ohledu na bezpečnostní situaci? Je diametrálně odlišná ve velkých aglomeracích, kde jsou favely. Samozřejmě opatrnosti nikdy nezbývá ani v jiných částech. Nicméně je v tom velký rozdíl. Řekl bych, čím dále od favel a velkých měst, tím je bezpečněji. Brazilci jsou sami o sobě velmi vstřícní a přátelští. Nejlepší je na sebe moc neupozorňovat různými ledvinkami a kamerami na krku. Nejlepší je koupit si nějaké kristusky, co Brazilci nosí, košili nebo triko, věci si dát do igelitky z místního supermarketu a tvářit se, že tam patříte. Mně se to po několika návštěvách už docela daří… 7. Existují nějaká konkrétní opatření nebo programy, které byly úspěšné při zlepšování bezpečnosti v Brazílii? Ano, jistě. Problém je podle mě v tom, že každá nová vláda určí trochu jiný směr a řešení, a tak jakoby začíná od nuly. Toho bezpochyby zneužívají gangy a další struktury. Program staronového, levicového prezidenta Luly da Silvy, je hodně orientovaný na sociální politiku a školství, což může pomoci. Oblíbený je

Dívka s perlami ve vlasech ALEŠE BRICHTY poprvé na 2LP! Vyhledávané best of vychází v limitované číslované edici a novém remasteru

Aleš Brichta je na české rockové scéně jednoznačně pojem, a to zdaleka nejen coby ex-frontman Arakainu. Tím to naopak celé teprve začalo. Hned na startu své sólové kariéry v letech 1993 a 1994 se Brichta etabloval jako osobitý a originální zpěvák i autor, který na domácí hudební scéně chyběl. Hity jako Barák na vodstřel nebo Jsem prý blázen jen dodnes platí za trvalky řady nejen rockových playlistů s přízviskem legendární. A stejným titulem se honosí i best of pojmenované po Brichtově zřejmě vůbec nejúspěšněšjí písni Dívka s perlami ve vlasech, které právě vychází v rozšířené verzi poprvé na 2LP v číslované limitce a novém remasteru SONO Doupě Records. Podívejte se na teaser:  „Vetšinu z písní obsažených na Dívce z perlami ve vlasech považuji za dost zásadní z hlediska své kariéry. Barák jsem složil jako dvanáctiletý kluk, a když jsem si ho tehdy brnkal v pokoji, nenapadlo by mě, že ho po tolika letech ještě budu zpívat na pódiu a budou ho hrát v rádiích,“ komentuje Aleš Brichta svou veleúspěšnou bestofku, která čítá na dvě desítky pecek dle jeho vlastního výběru „podle vzpomínek, hranosti na koncertech a reakcí posluchačů“. Kromě Brichtových sólovek Růže pro Algernon (1994), Ráno ve dveřích Armády spásy (1996) a Hledač pokladů (1998) je zde v úvodu zmíněnou peckou Jsem prý blázen jen zastoupen také „schelingerovský“ projekt Zemětřesení (1993) či „fotbalový“ Hattrick (2000), který připomíná skladba Nechte vlajky vlát. Nechybí samozřejmě ani ohlédnutí za Arakain v podobě hitu Slečna Závist (Lady in Black) z alba Arakain – Legendy (1995) a několik songů, které vzbudily velký ohlas, přestože byly vytvořeny jen pro určitou příležitost jako třeba Perníkový requiem s Petrem Jandou či Malostranská Ivana Hlase. Nově je pak aktuální 2LP reedice doplněna také o skladby American Bull ze stejnojmenného alba z roku 2001 a písňovými ohlednutími Jednou to pochopíš, resp. Noc kouzel za alby Anděl posledního soudu (2003) a Aleš Brichta, Pavla Kapitánová a hosté – Legendy 2 (2004). Dívka s perlami ve vlasech však není jen strohým výběrem hitů, je i důkazem, že Aleš Brichta nezvládá skvěle pouze rockový nářez. Jeho talent coby zpěváka i autora je v mnohém univerzální a toto best of jej představuje nejen jako hitmakera ale i jako pro tuzemskou scénu velmi důležitého rockového písničkáře, kterých tu není mnoho… Zdroj: SUPRAPHON

CANAL+ natáčí DCERU NÁRODA, první minisérii vlastníprodukce v České republice České dějiny tak trochu jinak a v jiném světle s AntoniíFormanovou v hlavní roli

V Praze začalo natáčení Dcery národa, šestidílné minisérie originální tvorby společnosti CANAL+ Česká republika, která vzniká pod značkouCANAL+ Original a v koprodukci s Českou televizí. Tato moderněstylizovaná minisérie přináší neotřelý pohled na dobový příběh inspirovaný osudem Zdeňky Havlíčkové, dcery slavného Karla Havlíčka Borovského. Dcera národa je příběhem romantické lásky mladé dívky,jejíž touha po svobodě a vlastním osudu se odehrává na pozadí třaskavých dějin formujících českou národní identitu. Zdeňku Havlíčkovou ztvární vycházející herecká hvězda Antonie Formanová, vnučkasvětoznámého režiséra Miloše Formana, která si zahraje po boku obrozenců Jiřího Langmajera, Jana Vlasáka, Vladimíra Javorského, Leoše Nohy a Roberta Mikluše. „Dcera národa nabídne nekonvenční, ale velmi zábavné zpracování příběhu z českých dějin, které je inspirované funkčními a velmi populárními zahraničními koncepty. Máme velkou radost, že můžemetuzemskému divákovi nabídnout právě tento žánr a moderní formát, který v české nabídce dosud chyběl. Seriál slibuje opravdu jedinečný zážitek plný humoru, vášně a nečekaných zvratů,“ představuje seriál LadaDobrkovská z lokálního týmu, která má na starosti domácí produkci společnosti CANAL+ v České republice a na Slovensku, a dodává: „CANAL+ Česká republika zahajuje touto sérií svou originální tvorbuv České republice a na Slovensku s ambicí přinášet divákům kvalitní a originální obsah ve standardech společnosti CANAL+, která je známá svou vysokou úrovní tvorby a rozmanitou programovou nabídkou.“Premiéra seriálu je v lineárním vysílání a na streamovací platformě CANAL+ plánována na podzim 2024. Režie se ujali dva mladí, ale přesto velmi zkušení autoři Cristina Grosan (Běžná selhání) a Matěj Chlupáček (Bez doteku, Úsvit, Zrádci). „Náš seriál chce být jiný – lidský, současný, živý. Zdeňka byla předevšímpuberťačka jako každá jiná, která těžce nesla, že se jí banda stárnoucích mužů motá do života a snaží se rozhodovat o tom, do koho se smí či nesmí zamilovat,“ sděluje Cristina Grosan. „Chceme z ní definitivně setřít patinu národem zrazeného symbolu a i velikány její doby ukázat jako živé a zábavné charaktery, kterými byli. Vlastní produkce společnosti CANAL+ nám dovoluje jít s trendy světové seriálové tvorby a i historické téma pojmout ve filmové kvalitě současně a humorně,“ podotýká k projektu Matěj Chlupáček. Synopse:Neříkejte mi, jak mám žít!Karel Havlíček Borovský zanechal po své smrti národu nejen svoje dílo,ale i dceru, pubertální Zdeňku. Osud sirotka si vezmou na starost češtíobrozenci, kteří z ní chtějí vytvořit dokonalý symbol něžnosti české kultury.Vzpurná Zdeňka chce ale za každou cenu žít život podle svých představ.Když se navíc bezhlavě zamiluje do polského důstojníka rakouskéarmády, z davy milované holčičky se doslova přes noc stane zrádkyněnároda a coura. Povede se Zdeňce prosadit svou romantickou lásku, nebose podvolí tlaku okolí a vdá se za nudného statkáře z dobré české rodiny? Dcera národaCANAL+ OriginalŽánr: drzá romantická komedie z 19. stoletíZemě: Česká republikaRok výroby: 2024Formát: 6× 30 min, 3× 60 minSeriál byl podpořen filmovými pobídkami spravovanými Státním fondemkinematografie Tvůrci:Producent: CANAL+ Česká republikaKoproducent: Česká televizeProdukce: BarlettaScénář: Lucie VaňkováRežie: Matěj Chlupáček, Cristina Grosan Obsazení:Antonie Formanová (Zdeňka Havlíčková)Jiří Langmajer (František Ladislav Rieger)Jan Vlasák (František Palacký)Vladimír Javorský (Alois Pravoslav Trojan)Leoš Noha (František August Brauner)Robert Mikluš (Josef Hamerník)Ladislav Hampl (Antonín Svoboda)Daniel Kadlec (Quido Battaglia)Martina Jindrová (Filipka Hráská)Vojtěch Machuta (Václav Robert Kounic) Zdroj: CANAL+ spustila

Thermes Marins de Saint Malo: Partie těla, které během mrazů, na horách i ve městě trpí. Máte správné přípravky pro jejich ochranu?

Některé partie před chladem chráníte vrstvou oblečení, u jiných to nelze. Co dělat, když potřebujete vypadat krásně za všech okolností? Zvolit pomocníky, kteří všechnu práci odvedou za vás. Značka Thermes Marins de Saint Malo nabízí řešení pro citlivou, zimou namáhanou pokožku. Vyzkoušejte inovativní produkty, které si zamilujete. Jakmile začnou chladné dny, halí se ženy do šál, rukavic, nasazují čepice. Ale například oční okolí chránit nemohou. Navíc se pod vrstvami oblečení tvoří mikrovrásky, které prozradí věk. Postupně se prohlubují a v létě nemilosrdně odhalí pravdu. Navíc vlivem přirozeného procesu stárnutí, okolního prostředí, ale také třeba kvůli nevhodným pozicím během spánku se objevují vertikální vrásky. Pleť v těchto místech ochabuje rychleji než v obličeji, ztrácí svoji hustotu a rysy kolem brady se rozostřují. Proto je třeba je důkladně vyživovat, i když jsou skryta pod vrstvou oblečení. Naproti tomu v chladných měsících roku si jen těžko zakryjeme rty – a ty se vysušují, loupou a chřadnou. Rozhodně nelákají k polibku. Jsou obecně jednou z nejvíce namáhaných partií těla běhemarketam roku, a právě v nastupující sezoně si zaslouží kontrolu, péči a výživu. Nejen rtů samotných, ale i okolí kolem úst, aby se vám nezačaly tvořit tzv. kuřácké vrásky. Proč tomu tak je? Rty nemají vlastní tukovou vrstvu, proto je potřeba ji dodat. Ideálně obohacenou o výživné látky. Nekompromisní, prémiová, efektivní, s přírodními výtažky, senzorická a eko odpovědná. Přesně taková je nová řada kosmetických přípravků. Zamilujte se do jejich výkonu i čistoty také vy. Vyzkoušejte: Elixir Eyes & Lips – 1565 Kč – elixír pro oční okolí a rty se skvělou jemnou texturou (bez parfemace) přináší společně na inkriminovaná místa sílu PUR MER komplexu a výtažek z hořce (zajišťující lifting zmíněných míst). Nekompromisní síla přípravku během 21* dnů omlazuje a zesiluje kontury očí i rtů. Sametový krém na ruce a nehty – 465 Kč – tento lehký nemastný krém s výtažky z hnědých řas a bavlny ruce vyživuje, chrání a zjemňuje, aniž by zanechával mastný film. Vaše ruce jsou šetrně chráněny bez ohledu na roční období. Zdroj: Thermes Marins de Saint Malo 

ZMEKOVÁ SE VRACÍ Z KONCERTŮ PO SVĚTĚ A ZVE NA VÁNOČNÍ KONCERTY V ČECHÁCH

Uznávaná zpěvačka a skladatelka a držitelka dvou nominací na Ceny Anděl, Bára Zmeková, má za sebou rušný podzim. Vedle koncertů v České republice se za klávesami objevila s projektem King’N’Doom po boku významného senegalského zpěváka Cheikha Lô v turecké Ankaře či v Ženevě. Jako autorka hudby k divadelnímu představení This is not a lovesong zavítala do Bukurešti a listopad završila turné v Kanadě a návštěvou hudební konference Mundial Montréal.  Během svých čtyř koncertních zastávek v Torontu a Montréalu Zmeková vystoupila na festivalu Blok Musica, v klubu Tranzac jako speciální host hudebníka Dava Clarka, ve známém torontském klubu Drom Taberna a v Montréalu v rámci Sofar Montréal – mezinárodní série takzvaných “secret shows”. Ke dvěma koncertům přizvala renomovanou torontskou violistku a zpěvačku Rachael Cardiello z kapely Zinnia.    Nyní Zmeková zve na speciální vánoční koncerty, které proběhnou v pražském Jazz Docku 17.12. a v Ostravě 20.12. v rámci série „Ostravské vánoce“. Po nich se již fanoušci mohou těšit na nové album, jehož vydání se plánuje na jaře 2024 u domácího labelu Tranzistor.  Předprodej Jazz Dock: https://www.jazzdock.cz/cs/koncert/bara-zmekova-s-kapelou-1 Zdroj: Tranzistor

Sabina Laurinová a Marek Němec opět spolu

Diváci si je zamilovali v seriálu Modrý kód – vysloužili si post nejoblíbenějšího seriálového páru. Sabina Laurinová a Marek Němec se opět po letech potkali před kamerou. V seriálu ZOO sice hrají oba, ale scenáristé je k sobě nepřivedli až teď. A velmi se na to těšili. Ona je bohatá vdova, on rytíř, co chrání utlačované. Alice a Charlie se konečně potkali. To jejich představitelé Sabina Laurinová a Marek Němec se setkávali maximálně na chodbě a v maskérně. „Den před natáčením jsem si vzal do ruky scénář a učil se texty, až došlo na vtipné chvíle, kdy se Alice Charlieho ptá, zda je ten kardiochirurg, kterému sponzorovala výzkum kmenových buněk. Říkal jsem si, že to je skvěle napsané a hledal, kdo je Alice. Když jsem zjistil, že to je právě Sabina, tak jsem si řekl, že to nemůže být náhoda. Hned jsem jí psal, co s tím budeme dělat,“ vysvětluje Marek, který do té doby neměl se svou hereckou kolegyní v ZOO co dočinění. „Bylo to vtipné, protože jsme měli předstírat, že se neznáme, ale i tak jsme se tam snažili propašovat nějaké pohledy. Zůstali jsme profesionálové, určitě bychom si to užili víc, kdybychom to netočili v sedm ráno. Nakonec se nám to ale rozpadlo,“ směje se Marek. Tihle dva se před kamerou setkali po dvou a půl letech. „V sedm ráno nejste svěží, ale s Markem už na sebe slyšíme, takže to bylo moc fajn,“ přiznává Sabina, jejíž Alice byla na Charlieho trochu ostrá. „Charlie se k Alici přimotá a chce jí pomoci, jenže ona ho nezná, navíc je zamilovaná až po uši do jiného, a tak ho moc nevnímá,“ prozrazuje Laurinová, která na legendární dvojici – Mery a David, kterou v Modrém kódu hráli – vzpomíná v dobrém. „Všechno se tehdy potkalo přesně, jak mělo. My to asi hráli dobře, když si diváci ty dva oblíbili a mají je stále rádi. I dnes nám lidé Mery a Davida připomínají a vzpomínají na ně,“ prozrazuje Sabina a dodává, že si toho velmi váží. A jestli by si Sabina opět s Markem něco zahrála? „Ráda, třeba by to mohla být dvojice vtipných detektivů. Humor je jedna z věcí, která nás spojuje.“ Jako zamilovaná dvojice si tihle dva na chvíli rádi oddechnou. „Nemrzí mě, že spolu nebudeme hrát v ZOO zase zamilovanou dvojku. Nemůžeme hned skočit do další. V Modrém kódu jsme dosáhli takového vrcholu, byli jsme legendární pár. Už by to nebyl David a Mery. Oni nás měli rádi, protože jsme byli takové porouchané panenky. Takže ne, tady v ZOO mi to líto není. Viděl jsem teď nedávno několik dílů Modrého kódu a říkal jsem si, že to bylo vlastně moc dobrý, dávalo to smysl,“ vysvětluje Marek a věří, že v ZOO se budou potkávat před kamerou jen jako přátelé. „Jedině bych to posunul tak, že by se Charliemu o Alici mohlo zdát, že jsou třeba doktor a sestra, to by bylo jediné východisko,“ směje se Marek Němec tomu, jak by seriál ZOO ještě okořenil. „V ZOO je to, jak to má být, to má Marek pravdu. A někdy v něčem dalším? To záleží na tvůrcích, co je napadne, ale my už to umíme,“ uzavírá Laurinová. Zdroj: TV Prima

Skvostná Francie

Známá francouzská města mají nejen nezaměnitelnou atmosféru, ale také ikonický vzhled, který získala postupně během několika dlouhých staletí. Výjimečné architektonické památky vyrostly po celé zemi od severu až po jih a dnes sebevědomě dominují městskému prostředí. Podívejte se, jak jejich autoři inovovali stavebnictví, překonávali těžké výzvy, a dokonce umožnili i to, co bylo považováno za nemožné. Objevte nejkrásnější stavby v šesti městech po celé Francii. Vydejte se s námi do Bordeaux, Lille, Lyonu, Marseille, Nice a Štrasburku. Ukážeme vám místní krásy a skvosty od zvonice radnice v Lille, která je těžší než Eiffelova věž, až po extravagantní hotel Negresco v Nice. Uvidíte, jak se jejich stavitelé vyrovnali s překážkami, a nakonec dokázali i to, co bylo do té doby považováno za nemožné. Jak se jim podařilo vyzdvihnout sochu Panny Marie s Jezulátkem na samý vrchol chrámu Notre-Dame de la Garde v Marseille? Jak to, že katedrála ve Štrasburku vzdoruje silám gravitace a má věž dvakrát vyšší než Notre-Dame v Paříži? Odhalíme tajemství ikonických architektonických památek a s nimi i vědecký a technický pokrok, díky kterým mohly vzniknout a okouzlovat nás dodnes. Železnice ve druhé polovině 19. století změnila Paříž a její hromadnou dopravu, dostavníky byly překonány a vystavěno bylo hned šest velkých nádraží. Ta s rozvojem brzy potřebovala rozšíření i kompletní přestavby. Vzniklo tak několik budov, které jsou zcela zaslouženě národními architektonickými památkami. Měly fascinovat v roce 1900 při Světové výstavě, působivé však zůstaly doposud. V Paříži je šest největších vlakových nádraží, do kterých každodenně přijedou více než tři tisíce vlaků. Ty přivezou přes milion cestujících nejen ze všech koutů Francie, ale z celé Evropy. Proto není divu, že jsou tato nádraží tolik rozlehlá – vždyť Gare du Nord je větší než palác Louvre nebo katedrála Notre-Dame. Šestice pařížských vlakových nádraží, to jsou skutečné architektonické skvosty. Staly se vzorem urbanistického plánování i navzdory radikálním změnám, kterými prošly od poloviny 19. století, kdy byly vystavěny. Jak se jim podařilo pojmout tak obrovský nárůst cestujících během pouhých několika desetiletí? Kolik nesmírného úsilí bylo zapotřebí, aby vůbec vznikla, a kolik práce stály jejich následné úpravy? Ať už jde o monumentální skleněné stěny Gare du Nord, ikonickou věž Gare de Lyon nebo vůbec první kompletně elektrifikované nádraží, každá z těchto staveb má vlastní zajímavý příběh. Nechte se okouzlit francouzskou architekturou na Prima ZOOM: Od 19. 12. 21.05 Odhalené skvosty: Monumenty Francie 23. 12. 23.15 Paříž a její nádraží Zdroj: Prima ZOOM.

Živý nebo umělý? Výběr vánočního stromečku z pohledu udržitelnosti

S blížícími se vánočními svátky začíná většina lidí přemýšlet nad výběrem ideálního stromečku. Toto zdánlivě jednoduché rozhodnutí v sobě skrývá řadu otázek týkajících se udržitelnosti a dopadu na životní prostředí. V době rostoucího zájmu o udržitelný životní styl se tak výběr mezi živým a umělým vánočním stromečkem stává zajímavým ekologickým dilematem. Je z hlediska dopadu na životní prostředí lepší živý a voňavý smrček, jedlička či borovice, nebo umělý stromeček, který po Vánocích odstrojíte, uložíte do sklepa a za rok opět využijete? Volba mezi živým a umělým stromečkem by ideálně měla odrážet nejen osobní preference každé rodiny, ale také dopady na životní prostředí. . V dnešní době, kdy technologie hrají stále významnější roli, přichází s pomocnou rukou i platformy jako Green0meter.com. Tyto platformy nabízejí nástroje pro výpočet a správu uhlíkových stop, což jednotlivcům i společnostem umožňuje lépe pochopit jejich dopad na životní prostředí a činit informovanější a udržitelnější rozhodnutí. Živý stromek: menší uhlíková stopa, ale pozor na správné zpracováníPřírodní vánoční stromečky, často pěstované v místních školkách, představují ekologicky šetrnější variantu. Hlavním důvodem je jejich relativně nízká uhlíková stopa. „Když je stromeček po svátcích využit na dřevo nebo spálen, dosahuje jeho uhlíková stopa zhruba 3,5 kg CO2,“ říká Karel Kotoun, CEO společnosti Green0meter, ale zároveň dodává: „Pokud ale stromek po Vánocích skončí na skládce a rozkládá se, jeho uhlíková stopa dramaticky vzroste až na 16 kg CO2.“ Další výhodou živých stromků je samozřejmě i fakt, že při svém růstu pohlcují CO2, což jednoznačně prospívá životnímu prostředí. Umělý stromek: vyšší uhlíková stopa, ale výhoda opakovaného využitíUmělé stromečky mají výrazně vyšší počáteční uhlíkovou stopu, odhadem okolo 40 kg CO2. Tu lze  však  výrazně snížit jeho dlouhodobým používáním, ideálně po dobu alespoň 10 až 15 let. „Životní cyklus obou typů stromů ukazuje, že umělé stromečky mají uhlíkovou stopu deset až dvacetkrát větší než přírodní stromečky. Dlouhodobé opakované využívání ale jejich počáteční negativní dopad na životní prostředí vyrovnává,“ doplňuje Karel Kotoun. Který je tedy ekologičtější?Živý stromeček může být lepší volbou, pokud je z lokálních zdrojů a správně recyklovaný, umělé stromečky však nabízejí možnost dlouhodobého udržitelného používání. „V rámci ekologicky uvědomělého výběru by si měl každý položit otázku, zda je s preferovaným typem stromku schopen zacházet udržitelně,“ vysvětluje Karel Kotoun. V případě živého stromku to znamená správnou likvidaci, u umělé varianty jde především o to, aby stromeček našel uplatnění i v dalších letech. „Pokud si člověk pořídí umělý stromek, za pár let ho vyhodí a koupí další, který následně skončí podobně, uhlíková stopa závratně roste,“ uzavírá Karel Kotoun z platformy Green0meter, která umožňuje vyčíslit dopady na životní prostředí a učinit ekologické rozhodnutí.  Zdroj: Green0meter

ZÁSAH ŠTĚSTÍM

Jubilejní padesátý a pravděpodobně poslední film legendárního scenáristy a režiséra Woodyho Allena. Romantické komediální drama Zásah štěstím vypráví příběh o tom, jak důležitou roli hrají v našich životech náhoda a štěstí. Fanny a Jean působní jako naprosto dokonalý pár. Mají vše, o čem ostatní sní. V profesním životě jsou spokojení, žijí v nádherném bytě v krásné pařížské čtvrti a zdá se, že jsou do sebe zamilovaní stejně, jako když se poprvé setkali. Vše ale změní jedno náhodné setkání. Když Fanny potká Alaina, svého bývalého kamaráda ze střední, bezděčně propadá jeho neodolatelnému šarmu. Její pocit štěstí a poklidu v idylickém manželství dostává trhliny. A s každou další schůzkou jsou si s Alainem bližší a bližší… Vypravěčský mág Woody Allen se ve svém novém filmu opět s lehkostí a ironií směje lidské pošetilosti, bezradnosti a složitosti vztahů. Zásah štěstím vzbudil na filmovém festivalu v Benátkách nadšení a získal velký ohlas jak od kritiků, tak od divácké veřejnosti. PREMIÉRA: 4. 1. 2024 ORIGINÁLNÍ NÁZEV: COUP DE CHANCE PRODUKCE: Francie, Velká Británie, 2023 FORMÁT: 2,00:1, 2D JAZYKOVÁ VERZE FILMU: originální znění s titulky ZVUK: 5.1 ŽÁNR: komedie / drama / romance / thriller STOPÁŽ: 93 minut PŘÍSTUPNOST: nevhodný do 12 let REŽIE: Woody Allen KAMERA: Vittorio Storaro SCÉNÁŘ: Woody Allen STŘIH: Alisa Lepselter HRAJÍ: Lou de Laâge, Cecilio Andresen, Anna Laik, Melvil Poupaud, Yannick Choirat a další INTERNET: https://www.bioscop.cz/filmy/zasah-stestim Zdroj: BIOSCOP