Irsko. Co všechno přinesla tato malá země světu?
Země s velkou historií, neopakovatelnou atmosférou, nezaměnitelnou krajinou a přívětivostí místního obyvatelstva. To je jen několik málo charakteristických frází pro zemi, kterou na mapě najdeme na jednom z britských ostrovů. Irská republika má za sebou historii protkanou dramatickými momenty a její národ je na svou minulost náležitě hrdý. Slavný národ dal světu mnoho proslulých a ikonických fenoménů. Jaké to jsou? Přečtěte si v následujícím článku. Tanec a hudba Jedna z nejvíce signifikantních věcí pro Irsko je místní folklor a místní tance. Tradiční setové tance jako Step dancing, céilí a seán nos si získaly popularitu nejen na britských ostrovech, ale téměř po celém světě, a to díky své živelnosti a schopnosti vtáhnout diváka do atmosféry. Mezi nejpopulárnější soubory patří Riverdance nebo Lord Of The Dance. S taneční tradicí souvisí také místní hudba, která nezapře svůj keltský původ. Tato hudba pocházející z venkova našla místo ve velkých a slavných koncertních sálech světových metropolí. Irská Whiskey Na co jsou Irové náležitě pyšní a považují to za svůj národní pohled, je irská whiskey. Po celé zemi najdeme místa, kde v sudech zraje alkoholický nápoj, který si vychutnávají lidé po celém světě. Pomyslným hlavním městem irské whiskey je malé vnitrozemní městečko Tullamore, jež je typickou ukázkou tradičního života irského malého města a sounáležitosti místních. Město o téměř patnácti tisících obyvatel je ukázkou tradičních hodnot Irska, kde se místní navzájem podporují. Od roku 1829 zde destilují slavnou Tullamore D.E.W.. Whiskey zde začal připravovat Daniel Edmund Williams a zřejmě si těžko v začátcích dokázal představit, kam až se jeho whiskey dostane. Destilérka prošla nedávno obří rekonstrukcí a je zde vybudované velkorysé návštěvnické centrum. Tam se uchylují fanoušci slavného nápoje ze všech koutů planety. Místo, kam určitě stojí za to zavítat. Den Svatého Patrika Sedmnáctého března patří každoročně nejen v Irsku patronovi této země, svatému Patrikovi. Tento státní svátek se z ostrova rozšířil do dalších zemí a největší oblibu lze zaznamenat v USA, ale i Evropě. Irsko se v den svatého Patrika obarví do zelena, města uzavřou svá centra a započne celodenní veselí. Misionář Patrik působil v Irsku před více než patnácti sty lety, na dalším symbolu země, jetelovém trojlístku, vysvětloval místním svatou trojici. V den jeho úmrtí si lidé po celé zemi připomínají jeho odkaz. Jedná se o jeden z nejpopulárnějších státních svátků země. Irská káva Úplně stejně jako k Itálii patří příprava tradičního espressa, pro Iry je příznačná jejich irská káva. Příprava tohoto nápoje se rozšířila po celém světě. Vznik nápoje se datuje k roku 1943 a přístavnímu městu Foynes. Podle dostupných informací nápoj vznikl víceméně náhodně. V místní kavárně přívítala zdejší obsluha cestující letecké společnosti Pan Am, kteří museli kvůli špatnému počasí zůstat v Irsku o trochu déle než plánovali. Protože chtěl kavárník své hosty něčím povzbudit, nalil jim do kávy tradiční irskou whiskey. Nový fenomén byl na světě. Nápoj se nejdříve rozšířil do Spojených států, konkrétně do San Franciska. A co vše patří do nefalšované Irské kávy? Jde o klasickou filtrovanou kávu, irskou whiskey, třtinový cukr, třiceti procentní smetanu na povrchu nápoje. Irština Ihned potom, co přiletíte na letiště v Dublinu, všimnete si zvláštních nápisů na informačních tabulích. Pod anglickými popisky se totiž v závorkách objevují zcela jiné nápisy. Jde o tradiční irštinu, která je sice v rámci používání na ostrově v menšině, ale je pořád úředním jazykem. Takzvaná irská gaelština nemá s angličtinou nic společného a pokud jazyk neznáte, nebudete rozumět prakticky ničemu. Irská vláda se v posledních letech snaží tento tradiční jazyk podporovat jak se dá. Objevuje se tedy ve školních osnovách, slyšet je ve státní televizi a rozhlase. Pro cestovatele, kteří zavítají například do oblasti Gaeltacht vzniká však problém v komunikaci. Jedná se totiž o místa, kde je místními jazyk používán nejvíce a celosvětově známou angličtinu zde prakticky nepoužívají. Zajímavostí je, že v irštině neexistují samostatné výrazy pro ano a ne. Irský vlkodav Irský vlkodav patří mezi nejvyšší psí plemena. Do Irska přišel pravděpodobně s Kelty a jeho původní úloha ve společnosti byla chytání a zabíjení vlků, o čemž napovídá jeho jméno. V Irsku je dodnes toto plemeno velmi rozšířené a i když jeho historie, a možná občas i vzhled, dokáže vyvolat respekt, jedná se o velmi přátelské a přítulné mazlíčky. V minulosti to ale rasa neměla v Irsku jednoduché. Kvůli vyhynutí vlků o plemeno přestal být zájem a dokonce se v jednu dobu jednalo o nedostatkové zboží na poli poptávky o psy. V roce 1860 se ale kapitán George Graham zasadil o obnovu chovatelství této ušlechtilé rasy. První Irský vlkodav se na území Československa dostal až v roce 1975. Od té doby zde má mnoho fanoušků a chovatelskou základnu.
Vydavatelství Radioservis představuje audioknihu Václava Erbena: BLÁZNOVA SMRT
Proč zemřel Jan Krempa? Byla to vůbec vražda? To do Meziboří přijíždí v roce 1967 z Prahy ve svém naleštěném kabrioletu vyšetřit kapitán Exner, muž s neskrývanou zálibou v krásných ženách a vybraném jídle. V režii Tomáše Soldána čte Tomáš Jirman. „To ví jen Bůh a svatý Václav…“, tak zní legendární věta vyšetřovatele pražské kriminálky kapitána Michala Exnera, který s ledabylou nonšalancí řeší jeden zapeklitý případ za druhým. Když ovšem v Meziboří zemře Jan Krempa, nezdá se, že by mohlo jít o něco jiného než o tragickou nehodu. Přesto se kapitán Exner na přání své femme fatale Gabriely Steinové do městečka rozjede. A vzápětí povolává „své důstojníky“ Vlčka s Beránkem. Téměř romantický výlet s dívkou se mění v soustředěné pátrání po odpovědi na otázku, proč zemřel Jan Krempa, inteligentní schizofrenik, který svým upřímným, nepříjemně nutkavým chováním ztrpčoval život nejen všem členům své početné rodiny. Prozradit snad můžeme, že jednu z vedlejších rolí hrají v příběhu růže. Václav Erben tentokrát vskutku mimořádně zdařile nechává do děje vstupovat ženy různého charakteru, věku i vzdělání a jeho rozhodnutí, potažmo rozhodnutí Michala Exnera přistupovat ke každé z nich s květinou v ruce, je zdrojem půvabu, jemného koření i humoru. Kdo se aspoň trochu zajímá o českou detektivní literaturu, pro toho není jméno Michal Exner neznámé. Kapitán Kriminální služby Veřejné bezpečnosti se svým vzhledem a chováním zcela vymykal konvencím doby svého literárního zrodu. Nebyl to vyšetřovatel ve špatně padnoucím saku a s vydroleným tabákem v kapsách kalhot, Exner byl naopak arbiter elegantiarum, milovník žen, dobrého jídla i pití a majitel opečovávaného vozu Mercedes kabriolet. Disponuje rozsáhlým vzděláním, inteligencí, šarmem, jemnou ironií a hlubokou empatií k obětem, podezřelým i zločincům. Bláznova smrt vycházela v roce 1967 na pokračování v Rudém právu pod názvem Smrt Jana Krempy, teprve pak vyšla knižně, ale i za těchto okolností byl pozorný čtenář potěšen několika narážkami na mravní bídu doby. Vždyť hned počátkem onoho roku vystoupil prezident Antonín Novotný s varováním před přílišnou demokratizací společnosti, která by mohla vést až k podpoře imperialistických snah. Ať už to tedy znamená cokoliv… Jediné, co můžeme slíbit v roce 2024, je dobrá zábava a dopadení vraha. Protože tak to má v dobré detektivce být. Jak by řekl kapitán Michal Exner: „To je osud…“ Václav Erben se narodil v roce 1930 v Náchodě, kde také absolvoval obchodní akademii. Rád recitoval, a tak se přihlásil na DAMU. Studoval dramaturgii a později rozhlasovou režii. Ještě za studií začal spolupracovat s ostravským rozhlasovým studiem. Během základní vojenské služby začal psát, jeho povídky s vojenskou tematikou vycházely především v časopise Československý voják. Psal povídky, psychologické a historické romány, ale nejúspěšnější byl jako autor detektivek. Vymyslel originálního kapitána Exnera a pochopil, že detektivka je vlastně hra autora se čtenářem. Jeho detektivky, to není jenom zločin, to je i ten život okolo. Raději, než na detaily z práce kriminalistů se zaměřoval na detailní vykreslení jednotlivých postav. Erbenovy knihy o Exnerovi, které s mírnou ironií představují kapitána a doktora obojího práva jako elegantního a duchaplného muže, jenž k řešení svých případů dospívá spíše pomocí ležérní konverzace než pracnými kriminalistickými metodami, byly přeloženy do řady jazyků. Na přelomu 60. a 70. let se Václav Erben věnoval výhradně literatuře, později pracoval v nakladatelství Mladá fronta. Od roku 1977 působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov. V 90. letech se věnoval publicistice, psal především komentáře do deníku Právo. Zemřel v roce 2003. Zdroj: Radioservis
Hned tři princezny budou o Vánocích zachraňovat celé království – výpravnou pohádku režíruje oceňovaný Tomáš Pavlíček
V lesích v Českém Švýcarsku, které před dvěma lety zachvátil rozsáhlý požár, začalo natáčení letošní vánoční premiérové pohádky České televize. Spálenou krajinou putují na koních tři princezny – chytrá Sofie, odvážná Leona a krásná Flóra. Čeká je cesta plná nástrah, dobrodružství a zdolávání nesnadných úkolů. Hlavní role získaly Josefína Marková, Dorota Šlajerová a Sára Černochová. Dále hrají také Josef Trojan, Klára Melíšková, Martin Pechlát, Cyril Dobrý, Anna Šišková, Vojtěch Vondráček nebo Michal Isteník. „Vánoční pohádka je jeden z nejtěžších úkolů. Jsou na ni kladena více než vysoká divácká očekávání a naplnit je není snadné. I přesto jsme se s celým týmem, který se na pohádce podílí, rozhodli jít s kůží na trh. Scénář Tří princezen má napínavý příběh postavený na povahově rozdílných princeznách. Ano, se zlem budou tentokrát bojovat dívky, nikoliv princové. Právě ony genderově převrácené role s sebou nesou neotřelý způsob řešení některých zápletek v boji s krutou královnou Mortanou. Můžu divákům slíbit oblíbené herce, napětí, humor, krásné lokace a kostýmy a samozřejmě nebude chybět ani osudová láska,“ naznačuje děj kreativní producentka ČT Kateřina Ondřejková Pro Tomáše Pavlíčka začalo s první klapkou natáčení v žánru, ve kterém respektovaný filmař debutuje. „Pohádku režíruji poprvé a přiznávám, že to byl můj velký sen. Dobrou pohádku si definuji jako dobrodružný film s trochou humoru. Ten do děje rozhodně patří. A bude i ve Třech princeznách,“ slibuje autor či spoluautor diváky i kritiky oceňovaných snímků Parádně pokecal, Chata na prodej a Přišla v noci. A k tématu nové pohádky dodává: „Už názvem chceme říct, že to bude příběh o výrazných hrdinkách, a ne o hrdinech. A hlavní myšlenkou je spolupráce. Když si navzájem pomáháme, máme větší šanci úspěšně řešit nejrůznější problémy, a v pohádce tak zachránit celý svět. Naše urozené slečny se řídí stejným mottem jako Tři mušketýři – Jedna za všechny, všechny za jednu.“ Pod příběhem je podepsaná scenáristka, dramaturgyně a filmová publicistka Hana Cielová a Zdeněk Jecelín, spoluautor scénáře k thrilleru Bod obnovy. Pro ústřední trojici vybrali producentka a režisér zatím neokoukané, ale mimořádně talentované herečky. „Miluju fantasy, takže to, že mám na sobě dobový kostým a jezdím na koni, mě okamžitě vtáhlo do role. Moje Sofie sice není nejstarší z princezen, ale chová se tak. Má být za tu rozumnou, rozvážnou. Dává pozor na své sestry, které mají občas neshody. Je chytrá, zajímá se o alchymii a snaží se přijít na lektvar nesmrtelnost,“ říká o své hrdince Josefína Marková, která si už zahrála ve filmové sérii Jana Hřebejka Zahradnictví. Její pohádkovou sestrou je Sára Černochová, pro kterou je to první herecká příležitost: „Jsem nadšená, splnil se mi sen. Moje první velká role před kamerou je princezna a za to jsem vděčná. Hraju Flóru, která je krásná, ovšem není nejbystřejší. Ale oblíbila jsem si ji.“ Třetí princeznou – Leonou – jeDorota Šlajerová, objevila se již ve filmu Bohdana Slámy Sucho nebo v seriálu Ochránce a o své nové, tentokrát pohádkové hrdince říká: „Je nebojácná, hodně odvážná a předurčila si, že s mečem v ruce ochrání svoje sestry. Takže jsem absolvovala nejen výuku jízdy na koni, ale také tréninky šermu, abych byla coby bojovnice maximálně věrohodná.“ Pohádkovým princem Felixem bude Josef Trojan, který má za roli v dramatu Šarlatán nominaci na Českého lva. „Felixe nejvíce charakterizuje síla vnitřního světa, ze kterého se nechce dostat pryč, což vede k určitě rezignaci a nečinnosti, ale ve výsledku je těžké se na něj zlobit. Myslím, že divák rychle pochopí, proč žije tak intenzivně uvnitř sebe. Jde o moji první hereckou zkušenost s pohádkovým žánrem. Bude zajímavé hledat hranu nějaké mírné stylizace a civilu. Těším se na to objevování. A objevovat to společně s Tomášem Pavlíčkem bude radost.“ Vánoční pohádku Tři princezny bude štáb Tomáše Pavlíčka natáčet třiadvacet dní. Mimo jiné i na zámku Hrubý Rohozec a hradě Bouzov. Filmaři se podívají také do Tiských skal, do lomu Homolák, na Skryjská jezírka a s příběhem zavítají také do Malé a Velké Ameriky. režie: Tomáš Pavlíček // scénář: Hana Cielová, Zdeněk Jecelín // dramaturgyně: Kateřina Ondřejková // kamera: Pavel Berkovič // architektka: Irena Hradecká // kostýmní výtvarník: Marek Cpin // umělečtí maskéři: Martin Valeš, Martin Větrovec, Ivana Němcová // zvuk: Petr Kolev // střih: Michal Hýka // výkonná producentka: Jarmila Hoznauerová // kreativní producentka: Kateřina Ondřejková // hrají: Josefína Marková, Sára Černochová, Dorota Šlajerová, Josef Trojan, Klára Melíšková, Michal Isteník, Martin Pechlát, Anna Šišková, Vojtěch Vondráček, Cyril Dobrý, Marek Geišberg, Karol Čálik, Björn Harras a další. Zdroj: Česká televize
Televizní moderátor a popularizátor vědy Vladimír Kořen jde s kůží na trh v literárním debutu ŘEKA ZÁZRAKŮ
Vladimíra Kořena přivedly k literárnímu debutu tři faktory: jeho žena, současný stav přírody a čas, který se mu podařilo pro psaní vyšetřit. „Vstával jsem brzy ráno, jako když se rybář chystá k řece, a lovil slova, věty, odstavce i celé povídky. A usínal s hlavou v obrazech,“ píše v doslovu. Dvanáct autobiografických příběhů se navzájem proplétá a představuje autora a jeho život, který vnímá jako „řeku zázraků“, v intimních detailech. V přibližně chronologickém sledu ho zachycuje od příchodu na svět až po narození jeho čtvrtého potomka. Vladimír Kořen se v doslovu vyznává z obdivu k dílům Oty Pavla, Arnošta Lustiga a Ivana Klímy. Ve svých textech si je blízký především s Otou Pavlem, a to v několika ohledech: důležitou roli v nich hraje příroda, zejména ryby, zvláštní poetika a určitá nostalgie: „V průběhu padesáti let mého života se kulisy kolem mě zásadně proměnily a svět přírody je mnohem chudší. Ota Pavel by byl dnes v šoku, kdyby viděl, že se k nám jeho ´zlatí´ úhoři musí dovážet letecky, vysazovat do řek, a že ten jejich tah je už minulostí.“ Autor se hlásí k hodnotám, jakými jsou rodina, láska k přírodě a vytrvalost při cestě za sny, ať jsou jakkoli veliké. Smutek se mísí s komikou, zážitky s úvahami, vyprávění provází laskavý humor. Knihu Řeka zázraků, která je oslavou života, vydává Nakladatelství KAZDA. Knihu pokřtili hosté: Lucie Výborná, Jana Doleželová, Jan Smigmator a Daniel Kvasnička Vladimír Kořen: ŘEKA ZÁZRAKŮ (anotace nakladatele) Dvanáct povídek provází čtenáře padesáti lety autorova života. Mění se kulisy, lidé i pocity. Jsme svědky prvního nádechu, dětství s rodiči a bratrem, studentských let a seznámení s Vladimírovou manželkou, šachovou mistryní. Nahlížíme do autorova intimního světa mimo hranice jeho veřejného působení. Stejně jako lidský život jsou jeho příběhy občas dojemné a smutné, ale i vtipné a vzrušující. Jak říká autorův přítel a kolega Maroš Kramár „Vladimír svým barono-prášilským přístupem navazuje na mnohé české autory. Postupuje tvořivě, něžně a citlivě, aby nám všem ukázal radosti i strasti života. Z příběhů je cítit láska k bytí, přírodě i lidem.“ Jazyková redakce a korektura Marek Chvátal Fotografie na obálce Iva Haj Ilustrace Kristýna Franková Grafická úprava a sazba Kristýna Franková 272 stran, MOC 398 Kč Vydalo Nakladatelství KAZDA v roce 2024 První vydání www.knihykazda.cz Vladimír Kořen (1973), moderátor, popularizátor vědy a životního prostředí, někdejší starosta Říčan. Dlouhodobě působí jako redaktor České televize, kde společně s Marošem Kramárem uvádí pořad Zázraky přírody. Byl také autorem a moderátorem televizního týdeníku Planeta věda a podílel se na seriálu Živé srdce Evropy. Za svou popularizaci vědy a životního prostředí mu byla v roce 2006 udělena cena Česká hlava a o rok později čestná medaile Vojtěcha Náprstka Akademie věd České republiky. Vladimír Kořen působí od roku 2021 jako učitel druhého stupně na ZŠ u Říčanského lesa. Učí zde zeměpis, přírodovědu, fyziku, výpočetní techniku, dějepis a občanskou výchovu. Žije v Říčanech společně se svou manželkou Martinou, učitelkou a šachovou mistryní, a čtyřmi dětmi. https://www.vladimirkoren.cz/ Zdroj: Nakladatelství KAZDA
Lucie Vondráčková zpívá s Lollipopz, Kájou a Danem Vrbou pro Princeznu na hrášku s Dagmar Havlovou a Pavlem Křížem
Každá pořádná pohádka potřebuje hudební hit a Princezna na hrášku, která se v kinech představí už 30. května, není výjimkou. Pro nesmrtelný příběh Hanse Christiana Andersena, který na plátno převedla režisérka Martina Adamcová a v němž dostali role i Dagmar Havlová nebo Pavel Kříž, napsal ústřední písničku skladatel a hudebník Daniel Vrba. A nedávno se sešel v pražském studiu Rooftop s Lucií Vondráčkovou, která v pohádce také hraje, dívčí kapelou Lollipopz a Kájou (samozřejmě ve dvojici s Bambuláčkem), aby písničku s názvem Hrášek nahráli. Ta bude v nejbližších dnech na blížící se premiéru upozorňovat a také se stane jeho ústřední melodií. Scenáristka a producentka: Není nikdo zajímavější „Když jsme přemýšleli, kdo by měl písničku s Luckou Vondráčkovou zpívat, uvědomili jsme si, že nikdo jiný, než Lollipopz a Kája s Bambuláčkem – vždyť oni zpívají pro naši cílovku. A nikdo silnější, nikdo zajímavější, kdo takovým hlasem promlouvá k naší cílovce, v Česku prostě není,“ řekla na úvod natáčení songu scenáristka a producentka Princezny na hrášku Pavla Krečmerová. Autor: Z pohledu hrášku A o čem písnička vlastně je? O tom už její autor Daniel Vrba: „Vyprávíme malý příběh z pozice hrášku, co vlastně prožívá v té pohádce: Každý večer je s princeznou, ale potom na celý den ta princezna vypadne pryč, a on v její komnatě zůstane sám. Potom tam chudák brečí…,“ vysvětluje Vrba. Lucie Vondráčková: Přinesla jsem trdloidní barvu Jeden z hlasů, které v nové písničce zní, je ten herečky a zpěvačky Lucie Vondráčkové. „Já jsem k té písničce přišla jako slepej k houslím! Ale je nádherně napsaná, líbilo se mi, že je napsaná z pohledu toho nešťastného hrášku z názvu pohádky, to je hezky originální. A já jsem do ní jako Trdlo přinesla jen takovou trdloidní barvu, aby to bylo ještě o trochu roztomilejší, pokud to tedy ještě jde,“ usmívá se Lucie a poukazuje na svoji postavu, kterou si v pohádce zahrála. A doplňuje: „Je to taková postavička, co nosí na hlavě dva trdelníky a je tajně zamilovaná do prince. Jenže ten má oči jen pro princeznu, a kvůli tomu je Trdlo poněkud nešťastné, protože si na něj myslí také. Nemá štěstí v lásce a vždycky všechno poplete.“ Lollipopz: Čiré nadšení Dětské, respektive dívčí hlasy v písničce obstaraly členky populární kapely Lollipopz, které charakterizují pastelově barevné paruky. „Mně se hrozně líbí, že ta písnička není taková jako ostatní písničky v pohádkách, je taková víc nabíjející,“ říká „růžová“ Neli. A když jsem slyšela, že ji s námi bude zpívat Lucka Vondráčková, byla jsem paf a málem jsem začala brečet radostí. Byla jsem megašťastná, dodává. „Já úplně souhlasím s Nelčou, byla jsem extrémně nadšená, Lucku jsem znala z několika filmů a hrozně jsem se na ni těšila. A byla super,“ dodává „modrá“ Anet a přidává se i „žlutá“ Míša, které se Lucie líbí jako zpěvačka i jako herečka. „Zelená“ Amy si cení i toho, jaká Lucie Vondráčková byla. „Ona je nejen sympatická, ale také hrozně příjemná,“ vypráví mladá zpěvačka, která si s kapelou odskočila na nahrávání písničky od náročného koncertního programu Lollipopz, který bude pokračovat do i během léta. Kája a Bambuláček: Podobně jako Lollipopz si poprvé k filmové písničce přičichla i dětmi vzývaná Kája s Bambuláčkem. „Ta písnička je opravdu super. Je o hrášku z pohádky, není utahaná, pěkně se rozjede a je chytlavá. Vypráví o pocitech toho hrášku, když leží pod matrací, jak mu chybí princezny, protože by sám nějakou tu princeznu chtěl,“ usmívá se Kája. O pohádce Princezna na hrášku Na pohádkovém francouzském zámku probudí princeznu Agnès de Sully de Montana Bleue jednoho dne hrozivé burácení davu pod okny. V zemi se bouří nespokojený lid a ona se musí okamžitě dostat do bezpečí. Na vznešené róby, ani plné truhlice není čas, stává se tedy vyhnankyní. Na radu své komorné se vydává do dávno zapomenuté rodné země, až do dalekých Čech, kde ji ale nedůvěřivá Hraběnka, poté, co se její syn do Agnès zamiluje, podrobí přísné zkoušce, kterou všichni tak dobře známe: nechá ji nemilosrdně ustlat na malém zeleném hrášku. Uspěje princezna v osvědčeném testu a prokáže svůj vznešený původ? Anebo po dlouhé vyčerpávající cestě usne hlubokým spánkem? V pohádce hrají Jasmína Houf, Dagmar Havlová, Lucie Vondráčková, Pavel Kříž, Ladislav Korbel, Zuska Velichová, Martina Adamcová a další, do kin distribuuje Bontonfilm. O autorkách Princezny na hrášku Na námět slavné pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena napsala scénář Pavla Krečmerová a natočila ji v současnosti v Kanadě žijící Martina Adamcová. Ta se do srdcí českých diváků zapsala jako herečka, a to hned ve svém prvním celovečerním filmu Tankový prapor, kde si zahrála svůdnou četařku Babinčákovou. Zdroj: Lucie Vondráčková
Vydavatelství Radioservis představuje knihu Miloše Šenkýře a Tomáše Kremra 100+24 BRNĚNSKÝCH KURIOZIR, ABSURDIT A BIZARNOSTÍ.
Tušíte, že opona původně určená pro pražské Národní divadlo je srolovaná v Brně? Že nad hlavamiBrňanů lze vidět symbol zákonů, které se nám nehodí? Kde je v Brně dodnes hákový kříž, Stalinůvportrét nebo proč je nejvzdálenější brněnský kostel desítky kilometrů daleko? A z jakého důvodujsou tu koleje vedoucí odnikud nikam, které stály miliony korun? Nebo jak necelých deset korunstačí k zabití brněnské krokodýlice? Český rozhlas Brno u příležitosti letošních oslav sta let od zahájení rozhlasového vysílání na Moravědává Brňanům netradiční dárek. Dvojice brněnských rozhlasáků, Miloš Šenkýř a Tomáš Kremr, sezahloubala do svých bloků a poznámek – a našla netradiční minipříběhy, z nichž mnohé by jinakzůstaly jen v novinových či rozhlasových archivech. Knihu nazvanou ve stylu rozhlasové stovky„100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností“ vydává vydavatelství Českého rozhlasuRadioservis právě k rozhlasovému výročí. Autoři zdůrazňují, že chtějí navést právě k těm drobnostem, které je potěšily či pobavily. Jsoudatované do dávných časů i do současnosti. „To, že si dokážeme některé absurdity přiznat, dokoncese jim zasmát, je důkaz vztahu k našemu městu. Že si nejsme lhostejní, protože dobří přátelé si zesebe mohou dělat i legraci,“ říká Miloš Šenkýř. A jeho kolega Tomáš Kremr dodává, že již nyní mají vzásobě náměty pro další díl. „Bylo až neuvěřitelné, kolik příběhů se podařilo dát dohromady a koliknám jich ještě zbylo. Ne každý je pro každého čtenáře, ale věřím, že každý si najde ten svůj,“ věří.Cílem nebylo napsat lehkým perem faktografický sborník, jsou to skutečně útržky z hlubin času.Mnoha čtenářům kniha možná poslouží jako netradiční průvodce po městě. Zamíří za tajemstvímilamp v ulicích, odhalí paradox brněnských opon i tajemství sochy, jejíž kopie je v Praze přímo naVáclavském náměstí. A mnoho dalšího. Někdy absurdní a jindy roztomilé příhody možná škarohlídůmdodají další munici k utahování si z Brna a jeho obyvatel, ale hlavně mají být důkazem toho, že Brnožije. A že ho mají nejen autoři, ale všichni pravověrní Brňané rádi. Kniha „100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností“ je věnovaná všem brněnským rozhlasákůmv minulosti, současnosti i budoucnosti, ale také všem rozhlasovým posluchačům. A jmenovitě i ženězastupující obě kategorie, historičce Mileně Flodrové. Slavnostního uvedení se kniha dočká při zahájení Víkendu otevřených dveří v pátek 17.5. po 14.hodině v budově Českého rozhlasu Brno. Knihu pomohou v živém vysílání brněnského rozhlasu uvéstna svět emeritní biskup brněnský Vojtěch Cikrle a producentka a scenáristka Kamila Zlatušková. A abyzačátek knihy byl vpravdě kuriózní, bude mít premiéru i v Praze – v neděli 26.5. od 12.30 na veletrhuSvět knihy v Křižíkově pavilonu na Výstavišti, stánek D106.Ani to však není vše. Informace z knihy se objeví v rozhlasovém vysílání, dílo bude také součástírozhlasových soutěží v jubilejním roce. A TIC Brno nabízí sérii prohlídek Brna s autory knihy jakosoučást cyklu AutenTICkých prohlídek. První termíny jsou beznadějně zadané, další volné se objeví vnabídce bezprostředně po slavnostním uvedení knihy. Zdroj: Radioservis
Fandíte hokeji a fotbalu? Sledujte AZ-kvíz a soutěžte!
Hned dva sportovní speciály oblíbené vědomostní soutěže AZ-kvíz připravilo brněnské studio České televize. První z nich je série k mistrovství světa v hokeji a ČT1 ji odvysílá v pravidelných vysílacích časech pořadu, tedy ve všední dny v podvečer, od 10. května 2024. K natočení další série inspiroval evropský fotbalový šampionát. Speciál s otázkami ze světa kopané mohou diváci sledovat od 14. června. Režie se ujal Ladislav Cmíral. Jedenáct hokejových a jednadvacet fotbalových dílů, přes dva tisíce otázek, téměř 130 soutěžících a moderátor Aleš Zbořil. To jsou základní údaje k oběma speciálům s názvem AZ-kvíz tentokrát s Fortunou, které mohou diváci na obrazovkách ČT1 sledovat po dobu konání obou šampionátů. „K přípravě těchto speciálních dílů nás inspiroval úspěch AZ-kvízu vysílaného k fotbalovému mistrovství světa v Kataru v roce 2022. Ověřili jsme si, že svoje sportovní znalosti si rádi vyzkouší nejen soutěžící ve studiu, ale také diváci u obrazovek,“ říká šéfredaktor brněnské redakce sportu a zároveň garant sportovních otázek Petr Kubásek. Speciálně připravené otázky vyžadují soutěžící, kteří se v hokejovém a fotbalovém světě vyznají, mají sportovního ducha, a především chuť porovnat svoje znalosti se soupeři. „Soutěží lidé, kteří zareagovali na naši výzvu a do obou speciálů se přihlásili. Těší nás, že jsou napříč všemi věkovými kategoriemi,“ vysvětluje vedoucí Centra dramaturgie brněnského studia ČT Svatava Šenková. Oproti běžným dílům AZ-kvízu se tentokrát v každém pokračování objeví nová čtveřice soutěžících. Ze základního kola vzejdou dva finalisté, kteří zabojují o postup k bankomatu. Poražený finalista si odnese drobnou cenu, zpravidla knížku se sportovní tematikou a suvenýr vztahující se k jednomu ze šampionátů. Zdroj: Česká televize
Osvěžte si léto s novou příchutí Tic Tac a vyhrajte lístky na festival
Konečně se vrátilo sluníčko a s ním i bezstarostná letní nálada, ke které se skvěle hodí nová svěží limitovaná edice Tic Tac Flamingo Cherry Lemonade. Nové dražé s chutí třešní a citronu se nese v barvách plameňáka. Se všemi příchutěmi Tic Tac navíc můžete soutěžit o vstupenky na jeden z největších hudebních festivalů v Evropě Lollapalooza a těšit se na nové zážitky s přáteli. K ovocným příchutím ikonického dražé Tic Tac pro letošní sezonu přibyla i originální verze Tic Tac Flamingo Cherry Lemonade inspirovaná letní pohodou a osvěžením u vody. A protože léto patří i hudebním zážitkům pod širým nebem, můžete s Tic Tac soutěžit o 100 stylových letních kloboučků, ale především o 2 vstupenky pro 25 výherců na hudební festival Lollapalooza i s ubytováním, který se koná od 7. do 8. září v Olympijském parku v Berlíně. A jak se do soutěže zapojit? Kupte si v období od 15. května do 15. června 2024 jednu z příchutí Tic Tac a účtenku zaregistrujte na webu TicTac.cz. Pak už si jen držte palce, abyste vyhráli lístek na festival pro sebe a jednoho z vašich přátel. Zdroj: Ferrero
Nová Spirála otevře na podzim své brány po více než dvaceti letech a zařadí se mezi TOP multižánrové prostory ve střední Evropě
Prostor nabídne nejen unikátní kruhový sál s otočným jevištěm a sezením až pro osm set diváků, ale také přidaný sál pro menší hudební, divadelní nebo taneční vystoupení. Legendární divadlo Spirála, dnes multižánrový prostor Nová Spirála, přivítá na podzim tohoto roku po více než dvaceti letech opět své první diváky. V prostorách pražského Výsta-viště se tak otevřou brány unikátní budovy, kde neexistuje místo se špatným výhledem stejně jako limity ať už pro činohru, muzikál, novodobý cirkus, operu, sportovní či světelné show nebo třeba videomappingová představení. Dominantou unikátního kruhového sálu s 360°hledištěm s kapacitou 800 míst jsou dvě otočná teleskopická pódia, která umocní zážitek z každé akce stejně jako fakt, že v Nové Spirále nezůstane u žádného představení divákům nic skryto. Umělci zde budou nastupovat či vystupovat na scénu přímo mezi diváky z hlediště, což zajistí dokonalou interakci mezi divákem a vystupujícími umělci. Nově je zde dokončována také malá scéna pro menší hudební, divadelní a další umělecká vystoupení nebo firemní akce s kapacitou až 340 diváků. Nová Spirála se stane zá-roveň místem pro začínající talentované umělce, kterým dá prostor pro osobní růst stejně jako bude otevřena všem zajímavým projektům z České republiky či zahraničí pro hostování. Dvacet let čekání na rekonstrukci a únik demoličnímu výměru Budova Spirály byla uzavřena v roce 2002 při velkých povodních, kdy posléze byla ve hře samotná de-molice kvůli silně poškozenému stavu. Z původní budovy tak zůstala stavební a ocelová konstrukce s tím, že vše ostatní jako rozvody vody, vzduchotechnika, kompletní silnoproudé i slaboproudé roz-vody, odpady, požární zabezpečení, odvody kouře byly kompletně vyměněny. Kromě velkého sálu s ka-pacitou 800 diváků nově vzniká také malá scéna s kapacitou až 340 diváků na stání v klubovém rozlo-žení. Podstatnou změnou je doplnění moderních jevištních technologií (točna, tahy) ve velkém sále i v malém sále se závěsným systémem. V celé budově byly kompletně obnoveny akustické prvky s ohle-dem na památkovou ochranu budovy, což znamená, že byly navráceny původní vzory materiálů, ale v souladu s nejmodernějšími protipožárními předpisy. Budova má bezbariérový přístup a nechybí ani toalety pro handicapované diváky s motorizovanou plošinou. Stejnou plošinou budou mít imobilní di-váci přístup také do malého sálu. Ve velkém sále budou vyhrazena místa pro vozíčkáře v parteru v pří-zemí. „Já jsem už několikrát vyprávěl příběh, jak jsem na Výstavišti kdysi začínal právě v tehdejším divadle Spirála v zahraniční produkci a dnes, když jsme těsně u cíle rekonstrukce a po více než dvaceti letech od uzavření prostor ohlašujeme první program, prožívám obrovskou radost a nostalgii. Osobně se nemůžu dočkat, až usednu k prvnímu představení a poprvé uslyším potlesk na půdě, kde jsem kdysi ani vzdáleně netušil, že jednou budu mít tu velkou čest to tady celé vést,“ komentuje Tomáš Hübl, předseda před-stavenstva Výstaviště Praha, a.s. „Program vytváříme pro širokou veřejnost všech generací a žánrových preferencí. S ohledem na multi-žánrové zaměření jsou jednotlivé projekty Nové Spirály rozděleny do programových kategorií: divadlo, hudba, show a eventy. Přestože bude činnost Nové Spirály velmi široká, hlavním spojujícím prvkem ce-lého programu je vysoká dramaturgická úroveň a spolupráce s etablovanými i začínajícími umělci,“ říká Jan Makalouš, ředitel Nové Spirály. Prostor, ve kterém se nikdo neztratí Velký sál je rozdělen do čtyř sektorů dle čtyř ramp, které se vinou ve spirále a umožní tak přístup do jednotlivých sektorů a galerií. Hlediště se skládá z parteru, kde budou instalovány čtyři řady sedadel, a dále z 5 galerií, vždy po jedné řadě sedadel. Každé sedadlo v Nové Spirále tak bude mít skvělý výhled a diváci si budou moci zvolit pohled na scénu – ať už preferují mít herce na dosah, kdy budou vybírat z míst v parteru, anebo dají přednost skvělému výhledu na celou scénu z galerií. Navigace bude řešena pomocí barev, kterými bude označena vstupenka a jednotlivé rampy vedoucí do daných sektorů. V sále bude dostatek uvaděčů, kteří budou divákům nápomocni najít jejich místo. „Město do rekonstrukce Nové Spirály investovalo více než 250 milionů korun. S dotováním samotného provozu divadla se nepočítá, věřím, že si tento mimořádný prostor na sebe vydělá kombinací prodeje lístků a komerčního pronájmu,“ říká Adam Zábranský, pražský radní pro oblast majetku, legislativy a transparentnosti a doplňuje: „Mám radost, že budova bude bezbariérová a díky ekologickým řešením vody a vytápění bude její provoz energeticky úsporný.“ Díky unikátní otočné scéně a špičkové ocelové konstrukci se závěsnými tahovými jednotkami s nos-ností několika tun zde bude prostor pro široké spektrum kulturních, hudebních i akrobatických vy-stoupení nejvyšší možné kvality stejně jako pro komerční projekty třetích stran. Unikátní kruhové jeviště Unikátní kruhové jeviště je složeno z několika jevištních stolů, které se mohou točit synchronně či asyn-chronně, vyjíždět a zajíždět nad a pod úroveň parteru. Díky tomu nabídne Nová Spirála jedinečný kul-turní zážitek. Divákům nezůstává nic skryto, při vstupu do velkého sálu uvidí útroby jeviště, nic není schované za oponou a umělci nastupují na scénu, či vystupují přímo mezi diváky z hlediště. Hlavními dodavateli scénických technologií (jeviště a divadelní tahy) jsou společnosti GRADIOR TECH a.s. (mechanika a konstrukce) a společnost Drive Control, s.r.o. (řídicí systémy). Obě tyto české společ-nosti sídlící v Brně jsou předními Evropskými dodavateli scénických technologií v Evropě či v Asii. Spo-lečnost AVT Group je dodavatelem kompletní světelné a zvukové techniky a videomappingu. „Díky unikátnímu prostoru a mobilitě scény Nové Spirály se každý divák v sále může těšit na dokonalou interakci mezi ním a umělci. Díky tzv. pohyblivým stolům a otočné scéně bude mít skvělý 360stupňový výhled a do dění jeviště bude doslova vtažen. Scéna není statická a neustále se díky pohyblivému jevišti mění. Divák hru sleduje z mnoha úhlů, vzdáleností a pohybů. Jedná se o jevištní technologii, která v České republice dosud nemá obdoby a věřím, že se tímto kvalita moderně zpracovaných představení posune na vysokou úroveň srovnatelnou se zahraničními produkcemi,“ upřesňuje náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata JUDr. Jiří Pospíšil. Místo otevřené pro spolupráci Nová Spirála nabídne jak svůj vlastní program, tak možnost spolupráce s dalšími uměleckými subjekty, a to prakticky bez limitu svého zaměření. Ať už to budou divadelní, hudební nebo taneční soubory či novodobé cirkusy, talentovaní jednotlivci nebo skupiny. Samozřejmostí je
Muzeum Story of Prague představuje inovativní využití rozšířené reality pro interaktivní vzdělávací zážitky
Na slavnostním otevření muzea Story of Prague, které bylo otevřeno v Praze u Karlova mostu, se událo spousta zábavy. 800 let Prahy atmosférických expozicic s moderními technologiemi prozkoumaly na třech patrech známé osobnosti, do děje vtáhly nejen audio-virtuální technologie ale i sehrané scénky s herci. Úvodem zazpívala Andrea Kalousová. Průvodem večera se ujal oblíbený bavič, herec a režisér Jakub Kohák. Muzeum Story of Prague bylo navrženo tak, aby zaujalo všechny věkové kategorie, včetně nejnáročnější generace Z. Celou rodinu s maželem i syny přivedla Štěpánka Duchková. Dvočata se prý rádi odlišují a tak jeden dokonce dorazil s obarvenými vlasy na tmavo. Djka Lucie Dvořáková přišla v dorovodu syna Michala, který je již i s Lucčinými podpatky vyšší než ona. Herečka Markéta Hrubešová ukázala krásnou dceru Lilly. Jednou z nějvětších atrakcí byl herec kat, který osobnostem předvedl mučení starověku. Všechny dostala Ester Geislerová s partnerem Milanem Mazúrem. Ester, která byla v knírku téměř k nepoznání s Milanem zahráli roli stébáků a pár osobností vzali k výslechu. Markéta Hrubešová a Štěpánka Duchková se shodly, že jim z této doby naskakuje husí kůže. Zábavu na interaktních pointech si užila také Natálie Stejskalová s kamarádkou. Po velmi dlouhé době se ve společnosti ukázala také Josefína Nesvadbová s manželem Ondřejem Kavanem. Byli oděni velmi stylově. Nevolno se udělalo Tamaře Vaňousové, která měl otevření spolumoderovat, naštěstí šlo jen o chvilkovou záležitost z dusného májového počasí a Tamara si za chvíli již akci užívala. Muzeum Story of Prague – to je jeden velký příběh o Praze propojený filmovým scénářem, do kterého se podařilo vměstnat 800 let těch nejzajímavějších a nejdůležitějších témat Prahy. Návštěvník se tak ocitá v živém filmu, který je smyslovým zážitkem. Průvodcem se stal virtuální duch domu, který příběhem o jednom z nejkrásnějších měst světa– story of Prague – provází. Žije tady skoro osm století a kouzelně vypráví, co v okolí za tu dobu zažil. Český hlas mu propůjčil Bohdan Tůma a duch se návštěvníkům občas i ukáže virtuálně v prostoru skrze technologii rozšířená realita. Muzeum je rozděleno do tří pater s devatenácti různými místnostmi. První patro je věnováno středověku a je v něm skryta tajná komnata. Druhé vypráví o Praze v době války a během dvou okupací, přibližuje průběh Pražského povstání, vykresluje běžný život v komunismu i špehovací a vyslýchací techniky StB, připomíná dění srpna ’68. Poslední patro oživuje období svobody, začíná rokem 1989 a Sametovou revolucí, ale ukazuje v odlehčeném pohledu třeba divoké „devadesátky“. Je odtud také nádherný výhled na Pražský Hrad a Křižovnické náměstí a nabízí plno tipů, kam vyrazit po Praze dál. Na vytvoření muzea se podíleli přední čeští historikové jako např. Mgr. Petr Bahník, Mgr. Jakub Jareš, Ph.D. a Mgr. Ladislav Čumba. „Mé nadšení pro vytváření podobných zážitků mě přivedlo na palubu projektu, kde jsem se ujal role kreativního tvůrce, zodpovědného za koncept a realizaci. Cíl byl jasný: vytvořit místo, které osloví široké spektrum návštěvníků – od cizinců po Čechy, od seniorů až po děti a generaci Z, která se vyznačuje krátkou pozorností, “ říká zakladatel muzea Michal Vála, který zde využil své zkušenosti z předešlých projektů – vytvářel expozici pro Apple Museum a je také tvůrcem Únikové hry. V muzeu je rozmístěno téměř 300 QR kódů, pod kterými se ukrývají texty, fotky a videa. Skrze kameru mobilu se díváte do prostoru a věci se v něm rozpohybují a ožijí. Fungují tu také okna do historie. Pohledem ven přes telefon tak například uvidíte povodeň, která opravdu za domem kdysi řádila, barikády v ulicích či tank z roku 1945. Součástí je také spousta zábavy jako např. možnost udělat si ze svého obličeje slavný obraz složený z ovoce od Giuseppe Arcimbolda. „Návštěvníci si sami určují vlastní tempo, jak moc do hloubky témat a zajímavostí chtějí zajít. Na rozdíl od klasických muzeí jsou na zdech jen ty nejdůležitější výtažky těch nejzajímavějších témat. Tedy Fun Facts neboli „špeky”,“ dodává Michal Vála. Zdroj: Muzeum Story of Prague