IMODIUM zvou do Fora Karlín novým singlem Někdo se dívá! Speciální koncert k 20. výročí vydání debutu proběhne již 4. dubna!
Kadence i kvalita dosud zveřejněných singlů Lampy, respektive Tuláci jasně potvrzuje, že Imodium jsou zpět, a to navíc ve skvělé formě. Aktuálně to pak kapela okolo Thoma Frödeho výrazně podtrhuje třetí písňovou novinkou za posledních pět měsíců. Skladba s názvem Někdo se dívá, do níž se autorsky výrazně otiskl nový bubeník Adam Jánošík, je zároveň posledním hudebním předkrmem, který rocková formace servíruje před svým dosud největším samostatným koncertem. Ten proběhne již ve čtvrtek 4. dubna v pražském Foru Karlín a Imodium zde společně s řadou hostů (mj. Rybičky 48, ŽANET. či Th!s) oslaví 20 let od vydání eponymního debutu. Naladit se můžete mj. lyric videem k aktuálnímu singlu: „Změna na postu bubeníka je pochopitelně znatelná. Každý hraje jinak, a zvuk Imodia se tak do jisté míry změní. Adam se navíc projevil i jako silný autor, což ostatně dokazuje i jeho sólo projekt LABe, kde Thom zpívá. Nový singl Někdo se dívá Adam přinesl do kapely, nám všem se moc líbil, tedy nebylo nad čím přemýšlet. Ukazuje Imodium zase v jiné poloze, a to je, myslím, pro všechny osvěžující,“ říká k aktuální novince kytarista Daniel Franc. Na to, zda Někdo se dívá zazní společně s Lampami a Tuláky i na výročním koncertě ve Foru Karlín, si budete muset počkat do 4. dubna. Co je ale už naprosto jisté, je fakt, že všechny zmíněné singly budou součástí připravovaného nového alba, jehož vydání bylo oproti původním plánům přesunuto na podzim 2024. „Pravdou je, že příprava na koncert ve Foru Karlín nám sebrala opravdu spoustu času. Nechceme nic podcenit, proto jsme víc než poctiví a pečliví. Zároveň cítíme, že comebacková deska nese spoustu očekávání, takže k ní chceme přistupovat podobně jako k našemu životnímu vystoupení. Výsledkem je rozhodnutí, že se k práci na albu vrátíme hned po zmiňovaném koncertu. Na vydání se tak můžete všichni těšit začátkem letošního podzimu, a to – poprvé v kariéře Imodia – také včetně LP! Že na nové muzice průběžně makáme, dokazuje i právě zveřejněný, již třetí singl Někdo se dívá. Pro všechny, kdo dorazí 4. 4. do Fora Karlín, navíc chystáme v souvislosti s novým albem malé/velké překvapení…,“ komentuje situaci i další plány kapely frontman Thom. Zmíněné překvapení je tak dalším z mnoha lákadel, proč si výroční koncert Imodia rozhodně nenechat ujít. . „Jsme v cílové rovince a máme ze všeho obrovskou radost! Vymysleli jsme skvělé, pro diváky zajímavé efekty. Písně s pěveckým sborem Police Symphony Orchestra jsou opravdu silné. Máme krásně vymyšlenou stage, která podtrhne hudbu naší kapely. Bude to poctivý rockový koncert s několika intenzivními momenty a parádními hosty, jako jsou třeba naši velcí kamarádi Rybičky 48! Nebude chybět autogramiáda a celý večer odpálí výborní Th!s! Těšíme se na vás!“ zve baskytarista Ronoon. Pokud souhlasíte, že u něčeho takového byste rozhodně neměli chybět, vstupenky na dosud největší samostatný koncert Imodia pořídíte v prodeji sítě Ticketmaster zde. Pro další aktuality a informace nejen k výročnímu koncertu doporučujeme průběžně sledovat oficiální facebookový profil kapely. Zdroj: SUPRAPHON
VELIKONOCE V ZOO PRAHA
Velikonoční víkend v Zoo Praha nabídne honbu za pokladem, zdarma komentované prohlídky nové expozice Gobi i exkurzi do Ptačích mokřadů, které před pár dny obydlely nejvzácnější kachny světa, působiví morčáci paranští. Oba víkendové dny se bude konat i speciální setkání u tříměsíční gorilí samičky Mobi. Na Velikonoční pondělí čeká návštěvníky tematický program u více než dvaceti druhů zvířat napříč zoologickou zahradou, přičemž některá setkání jsou letošní novinkou – například krmení manulů nebo setkání u populárních kapybar. Dojde i na velikonoční trénink lachtanů nebo krmení vejcožrouta. V pondělí 1. dubna bude navíc v provozu aprílová telefonní linka na pana Hrocha. Celý program nadcházejícího prodlouženého víkendu naleznete níže. 29. března: Velký pátek v Zoo Praha Na Velký Pátek se podle pověstí otevírají hory a skály, které vydávají své poklady. Přijďte si do zoo zahrát rodinnou stopovačku. Na úspěšné řešitele čeká odměna! 10.00 – 16.00 Honba za pokladem Zábava i poznání pro celou rodinu s odměnou na konci. 10.00 – 16.00 Komentovaná krmení a setkání Kompletní harmonogram pátečních setkání a krmení naleznete na adrese: https://www.zoopraha.cz/navsteva/program/komentovana-krmeni-cviceni 30. března a 31. března: Velikonoční víkend v Zoo Praha Prozkoumejte všechny jarní novinky pražské zoo! 11.00 Exkurze za nejvzácnějšími kachnami světa, morčáky paranskými Vydejte se s průvodcem na komentovanou vycházku Ptačími mokřady. sraz s průvodcem u běžeckého radaru 14.00 Výprava do Gobi Prozkoumejte nově otevřený expoziční celek (nejen) pro koně Převalského. sraz s průvodcem u horní stanice lanovky 16.00 Jak se daří malé Mobi v Rezervaci Dja Užijte si pohled na bezmála tříměsíční samičku gorily a zjistěte, co je u ní nového. sraz s průvodcem u Toulavého autobusu před vstupem do Rezervace Dja 10.00 – 16.00 Komentovaná krmení a setkání Kompletní harmonogram víkendových setkání a krmení naleznete na adrese: https://www.zoopraha.cz/navsteva/program/komentovana-krmeni-cviceni 1. dubna: Velikonoční pondělí v Zoo Praha Velikonoční komentovaná krmení a setkání u zvířat napříč areálem Zoo Praha. · 10.00 setkání u dravců – voliéry supů u jižního vchodu · 10.00 setkání u hrochů obojživelných – Pavilon hrochů · 10.30 krmení hrabáčů kapských – Africký dům · 10.30 krmení klokanů obrovských a rudokrkých – Darwinův kráter · 11.00 setkání u kapybar – výběh kapybar a mravenečníků v dolní části zoo · 11.00 krmení tučňáků a kachyní parníkových – Pavilon tučňáků · 11.00 setkání u žiraf severních núbijských – Africký dům · 12.00 setkání u goril nížinných – Centrum Méfou · 12.00 setkání u goril nížinných – Rezervace Dja · 12.30 krmení vejcožrouta afrického – Afrika zblízka · 13.00 setkání u plameňáků růžových – expozice v dolní části zoo vedle gibonů · 13.00 krmení pekariů Wagnerových – Pláně · 13.30 ukázka tréninku lachtanů jihoafrických – bazén lachtanů v dolní části zoo · 14.00 setkání u vombatů obecných – Darwinův kráter · 14.00 setkání u koní Převalského – nová expozice Gobi u horní stanice lanovky · 14.30 setkání u slonů indických – vyhlídka na Údolí slonů naproti vlkům · 14.30 krmení lemurů kata – Ostrov lemurů · 15.00 setkání u goril nížinných – Rezervace Dja i Centrum Méfou · 15.15 setkání u vodních ptáků – Ptačí mokřady · 15.30 krmení manulů – nová expozice Gobi u horní stanice lanovky · 16.00 setkání u ďáblů medvědovitých – Darwinův kráter 1. dubna: Volejte hrochovi do Zoo Praha Na speciální aprílovou linku na číslo 296 112 300 mohou zájemci telefonovat panu Hrochovi od 10 do 15 hodin. Zdroj: Zoo Praha
Prošel první casting na Muže roku
Jitka Sedláčková najela na správnou životosprávu. Stejně jako uchazeči o finále soutěže Muž roku Herečka Jitka Sedláčková dostala pokárání od lékařů. Málo pije a nepravidelná strava při hereckém životě také není ideální. Má zvýšený cholesterol a hrozí, že od lékaře vyfasuje prášky. Herečka se zařekla, že pitný a stravovací režim upraví a hlavně ho bude dodržovat. O správnou životosprávu se starají také účastníci prvního castingu soutěže mužské krásy a sympatií Muž roku, kde do castingové poroty Jitka Sedláčková zasedla a nejen ona, ale i producent Gabriel Grillotti, MUDr. Zuzana Macko z Kliniky Face Expert, Petra Dobrovská majitelka Knihy Dobrovský, Mužové roku Matyáš Hložek, František Knobloch, Dominik Chabr či Rostislav Procházka, pojišťovák Honza Jan Ondroušek či Barbara Kirchnerová redaktorka z TV Prima. „No, já jim to moc nevěřím, ucházejí se o soutěž. Já když jdu do divadla na casting, tak se také dělám hubenější. Taky si vezmu stahovací prádlo a dělám, že jsem štíhlá. Myslím, že principy správné výživy se mají občas porušit, aby člověk věděl, že žije, že se může přejíst, přepít, přejásat. Můj partner rád a dobře vaří a právě od toho mám ten cholesterol,“ smála se Jitka Sedláčková, ale obratem vážně dodala: „Já jsem pro zdravou stravu, dneska už také do pusy nedám kdeco. Vybírám si, kde to kupuju, odkud potravina pochází. Klidně si uvařím i na vodě. Nechci brát léky. Chci to vybojovat sama za sebe. Zmenšuji dávky jídla, jím pravidelně, piju vodu,hodně chodím. To je základ.“ Jitka Sedláčková na castingu Muže roku přiznala, že její partner má charakterové rysy, jaké by měl mít Muž roku. „Gentlemanství má v sobě. Kdyby byla soutěž pro gentlemany, ať klidně jde. Myslím ale, že by nešel, protože se nerad sám předvádí,“ usmívala se Jitka Sedláčková a partner Pavel Töpfer jí se smíchem vpadl do řeči: „Když vidím ty mladé muže, je mi z toho smutno. Kdyby ta soutěž byla v květnu 1963, tak do toho jdu. To jsem byl na vrcholu.“ Soutěž mužské krásy a sympatií letos slaví 25 let trvání. Finálovým kláním prošlo opravdu hodně mladých mužů. Z některých jsou TOP modelové, úspěšní účastníci světových soutěží, většina si ze soutěže odnesla „jen“ novou životní zkušenost. A to není málo! „Letos se přihlásilo nebývalé množství mladých mužů. Nezávidím porotě, protože každý z chlapů je něčím jedinečný a vybrat finálovou dvanáctku není jednoduché,“ uvedl ředitel soutěže David Novotný a pozval mladé muže na druhé kolo castingu, které se koná 20. dubna 2024 na pražském Střeleckém ostrově. Zuzana Bubílková trpí před vystoupením nervozitou. Dovede s tím bojovat Moderátorka a satirička Zuzana Bubílková má přesně spočítané, kolikrát už zasedla do poroty soutěž Muž roku. Nejinak tomu bylo i letos. Zúčastnila se prvního castingu letošního ročníku, který se konal na pražském Střeleckém ostrově. „Ředitel soutěže David Novotný mě oslovil před dvanácti lety, jestli bych ho nepodpořila se soutěží Muž roku a od té doby se ráda zúčastňuji. Jsem ráda, že se okruh mladých mužů rozšiřuje o lidi, kteří mají víc odvahy, než předpokladů státse Mužem roku. Ať si to zkusí, ať vidí konkurenci. Fandím mladým lidem, kteří si fandí. My porotci se na to ale musíme dívat střízlivýma očima. Ten muž musí mít nějaké dovednosti a fyzické předpoklady. Konkurz je na to, abychom takové muže našli a poslali je do finálové dvanáctky,“uvedla moderátorka. Většina mladých mužů se na castingu ocitli úplně poprvé. Překonávají nervozitu, trému. Také Zuzana Bubílková přiznala, že po letech praxe trpí nervozitou. „Já nemám trému z diváků nebo kamery. Jsem spíš nervózní, jestli mé povídání zaúčinkuje, jak bude obecenstvo reagovat. Za ty roky se dokážu na vystoupení koncentrovat. V hlavě si proberu všechny možné situace a snažím se na ně připravit. Jsem připravená i na to, že na mne někdo vykřikne nebo ve studiu praskne žárovka. Je důležité, aby člověk nedal na sobě znát, že uvnitř panikaří. A také ze zkušenosti vím, že když se člověk uvolní a působí bezprostředně, publikum mu odpustí kdeco. Není to o tom, jestli je člověk krásný nebo ošklivý, jde o to, jestli dokáže tu vnitřní pozitivní energii pustit do publika. To samé je u těch kluků. Každý je nějaký, ale pokud je bezprostřední a naváže kontakt, toho rádi pošleme do finále. Mám pocit, že takových kluků je rok od roku víc. Proto je také každý rok čím dál těžší vybrat finálovou dvanáctku.“ Zuzana Bubílková je sběratelkou postřehů, hlášek a situací. Ty potom přetaví v příběhy, kterými baví diváky na vystoupení. I soutěž Muž roku je studnicí postřehů.„Velký úspěch má historka, kdy popisuji, jak jsem byla na vystoupení finalisty, který dělal skupinový umělecký striptýz. Ten člověk má můj obdiv, protože musí na sobě denně makat a nazkoušet takovou hodinovou show není legrace. Pamatuji si také na adepta, který měl v dotazníku napsáno, že je model a měřil 160 centimetrů. Výšku modela nepotřeboval, protože předváděl a fotil boty. A jsou další zážitky,“ smála se Zuzana Bubílková. V porotě zasedl i producent Gabriel Grillotti, MUDr. Zuzana Macko z Kliniky Face Expert, Petra Dobrovská majitelka Knihy Dobrovský, Mužové roku Matyáš Hložek, František Nobloch, Dominik Chabr či Rostislav Procházka, Pavel Višňovský z Jaro Managementu, pojišťovák Honza Jan Ondroušek, Barbara Kirchnerová redaktorka z TV Prima. Soutěž mužské krásy a sympatií letos slaví 25 let trvání. Finálovým kláním prošlo opravdu hodně mladých mužů. Z některých jsou TOP modelové, úspěšní účastníci světových soutěží, většina si ze soutěže odnesla „jen“ novou životní zkušenost. A to není málo!„Letos se přihlásilo nebývalé množství mladých mužů. Nezávidím porotě, protože každý z chlapů je něčím jedinečný a vybrat finálovou dvanáctku není jednoduché,“ uvedl ředitel soutěže David Novotný a pozval mladé muže na druhé kolo castingu, které se koná 20. dubna 2024 na pražském Střeleckém ostrově. Veronika Žilková prozradila, jak vybírá adepty herectví. Stejný metr použila při castingu Muže roku Herečka Veronika Žilková obdržela důležitý úkol. Na prvním castingu letošního ročníku soutěže Muž roku obdržela funkci předsedkyně poroty a nezvyklé role se zhostila s energií sobě vlastní. Šlo jí to náramně, protože zúročila zkušenosti s přijímaček na hereckou školu. „My jsme se takto s ředitelem soutěže Davidem Novotným domluvili. Dvacet let sedím u přijímaček na herecké školy, kde
GUMP – JSME DVOJKA
Film Gump – pes, který naučil lidi žít, měl premiéru v létě roku 2021 a producent a zároveň autor knižní předlohy Filip Rožek tehdy neplánoval žádné pokračování. Po třech letech je ale všechno jinak. Okolnosti se změnily, život přinesl nová rozhodnutí a snímek Gump – jsme dvojka režiséra F. A. Brabce přijde do českých kin 28. března. Ve filmu diváci uvidí staré známé, ale i nové tváře, příběh bude veselejší a ještě větší prostor dostala láska a vztah mezi člověkem a zvířetem. Kromě Richarda Krajča, Bolka Polívky, Vici Kerekes, Josefa Vojtka, Nely Boudové nebo Martiny Pártlové se ve snímku objeví nově i Štěpán Kozub. O hudbu se postaral Ondřej Brzobohatý. Psa Gumpa opět namluvil Ivan Trojan a i tentokrát vznikla audiokniha s jeho hlasem. Je určena každému, kdo má rád zvířata a rozumí nebo by chtěl porozumět psí duši. „Kniha o Gumpovi dělá lidi lepšími. Prostřednictvím Gumpova příběhu více poznáte pejsky, knihy vás přimějí více přemýšlet nad svými vztahy se zvířaty a lidmi. I mně se minimálně na měsíc proměnil můj vztah k mému pejskovi Kubovi,“ řekl upřímně Trojan. Ústřední song snímku Život je krásný natočil Richard Krajčo se svojí kapelou Kryštof. Titulkovou píseň Život je pes pak složil Pokáč a opět v ní uslyšíme Richarda Krajča, Lucii Bílou Václava Noida Bártu, Martinu Pártlovou nebo Moniku Bagárovou. Pro filmového Gumpa vznikly v minulosti už dvě české písničky. Jednu nazpívala Olga Lounová s dalšími kolegy z hudební branže a jmenuje se Protože to nevzdám. Druhá pak vzešla z pera Marka Ztraceného a má název Vítr do plachet. GUMP – JSME DVOJKA Ahoj, tady Gump. Pamatujete si ještě na mě? Je to hodně dní, co jsem se neozval, já vím. Ale byl jsem šťastnej. A když je pes šťastnej, tak stejně jako člověk nic jinýho nepotřebuje. Moje nová filmová cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. S mým milovaným Béďou Kozím Bobkem projdeme příběhem, který už nám dávno předtím napsaly hvězdy. Na té cestě potkám opět spoustu nových lidí, ale taky zvířat, nejenom psů. Třeba statečné prasátko Prince, trochu nafoukaného kohouta Silvera, hvězdu manéže poníka Tommorowa nebo pejska Juliána, kterej svejm lidem zachránil život. A taky najdu svoji ségru Kytičku. Pro ty z vás, pro který byl první film moc smutný a bolavý, tak nebojte. Teď bude veselejší. Neříkám, že nebudete plakat, ale tentokrát se určitě budete víc smát. Příběh pro všechny, kteří dokážou číst ze psích očí, ale i pro ty, kteří to zatím neumějí nebo nevěří, že je to možné. Můžete vidět ve všech kinech od 28. března. Těším se na vás. Váš Gump V lidských rolích se představí Bolek Polívka, Richard Krajčo, Vica Kerekes, Štěpán Kozub, Eva Holubová, Ivana Chýlková, Karel Roden, Anna Šulcová a další. PREMIÉRA: 28. 3. 2024 ORIGINÁLNÍ NÁZEV: GUMP – JSME DVOJKA PRODUKCE: Česká republika, 2024 FORMÁT: 1:2,35. Cinemascope, Dolby Digital, 2D digital JAZYKOVÁ ÚPRAVA: české znění ŽÁNR: rodinný, dobrodružný STOPÁŽ: 87 minut PŘÍSTUPNOST: přístupný bez omezení PRODUCENT: ScareVille, s. r. o. – Jiří Heckel, Filip Rožek, Zdeněk Havrlant REŽIE: F. A. Brabec SCÉNÁŘ: Filip Rožek KAMERA: F. A. Brabec STŘIH: Katarína Geyerová Buchanan HUDBA: Ondřej Gregor Brzobohatý HRAJÍ: Bolek Polívka, Richard Krajčo, Vica Kerekes, Štěpán Kozub, Zbigniew Czendlik, Zuzanka Švábková, Martina Pártlová, Karel Roden, Michaela Andělová, Patricie Pagáčová, Ivana Chýlková, Eva Holubová, Josef Vojtek, Olga Lounová, Anna Šulcová, Ivan Trojan jako Gump a další
Pravidelný pohyb léčí tělo i duši. Přitom stačí jen pár hodin týdně
Jak si udržet životní pohodu a zdravou rovnováhu? Jak správně naslouchat řeči svého těla? A jak ve vyšším věku zúročit, co jste v mládí zaseli? Odpověď a rada jsou jednoduché: Hýbejte se! Pravidelný rekreační sport je tou nejlepší prevencí řady neduhů a podporuje zdraví nejen fyzické, ale i duševní. Pohyb se zkrátka vyplatí a možná jste ani netušili, jak užitečným je pomocníkem. „Mám málo času. Nic nestíhám. Necítím se dobře. Mé tělo je tuhé. Špatně se mi dýchá. Jsem ve stresu. Nedokážu se soustředit. Vůbec mi to nemyslí. Mám mizernou náladu…“ Ztotožňujete se s některým z těchto tvrzení? Pak si položte ještě následující otázku: „Dopřáváte si dostatek pohybu?“ Řada studií a průzkumů totiž průběžně potvrzuje, že ten je pro lidské tělo nesmírně důležitý. Přitom není třeba sportovat každý den od rána do noci, aby vám bylo dobře. Bohatě stačí hýbat se pravidelně několik hodin týdně, přičemž důležitá je právě ona pravidelnost. Příležitostí k pohybu je i letos dostatek Lidé sportují odnepaměti a sport je součástí historie lidstva už po tisíciletí: vždyť už v antickém Řecku byly tamější proslulé olympijské hry svátkem nejen tělesné, ale i duševní kultury. I v současnosti má sport velký význam, protože představuje příležitost se zdravě hýbat a potkávat se s podobně naladěnými lidmi. Zároveň poskytuje možnost, jak se zaměřit na sebe, na svůj osobní rozvoj a zdraví. Při sportování se zvyšuje v lidském těle hladina adrenalinu, dopaminu či serotoninu, a zlepšuje se tak fyzické i duševní zdraví. Sport je zkrátka víc než jen zábava. „Na základě dat získaných z dlouhodobých průzkumů jasně vidíme, že pravidelný, dlouhodobý a nepřetěžující sport působí preventivně u mnoha zdravotních potíží a zvyšuje kvalitu i délku života prožitého bez vážných onemocnění. A proto také ke sportu naše pojištěnce motivujeme. Když se pravidelně hýbou a chovají se odpovědně ke svému zdraví, mohou získat finanční příspěvky na více než 40 preventivních programů dle vlastního výběru,“ vysvětluje MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka zdravotní pojišťovny OZP. Ideálním řešení je podle ní spojit sportování s preventivními zdravotními programy, kterých se letos uskuteční hned několik a na mnoha místech naší republiky. Všechny jsou navíc spojeny se zajímavými programovými bonusy. Řada z těchto akcí probíhá již poněkolikáté a mezi milovníky pohybu se těší velké oblibě. Letos se tak opět uskuteční například Noční běhy pro Světlušku (26. 3. Plzeň, 4. 4. Brno, 11. 4. Olomouc, 25. 4. Praha, 7. 5. České Budějovice, 16.5. Jihlava), které doprovodí OKO bus, kde si můžete nechat vyšetřit zrak. Nebudou chybět ani masérská stanoviště, která najdou i účastníci a návštěvníci cyklistického závodu 50 Podralsko (9. 6), stejně jako na letních závodech RunTour 2024 (25. 5. Ústí nad Labem, 22. 6. Plzeň, 20. 7. Olomouc, 14. 9. Brno). Tam OZP obohatí program stanovišti pro měření zraku či analýzu složení lidského těla. Šestero zázraků, které umí sport Ještě stále si kladete otázku, proč se po celý život pravidelně hýbat? Třeba proto, že sport působí jako palivo, které pohání náš organismus. Pokud ho je málo, projeví se to na našem zdraví a onemocníme. Ale nejen to, pohyb je zázračný a každému dostupný lék i na mnoho společenských problémů. 1) Pravidelný pohyb vylepšuje fyzické zdraví Rekreační sportování má pozitivní účinky na kvalitu kostí, svalů i vnitřních orgánů. Jestliže trénujeme pravidelně, snižuje se riziko chorob srdce, vysokého krevního tlaku, mrtvice, obezity i cukrovky 2. typu. Zároveň si zlepšujeme koordinaci, pružnost a rovnováhu pohybového aparátu. 2) Sport učí správně žít Díky sportu získáme nejen lepší fyzickou kondici, ale také se naučíme řešit složité životní situace. Sport totiž představuje paralelu s běžným životem, takže pomáhá vypořádat s neúspěchem, udržet pozornost, rozvrhnout si síly, naučit se lépe hospodařit s časem a v neposlední řadě spolupracovat s ostatními a celkově zlepšit vzájemnou komunikaci. 3) Sport poskytuje únik od digitalizace Bez moderních technologií se dnes prakticky nelze obejít a mnohé z nich pomáhají i při amatérském sportu, třeba při monitorování výkonů nebo měření vzdálenosti a spálených kalorií. Ale naše duševní zdraví si se nejlépe posílíme tak, že budeme alespoň občas sportovat jako za „starých časů“. Nic nás tak nebude rozptylovat při pohybu, takže budeme vnímat rytmus běhu, při výšlapu do hor si všimneme krásné přírody a při kolektivních hrách se budeme plně soustředit na společné úsilí. Při rekreačním sportování jde mimo jiné o to, aby se nám vrátila duševní rovnováha a dobili jsme si „vnitřní baterky“, což jde nejlépe na čerstvém vzduchu a bez chytrých hodinek na zápěstí. 4) Sport podporuje socializaci Pochopitelně existují rekreační sportovci, kteří dávají přednost třeba osamělému běhu v lese nebo projížďce na kole. Většina lidí ale potřebuje společnost, jenže takových chvil v současném uspěchaném světě ubývá. Sport proto představuje skvělou příležitost, jak si takových momentů užít. Během nich se sejdeme s podobně naladěnými lidmi, navážeme nová přátelství a sdílené cíle i společné úsilí más budou ve sportování lépe motivovat. 5) Sport ulevuje od stresu Cítíte se po tréninku příjemně lehce a bezstarostně? Pak vaše úsilí nebylo marné, protože pohyb díky uvolňování endorfinů zmírňuje stres a zlepšuje duševní zdraví. Ostatně už jen samotné soustředění se na pohybovou aktivitu snižuje úzkost a podporuje kvalitní spánek. To vše se ještě prohlubuje, pokud sportujeme na čerstvém vzduchu. Nejen vysloveně soutěživé jedince zároveň povzbudí, že dosáhli úspěchu a udělali něco skutečně užitečného. A takové pozitivní pocity zvyšují osobní sebeúctu a sebevědomí. 6) Sport zvyšuje produktivitu a koncentraci Pokud se pravidelně hýbeme, zlepšují se naše kognitivní funkce, tedy třeba paměť, pozornost a schopnost řešit problémy. Toho využijeme nejen v práci, ale i v běžném životě, protože se dokážeme lépe soustředit, dosahovat stanovených cílů a vyhýbat se nečekané duševní únavě. Zdroj: OZP
Peče celá země a Kuře spojují síly. Pomáhat dětem budou na Velikonoční pondělí
Velikonoční sbírka Pomozte dětem má v České televizi tradiční místo. Benefice se ve svém šestadvacátém ročníku spojila s pořadem Peče celá země. Známé osobnosti budou pro dobrou věc péct na Velikonoční pondělí 1. dubna od 20:05 na ČT1. „Jsme rádi, že se nám podařilo propojit divácky velmi oblíbený pořad s takto významnou veřejnou sbírkou. Péct budou herečky Jitka Čvančarová a Barbora Poláková, moderátorka Martina Hynková Vrbová, herec Martin Písařík a jazzový hudebník Rudy Linka. Nástrahy časového limitu si spolu s nimi vyzkouší i moderátoři pořadu Tereza Bebarová a Václav Kopta, kteří se historicky poprvé v Peče celá země zapojí do pečení! Diváci se mohou těšit na tematickou velikonoční technickou a kreativní výzvu i hudební překvapení,“ říká Petr Mühl, kreativní producent pořadu Peče celá země. Ten je založený na formátu The Great Bake Off společnosti Love Productions, distribuci zajišťuje společnost BBC Studios. Na Velikonoční pondělí budou na ČT1 a ČT24 probíhat tradiční živé vstupy do vysílání s Alenou Zárybnickou. Hosté spojení se sbírkou pozvou nejen ke sledování unikátní benefice, ale představí i své oblíbené velikonoční rodinné recepty. S kuřetem se záchranným kruhem se lidé budou potkávat i během celého týdne. „Od 25. března probíhá celorepublikový Peříčkový týden, při kterém dobrovolníci vybírají dary do sbírkových kasiček. Do letošního Peříčkového týdne se zapojilo na 50 škol a organizací a téměř 500 dobrovolníků se 150 originálními kasičkami, které pro sbírku nově vytvořila na 3D tiskárnách prototypová dílna PrusaLab,“ vysvětluje Taťána Plecháčková, ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti. Pomozte dětem je jedna z nejznámějších českých veřejných sbírek s tradicí od roku 1998. Pořádají ji Nadace rozvoje občanské společnosti a Česká televize. „Cílem sbírky je pomáhat ohroženým a znevýhodněným dětem do 18 let věku v celé České republice, aby mohly žít kvalitnější a spokojenější život navzdory handicapu nebo prostředí, ve kterém vyrůstají. Sbírka dosud podpořila víc než 200 tisíc dětí částkou přesahující 300 milionů korun,“ dodává manažer charitativních aktivit České televize Jiří Váňa. Diváci mohou děti podpořit v průběhu celého roku více způsoby – darem na sbírkový účet 95 95 95 95 95 / 0600 a zasláním dárcovské SMS ve tvaru DMS KURE 90 nebo DMS KURE 190 na číslo 87 777. Kdykoliv lze odeslat trvalou dárcovskou DMS ve tvaru DMS TRV KURE 90 nebo DMS TRV KURE 190 anebo se stát členem Klubu přátel Kuřete. Pomůže i nákup na e-shopu: https://eshop.pomoztedetem.cz Zdroj: Česká televize
Česká pantomima opět v zahraničí: Radim Vizváry na prestižním Belgrade Dance Festival
Přední český mim Radim Vizváry vystoupil na 21. ročníku Belgrade Dance Festival, jednoho z nejvýznamnějších evropských tanečních festivalů. Ve dnech 19. a 20. března zde odehrál svou slavnou inscenaci Sólo, stal se tak prvním umělcem, který zde publiku představil umění pantomimy a teprve čtvrtým českým autorem, jehož dílo bylo na festivalu uvedeno. Úspěšným vystoupením předcházela i tisková konference pro srbská média, které se zúčastnila také ředitelka festivalu Aja Jung a velvyslanec ČR v Bělehradě, Ing. Tomáš Kuchta. Hostování proběhlo také ve spolupráci s Českými Centry, stejně tak jako Vizváryho předchozí červencový zájezd do Izraele, kde zaznamenal se Sólem velký úspěch. Právě na doporučení ředitelky Suzan Dellal Centra v Tel Avivu byl Radim Vizváry pozván i na tento prestižní festival. „Před Radimem Vizvárym se nám za 21 let historie Bělehradského tanečního festivalu mnoho umělců z České republiky představit ani poznat nepodařilo. Je pravda, že se zde několikrát představil Jiří Kylián se svými soubory NDT 1, NDT 2 i v rámci repertoáru několika dalších evropských souborů,“ uvádí ředitelka festivalu Aja Jung. Přesto je česká účast výjimečnou událostí. Před více než patnácti lety se na festivalu představil Balet Národního divadla s triptychem, jehož součástí byla choreografie Petera Zusky, a v roce 2016 také soubor 420PEOPLE. Pantomima se na programu neobjevila ani jednou, pro místní diváky nejde o příliš známou uměleckou formu. Ředitelka festivalu však byla podle referencí přesvědčená, že dílo vyjadřující osobní vztah umělce k jeho oboru a tolik pohybově mnohotvárné si publikum získá. „Osobně mě toto dílo naprosto uchvátilo,“ hodnotí nyní Aja Jung. „Jde o velmi vzácné umělecké nasazení. Radim během 90 minut svého ‚skutečného manifestu‘ vztahu k umění pantomimy předává divákům všechny své zkušenosti, energii i emoce. Nebylo jediného nádechu či nejjednoduššího pohybu, který by plně a precizně nezapojil do těchto zvláštních a křehkých okamžiků spojení mezi tvůrcem-performerem a jeho publikem. V průběhu představení panovalo naprosté ticho a po poslední scéně následoval nadšený a dlouhý potlesk. Jsem si jistá, že to bylo teprve naše první setkání v Bělehradě,“ dodává. „Na mlčící publikum nejsem zvyklý, takže ticho v hledišti mě překvapilo. Publikum zřejmě pantomimu neznalo, nevěděli, jak reagovat. Obvykle po jednotlivých etudách přicházejí reakce, smích,“ říká Radim Vizváry, který své Sólo představil už v mnoha zemích světa včetně afrických Kapverd. Představení se odehrála v prostorách Bitef Teatar, divadla, které se nachází v budově nedostavěného kostela, s pozoruhodnými dispozicemi i akustikou. „Ačkoliv je dnes divadelním prostorem, zůstala mu jeho zvláštní sakrální atmosféra,“ popisuje Radim novou zkušenost. Tisková konference proběhla na půdě National Foundation for Dance, která provozuje profesionální akreditovanou taneční školu, jejíž koncepce je srovnatelná s konzervatoří. Vedení školy často zve významné pedagogy ze zahraničí. „Projevili zájem o master class pro své studenty, což mě velmi těší. I pro tanečníky má technika současné pantomimy velký význam. Doufám, že se příští rok vrátím i na festival, protože předávat umění pantomimy a získávat pro ně zcela nové publikum považuji za své poslání,“ dodává Vizváry. „Radimovo sólové představení ukázalo srbskému publiku, jak působivý, barvitý a naplněný může žánr pantomimy být. Diváci, kteří dorazili s jistou skepsí a nedůvěřivostí, odcházeli emočně zasaženi s tvrzením, že nic podobného doposud neviděli. A o to víc se těším, že v příštím roce budeme opět spolupracovat a uvedeme další Radimovo představení v Českém domě Bělehrad u příležitosti festivalu českého divadla pro děti a mládež,“ uzavírá Lucie Orbók, ředitelka Českého centra Bělehrad. V Praze Radim Vizváry uvádí své sólové inscenace ve Švandově divadle. Sólo je aktuálně na programu 24. dubna a novinka letošní sezony Mime on the Moon 28. května. Více o umělci a jeho repertoáru zde. — Belgrade Dance Festival / Bělehradský taneční festival se letos koná průběžně od 9. března do 20. dubna v Bělehradu a Novém Sadu. Představí celkem 19 souborů ze 14 zemí s více než 30 inscenacemi. Jeho mottem jsou Dokonalé rozdíly, tedy diverzita uměleckých směrů a estetických přístupů k pohybovému umění. Soubory svými díly otevírají důležitá témata, která analyzují současnou společnost prostřednictvím rozmanitého pohybového slovníku a vytvářejí momenty, které mají sílu měnit svět a vyvolávat emoce. Za dobu své existence přivezl festival celou plejádu slavných jmen, která rezonují ve světě tance po desetiletí, jsou mezi nimi duo Lightfoot a León, Ismael Ivo, Benjamin Millepied, Nacho Duato, Ohad Naharin, Mats Ek, Johan Inger, William Forsythe, Sharon Eyal, Crystal Pite, Wayne Mcgregor, Wim vandekeybus, La Ribot, Emanuel Gat, Mauro Bigonzetti, Akram Khan, Alexander Ekman, Silvia Gribaudi a mnoho dalších. Od založení bylo na festivalu uvedeno více než 500 choreografií, přičemž každoročně festival navštíví v průměru 20 000 diváků a kolem 100 akreditovaných místních i zahraničních novinářů. Zdroj: Radim Vizváry
Mazanec s vůní Francie
Poctivý mazanec k Velikonocům neodmyslitelně patří. Letos si jej můžete vychutnat v podání francouzského pekařství PAUL. Ve sladkém voňavém bochánku se spojuje dávná česká tradice s francouzským pekařským uměním. Mazanec se přirozeně hodí na sváteční tabuli, ale přijde vhod i k ranní kávě nebo při posezení s přáteli. Kynuté těsto vonící máslem, šťavnaté rozinky a křupavé mandličky. Přesně takový je poctivý mazanec z pekařství PAUL. K pečení se využívá tradiční francouzské těsto, zvané cramique, které je neodolatelně vláčné a jemné. Ozdobí váš sváteční stůl a potěší každou návštěvu. Mazanec je oblíbeným velikonočním kouskem dlouhá staletí, ne-li déle. První zapsané recepty pochází z šestnáctého století, jeho historie však sahá daleko hlouběji. Sladké kynuté bochánky se na jaře pekly už v dávných dobách na oslavu bohyně jara. Po příchodu křesťanství se upevnila tradice jejich pečení na Bílou sobotu. Na Velikonoční neděli je pak hospodyňky nosily do kostelů, kde je kněží posvětili, neboli „pomazali“. Právě odtud se vzalo slovo „mazanec“. Vyrobit takový mazanec bylo již tehdy náročné a vyžadovalo to hodně času, úsilí i zručnosti. Dnes si toto tradiční pečivo můžete dopřát bez námahy. Vyzkoušejte mazanec v podání francouzských pekařských mistrů a vychutnejte si Velikonoce ve velkém stylu! Abyste získali ještě intenzivnější chuťový zážitek, můžete dát mazanec na pár minut do vyhřáté trouby. Nádherně tím rozvinete všechny jeho chutě a vaši domácnost provoní sladká vůně Velikonoc. Mazanec bude v prodeji od 25. března do 1.dubna na všech pobočkách i na e-shopu. Zdroj: PAUL
Chybělo málo a z Patrika Děrgela nebyl herec, ale pasáček ovcí
Známý herec Patrik Děrgel se před lety málem oženil s dcerou chorvatského bači. Dnes je z něho vzorný manžel a milující otec, který s chotí Markétou Děrgelovou vychová dvě děti. I tak v sobě ale nezapře touhu po dobrodružství, které nechce odepřít sobě ani své rodině. Po natáčení nové komedie Prázdniny s Broučkem v něm sílí jeho zatím zájem vyrazit s rodinou na dovolenou karavanem. Co na to říká jeho žena? Patrik Děrgel se stejně tak, jako jeho žena, herečka Markéta Děrgelová bojí létat. Na dovolenou tak raději vyrážejí autem. „Člověk při cestě autem zažije mnohem více zábavy. Například na trase do Portugalska, kam jsme se s Markétkou vydali na svatební cestu, nám přestalo jet auto uprostřed španělské pouště a z našeho výletu se stal holý boj o přežití. Řešili jsme hlavně to, jak dostat auto ze Španělska do Čech a jak dopravit domů nás. Nakonec všechno dobře dopadl, a i když to tenkrát bylo dost stresující, máme na co vzpomínat,“ vypráví herec, který by rád vyzkoušel cestování karavanem. „Láká mě představa, že bychom vyrazili na dovolenou karavanem, se dvěma dětmi by to bylo určitě daleko pohodlnější než autem. Je to můj zatím nesplněný sen. Taková dovolená nás s Markétkou oba láká, cítíme v tom svobodu a moc rádi bychom si to jednou dopřáli,“ dodává Patrik, který si zahrál jednu z rolí v nové komedii Prázdniny s Broučkem, ve které se na cestu karavanem vydávají jeho herečtí kolegové Lukáš Příkazký a Bára Poláková. Stejně tak jako v nově chystaném filmu se Patrik před lety vydal na cestu na jih po vlastní ose. „Jel jsem tehdy na takový trip do Černé hory a cesta vedla přes Chorvatsko. Spali jsme tam v horách a bylo to nádherné, je tam krásná panenská příroda, rád na to vzpomínám. Jednu noc jsme přespávali v horách na takové planině a ráno se tam objevila asi stovka ovcí s bačou, který je tam pásl. Já jsem mu šel nabídnout slivovici a on říkal, že nesmí, že by to ty ovce poznaly. Já jsem ho nakonec přemluvil a on si se mnou dal malého panáčka a ty ovce to opravdu poznaly a utekly. Takže jsem pak hodinu lítal s bačou po horách a pomáhal jsem mu nahánět ovce zpátky na salaš. Nakonec se nám to povedlo, pěkně mě tam pak pohostil a dokonce mi chtěl dát svojí dceru. Vypili jsme spolu dost rakije a byl jsem rád, že jsem se nakonec dokodrcal zpátky k místu, kde jsme stavovali, bez dcery, ale s obrovskou dýní, kterou jsem dostal darem. Tu jsme dovezli až do Černé Hory a udělali jsme z ní polévku. To jsou zážitky, které člověk při cestě letadlem nezažije,“ vzpomíná Patrik Děrgel a dodává: „Cestování karavanem nebo autem nabízí spoustu dobrodružství a to bych s rodinou rád zažil.“ Možná se jim tahle dobrodružná cesta splní už v létě. „Prázdniny budou letos hodně pracovní, hraji Formana na Letní scéně Musea Kampa, ale i tak jsme si tam našli nějaký čas a vypravíme se na týden do Poněšic, kde jsme se s Markétkou brali a máme na to místo krásné vzpomínky. Je to uprostřed lesa, kousek od Hluboké nad Vlavou. Na to se moc těšíme, tam je nám dobře. Rád bych v srpnu stihnul ještě nějaké moře, nevzdávám se myšlenky, že bychom mohli vyrazit tím karavanem,“ prozrazuje Děrgel své plány na léto. Na dovolenou u moře si herec s rodinou bude muset ještě pár měsíců počkat o zábavu má ale postaráno. „Za pár dní jsou tady Velikonoce. S Markétou a s dětmi se chystáme, tak jako každý rok na chalupu na Malou skálu do Českého ráje. Svátky většinou slavíme klasicky slivovicí, žena barví vajíčka a peče beránka. Já mám takovou tradici, že jdu se synkem k vrbě, kde stříháme proutky a pleteme společně pomlázku. Jako dítě jsem trávil Velikonoce v Bohumíně, chodili jsme po sousedech, k tetičkám a babičkám. Táta nás vozil od jednoho známého k druhému. To bylo prima. My na chalupě jdeme většinou k sousedům, kteří mají také děti a trávíme ten čas s nimi. A po Velikonocích se moc těším na premiéru filmu Prázdniny s Broučkem,“ uzavírá herec, který bude v nové komedii Jiřího Matouška k vidění v kinech od 18. dubna. V komedii Prázdniny s Broučkem se dále představí Lukáš Příkazký, Bára Poláková, Tomáš Jeřábek, Michal Isteník, Martin Sobotka, Pavel Zedníček, Marie Ludvíková a Pavel Nový. Zdroj: Prázdniny s Broučkem
Dvě pražské výstavy fotografií jubilanta Vladimíra Birguse ukazují svět svobody a totality v sugestivních barevných kontrastech
Černá a bílá a Červená a modrá – to jsou názvy dvou nových autorských výstav Vladimíra Birguse, uznávaného českého fotografa, pedagoga a neúnavného propagátora české a slovenské fotografie v zahraničí. První z nich, Černá a bílá, se koná od 10. dubna do 8. května v pražské galerii Czech Photo Centre. Autor zde představí svoje sugestivní černobílé snímky ze života v Sovětském svazu a v jeho satelitech v 70. a 80. letech, které staví do kontrastu s fotografiemi pořízenými v zemích západní Evropy, USA nebo Austrálie. Druhá výstava Červená a modrá v Leica Gallery Prague nabídne od 18. dubna do 9. června Birgusovy barevné metaforické snímky, na kterých dominuje sytá červená a modrá barva vyjadřující svobodu, energii i harmonii. Obě výstavy se vzájemně doplňují a doprovází je výběr z více než 70 autorových publikací věnovaných tuzemské fotografii „Těší mě, že některé z nich pomohly k propagaci naší tvorby na mezinárodní scéně,“ říká jubilující Vladimír Birgus. Zakladatel a vedoucí Institutu tvůrčí fotografie (ITF) letos v květnu oslaví své 70. narozeniny. Černá a bílá, svázanost a volnost Na více než stovce černobílých fotografií ze 70., 80 a částečně i 90. let 20. století, představených ve velkých zvětšeninách na zdech i v několika projekcích, hrají vedle lidí důležitou roli i kulisy a atmosféra tehdejší černobílé doby. Ty nabídly Birgusově hledáčku mnohdy překvapivé a absurdní výjevy. „Na výstavě Černá a bílá bude vedle už známých snímků i řada fotografií, které existovaly jenom v negativech v mém archivu a nebyly dosud nikde publikovány,“ uvádí Vladimír Birgus. Fotografie z normalizace v husákovském Československu a dalších totalitních státech zde stojí v protikladu se snímky ze západních zemí, kde se lidem žilo mnohem svobodněji. „Část výstavy bude věnována i reportážním portrétům fotografů, s nimiž jsem se setkal a přátelil, jako jsou Dana Kyndrová, Jindřich Štreit, Jaroslav Kučera, Václav Podestát a další. Ale i těm, s nimiž jsem se potkal jen krátce. Byli to třeba William Klein, Arnold Newman nebo Jevgenij Chalděj, autor ikonické inscenované fotografie vztyčování sovětské vlajky nad berlínským Reichstagem v květnu 1945. Ten v osmdesátých letech přes veškerou slávu žil velmi skromně v malinké moskevské garsonce,“ vypráví Birgus. Součástí výstavy v Czech Photo Centre bude také ozvučená projekce s dobovou hudbou a úryvky rozhlasových projevů. Když barvy mluví: Červená a modrá Na Birgusových fotografiích fascinuje jejich tajemnost a zároveň přímočarost; spontánnost okamžiku, podtržená perfektní výtvarnou kompozicí a jemným humorem. „Vystavené snímky i zde staví do jisté míry na kontrastu protikladných barev: tentokrát teplé červené a studené modré. Jde o barvy života, ale i klidu, volnosti a svobody, kterou symbolizuje třeba právě voda či nekonečné moře. Některé fotky jsou bez lidí a lidskou přítomnost tu jen tušíme. Mám rád, když si pak každý dovypráví příběh sám,“ říká Birgus o výstavě Červená a modrá v Leica Gallery Prague. Několik takových snímků autor pořídil i letos. „Červená barva je extrovertní, přitahuje pozornost a vzbuzuje emoce. Modrá zase znamená klid a meditaci,“ dodává fotograf, který už od začátku 80. let vytvářel barevné subjektivní dokumenty – třeba v nečekaném souzvuku žluté a černé. Černobílé fotografie později poputují i do Uherského Hradiště, kde se rámci Letní filmové školy od 26. července představí ve Slováckém muzeu: výstava tu pak potrvá až do října tohoto roku. Barevné fotografie uvidí v září návštěvníci Centra současného umění Photon ve slovinské Lublani. V listopadu a prosinci pak Birgusova kolekce v červené a modré zavítá i do Českého domu v Bratislavě, kde se stane součástí 34. mezinárodního festivalu Měsíc fotografie. Výstava Černá a bílá: 10. 4. – 8. 5. 2024, Czech Photo Centre, Seydlerova 2835/4, Praha 5, u stanice metra Nové Butovice, otevřeno úterý až pátek 11-18 hod., v sobotu a neděli 10-18 hod. Vstupné: základní 100, snížené 50 korun. Výstava Červená a modrá: 18. 4. – 9. 6. 2024, Leica Gallery Prague, Školská 28, Praha 1, otevřeno v pondělí až pátek 10-20 hod., sobota, neděle a svátky 11-18 hod. Vstupné: základní 70 Kč, studenti, snížené 40 Kč, rodinné (2 dospělí a dvě děti) 140 Kč. Studenti uměleckých škol a školní skupiny nad 10 osob s doprovodem 30 Kč, děti do 12 let, novináři a hendikepovaní mají vstup zdarma. Víte, že… rozsahem i zpracováním výjimečná publikace Vladimíra Birguse Česká fotografická avantgarda 1918 -1948 vyšla nejenom v pražském KANTu a ve stuttgartském nakladatelství Arnoldsche, ale vydala ji i jedna z nejlepších vysokých škol na světě – Massachusetts Institute of Technology? Publikace, které taková škola vydá, se pak dostanou do významných univerzitních a veřejných knihoven po celém světě. „Nedávno jsem něco hledal na internetu a našel jsem tuto knihu nejenom v desítkách knihoven v Evropě nebo USA, ale i v Austrálii, na Novém Zélandu, v Japonsku nebo Singapuru,“ vypráví Birgus. Birgusova přednáška o české fotografii v roce 1989 na sympoziu v Polsku natolik zaujala Reinholda Misselbecka, tehdejšího kurátora fotografické sbírky Muzea Ludwig v Kolíně nad Rýnem, že autora spolu s Miroslavem Vojtěchovským pozval, aby pro jeho muzeum připravili velkou výstavu Československá fotografie současnosti? Výstava se tehdy dočkala repríz v osmi evropských a dvou amerických městech. „Bylo to v době, kdy po pádu Berlínské zdi bylo umění ze střední a východní Evropy krátce v centru celosvětového zájmu. Dnes už by to asi bylo nemyslitelné. Mám ale radost, že se i později občas podařilo – hlavně ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze a kurátorem jeho fotografické sbírky Janem Mlčochem – představit díla českých fotografů v důležitých výstavních institucích v zahraničí. Šlo například o výstavy Akt v české fotografii, Česká fotografie 20. století, Avantgardní fotograf Jaromír Funke nebo Intimní svět Josefa Sudka,“ dodává Birgus. Kdo je Vladimír Birgus? Vladimír Birgus (nar. 1954) je mezinárodně uznávaný český fotograf, pedagog, teoretik, kurátor, publicista a vysokoškolský profesor. V letech 1978-2005 učil na Katedře fotografie pražské FAMU, od roku 1990 stojí v čele Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Ten se pod jeho vedením vyšvihl mezi nejlepší, největší a také nejvyhledávanější vysoké školy ve střední Evropě, věnující se výuce fotografie. Je autorem nebo spoluautorem mnoha zásadních fotografických publikací, sestavil desítky expozic pro české a zahraniční galerie. A je také kritikem, teoretikem a velmi pracovitým organizátorem,